Mezinárodní výbor Červeného kříže

Rozbalit box

Obsah boxu

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK, anglicky International Committee of the Red Cross – ICRC) je nezávislá a neutrální humanitární organizace, která působí po celém světě s cílem chránit životy a důstojnost obětí ozbrojených konfliktů a jiných situací násilí a zmírňovat jejich utrpení. MVČK je zakládající složkou Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce, největší humanitární sítě na světě. Jeho mandát vychází ze Ženevských úmluv z roku 1949 a jejich dodatkových protokolů. Organizace byla založena 17. února 1863 v Ženevě ve Švýcarsku a jejími zakladateli byli Henri Dunant a další čtyři významné osobnosti.

⏳ Historie

Zrod Mezinárodního výboru Červeného kříže úzce souvisí s hrůznými následky bitvy u Solferina v roce 1859, kde Henri Dunant byl svědkem utrpení tisíců raněných vojáků, kterým se nedostalo žádné organizované pomoci. Jeho zkušenosti a apel na vytvoření pomocných společností a mezinárodní dohody o ochraně raněných byly zveřejněny v knize "Vzpomínka na Solferino" v roce 1862.

Dne 17. února 1863 byl v Ženevě založen "Mezinárodní výbor pro pomoc raněným vojákům", který se později přejmenoval na Mezinárodní výbor Červeného kříže. Zakládajícími členy byli Henri Dunant, Gustave Moynier, Louis Appia, Théodore Maunoir a Guillaume Henri Dufour. V srpnu 1864 byla podepsána první Ženevská úmluva, která položila základy mezinárodního humanitárního práva a uznala neutralitu zdravotnického personálu a zařízení označených symbolem červeného kříže na bílém poli. Tento symbol, inspirovaný švýcarskou vlajkou, se stal ochranným znakem organizace.

V průběhu historie hrál MVČK klíčovou roli v obou světových válkách, kdy zřizoval pátrací agentury pro válečné zajatce a poskytoval humanitární pomoc. Za své úsilí získal Nobelovu cenu za mír v letech 1917, 1944 a 1963.

🎯 Poslání a principy

Posláním MVČK je chránit životy a důstojnost obětí ozbrojených konfliktů a jiných situací násilí a poskytovat jim pomoc. Organizace se řídí sedmi základními principy Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce:

Humanita: Snaží se předcházet a zmírňovat lidské utrpení, chránit život a zdraví a zajistit respektování lidské bytosti.
Nestrannost: Poskytuje pomoc bez jakéhokoli rozlišování na základě národnosti, rasy, náboženského vyznání, třídy nebo politického přesvědčení.
Neutralita: Aby si udržel důvěru všech, nezúčastňuje se MVČK nepřátelských akcí ani sporů politické, rasové, náboženské či ideologické povahy.
Nezávislost: I když je pomocnou složkou veřejných orgánů při jejich humanitární činnosti a podléhá zákonům své země, musí si Hnutí zachovat svou autonomii.
Dobrovolnost: Je dobrovolným pomocným hnutím, které není motivováno ziskem.
Jednota: V každé zemi může existovat pouze jedna národní společnost Červeného kříže nebo Červeného půlměsíce. Musí být otevřena všem a vykonávat svou humanitární činnost na celém území státu.
Světovost: Mezinárodní hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce je celosvětové. Všechny národní společnosti mají stejná práva a povinnosti si vzájemně pomáhat.

🌍 Operace a aktivity

MVČK působí ve více než 90 zemích světa a zaměřuje se na místa postižená ozbrojenými konflikty a jinými situacemi násilí. K prosinci 2025 se organizace potýká s rostoucími humanitárními potřebami v důsledku četných a souběžných krizí po celém světě, kdy počet ozbrojených konfliktů přesahuje 130.

Mezi hlavní aktivity MVČK patří:

Ochrana a pomoc obětem konfliktů: Zajišťuje ochranu civilistů, válečných zajatců, zadržovaných osob a raněných na bojištích. Navštěvuje vězněné osoby a dohlíží na dodržování humanitárního práva.
Pátrací služba a obnova rodinných vazeb: Pomáhá při pátrání po pohřešovaných osobách a zajišťuje předávání zpráv mezi rodinami rozdělenými konflikty nebo katastrofami. V říjnu 2025 byla v České republice projednávána novela zákona, která zakotvuje právní základ pro předávání osobních údajů ČČK při pátrání po pohřešovaných osobách.
Poskytování humanitární pomoci: Dodává jídlo, vodu, léky, zdravotnický materiál a další základní potřeby do postižených oblastí. K říjnu 2025 aktivně podporuje rozsáhlé humanitární operace například v Pásmu Gazy a Egyptský červený půlměsíc koordinuje pomoc mezinárodních partnerů.
Podpora zdravotní péče: Zajišťuje nouzové zdravotnické potřeby a podporuje zdravotnická zařízení v oblastech konfliktů. V říjnu 2025 například týmy Malijského Červeného kříže ve spolupráci s místními úřady podnikají vakcinační kampaň v zemi.
Prosazování mezinárodního humanitárního práva: Působí jako neutrální zprostředkovatel a usiluje o dodržování mezinárodních úmluv. V roce 2024 vedli delegáti MVČK dialog o aplikaci MHP se 146 tisíci ozbrojenců a policistů v 98 zemích.

K listopadu 2025 MVČK oznámil snížení svého rozpočtu pro rok 2026 o 17 % na 2,23 miliardy USD a zrušení 2900 pracovních míst v důsledku přesunu finančních prostředků dárců do obrany. To si vyžádá těžká rozhodnutí ohledně poskytování pomoci uprostřed konfliktů.

🤝 Struktura a řízení

MVČK je součástí Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce, které se skládá ze tří hlavních složek:

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK): Založen v roce 1863, jeho hlavním posláním je chránit životy a důstojnost obětí ozbrojených konfliktů a jiných situací násilí.
Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC): Založena v roce 1919, koordinuje humanitární pomoc v případě přírodních a technologických katastrof a podporuje rozvoj národních společností.
Národní společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce: Existují téměř ve všech zemích světa (191 národních společností) a poskytují pomoc na místní úrovni.

Samotný MVČK se skládá z maximálně 25 členů, výhradně švýcarských občanů, což odráží jeho původ v tradičně neutrální zemi. Ústředí v Ženevě má kolem 1000 pracovníků, zatímco v terénu (delegacích) působí přibližně 18 000 osob. Prezidentkou MVČK je Mirjana Špoljarić Egger, která do funkce nastoupila v roce 2022.

Nejvyšším orgánem celého Hnutí je Mezinárodní konference Červeného kříže a Červeného půlměsíce, která se schází zpravidla každé čtyři roky a účastní se jí zástupci MVČK, IFRC, národních společností a vlád signatářských států Ženevských úmluv. Poslední 34. mezinárodní konference proběhla v Ženevě v říjnu 2024.

⚖️ Mezinárodní humanitární právo

MVČK je klíčovým strážcem a propagátorem mezinárodního humanitárního práva (MHP). MHP je soubor norem mezinárodního práva, které regulují ozbrojené konflikty s cílem je maximálně humanizovat a zmírnit lidské utrpení. Chrání především osoby, které se přímo neúčastní bojů nebo z nich byly vyřazeny.

Základem MHP jsou čtyři Ženevské úmluvy z roku 1949 a jejich dodatkové protokoly z roku 1977 a 2005. Tyto dokumenty dávají MVČK mandát k provádění humanitárních činností, jako je poskytování pomoci raněným a nemocným, navštěvování válečných zajatců a civilistů zadržovaných v souvislosti s konflikty a dohled nad dodržováním MHP.

MVČK aktivně pracuje na šíření znalostí o MHP mezi ozbrojenými silami, vládami a veřejností. K říjnu 2025 se v České republice konala zasedání Národní skupiny pro implementaci mezinárodního humanitárního práva (NS MHP), kde se diskutovalo o kurzech pro vojenskou i civilní složku a o zapojení ČČK do šíření MHP.

💰 Financování a rozpočet

MVČK je financován výhradně z dobrovolných příspěvků. Hlavními dárci jsou státy, které jsou smluvními stranami Ženevských úmluv (vlády), národní společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce, nadnárodní organizace (jako je Evropská komise) a další veřejné i soukromé zdroje. Vlády představují hlavní podíl dárců, v průměru přispívají asi 82–84 % rozpočtu.

Rozpočet MVČK je kalkulován na základě humanitárních potřeb postižených komunit, schopnosti organizace poskytovat pomoc a ochranu a realistického odhadu, co lze skutečně implementovat. V roce 2024 MVČK apeloval na 2,1 miliardy CHF.

V listopadu 2025 MVČK oznámil, že v roce 2026 sníží svůj rozpočet o 17 % na 2,23 miliardy USD a zruší 2900 pracovních míst. Toto snížení je způsobeno tím, že dárci přesouvají své finance do obrany, což nutí humanitární organizace k obtížným rozhodnutím. Nicméně MVČK se snaží diverzifikovat své zdroje financování, aby posílil svou finanční základnu a zachoval si operační nezávislost.

🤔 Pro laiky

Představte si, že se ve světě, nebo i u nás, stane něco moc zlého – třeba válka nebo velká přírodní katastrofa jako zemětřesení či povodně. Lidé jsou zranění, nemají co jíst, kde spát, a často se ztratí od svých rodin. Právě v takových chvílích přichází na pomoc organizace jménem Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK).

Je to jako velký tým doktorů, sester a pomocníků z celého světa, kteří mají jedno hlavní pravidlo: pomáhat VŠEM, kdo to potřebují, bez ohledu na to, odkud jsou, jaké mají náboženství nebo jaký mají názor. Nepřidávají se na žádnou stranu ve sporu, prostě jen chtějí zmírnit utrpení. Jejich symbol je červený kříž na bílém pozadí – ten vídáte na sanitkách nebo na obvazech. Ten kříž říká: "Tady se pomáhá, sem se nesmí střílet!"

MVČK dává lidem jídlo, pitnou vodu, léky, pomáhá hledat ztracené členy rodin a zajišťuje, aby se s lidmi ve válce zacházelo slušně. Je to takový "strážce pravidel" pro válku, aby se dodržovaly aspoň nějaké základní lidské zásady.

🏆 Ocenění a uznání

Mezinárodní výbor Červeného kříže je jedinou organizací, která získala Nobelovu cenu za mír třikrát, a to v letech 1917, 1944 a 1963. Tato ocenění jsou uznáním za jeho neutrální a nestrannou humanitární práci během světových válek a za přínos k rozvoji a prosazování mezinárodního humanitárního práva.

Kromě Nobelových cen získal MVČK i další významná ocenění, například Cena čtyř svobod – Medaile svobody v roce 2014.