České Švýcarsko
Obsah boxu
Šablona:Infobox Chráněné území České Švýcarsko (německy Böhmische Schweiz) je malebná oblast a zároveň nejmladší národní park v Česku, vyhlášený 1. ledna 2000. Nachází se v okrese Děčín na severu Čech a navazuje na Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz) v Německu. Společně tvoří unikátní přírodní celek známý jako Českosaské Švýcarsko, charakteristický svými monumentálními pískovcovými skalními městy, hlubokými kaňony, soutěskami a stolovými horami. Symbolem oblasti je Pravčická brána, největší přirozená skalní brána v Evropě.
Oblast je součástí většího geomorfologického celku Děčínská vrchovina a je odvodňována řekou Labe a jejími přítoky, především řekou Kamenice. Krajina je výsledkem miliony let trvající eroze křídových pískovců, které zde zanechalo moře v druhohorách. V roce 2022 byla značná část parku zasažena rozsáhlým lesním požárem, který se stal největším v novodobé historii Česka.
🌍 Geografie a poloha
Národní park České Švýcarsko se rozkládá na ploše přibližně 79 km² v Ústeckém kraji. Na severu je ohraničen státní hranicí s Německem, kde plynule přechází v Národní park Saské Švýcarsko. Na jihu a východě je obklopen Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce.
Území parku leží na levém i pravém břehu řeky Labe, která zde vytváří impozantní kaňon. Nejvýznamnějšími sídly v oblasti jsou Hřensko, které je vstupní branou do parku, Jetřichovice, Mezná a Vysoká Lípa. Nejvyšším bodem parku je vrchol Růžovský vrch (619 m n. m.), výrazná čedičová kupa, která je dominantou krajiny. Nejnižší bod se nachází na břehu Labe v Hřensku (115 m n. m.), což je zároveň nejnižší bod celé České republiky.
Hydrologickou osu území tvoří řeka Kamenice, která protéká hluboce zaříznutým údolím a vytváří slavné soutěsky – Edmundovu a Divokou.
🗿 Geologie a geomorfologie
Geologický podklad Českého Švýcarska tvoří mořské pískovce z období svrchní křída (turon). Tyto sedimenty, mocné až několik stovek metrů, byly později tektonickými pohyby vyzdviženy a vystaveny působení vnějších vlivů, jako je voda, vítr a mráz.
Tato dlouhodobá eroze vedla ke vzniku unikátních a rozmanitých geomorfologických tvarů:
- Skalní města: Rozsáhlé labyrinty skalních věží, stěn, bloků a roklí. Mezi nejznámější patří Jetřichovické stěny.
- Skalní brány a okna: Vznikají selektivním zvětráváním méně odolných částí pískovcového masivu. Nejznámějším příkladem je Pravčická brána.
- Kaňony a soutěsky: Hluboce zaříznutá údolí vodních toků, typicky s kolmými skalními stěnami. Příkladem jsou soutěsky na řece Kamenici nebo kaňon Labe.
- Stolové hory: Izolované vrchy s plochým vrcholem a strmými svahy, chráněné odolnější vrstvou horniny. Příkladem je Děčínský Sněžník (mimo NP) nebo Zirkelstein na německé straně.
- Pseudokrasové jeskyně: Vznikají v pískovcích mechanickými procesy, nikoliv rozpouštěním jako v krasu. Příkladem je Jeskyně víl.
V oblasti se vyskytují také vyvřelé horniny, především čedič, které prorazily pískovcovým souvrstvím a vytvořily výrazné kuželovité vrchy, jako je již zmíněný Růžovský vrch.
📜 Historie
🏞️ Vznik názvu
Název "Švýcarsko" pro tuto oblast pochází z 18. století. Přinesli jej sem švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří působili na akademii v Drážďanech. Krajina pískovcových skal jim připomínala jejich domovinu, zejména oblast kolem pohoří Jura. Nejprve se vžil název Saské Švýcarsko pro německou část a později se analogicky začal používat i název České Švýcarsko pro část na českém území.
🛡️ Vznik národního parku
Oblast byla pro svou jedinečnost chráněna již od roku 1972 jako součást CHKO Labské pískovce. Snahy o vyhlášení národního parku na českém území zesílily po vzniku Národního parku Saské Švýcarsko v roce 1990. Po dlouhých přípravách byl Národní park České Švýcarsko vyhlášen nařízením vlády s účinností od 1. ledna 2000. Stal se tak čtvrtým a dosud nejmladším národním parkem v Česku. Jeho hlavním posláním je ochrana unikátních geologických útvarů a přirozených ekosystémů, které jsou na ně vázány.
🔥 Požár v roce 2022
V neděli 24. července 2022 vypukl v oblasti Hřenska lesní požár, který se rychle rozšířil a stal se největším lesním požárem v novodobé historii České republiky. Požár zasáhl plochu více než 1600 hektarů (16 km²) v centrální části národního parku, včetně oblastí kolem Pravčické brány a soutěsek.
Hašení bylo extrémně náročné kvůli těžko přístupnému terénu, suchu a silnému větru. Do boje s ohněm se zapojily tisíce hasičů z celé republiky i ze zahraničí (např. z Polska, Slovenska, Itálie) a byla nasazena speciální letecká technika, včetně letadel Canadair a vrtulníků. Likvidace požáru trvala 20 dní.
Požár měl devastující dopad na lesní porosty, ale zároveň se stal impulsem pro přirozenou obnovu lesa. Správa parku nechává zasažené území z velké části samovolnému vývoji (procesu sukcese), což podporuje návrat původních druhů dřevin a zvyšuje biodiverzitu.
🌳 Příroda
- 🌿 Flora
Vegetace Českého Švýcarska je přizpůsobena chudým pískovcovým půdám. Dominantními dřevinami jsou borovice lesní a bříza bělokorá. V chladných a vlhkých roklích (tzv. inverzních polohách) se vyskytují horské druhy, jako je jedle bělokorá a smrk ztepilý. Naopak na výslunných skalních hranách rostou teplomilné doubravy. Specifickou vegetaci hostí samotné pískovcové skály, kde se uchytávají mechy, lišejníky a kapradiny, například vláskatec tajemný.
- 🐾 Fauna
Díky rozmanitosti biotopů je fauna parku velmi bohatá. Mezi nejvýznamnější chráněné druhy patří:
- Ptáci: Sokol stěhovavý, který hnízdí na skalních římsách, čáp černý, výr velký a datel černý.
- Savci: Po letech se do oblasti vrátil rys ostrovid. Běžně se zde vyskytuje jelen lesní, srnec obecný a prase divoké. Vzácně lze spatřit vydra říční.
- Ryby: Do řeky Kamenice se díky zlepšení kvality vody úspěšně vrací losos obecný.
- Bezobratlí: Žije zde mnoho vzácných druhů hmyzu vázaných na staré lesní porosty a specifické mikroklima skal.
🚶 Turistika a zajímavá místa
České Švýcarsko je jednou z nejnavštěvovanějších turistických oblastí v Česku. Nabízí hustou síť značených turistických tras.
- Pravčická brána: Největší pískovcová skalní brána v Evropě s rozpětím 26,5 metru a výškou 16 metrů. Vstup na samotný most brány je z důvodu ochrany před erozí zakázán. U brány stojí výletní zámeček Sokolí hnízdo z 19. století.
- Soutěsky Kamenice: Edmundova soutěska (dříve Tichá) a Divoká soutěska jsou hluboké kaňony, jejichž části jsou přístupné pouze na pramicích s výkladem převozníka.
- Jetřichovické stěny: Skalní oblast s několika slavnými vyhlídkami, jako je Mariina skála, Vilemínina stěna a Rudolfův kámen, které nabízejí panoramatické výhledy na krajinu.
- Kyjovské údolí: Romantické údolí řeky Křinice s četnými skalními útvary a pozůstatky skalních hrádků.
- Dolský mlýn: Zřícenina starého mlýna v malebném údolí na soutoku řek Kamenice a Jetřichovické Bělé. Místo je známé z pohádky Pyšná princezna.
- Hřensko: Vstupní brána do národního parku, ležící na soutoku Labe a Kamenice. Je východiskem pro túry k Pravčické bráně a do soutěsek.
⚙️ Správa a ochrana
O území pečuje Správa Národního parku České Švýcarsko se sídlem v Krásné Lípě. Území parku je rozděleno do tří zón ochrany přírody s odstupňovaným režimem. Nejpřísněji chráněná je zóna přírodní, která zahrnuje nejcennější a nejméně ovlivněné ekosystémy a je ponechána samovolnému vývoji.
Hlavními úkoly správy parku jsou ochrana přírody, vědecký výzkum, monitoring a také usměrňování turismu tak, aby co nejméně narušoval cenné přírodní prostředí. Po požáru v roce 2022 se správa intenzivně věnuje také monitoringu obnovy lesa a protipožární prevenci.
💡 Pro laiky
- Národní park: Je to rozsáhlé území s jedinečnou přírodou, které je chráněno nejpřísnějším zákonným stupněm ochrany. Cílem je zachovat přírodní procesy s co nejmenším zásahem člověka.
- Pískovcové skalní město: Představte si krajinu vytvořenou z obrovské pískovcové desky, kterou voda a vítr po miliony let "řezaly" a "tesaly", až vznikly hluboké rokle, vysoké věže a úzké průchody, podobně jako ulice a domy ve městě.
- Eroze: Je to přirozený proces, při kterém vítr, voda, led a změny teplot postupně rozrušují a odnášejí horniny. Právě eroze vytvořila všechny úžasné skalní tvary v Českém Švýcarsku.
- Sukcese: Jedná se o přirozenou obnovu a vývoj ekosystému. Například po požáru na spáleništi nejprve vyrostou pionýrské rostliny (trávy, břízy), které připraví půdu pro další druhy, až se postupně obnoví původní les.