Uprchlík
Obsah boxu
| Uprchlík | |
|---|---|
| Soubor:Refugee camp in Chad.jpg | |
| Uprchlický tábor v Čadu | |
| Definice | Osoba, která se nachází mimo zemi své státní příslušnosti a má opodstatněné obavy z pronásledování z důvodů rasových, náboženských, národnostních, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politických názorů, a nemůže nebo nechce přijmout ochranu své země. |
| Oblast | Mezinárodní právo, humanitární pomoc, sociologie |
Uprchlík (někdy též běženec) je osoba, která je nucena opustit svou zemi původu kvůli opodstatněným obavám z pronásledování, války, násilí nebo jiných okolností, které vážně narušily veřejný pořádek, a která se nemůže nebo nechce vrátit do své vlasti. Tento status je právně definován a chráněn mezinárodním právem, především Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a jejím Protokolem z roku 1967. K prosinci 2025 je problematika uprchlictví celosvětově stále velmi aktuální, přičemž počet násilně vysídlených osob dosáhl na konci června 2025 více než 117 milionů.
⚖️ Právní definice a mezinárodní ochrana
Základní právní definice uprchlíka je obsažena v článku 1 A odstavec 2 Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951, často označované jako Ženevská úmluva o uprchlících. Podle této úmluvy je uprchlík osoba, která se nachází mimo zemi své státní příslušnosti a má opodstatněné obavy z pronásledování z důvodů rasových, náboženských, národnostních, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politických názorů, a nemůže nebo vzhledem k těmto obavám nechce přijmout ochranu své země. Pokud osoba nemá státní příslušnost, je za uprchlíka považována ta, která se nachází mimo zemi svého dřívějšího obvyklého pobytu a z výše uvedených důvodů se tam nemůže nebo nechce vrátit.
Mezinárodní ochrana uprchlíků je zvláštní právní režim, který má zajistit základní lidská práva a bezpečnost osobám, jimž jejich vlastní stát tuto ochranu nemůže nebo nechce poskytnout. Tento režim zahrnuje princip non-refoulement, který zakazuje navrácení uprchlíka do země, kde by mu hrozilo pronásledování. Česká republika se k Úmluvě a Protokolu připojila v roce 1991 (tehdy ještě jako Česká a Slovenská Federativní Republika) a tyto dokumenty pro ni vstoupily v platnost v letech 1991 a 1992. V České republice je mezinárodní ochrana poskytována ve formě azylu nebo doplňkové ochrany.
🌍 Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je globální organizace OSN, která byla založena v roce 1950 v důsledku druhé světové války s cílem pomáhat milionům lidí, kteří ztratili domovy. UNHCR vede a koordinuje mezinárodní akce na ochranu uprchlíků, nuceně vysídlených komunit a osob bez státní příslušnosti. Mandát UNHCR je zakotven v Úmluva o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a jejím Protokolu z roku 1967.
Organizace poskytuje život zachraňující pomoc, včetně ubytování, potravin, vody a lékařské péče, a hájí právo uprchlíků na bezpečí. Dále spolupracuje s vládami na zlepšování a monitorování azylových zákonů a politik, aby byla zajištěna dodržování lidských práv. K roku 2025 působí UNHCR ve 136 zemích světa a pomáhá více než 121 milionům násilně vysídlených a osob bez státní příslušnosti.
📊 Aktuální statistiky a největší krize (k prosinci 2025)
Ke konci června 2025 bylo celosvětově násilně vysídleno více než 117 milionů lidí v důsledku pronásledování, konfliktů, násilí nebo porušování lidských práv. Z tohoto počtu tvoří 42,5 milionu uprchlíci, 67,8 milionu vnitřně vysídlené osoby a 6,86 milionu žadatelů o azyl. Téměř 40 % z celkového počtu násilně vysídlených osob, tedy odhadem 49 milionů, jsou děti mladší 18 let.
Mezi největší uprchlické krize k roku 2025 patří:
- Ukrajinská uprchlická krize: Ruská invaze na Ukrajina v únoru 2022 způsobila největší nucenou migraci v Evropě od druhé světové války. K červenci 2025 bylo v Evropě evidováno přes 5,1 milionu ukrajinských uprchlíků, přičemž dalších přibližně 3,7 milionu Ukrajinců je považováno za vnitřně vysídlené osoby. Nejvíce ukrajinských uprchlíků hostí Německo (1,3 milionu k létu 2025) a Polsko. V České republice bylo k 1. dubnu 2024 338 736 uprchlíků z Ukrajiny. K březnu 2025 dosahoval počet ukrajinských uprchlíků v zahraničí téměř 7 milionů.
- Súdán: Válka v Súdánu vyvolala jednu z největších vysídlovacích krizí na světě, kdy na konci roku 2024 zůstalo vysídleno celkem 14,3 milionu Súdánců, což představuje téměř jednu třetinu národní populace. Konec roku 2023 zaznamenal nárůst vnitřně vysídlených osob v Súdánu na přes 9 milionů.
- Demokratická republika Kongo a Somálsko: Pokračující konflikty v těchto regionech nadále generují významné počty uprchlíků a vnitřně vysídlených osob.
- Střední Amerika a Venezuela: Násilí gangů, potravinová nejistota, rostoucí chudoba a změna klimatu jsou hlavními příčinami nuceného vysídlení v zemích jako Salvador, Guatemala a Honduras. Téměř 8 milionů Venezuelanů bylo vysídleno, většina z nich žije v zemích Latinské Ameriky a Karibiku.
🚧 Rozdíl mezi uprchlíkem a migrantem
Ačkoli se pojmy „uprchlík“ a „migrant“ v médiích a veřejných diskusích často zaměňují, z právního hlediska mezi nimi existuje zásadní rozdíl.
- Uprchlík je osoba, která je nucena opustit svou zemi kvůli opodstatněným obavám z pronásledování, války, násilí nebo jiných okolností, které vážně narušily veřejný pořádek, a nemůže nebo nechce přijmout ochranu své země. Jejich situace je často tak nebezpečná, že překročí státní hranice a hledají bezpečí v okolních zemích, čímž se stávají mezinárodně uznanými uprchlíky s přístupem k pomoci států, UNHCR a příslušných organizací. Uprchlíci požívají zvláštní právní ochrany podle mezinárodního práva.
- Migrant je širší termín, který OSN definuje jako osobu, která pobývá mimo zemi svého původu déle než jeden rok, bez ohledu na důvody odchodu ze země. Migranti se mohou stěhovat za účelem nalezení práce, za rodinnými příslušníky nebo z ekonomických důvodů. Na rozdíl od uprchlíků, kteří nemohou bezpečně vrátit domů, migranti se mohou vrátit do své země původu bez obav z pronásledování. Zaměňování těchto pojmů může způsobovat problémy uprchlíkům a žadatelům o azyl a vést k nedorozuměním v diskusích o azylu a migraci.
⏳ Historie uprchlictví
Fenomén uprchlictví není nový a provázel lidstvo po celou historii. V moderním pojetí se však mezinárodní ochrana uprchlíků začala formovat až ve 20. století, především v reakci na masivní přesuny obyvatelstva po první a druhé světové válce.
- Poválečné období (po 1945): Po druhé světové válce se Evropa potýkala s miliony vysídlených osob. V roce 1950 byl založen Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) s původním tříletým mandátem pro řešení této krize. V roce 1951 byla přijata Úmluva o právním postavení uprchlíků, která definovala, kdo je uprchlík, a stanovila práva a povinnosti jak pro uprchlíky, tak pro hostitelské země.
- Studená válka a dekolonizace: V 50. a 60. letech 20. století se UNHCR potýkalo s krizemi, jako byl příliv uprchlíků z Maďarska po potlačení povstání v roce 1956. Dekolonizace Afriky v 60. letech vedla k dalším uprchlickým vlnám.
- 70. a 80. léta: UNHCR muselo pomáhat uprchlíkům v Asii a Latinské Americe, například v důsledku války ve Vietnamu nebo konfliktu v Afghánistánu.
- Konec 20. století: Nové uprchlické krize se objevily v Africe a v Evropě v důsledku válek v bývalé Jugoslávii.
- 21. století: Počátek 21. století přinesl závažné uprchlické krize, například v Demokratické republice Kongo, Somálsku a pokračující krizi v Afghánistánu. Ruská invaze na Ukrajina v roce 2022 vyvolala největší uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války.
🇨🇿 Uprchlíci v České republice
Česká republika se řadí mezi země, které poskytují útočiště významnému počtu uprchlíků, zejména v souvislosti s ukrajinskou uprchlickou krizí. K 1. dubnu 2024 zde pobývalo 338 736 uprchlíků z Ukrajiny. K březnu 2025 připadal přibližně jeden ukrajinský uprchlík na každých třicet obyvatel České republiky, což je nejvyšší poměr v rámci Evropské unie.
Česká republika udělila od začátku ruské invaze na Ukrajinu dočasnou ochranu ve více než 600 000 případech. Vláda schválila Lex Ukrajina VII, který umožňuje další prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny a nově zavádí možnost získání zvláštního dlouhodobého pobytu pro ty, kteří jsou ekonomicky soběstační a nečerpají státní pomoc. Tento přechod na dlouhodobý pobyt je určen pro uprchlíky, kteří chtějí v Česku dlouhodobě žít a jsou nezávislí na dávkovém systému.
Hlavní výzvy v integraci uprchlíků v České republice zahrnují ubytování, vzdělávání, pracovní trh a jazykovou bariéru. Přes 70 % ukrajinských uprchlíků pracuje v České republice, avšak 61 % z nich pracuje pod svou kvalifikací.
🤔 Pro laiky
Představte si, že máte domov, rodinu a kamarády. Žijete si svůj běžný život. Ale najednou se něco stane – ve vaší zemi vypukne válka, začnou vás pronásledovat kvůli tomu, čemu věříte, jakou máte barvu pleti, nebo jaké jsou vaše názory. Je to tak nebezpečné, že musíte rychle utéct, abyste si zachránili život. Nemůžete si vzít skoro nic, jen to nejnutnější. Překročíte hranice a ocitnete se v cizí zemi.
Vy jste teď uprchlík. Nejste tam proto, že byste chtěli cestovat nebo hledat lepší práci, ale proto, že jste museli. Vaše země vás už nemůže ochránit. Proto vás chrání mezinárodní právo a organizace jako UNHCR, které se snaží zajistit, abyste byli v bezpečí, měli kde bydlet, co jíst a přístup k lékařské péči. Pomáhají vám začít nový život, dokud se nebudete moci vrátit domů, pokud to bude někdy bezpečné, nebo najít nový domov jinde.
Je důležité si uvědomit, že uprchlík není to samé jako migrant. Migrant se rozhodl odejít z vlastní vůle, například za prací. Uprchlík utíká, protože nemá na výběr a hrozí mu nebezpečí.