Ateroskleróza

Rozbalit box

Obsah boxu

Ateroskleróza, lidově nazývaná také kornatění tepen, je chronické a postupující onemocnění cévní stěny, které postihuje především velké a střední tepny. Jedná se o komplexní proces, při kterém dochází k hromadění tukových látek (zejména cholesterolu), vápníku a buněčných zbytků ve vnitřní vrstvě tepny (intimě), což vede k tvorbě tzv. aterosklerotických plátů. Tyto pláty postupně zužují vnitřní průměr (průsvit) cévy, omezují průtok krve a snižují pružnost cévní stěny. Ateroskleróza je hlavní příčinou většiny kardiovaskulárních onemocnění, včetně infarktu myokardu a cévní mozkové příhody, a představuje jednu z nejčastějších příčin úmrtí ve vyspělých zemích.

Proces může začít již v dětství a mládí tvorbou tzv. tukových proužků a po desetiletí se vyvíjí bez jakýchkoli příznaků. Klinické projevy se obvykle objevují až v pokročilém stádiu, kdy je zúžení tepny natolik významné, že dochází k nedokrvení (ischemii) orgánů, nebo když dojde k prasknutí (ruptuře) plátu a následnému vzniku krevní sraženiny (trombus), která může cévu zcela ucpat.

🧬 Patofyziologie: Jak nemoc vzniká

Vznik aterosklerózy je složitý proces, který je dnes chápán jako chronický zánět cévní stěny. Na jeho počátku stojí poškození vnitřní výstelky tepny, tzv. endotelu. Toto poškození mohou způsobit různé faktory, jako je vysoký krevní tlak, kouření nebo vysoká hladina krevního cukru.

Klíčové fáze vývoje aterosklerotického plátu jsou:

Poškození endotelu a hromadění lipidů: Poškozený endotel se stává propustnějším pro částice LDL-cholesterolu ("zlého cholesterolu"), které pronikají do cévní stěny.
Oxidace a zánětlivá reakce: V cévní stěně jsou LDL částice chemicky modifikovány (oxidovány), což spouští imunitní a zánětlivou reakci. Tělo na místo vysílá monocyty (typ bílých krvinek), které se mění na makrofágy.
Vznik pěnových buněk: Makrofágy pohlcují oxidovaný LDL cholesterol a mění se v tzv. pěnové buňky. Hromadění těchto buněk tvoří základ aterosklerotického plátu, zpočátku viditelný jako tukové proužky.
Tvorba fibrózního plátu: Do místa zánětu migrují buňky hladkého svalstva z cévní stěny, které produkují kolagen a další látky. Tím se nad tukovým jádrem vytvoří pevná vazivová čepička. Vzniká tak zralý ateromový plát.
Komplikace plátu: Plát může postupně růst a ukládá se do něj vápník, což vede k tvrdnutí a ztrátě pružnosti tepny. Některé pláty, zejména ty s velkým tukovým jádrem a tenkou čepičkou (tzv. nestabilní pláty), mohou prasknout. Na poškozeném povrchu se okamžitě začnou srážet krevní destičky a vzniká krevní sraženina (trombus), která může cévu náhle a úplně ucpat.

⚠️ Rizikové faktory

Na vzniku a rozvoji aterosklerózy se podílí velké množství faktorů, které se často kombinují a jejich účinek se násobí. Dělí se na ovlivnitelné a neovlivnitelné.

Neovlivnitelné faktory

Věk: Riziko stoupá s věkem, u mužů nad 45 let a u žen po menopauze (nad 55 let).
Pohlaví: Muži jsou ohroženi dříve než ženy, u kterých se riziko zvyšuje po menopauze.
Genetická predispozice: Rodinná anamnéza předčasného kardiovaskulárního onemocnění (u mužů pod 55 let, u žen pod 65 let) zvyšuje riziko.

Ovlivnitelné faktory

Dyslipidémie: Zvýšená hladina LDL ("zlého") cholesterolu a triglyceridů a nízká hladina HDL ("hodného") cholesterolu v krvi.
Vysoký krevní tlak (hypertenze): Mechanicky poškozuje cévní stěnu a urychluje celý proces.
Kouření: Chemické látky z cigaretového kouře přímo poškozují endotel, podporují oxidaci LDL a zvyšují srážlivost krve.
Cukrovka (Diabetes mellitus): Vysoká hladina cukru v krvi poškozuje cévy a zrychluje aterogenezi.
Obezita a nezdravá strava: Zejména břišní typ obezity je spojen se zánětem a dalšími rizikovými faktory. Strava bohatá na nasycené tuky a cukr přispívá k dyslipidémii.
Nedostatek fyzické aktivity: Sedavý způsob života zhoršuje všechny ostatní rizikové faktory.
Stres: Chronický stres může přispívat k vysokému tlaku a nezdravým návykům.

🩺 Příznaky a projevy

Ateroskleróza je po mnoho let "tichým" onemocněním bez jakýchkoli příznaků. Projevy se objevují až ve chvíli, kdy je tepna zúžena o více než 70 %, nebo když dojde k akutní komplikaci (ucpání cévy). Příznaky se liší podle toho, které tepny jsou postiženy.

Věnčité tepny (srdce): Postižení vede k ischemické chorobě srdeční. Projevuje se jako angina pectoris (svíravá bolest na hrudi při námaze) a v nejhorším případě jako akutní infarkt myokardu.
Krkavice a mozkové tepny (mozek): Zúžení může způsobit přechodné příznaky jako poruchy řeči, vidění nebo hybnosti (tranzitorní ischemická ataka). Úplné ucpání vede k cévní mozkové příhodě (mrtvici).
Tepny dolních končetin: Vzniká ischemická choroba dolních končetin. Typickým příznakem je klaudikace – křečovitá bolest v lýtku při chůzi, která v klidu ustoupí. V těžkých případech může dojít až k odumření tkáně (gangréna).
Ledvinné tepny: Může vést k těžko léčitelné hypertenzi a postupnému selhání ledvin.

🔬 Diagnostika

Diagnostika se opírá o zhodnocení rizikových faktorů, anamnézu a fyzikální vyšetření. Lékař může poslechem zjistit šelesty nad zúženými tepnami. K potvrzení diagnózy a určení rozsahu postižení se používají další metody:

Krevní testy: Stanovení hladiny celkového, LDL a HDL cholesterolu, triglyceridů a krevního cukru. Může se měřit i hladina C-reaktivního proteinu (CRP) jako ukazatele zánětu.
EKG: Může odhalit známky nedokrvení srdečního svalu, a to v klidu nebo při zátěži (ergometrie).
Dopplerovské ultrazvukové vyšetření: Neinvazivní metoda, která dokáže zobrazit tepny (např. krkavice, tepny končetin), změřit rychlost průtoku krve a odhalit zúžení.
Angiografie: Zobrazovací metoda, při které se do krevního oběhu vstříkne kontrastní látka a pomocí rentgenu (klasická angiografie), výpočetní tomografie (CT angiografie) nebo magnetické rezonance (MR angiografie) se detailně zobrazí průsvit cév. Koronarografie je angiografie věnčitých tepen.

🩹 Léčba

Léčba aterosklerózy je komplexní a celoživotní. Jejím cílem je zpomalit nebo zastavit postup nemoci, předejít komplikacím a zmírnit příznaky.

Změna životního stylu: Je naprostým základem. Zahrnuje zanechání kouření, zavedení zdravé stravy (omezení nasycených tuků a cholesterolu, dostatek zeleniny, ovoce a vlákniny), pravidelnou fyzickou aktivitu a redukci nadváhy.
Farmakologická léčba:
- Hypolipidemika: Nejčastěji statiny, které účinně snižují hladinu LDL cholesterolu a stabilizují aterosklerotické pláty. Dalšími léky jsou ezetimib nebo novější inhibitory PCSK9.
- Antihypertenziva: Léky na snížení vysokého krevního tlaku.
- Antiagregační léky: Léky snižující shlukování krevních destiček, jako je kyselina acetylsalicylová (Aspirin), zabraňují vzniku trombů.
- Antidiabetika: U pacientů s cukrovkou je klíčová důsledná kontrola hladiny cukru v krvi.
Invazivní a chirurgické metody: U pokročilých stádií s významným zúžením tepen.
- Angioplastika (PCI): Do zúženého místa se zavede balónek, který tepnu roztáhne. Často se do místa implantuje stent (malá kovová výztuž), který udržuje cévu průchodnou.
- Bypass: Chirurgické přemostění zúženého nebo ucpaného úseku tepny pomocí cévního štěpu (obvykle žíly z nohy nebo tepny z hrudníku).
- Endarterektomie: Chirurgické odstranění aterosklerotického plátu z tepny (nejčastěji z krkavice).

🛡️ Prevence

Prevence je nejúčinnějším způsobem boje proti ateroskleróze a jejím následkům. Zásady prevence jsou totožné s nefarmakologickou léčbou a měly by být dodržovány od mládí:

Nekouřit.
Udržovat si zdravou tělesnou hmotnost.
Jíst vyváženou stravu: Preferovat středomořský typ stravy s dostatkem zeleniny, ovoce, luštěnin, ryb a s omezením živočišných tuků a jednoduchých cukrů.
Pravidelně se hýbat: Alespoň 30 minut aerobní aktivity většinu dní v týdnu.
Pravidelné preventivní prohlídky: Kontrola krevního tlaku, hladiny cholesterolu a cukru v krvi umožňuje včasné odhalení rizikových faktorů.

⚙️ Pro laiky: Co je to kornatění tepen?

Představte si, že vaše tělo je dům a krevní cévy (tepny) jsou vodovodní potrubí, které rozvádí čistou vodu (okysličenou krev) do všech místností (orgánů). Když je potrubí nové, je zevnitř hladké a voda jím proudí bez problémů.

Ateroskleróza je jako postupné zanášení tohoto potrubí. Pokud jíte hodně tučných jídel, kouříte nebo máte vysoký tlak, je to jako byste do vody sypali písek, rez a mastnotu. Tyto nečistoty (cholesterol a další látky) se začnou usazovat na stěnách trubek a vytvářet nánosy – aterosklerotické pláty.

Postupem času je vrstva nánosů stále silnější, trubka se zužuje a do místnosti teče stále méně vody. Orgán pak trpí nedostatkem kyslíku. To se může projevit jako bolest na hrudi při chůzi do schodů (srdce nemá dost "vody") nebo bolest v noze (svaly nemají dost "vody").

Největší nebezpečí nastane, když se kus nánosu utrhne. Na poškozeném místě se okamžitě vytvoří "ucpávka" (krevní sraženina), která může trubku úplně zablokovat. Když se to stane v potrubí vedoucím k srdci, dojde k infarktu. Když se ucpe trubka do mozku, je to mrtvice. Proto je tak důležité udržovat své "potrubí" čisté zdravým životním stylem.

Zdroje