Ozbrojený konflikt

Rozbalit box

Obsah boxu

Ozbrojený konflikt je klíčový pojem v mezinárodním humanitárním právu (MHP), který popisuje situaci, kdy dochází k použití ozbrojené síly. Termín se začal ve větší míře používat po druhé světové válce, kdy nahradil užší pojem „válka“, který se tradičně vztahoval pouze na ozbrojené střety mezi dvěma nebo více státy. Ozbrojený konflikt se vyznačuje uchýlením se k ozbrojené síle mezi státy nebo déletrvajícím ozbrojeným násilím mezi vládní autoritou a organizovanými ozbrojenými skupinami či mezi takovými skupinami uvnitř jednoho státu. Cílem MHP je regulovat tyto konflikty a maximálně je humanizovat, zmírnit lidské utrpení a poskytnout ochranu osobám, které se přímo neúčastní bojů nebo z nich byly vyřazeny.

⏳ Historie ozbrojených konfliktů

Historicky byly ozbrojené konflikty nedílnou součástí lidské historie, často motivované územními spory, náboženskými rozdíly, ideologickými rozpory nebo bojem o moc a zdroje. Pojem „válka“ byl dříve dominantní, ale po roce 1945 se v mezinárodním humanitárním právu prosadil širší pojem „ozbrojený konflikt“. Tento posun odrážel změnu v charakteru konfliktů, které již nebyly vždy formálně vyhlášenými mezistátními střety, ale zahrnovaly i vnitřní ozbrojená násilí. Snahy o zlidštění válek se objevují již od starověku, ale významný posun nastal až v 19. století přijetím Ženevské úmluvy z roku 1864, která položila základ pro mezinárodně závazná pravidla vedení válek.

⚔️ Typy ozbrojených konfliktů

Mezinárodní humanitární právo tradičně rozlišuje dva hlavní typy ozbrojených konfliktů:

Mezinárodní ozbrojené konflikty (MOAK) – Jsou definovány jako použití ozbrojené síly mezi dvěma nebo více státy. Do této kategorie spadají i boje proti okupaci, koloniální nadvládě a za národní Sebeurčení. Na tyto konflikty se vztahují všechny čtyři Ženevské úmluvy z roku 1949 a jejich Dodatkový protokol I z roku 1977.
Vnitrostátní ozbrojené konflikty (VOAK) – Jedná se o vleklé ozbrojené konfrontace probíhající na území jediného státu mezi jeho vládními ozbrojenými silami a jednou nebo více organizovanými ozbrojenými skupinami, nebo mezi takovými skupinami navzájem. K jejich aplikaci je vyžadována minimální úroveň intenzity násilí a minimální organizace zúčastněných stran. Na tyto konflikty se vztahuje společný článek 3 všech čtyř Ženevských úmluv a Dodatkový protokol II z roku 1977.

Kromě těchto základních kategorií se v moderní literatuře objevují i další typologie, například:

Internacionalizované vnitrostátní konflikty – Původně vnitrostátní konflikty, do nichž se zapojí třetí státy, například přímou vojenskou intervencí nebo podporou jedné ze stran.
Asymetrické konflikty – Konflikty, kde se střetávají strany s výrazně odlišnou vojenskou silou, taktikou a zdroji, často zahrnující nestátní aktéry.
Teroristické útoky – Ačkoliv terorismus není sám o sobě ozbrojeným konfliktem ve smyslu MHP, určité operace proti teroristickým skupinám mohou dosáhnout prahu ozbrojeného konfliktu.

🌍 Geopolitické dopady

Ozbrojené konflikty mají dalekosáhlé geopolitické dopady, které přesahují hranice zasažených regionů. Vedou k masivním migračním vlnám, destabilizaci celých regionů a vytváření humanitárních krizí. Mohou narušit mezinárodní obchod, vést k kolísání cen komodit a ovlivnit globální ekonomiku. Dále často přispívají k šíření dezinformací a nepravdivých informací, což dále podkopává důvěru ve vlády a mezinárodní spolupráci. Konflikty také představují značnou zátěž pro životní prostředí, přispívají k emisím skleníkových plynů a ekologické degradaci.

⚖️ Mezinárodní právo a ozbrojené konflikty

Mezinárodní humanitární právo (MHP), známé také jako Válečné právo, je soubor norem mezinárodního práva, které omezují prostředky a metody válčení a chrání osoby, které se neúčastní bojů. Klíčovými pilíři MHP jsou:

Ženevské úmluvy z roku 1949 a jejich Dodatkové protokoly z let 1977 a 2005 – Tyto úmluvy chrání raněné a nemocné vojáky, trosečníky, válečné zajatce a civilní osoby v době konfliktu.
Haagské úmluvy – Regulují způsoby a prostředky vedení boje, například zakazují určité typy zbraní nebo útoky na specifické cíle.

Vážné porušení MHP, jako jsou útoky na civilisty, mučení válečných zajatců nebo používání zakázaných zbraní, představuje válečné zločiny a pachatelé mohou být stíháni před mezinárodními trestními soudy.

🕊️ Řešení a prevence konfliktů

Mezinárodní společenství se snaží o řešení a prevenci ozbrojených konfliktů prostřednictvím různých nástrojů a mechanismů:

Organizace spojených národů (OSN) – Rada bezpečnosti OSN má primární odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. Může přijímat závazné rezoluce, ukládat sankce, autorizovat použití síly a zřizovat mírové mise.
Diplomatická jednání a mediace – Jednání mezi zúčastněnými stranami, často za pomoci neutrálního zprostředkovatele, jsou klíčová pro dosažení mírových dohod.
Preventivní diplomacie – Zahrnuje včasné varovné systémy a snahy o identifikaci latentních konfliktů, aby se zabránilo jejich eskalaci do ozbrojeného násilí.
Budování míru – Po skončení konfliktu se zaměřuje na obnovu společnosti, posílení demokratických institucí, lidských práv a právního státu, s cílem zabránit znovuoživení násilí.

📊 Aktuální ozbrojené konflikty (2025)

V prosinci 2025 nadále přetrvává řada ozbrojených konfliktů po celém světě, které mají devastující dopady na civilní obyvatelstvo a globální stabilitu. Mezi nejvýznamnější patří:

Ruská invaze na Ukrajinu – Konflikt pokračuje s intenzivními boji a humanitární krizí. Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na některé osoby zapojené do konfliktu.
Válka v Pásmu Gazy – Konflikt mezi Izraelem a Hamásem nadále způsobuje obrovské lidské ztráty a ničení infrastruktury. Více než polovina domů a většina škol a zdravotnických zařízení byla poškozena nebo zničena, a přes 90 % obyvatel Gazy muselo opustit své domovy. Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na premiéra Benjamina Netanyahua, ministra obrany Yoava Gallanta a lídry Hamásu.
Súdánská válka – Po 21 měsících konfliktu je Súdán jedním z nejhorších míst pro život na světě, s boji mezi súdánskou armádou a Silami rychlé podpory, které vedou k nevídané humanitární katastrofě.
Občanská válka v Myanmaru – Mezi vojenskou juntou a etnickými odbojovými skupinami pokračuje s dynamickým vývojem.
Demokratická republika Kongo – Ozbrojené konflikty a nestabilita v zemi dlouhodobě nutí obyvatele hledat bezpečí za hranicemi. Mírová jednání mezi Demokratickou republikou Kongo, Rwandou a povstaleckou skupinou M23 uvízla v mrtvém bodě.
Haiti – Ozbrojené gangy ovládají přibližně 85 % hlavního města Port-au-Prince a rozšiřují svůj vliv, což vede k vraždám, únosům, znásilňování a rabování. Humanitární situace je katastrofální, s více než 1,3 milionu vysídlených lidí a zhroucenými veřejnými službami.
Střety v Sýrii – Po dobytí Damašku skupinou Tahrír al-Šám v prosinci 2024 a ukončení vlády rodiny Assadů, probíhá tranzitní období, nicméně region zůstává nestabilní.
Kambodžsko-thajský konflikt – Navzdory mezinárodním výzvám ke snížení napětí pokračují ozbrojené pohraniční střety mezi Kambodžou a Thajskem, s oběťmi na obou stranách.

Celkově jsou ozbrojené konflikty a dezinformace v roce 2025 považovány za jedny z nejvýznamnějších globálních rizik.

Pro laiky

Představte si, že se dvě děti na pískovišti nemohou dohodnout o to, kdo si bude hrát s kyblíkem. Nejdřív se jen hádají (to je jako politické napětí), pak se začnou strkat (to jsou menší potyčky). Když se ale jeden z nich rozhodne vzít lopatku a začít druhého praštit, nebo když se k nim přidají další děti a začnou se navzájem mlátit, tak už je to jako ozbrojený konflikt. Je to situace, kdy se používá násilí, aby se dosáhlo nějakého cíle, ať už je to kyblík na pískovišti, nebo území mezi státy.

Dospělí (jako Mezinárodní společenství) se pak snaží zasáhnout a nastavit pravidla, aby se děti nemlátily moc (to je Mezinárodní humanitární právo). Říkají, že se nesmí ubližovat těm, kteří se nemlátí (civilisté), nebo těm, kteří jsou zranění. Také se snaží děti usmířit (diplomacie) nebo je donutit, aby se domluvily (rezoluce Rady bezpečnosti OSN). Někdy se to podaří, ale někdy se děti bijí dál, a pak je to velký problém pro všechny.