Humanitární krize

Rozbalit box

Obsah boxu

Humanitární krize je vážná událost nebo série událostí, která ohrožuje zdraví, bezpečnost nebo blahobyt komunity nebo velké skupiny lidí na rozsáhlém území. Vyznačuje se rozsáhlým lidským utrpením a vyžaduje naléhavou, rozsáhlou pomoc ke zmírnění dopadů. Může být způsobena přírodními katastrofami, jako jsou zemětřesení, záplavy či sucho, nebo lidskou činností, především ozbrojenými konflikty, ekonomickými krizemi a politickou nestabilitou. V posledních letech se k těmto příčinám stále více přidává i klimatická změna, která zhoršuje stávající a vyvolává nové krize.

⏳ Historie a vývoj konceptu

Koncept humanitární krize a potřeby organizované pomoci se vyvíjel v průběhu historie, zejména v reakci na velké konflikty a katastrofy. Za moderní počátek organizované humanitární pomoci je často považováno založení Mezinárodního výboru Červeného kříže v roce 1863, který reagoval na utrpení vojáků ve válkách. Rozvoj mezinárodního humanitárního práva (MHP), zejména prostřednictvím Ženevských úmluv, dále formalizoval ochranu civilistů a raněných v ozbrojených konfliktech.

Ve 20. století vedly obě světové války a následná dekolonizace k bezprecedentnímu rozsahu lidského utrpení a vysídlení, což podnítilo vznik dalších mezinárodních organizací, jako je Organizace spojených národů (OSN) a její specializované agentury (např. UNICEF, UNHCR, WFP). V současnosti jsou humanitární krize stále komplexnější a dlouhodobější, často kombinují více faktorů, jako jsou konflikty, klimatické změny a chudoba.

🌍 Příčiny humanitárních krizí

Humanitární krize mají komplexní a často vzájemně propojené příčiny:

• Ozbrojené konflikty: Jsou nejčastější příčinou humanitárních krizí, tvoří až 80 % všech případů. Války a násilí vedou k přímým ztrátám na životech, zraněním, ničení infrastruktury, vysídlení obyvatelstva a narušení základních služeb, jako je zdravotnictví a vzdělávání. Příkladem jsou krize v Súdán, Pásmo Gazy a Ukrajina.
• Přírodní katastrofy: Zahrnují zemětřesení, tsunami, hurikán, tajfun, záplavy, sucho a lesní požáry. Tyto události mohou náhle zničit domovy, úrodu a infrastrukturu, což vede k rozsáhlým potřebám v oblasti potravin, vody, přístřeší a lékařské péče.
• Klimatická změna: Dlouhodobě zhoršuje dopady přírodních katastrof, zvyšuje četnost a intenzitu extrémů počasí a vede k nedostatku vody a potravin v mnoha regionech. Země jako Somálsko, Sýrie a Jemen jsou obzvláště zranitelné vůči jejím dopadům.
• Epidemie a pandemie: Rychlé šíření nemocí, jako byla pandemie covidu-19, může přetížit zdravotnické systémy, narušit ekonomiky a způsobit rozsáhlé lidské utrpení.
• Ekonomická a politická nestabilita: Selhání státních institucí, korupce, chudoba, nerovnost a nedostatečný přístup ke zdrojům mohou vést k sociálním nepokojům a prohloubit zranitelnost komunit vůči krizím. V Súdánu například před vypuknutím občanské války panovala vážná politická a ekonomická nestabilita.

📉 Dopady humanitárních krizí

Dopady humanitárních krizí jsou devastující a dlouhodobé:

• Ztráty na životech a zranění: Přímé oběti konfliktů, katastrof a nemocí.
• Vysídlení obyvatelstva: Miliony lidí jsou nuceny opustit své domovy. Rozlišuje se mezi vnitřně vysídlenými osobami (IDP), které zůstávají v rámci své země, a uprchlíky, kteří prchají do jiných států. K prosinci 2025 je Súdán označován za největší světovou krizi spojenou s vysídlením, s více než 11 miliony vysídlených lidí.
• Hladomor a podvýživa: Narušení zemědělství, dodavatelských řetězců a přístupu k trhům vede k nedostatku potravin. V roce 2025 hrozí hladomor v mnoha oblastech, včetně Súdánu a Pásmo Gazy.
• Kolaps zdravotnictví a šíření nemocí: Zničení nemocnic, nedostatek léků a zdravotnického personálu, spolu s přeplněnými tábory a špatnými hygienickými podmínkami, vedou k propuknutí epidemií jako cholera, spalničky a malárie.
• Porušování lidských práv: V konfliktních zónách dochází k systematickému sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí, únosům a masovému zabíjení.
• Psychologické trauma: Ztráta blízkých, domovů a prožití násilí zanechává hluboké psychické následky na postižených jedincích, zejména na dětech.
• Zničení infrastruktury: Škody na silnicích, mostech, energetických sítích, školách a nemocnicích brání obnově a rozvoji.

🤝 Humanitární pomoc

Humanitární pomoc je souhrn činností zaměřených na záchranu životů, zmírnění utrpení a obnovu základních životních podmínek lidí postižených mimořádnými událostmi. Řídí se čtyřmi základními principy:

• Lidskost: Záchrana životů a snížení utrpení.
• Nestrannost: Pomoc se poskytuje výhradně na základě potřeb, bez diskriminace.
• Neutralita: V konfliktech se pomoc nepřiklání k žádné straně.
• Nezávislost: Cíle pomoci nejsou ovlivněny politickými či ekonomickými zájmy.

Hlavními aktéry v poskytování humanitární pomoci jsou:

• Organizace spojených národů (OSN): Prostřednictvím agentur jako OCHA, UNHCR, UNICEF, WFP a UNRWA.
• Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce: Zahrnuje Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) a národní společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
• Mezinárodní a národní nevládní organizace (NGO): Například Lékaři bez hranic, Člověk v tísni, CARE a Charita Česká republika.
• Vlády: Mnohé státy, včetně České republiky, poskytují finanční prostředky a materiální pomoc.

⚖️ Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo (MHP) je soubor norem, které regulují ozbrojené konflikty s cílem zmírnit lidské utrpení. Chrání osoby, které se přímo neúčastní bojů (civilisté, ranění, zajatci), a omezuje prostředky a způsoby vedení války. Klíčové principy MHP zahrnují:

• Zásada humanity: Cíl humanizovat konflikt a zmírnit utrpení.
• Zásada rozlišování: Povinnost rozlišovat mezi civilisty a kombatanty, civilními objekty a vojenskými cíli.
• Zásada vojenské nezbytnosti: Omezení násilí na to, co je nezbytné k dosažení legitimního vojenského cíle.
• Zásada přiměřenosti: Zákaz útoků, u nichž by očekávané civilní ztráty byly nepřiměřené k dosažené vojenské výhodě.

Mezinárodní trestní soud je instituce, která stíhá jednotlivce za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu, čímž přispívá k prosazování MHP.

📈 Aktuální vývoj humanitárních krizí (prosinec 2025)

Podle odhadů OCHA bude v roce 2025 humanitární pomoc potřebovat až 305 milionů lidí po celém světě. OSN původně požadovala pro rok 2025 na humanitární pomoc 47 miliard dolarů, ale kvůli poklesu financování ze strany dárců snížila svou výzvu na rok 2026 na 23 miliard dolarů, což znamená, že desítky milionů lidí zůstanou bez potřebné péče.

Mezi nejnaléhavější humanitární krize v prosinci 2025 patří:

• Súdán: Po 21 měsících konfliktu je Súdán jedním z nejhorších míst pro život na světě. Boje mezi súdánskou armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF) způsobily obrovskou humanitární krizi, připravily o život přes 61 tisíc lidí a vysídlily přes 11 milionů lidí, z toho 3 miliony uprchly do sousedních zemí. V zemi byl oficiálně vyhlášen hladomor na více místech a 60 % z 50 milionů obyvatel potřebuje humanitární pomoc. Zdravotní péče se hroutí a šíří se epidemie nemocí.
• Pásmo Gazy: Humanitární krize v Pásmo Gazy vypukla v důsledku izraelské blokády a vojenských operací od října 2023. Většina domů, škol a zdravotnických zařízení byla poškozena nebo zničena. Více než 90 % obyvatel Gazy, tedy 1,9 milionu lidí, muselo opustit své domovy. Dodávky humanitární pomoci jsou výrazně omezeny, což vede k hrozbě hladomoru. Mezinárodní soudní dvůr v Haagu v říjnu 2025 uvedl, že Izrael nepředložil dostatek důkazů pro svá obvinění vůči UNRWA a vyzval Izrael ke spolupráci s UNRWA a zajištění humanitární pomoci.
• Sýrie: Po téměř čtrnácti letech občanské války je humanitární pomoc stále velmi potřebná. Odhaduje se, že v roce 2025 bude potřebovat humanitární asistenci na 16,7 milionu lidí, což je více než 70 % všech obyvatel Sýrie. Země se potýká s rozsáhlou ekonomickou krizí, nedostatkem potravin kvůli suchu a zničenou infrastrukturou.
• Ukrajina: Pokračující konflikt ničí energetickou infrastrukturu a způsobuje výpadky elektřiny a topení. V roce 2025 bude humanitární pomoc potřebovat na 12,7 milionu lidí. Více než 3,6 milionu lidí zůstává vnitřně vysídlených. Válka na Ukrajině je největším konfliktem v Evropě od druhé světové války.
• Demokratická republika Kongo: V roce 2025 bude humanitární pomoc potřebovat 21,2 milionu místních obyvatel. Konflikty mezi vládními silami a ozbrojenými skupinami vyhnaly z domovů na 6,3 milionu obyvatel, což z Demokratické republiky Kongo činí zemi s druhým největším počtem vysídlených obyvatel v Africe.
• Jemen: Dlouhodobá humanitární krize způsobená občanskou válkou a nedostatkem vody. Zhruba 25 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc, z toho 16 milionů se nachází v potravinové nejistotě.

💡 Řešení a prevence humanitárních krizí

Řešení a prevence humanitárních krizí vyžaduje komplexní přístup na mnoha úrovních:

• Diplomacie a mírová řešení konfliktů: Dlouhodobé řešení mnoha krizí spočívá v ukončení ozbrojených konfliktů prostřednictvím diplomacie, mírových jednání a budování míru.
• Posílení odolnosti komunit: Investice do infrastruktury, systémů včasného varování, vzdělávání a zdravotnictví může pomoci komunitám lépe se vyrovnat s dopady katastrof a krizí.
• Boj proti klimatické změně: Zmírňování dopadů klimatické změny a adaptace na ně je klíčové pro snížení rizika budoucích humanitárních krizí.
• Udržitelný rozvoj: Podpora ekonomického rozvoje, snižování chudoby a nerovnosti a posilování správy věcí veřejných může snížit zranitelnost zemí vůči krizím.
• Flexibilní a dostatečné financování: Zajištění dostatečných a flexibilních finančních prostředků pro humanitární organizace je zásadní pro efektivní reakci na krize.
• Prosazování mezinárodního humanitárního práva: Důsledné dodržování MHP všemi stranami konfliktu je nezbytné pro ochranu civilistů a zajištění přístupu k pomoci.

👶 Pro laiky

Představte si, že žijete ve svém domově, máte jídlo, pitnou vodu, chodíte do školy nebo do práce. Najednou se ale stane něco hrozného – buď vypukne válka, nebo přijde obrovská povodeň, zemětřesení, nebo dlouhé sucho, které zničí úrodu. Váš dům se zničí, není co jíst ani pít, školy a nemocnice nefungují. Nemáte kam jít a bojíte se o život své rodiny. To je humanitární krize.

Je to situace, kdy je tolik lidí v nouzi, že si sami nemohou pomoct. Potřebují okamžitou pomoc zvenčí – jídlo, vodu, léky, střechu nad hlavou. V takových chvílích nastupují lidé a organizace z celého světa, jako jsou Lékaři bez hranic nebo Člověk v tísni, aby těmto lidem pomohli přežít. Snaží se jim přinést to nejnutnější a zároveň zajistit, aby se k nim pomoc dostala bezpečně a spravedlivě, bez ohledu na to, kdo jsou nebo odkud pocházejí. Je to jako obrovský mezinárodní záchranný tým, který se snaží uhasit velký požár a postarat se o zraněné.