Sympatikus

Rozbalit box

Obsah boxu

Sympatikus nebo také sympatický nervový systém je jednou ze dvou hlavních částí autonomního (vegetativního) nervového systému. Jeho hlavní funkcí je připravit organismus na zátěžové situace, což se souhrnně označuje jako reakce „bojuj nebo uteč“ (anglicky fight-or-flight). Působí jako protipól parasympatického nervového systému, který naopak organismus zklidňuje a stará se o aktivity spojené s odpočinkem a trávením (rest-and-digest). Aktivace sympatiku vede k mobilizaci energetických zásob, zvýšení srdeční činnosti a prokrvení svalů, a to vše na úkor dočasně utlumených procesů, jako je například trávení.

⚙️ Funkce a účinky

Sympatikus spouští komplexní fyziologickou odpověď, která má za cíl maximalizovat šance na přežití v nebezpečné nebo stresové situaci. Jeho účinky jsou zprostředkovány především neurotransmitery noradrenalinem a adrenalinem.

❤️ Kardiovaskulární systém

Srdce: Zvyšuje srdeční frekvenci (pozitivní chronotropní účinek), sílu srdečního stahu (pozitivní inotropní účinek) a rychlost vedení vzruchu v srdci (pozitivní dromotropní účinek). Tím se zvyšuje minutový srdeční výdej a krevní tlak.
Cévy: Způsobuje stažení (vazokonstrikci) cév v kůži a vnitřních orgánech (např. v trávicím traktu), čímž přesměrovává krev do životně důležitých orgánů. Naopak v kosterních svalech, srdci a mozku způsobuje rozšíření cév (vazodilataci), aby zajistil dostatečný přísun kyslíku a živin.

🌬️ Dýchací systém

Plíce: Uvolňuje hladkou svalovinu průdušek (bronchodilatace), což rozšiřuje dýchací cesty a usnadňuje dýchání. To umožňuje zvýšený přísun kyslíku do krve.

👀 Oči

Způsobuje rozšíření zornice (mydriázu), což umožňuje, aby na sítnici dopadlo více světla a zlepšilo se tak vidění, zejména za šera.
Mírně nadzvedává horní víčko.

🍽️ Trávicí a močový systém

Trávicí trakt: Tlumí peristaltiku (pohyby střev), snižuje sekreci trávicích šťáv a stahuje svěrače. Trávení je v zátěžové situaci považováno za nedůležité.
Močový měchýř: Uvolňuje stěnu močového měchýře (sval detrusor) a stahuje vnitřní svěrač močové trubice, čímž zabraňuje močení.

🌡️ Metabolismus a žlázy

Játra: Stimuluje rozklad glykogenu na glukózu (glykogenolýza), která se uvolňuje do krve jako rychlý zdroj energie.
Tuková tkáň: Podporuje štěpení tuků (lipolýzu) na mastné kyseliny, které slouží jako další zdroj energie.
Nadledviny: Stimuluje dřeň nadledvin k masivnímu vyplavení adrenalinu (epinefrinu) a v menší míře noradrenalinu (norepinefrinu) přímo do krevního oběhu. Tím se účinky sympatiku zesilují a prodlužují.
Potní žlázy: Zvyšuje produkci potu, což pomáhá ochlazovat tělo při zvýšené fyzické aktivitě.
Slinné žlázy: Snižuje produkci slin, které se stávají hustými a vazkými. To je příčinou pocitu sucha v ústech při stresu.

🧬 Anatomie a fyziologie

Sympatický nervový systém má svůj původ v míše, konkrétně v hrudním a bederním segmentu. Proto se označuje jako thorakolumbální systém.

🧠 Centrální část

Těla prvních neuronů (tzv. pregangliových neuronů) se nacházejí v postranních rozích šedé hmoty míšní v úsecích T1 až L2/L3. Jejich axony (nervová vlákna) opouštějí míchu společně s míšními nervy.

🔗 Periferní část

Krátce po výstupu z meziobratlového otvoru se sympatická vlákna oddělují a vstupují do sympatického kmene (truncus sympathicus). To je řetězec vzájemně propojených ganglií (shluků nervových buněk), který probíhá po obou stranách páteře. Zde dochází k přepojení na druhý, tzv. postgangliový neuron.

Existují tři možnosti, co se stane s pregangliovým vláknem: 1. **Přepojení ve stejné výši:** Vlákno se v ganglionu sympatického kmene přepojí na postgangliový neuron na stejné úrovni, odkud se vlákna vrací zpět do míšního nervu a putují k cílovým orgánům (cévy, potní žlázy). 2. **Vzestup nebo sestup v kmeni:** Vlákno může v sympatickém kmeni vystoupat nebo sestoupit o několik segmentů výše či níže a přepojit se až v jiném ganglionu. To umožňuje inervaci hlavy a dolních končetin. 3. **Průchod bez přepojení:** Vlákno projde sympatickým kmenem bez přepojení a pokračuje jako tzv. splanchnický nerv k prevertebrálním gangliím, která leží před páteří v břišní dutině (např. ganglion coeliacum). Zde se přepojí a inervují orgány břišní dutiny a pánve.

Pregangliová vlákna jsou krátká a myelinizovaná, zatímco postgangliová vlákna jsou dlouhá a nemyelizovaná.

🧪 Neurotransmitery a receptory

Pregangliový neuron: Na svém zakončení v ganglionu uvolňuje acetylcholin, který působí na nikotinové receptory postgangliového neuronu.
Postgangliový neuron: Na svém zakončení v cílovém orgánu uvolňuje nejčastěji noradrenalin. Ten se váže na adrenergní receptory (typu alfa a beta) na buňkách cílových tkání. Výjimkou jsou potní žlázy, kde postgangliový neuron uvolňuje acetylcholin.
Dřeň nadledvin: Funguje jako modifikované sympatické ganglion. Po stimulaci acetylcholinem z pregangliových vláken uvolňuje do krve směs hormonů, převážně adrenalinu (cca 80 %) a noradrenalinu (cca 20 %).

🩺 Klinický význam a patologie

Poruchy funkce sympatického nervového systému mohou vést k řadě zdravotních problémů.

Hyperaktivita sympatiku

Chronicky zvýšená aktivita sympatiku je spojena s moderním životním stylem a stresem. Může přispívat k rozvoji hypertenze (vysokého krevního tlaku), srdečních arytmií, úzkostných poruch a metabolických onemocnění, jako je inzulinová rezistence.

Hornerův syndrom

Jde o soubor příznaků způsobený poškozením sympatické inervace hlavy a obličeje (např. útlakem krčního sympatického kmene nádorem). Projevuje se triádou příznaků na postižené straně:

Mióza: zúžení zornice
Ptóza: pokles očního víčka
Anhidróza: snížená nebo chybějící potivost obličeje

Farmakologické ovlivnění

Sympatický systém lze cíleně ovlivňovat léky:

Sympatomimetika: Látky, které napodobují účinky sympatiku (např. adrenalin při resuscitaci, fenylefrin v nosních kapkách, salbutamol k léčbě astmatu).
Sympatolytika: Látky, které blokují účinky sympatiku. Patří sem například beta-blokátory, které se hojně používají k léčbě hypertenze, ischemická choroba srdeční a srdečních arytmií.

💡 Pro laiky

Představte si sympatický nervový systém jako plynový pedál vašeho těla nebo jako poplašný systém, který se spustí v případě nebezpečí. Když se například leknete psa, který na vás vyštěkne, sympatikus okamžitě převezme velení:

Srdce vám začne bušit jako o závod, aby napumpovalo více krve do svalů.
Začnete rychleji a zhluboka dýchat, abyste získali více kyslíku.
Zorničky se vám rozšíří, abyste lépe viděli a mohli zhodnotit situaci.
V ústech vám vyschne, protože tělo zastaví "zbytečné" procesy jako tvorbu slin.
Do krve se uvolní cukr, který dodá svalům okamžitou energii.

Všechny tyto změny se dějí automaticky a během zlomku sekundy. Jejich cílem je jediné: připravit vás na maximální výkon – buď k boji (útoku), nebo k útěku do bezpečí. Jakmile nebezpečí pomine, otěže převezme jeho protihráč, parasympatikus (takový "brzdový pedál"), a tělo se postupně vrátí do klidového stavu.

Šablona:Aktualizováno