1793

Rozbalit box

Obsah boxu

1793 (MDCCXCIII) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v úterý. Tento rok je klíčovým obdobím Velké francouzské revoluce, charakterizovaným eskalací radikalismu, vznikem První francouzské republiky, popravou krále Ludvíka XVI. a královny Marie Antoinetty a začátkem období známého jako Hrůzovláda (Teror).

📜 Události

🇫🇷 Francie: Rok Teroru

Rok 1793 byl pro Francii zlomový. Revoluce se radikalizovala a země se ocitla ve válce s většinou Evropy a zároveň čelila masivním vnitřním povstáním.

• 21. ledna – Bývalý francouzský král Ludvík XVI. byl po soudním procesu s Národním konventem veřejně sťat gilotinou na náměstí Place de la Révolution (dnešní Place de la Concorde) v Paříži. Tato událost šokovala evropské monarchie a vedla k vytvoření první protifrancouzské koalice.
• 1. února – Francouzská republika vyhlásila válku Velké Británii a Nizozemské republice.
• 7. března – Francie vyhlásila válku Španělsku.
• 10. března – V Paříži byl zřízen Revoluční tribunál, soudní orgán určený k souzení politických zločinců a kontrarevolucionářů.
• Březen – Vypuklo masivní royalistické a katolické povstání ve Vendée na západě Francie proti revoluční vládě, zejména proti povinným odvodům do armády a proticírkevní politice.
• 6. dubna – Národní konvent zřídil Výbor pro veřejné blaho (Comité de salut public), který se brzy stal de facto výkonnou vládou Francie. Zpočátku byl veden Georgesem Dantonem, později ho ovládl Maximilien Robespierre.
• 31. května – 2. června – Pařížští sansculoti a Národní garda obklíčili Národní konvent a vynutili si zatčení a vyloučení vůdců umírněné frakce girondistů. Moc definitivně převzali radikální jakobíni.
• 13. července – Jean-Paul Marat, radikální novinář a politik, byl ve své vaně zavražděn Charlotte Cordayovou, sympatizantkou girondistů. Její čin z něj učinil mučedníka revoluce a přispěl k další eskalaci teroru.
• 27. července – Maximilien Robespierre byl zvolen do Výboru pro veřejné blaho.
• 10. srpna – V Paříži byl slavnostně otevřen Musée du Louvre, jedno z největších a nejznámějších muzeí světa.
• 23. srpna – Národní konvent schválil dekret o levée en masse, který nařizoval všeobecnou mobilizaci všech svobodných mužů pro obranu republiky. Tím vznikla první masová armáda moderní doby.
• 5. září – Oficiálně začala Hrůzovláda (Teror). Národní konvent schválil represivní opatření proti "nepřátelům revoluce".
• 17. září – Byl přijat Zákon o podezřelých (Loi des suspects), který umožňoval zatčení kohokoli, kdo byl jen podezřelý z kontrarevolučních aktivit. Věznice se rychle zaplnily.
• 16. října – Bývalá francouzská královna Marie Antoinetta byla popravena gilotinou.
• 24. října – Ve Francii byl zaveden Francouzský revoluční kalendář. Rok byl rozdělen na 12 měsíců po 30 dnech, každý měsíc na tři desetidenní týdny (dekády). Letopočet začínal dnem vyhlášení republiky (22. září 1792).
• 31. října – 21 předních girondistických politiků, včetně Jacquese Pierra Brissota, bylo popraveno.
• 10. listopadu – V katedrále Notre-Dame byl zaveden ateistický Kult Rozumu.

🌍 Svět

• 23. ledna – Rusko a Prusko podepsaly dohodu o druhém dělení Polska. Polsko ztratilo obrovská území na východě (ve prospěch Ruska) a na západě (ve prospěch Pruska).
• 12. února – Kongres Spojených států schválil zákon o uprchlých otrocích, který umožňoval majitelům otroků chytat své uprchlé otroky i ve státech, kde bylo otroctví zrušeno.
• 4. března – George Washington zahájil své druhé funkční období jako prezident Spojených států amerických.
• Srpen–listopad – Ve Filadelfii, tehdejším hlavním městě USA, propukla devastující epidemie žluté zimnice, která si vyžádala přibližně 5 000 obětí (asi 10 % populace města).
• 18. září – George Washington položil základní kámen budovy Kapitolu ve Washingtonu, D.C.
• V Japonsku skončilo období Kansei a začalo období Hōsei.
• V Číně vládl císař Čchien-lung.

🔬 Věda a technika

• Americký vynálezce Eli Whitney (ačkoliv patent získal až v roce 1794) vynalezl vyzrňovač bavlny (cotton gin), stroj, který dramaticky zrychlil oddělování bavlněných vláken od semen. Tento vynález způsobil revoluci v bavlníkovém průmyslu na jihu USA, což vedlo k masivnímu nárůstu produkce bavlny a paradoxně i k posílení instituce otroctví.
• Francouzský telegrafista Claude Chappe úspěšně předvedl svůj systém optického telegrafu na vzdálenost 15 km.

🎨 Umění a kultura

• 10. srpna – V Paříži bylo pro veřejnost otevřeno Musée du Louvre, které zpřístupnilo bývalé královské sbírky.
• Jacques-Louis David, přední malíř francouzské revoluce a neoklasicismu, namaloval svůj slavný obraz Maratova smrt.
• Španělský malíř Francisco Goya vytvořil sérii malých obrazů na plechu, které reflektovaly jeho osobní krizi po vážné nemoci, která ho zanechala hluchým.

👶 Narození

• 3. ledna – Lucretia Mott, americká kvakerka, abolicionistka a bojovnice za práva žen († 1880)
• 8. dubna – Karl Ludwig Hencke, německý astronom († 1866)
• 19. dubna – Ferdinand I. Dobrotivý, rakouský císař a poslední korunovaný český král († 1875)
• 2. června – Alexandr Dmitrijevič Zasiadko, ruský vynálezce a generál, průkopník raketové techniky († 1837)
• 29. července – Ján Kollár, slovenský básník, jazykovědec a představitel národního obrození († 1852)
• 25. října – Victor Loche, francouzský přírodovědec a zoolog († 1863)
• 3. listopadu – Stephen F. Austin, americký osadník, zakladatel Texasu († 1836)
• 17. listopadu – Charles Lock Eastlake, anglický malíř a historik umění († 1865)

⚰️ Úmrtí

• 1. ledna – Francesco Guardi, italský malíř, představitel benátské veduty (* 1712)
• 21. ledna – Ludvík XVI., poslední francouzský král před revolucí (* 1754) (popraven)
• 6. února – Carlo Goldoni, italský dramatik a autor komedií (* 1707)
• 13. července – Jean-Paul Marat, francouzský revolucionář, lékař a novinář (* 1743) (zavražděn)
• 17. července – Charlotte Cordayová, vražedkyně Jean-Paula Marata (* 1768) (popravena)
• 26. září – Jean Baptiste de Beauveau, francouzský šlechtic a generál (* 1722)
• 16. října – Marie Antoinetta, francouzská královna, manželka Ludvíka XVI. (* 1755) (popravena)
• 31. října – Jacques Pierre Brissot, francouzský revolucionář, vůdce girondistů (* 1754) (popraven)
• 3. listopadu – Olympe de Gouges, francouzská dramatička a feministka, autorka Deklarace práv ženy a občanky (* 1748) (popravena)
• 6. listopadu – Ludvík Filip II. Orleánský (Philippe Égalité), francouzský princ a revolucionář (* 1747) (popraven)
• 8. listopadu – Madame Roland, francouzská revolucionářka a vůdčí osobnost girondistů (* 1754) (popravena)
• 12. listopadu – Jean Sylvain Bailly, francouzský astronom a první starosta Paříže (* 1736) (popraven)
• 8. prosince – Madame du Barry, milenka francouzského krále Ludvíka XV. (* 1743) (popravena)

🤔 Pro laiky

• Hrůzovláda (Teror): Období ve Francouzské revoluci (zhruba od září 1793 do července 1794), kdy radikální vláda (jakobíni) systematicky popravovala tisíce lidí považovaných za "nepřátele revoluce". Cílem bylo potlačit jakýkoli odpor a upevnit moc. Symbolem tohoto období se stala gilotina.
• Výbor pro veřejné blaho: Malá skupina politiků, která během Teroru fakticky vládla Francii. Měla obrovskou moc, řídila armádu, policii i soudy. Jejím nejznámějším členem byl Maximilien Robespierre.
• Jakobíni a Girondisté: Dvě hlavní politické frakce v revoluční Francii. Girondisté byli zpočátku vlivní, ale považováni za příliš umírněné. Jakobíni byli radikálové, kteří je v roce 1793 svrhli a zahájili Hrůzovládu.
• Levée en masse: Všeobecná branná povinnost. Revoluční vláda nařídila, že všichni svobodní a bezdětní muži musí narukovat do armády, aby bránili Francii proti zahraničním nepřátelům. Byl to první příklad moderní totální mobilizace národa pro válku.

Šablona:Aktualizováno