Přeskočit na obsah

Lesní požáry

Z Infopedia

Šablona:Infobox přírodní katastrofa

Lesní požár je jakýkoli nekontrolovaný a nežádoucí oheň, který se šíří v lesním prostředí, travnatých porostech, křovinách nebo jiném hořlavém přírodním materiálu. Jedná se o přirozenou i člověkem způsobenou katastrofu s dalekosáhlými ekologickými, ekonomickými a sociálními dopady. Ačkoliv jsou požáry přirozenou součástí některých ekosystémů a přispívají k jejich obnově, jejich rostoucí frekvence a intenzita v důsledku změny klimatu a lidské činnosti představují globální hrozbu. ``` ```

🔥 Příčiny vzniku

Příčiny vzniku lesních požárů se dělí do dvou základních kategorií: přírodní a antropogenní (způsobené člověkem).

Přírodní příčiny

  • Blesk: Úder blesku do suchého stromu nebo porostu je nejčastější přirozenou příčinou vzniku požárů. Tyto požáry často vznikají v odlehlých oblastech a jejich detekce může být obtížná.
  • Vulkanická činnost: Žhavá láva, pyroklastické proudy nebo sopečný popel mohou zapálit okolní vegetaci.
  • Samovznícení: Ačkoliv je velmi vzácné, za extrémně specifických podmínek (vysoká teplota, nízká vlhkost, nahromadění organického materiálu) může dojít k samovznícení, například u hromady vlhkého sena nebo kompostu, což se ale v lesním prostředí děje minimálně.

Antropogenní příčiny

Antropogenní příčiny jsou celosvětově dominantní a tvoří naprostou většinu všech lesních požárů.

  • Nedbalost: Nejčastější lidský faktor. Zahrnuje:
    • Špatně uhašená ohniště a táborové ohně.
    • Odhozené nedopalky cigaret.
    • Používání otevřeného ohně v přírodě v období sucha.
    • Jiskry od zemědělské, lesnické nebo železniční techniky.
    • Pálení klestí a biologického odpadu bez dostatečného zabezpečení.
  • Žhářství: Úmyslné založení požáru.
  • Technické závady: Jiskření z poškozeného elektrického vedení nebo transformátorů.
  • Dopravní nehody: Požáry vozidel, které se mohou rozšířit do okolní vegetace.

``` ```

🌲 Typy lesních požárů

Lesní požáry se klasifikují podle toho, ve které části lesního porostu hoří. Tyto typy se mohou během jednoho požáru kombinovat a přecházet jeden v druhý.

  • Pozemní požár: Tento typ požáru se šíří pod povrchem země. Hoří zde vrstva humusu, rašeliny nebo kořenový systém stromů. Pozemní požáry jsou pomalé, doutnající, produkují velké množství kouře a je velmi obtížné je hasit. Mohou hořet skrytě i několik měsíců, dokonce i pod sněhovou pokrývkou.
  • Přízemní (povrchový) požár: Nejběžnější typ, při kterém hoří spadané listí, jehličí, suchá tráva, keře a nízká vegetace na povrchu lesní půdy. Šíří se relativně rychle a jeho intenzita závisí na množství a druhu paliva a povětrnostních podmínkách. Obvykle nezpůsobuje fatální poškození vzrostlých stromů.
  • Korunový požár: Nejintenzivnější, nejrychlejší a nejnebezpečnější typ lesního požáru. Oheň se šíří z koruny na korunu stromů, často nezávisle na přízemním požáru. Dosahuje extrémně vysokých teplot (přes 1000 °C) a šíří se rychlostí i několika kilometrů za hodinu. Vytváří si vlastní mikroklima a je prakticky nemožné ho přímo hasit. Pro vznik korunového požáru je obvykle nutný silný vítr a hustý, souvislý porost.
  • Požár jednotlivých kmenů: Oheň postupuje po kmeni stromu, často v jeho dutinách. Může se jednat o pozůstatek po úderu blesku.

``` ```

💨 Šíření a chování požáru

Chování lesního požáru je komplexní jev ovlivněný třemi hlavními faktory, které tvoří tzv. požární trojúhelník chování:

  • Počasí: Nejdůležitější a nejproměnlivější faktor.
    • Vítr: Zvyšuje přísun kyslíku, vysušuje palivo a nese jiskry a hořící částice na velké vzdálenosti (tzv. spotting), čímž zakládá nová ohniska daleko před hlavní frontou požáru.
    • Teplota vzduchu: Vyšší teploty předehřívají a vysušují palivo, které se pak snadněji vznítí.
    • Vlhkost vzduchu: Nízká relativní vlhkost vzduchu způsobuje, že vegetace ztrácí vodu a stává se hořlavější.
    • Srážky: Déšť zvyšuje vlhkost paliva a může požár zpomalit nebo zcela uhasit.
  • Topografie: Tvar terénu má zásadní vliv na rychlost šíření.
    • Sklon svahu: Požár se šíří do kopce mnohem rychleji než po rovině nebo z kopce. Teplo stoupající vzhůru předehřívá a vysušuje palivo nad ohněm. Platí pravidlo, že se zdvojnásobením sklonu svahu se zdvojnásobí i rychlost šíření požáru.
    • Orientace svahu: Svahy orientované na jih (na severní polokouli) dostávají více slunečního svitu, jsou teplejší a sušší, a tedy náchylnější k požárům.
    • Tvar terénu: Úzká údolí a kaňony mohou fungovat jako komín, který zrychluje proudění vzduchu a tím i šíření ohně.
  • Palivo: Vlastnosti hořlavého materiálu.
    • Množství: Množství biomasy dostupné ke spálení (např. tun na hektar).
    • Druh: Různé druhy rostlin hoří odlišně. Například jehličnaté stromy obsahující pryskyřice a éterické oleje jsou mnohem hořlavější než listnaté stromy.
    • Struktura a uspořádání: Horizontální a vertikální návaznost paliva ovlivňuje, jak snadno se oheň šíří z přízemní vrstvy do korun stromů.

``` ```

🌍 Dopady na ekosystém

Lesní požáry mají komplexní dopady, které mohou být destruktivní i obnovné v závislosti na typu ekosystému a intenzitě požáru.

Negativní dopady

  • Ztráta biodiverzity: Přímé usmrcení rostlin a živočichů a zničení jejich přirozeného prostředí (habitat).
  • Poškození půdy: Vysoké teploty mohou zničit organickou hmotu v půdě, zabít mikroorganismy a změnit její chemické složení. Spálení vegetace vede ke zvýšené erozi půdy větrem a vodou.
  • Znečištění ovzduší a vody: Požáry uvolňují do atmosféry obrovské množství oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého, pevných částic a dalších škodlivin, které zhoršují kvalitu ovzduší na stovky až tisíce kilometrů daleko. Popel a splaveniny z požářišť mohou kontaminovat vodní zdroje.
  • Ekonomické ztráty: Zničení lesních porostů (dřeva), poškození nebo zničení lidských sídel, infrastruktury a zemědělské půdy. Náklady na hašení a následnou obnovu jsou enormní.

Pozitivní dopady

V některých ekosystémech, které se vyvíjely s ohněm po tisíce let, hrají požáry klíčovou roli.

  • Ekologická obnova: Oheň odstraňuje starou a nemocnou vegetaci, čímž uvolňuje prostor a živiny pro nový růst.
  • Podpora pyrofytů: Některé druhy rostlin (tzv. pyrofyty) jsou na ohni přímo závislé. Jejich semena vyklíčí až po tepelném šoku (např. některé druhy borovic a eukalyptů), nebo jejich šišky se otevřou a uvolní semena až vlivem vysokých teplot.
  • Regulace škůdců: Požáry mohou zničit přemnožené populace hmyzích škůdců (např. kůrovce).
  • Zvýšení diverzity krajiny: Pravidelné požáry s nízkou intenzitou vytvářejí mozaiku různě starých porostů, což zvyšuje celkovou biodiverzitu krajiny.

``` ```

🛡️ Prevence a hašení

Boj s lesními požáry zahrnuje širokou škálu opatření od prevence až po samotnou likvidaci ohně.

Prevence

Prevence je nejúčinnějším a nejlevnějším způsobem, jak omezit škody způsobené požáry.

  • Lesní hospodářství: Vytváření protipožárních pásů (průseků), odstraňování vysoce hořlavého podrostu a prořezávky snižující hustotu porostu.
  • Řízené vypalování: Kontrolované, úmyslně založené požáry s nízkou intenzitou, které za bezpečných podmínek spálí nahromaděné palivo a snižují tak riziko vzniku velkého, nebezpečného požáru.
  • Osvěta veřejnosti: Informování o rizicích, zákazu rozdělávání ohně v přírodě a správném chování v lese.
  • Monitorování a včasná detekce: Využití pozemních hlídek, pozorovacích věží, kamerových systémů a satelitního snímkování k co nejrychlejšímu odhalení vznikajícího požáru.

Hašení (Suprese)

Metody hašení se volí podle typu, velikosti a intenzity požáru.

  • Pozemní jednotky: Hasiči na zemi vytvářejí obranné linie (tzv. čáry), odstraňují hořlavý materiál až na minerální zem, aby zastavili postup ohně. K hašení používají vodu, pěnu a speciální nářadí (motyky, sekery).
  • Letecká podpora:
    • Letadla: Speciální hasicí letadla (např. Canadair, Antonov) shazují velké objemy vody nebo chemických zpomalovačů hoření (retardantů).
    • Vrtulníky: Jsou flexibilnější, mohou nabírat vodu z malých zdrojů (řeky, jezera, speciální vaky) pomocí tzv. Bambi vaku a cílit zásah s velkou přesností.
  • Nepřímý útok: U velmi intenzivních požárů, které nelze hasit přímo, se budují obranné linie daleko před frontou požáru nebo se zakládají proti-ohně, které spálí palivo v cestě blížícího se hlavního požáru a tím ho zastaví.

``` ```

⏳ Historie a významné požáry

Lesní požáry provázejí historii planety Země od vzniku suchozemských rostlin. V moderní době však jejich rozsah a dopad dramaticky narůstá.

  • Požár v Peshtigo (1871): Současně s Velkým požárem v Chicagu vypukl v Wisconsinu mnohem smrtelnější požár, který spálil přes 5000 km² a vyžádal si odhadem 1500–2500 obětí. Je považován za nejsmrtelnější lesní požár v historii USA.
  • Černá sobota (2009): Série devastujících požárů ve státě Victoria si vyžádala 173 lidských životů a zničila přes 2000 domů. Byla způsobena kombinací rekordních veder, sucha a silného větru.
  • Požáry v Řecku (2018): Rychle se šířící požár v pobřežním městě Mati nedaleko Athén uvěznil a zabil 102 lidí, což z něj činí druhý nejsmrtelnější požár 21. století.
  • Černé léto (2019–2020): Bezprecedentní sezóna lesních požárů v Austrálii spálila odhadem 186 000 km² (více než dvojnásobek rozlohy Česka), zničila tisíce domů a zabila nebo vyhnala z domovů téměř 3 miliardy zvířat.
  • Požár v Národním parku České Švýcarsko (2022): Nejrozsáhlejší lesní požár v moderní historii Česka zasáhl přes 1600 hektarů v Českém Švýcarsku a přilehlém Saském Švýcarsku v Německu. Jeho hašení trvalo 20 dní a podílely se na něm tisíce hasičů a mezinárodní letecká pomoc. Požár poukázal na problémy s nahromaděným suchým dřevem v bezzásahových zónách a na nutnost adaptace na změnu klimatu.

``` ```

🔬 Pro laiky

Představte si lesní požár jako obrovský, nekontrolovaný táborák. Aby jakýkoli oheň mohl hořet, potřebuje tři věci, kterým hasiči říkají požární trojúhelník:

  1. Palivo: To je cokoliv, co může hořet. V lese je to suchá tráva, spadané jehličí, větve, keře a celé stromy.
  2. Teplo: To je zdroj zapálení. Může to být jiskra od ohniště, nedopalek cigarety nebo úder blesku.
  3. Kyslík: Ten je všude kolem nás ve vzduchu a oheň ho "dýchá", aby mohl hořet.

Když se tyto tři věci sejdou, vznikne oheň. Uhasit požár znamená odebrat mu jednu z těchto tří věcí. Hasiči to dělají tak, že:

  • Odebírají teplo: Stříkají na oheň vodu, která ho ochlazuje.
  • Odebírají palivo: Vytvářejí v lese široké pásy (průseky), kde vykácejí stromy a odstraní veškerou vegetaci až na hlínu. Oheň pak nemá co "jíst" a zastaví se.
  • Odebírají kyslík: To je v otevřené krajině těžké, ale někdy se používají speciální pěny nebo se oheň "udusí" zeminou.

Proč se požár tak rychle šíří? Představte si, že fouká silný vítr. Ten oheň nejen rozdmýchává (dodává mu více kyslíku), ale také odnáší hořící kousky kůry a větví daleko dopředu, kde zapalují další místa. A když je požár ve svahu, šíří se do kopce mnohem rychleji, protože teplo z plamenů stoupá vzhůru a vysušuje trávu a stromy nad sebou, které se pak snadněji vznítí. Velký lesní požár je tak silný, že si dokáže vytvořit vlastní počasí – silný vítr a bouřkové mraky. ``` ```

``` ```

Šablona:Aktualizováno ```

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Lesní_požáry&oldid=14199“