13. září

Rozbalit box

Obsah boxu

13. září je 256. den roku podle gregoriánského kalendáře (257. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 109 dní. V nepřestupných letech na tento den připadá Den programátorů, což je odkaz na číslo 256, které je klíčové v informatice.

📅 Události

• 533 – Byzantský generál Belisar poráží Vandaly v bitvě u desátého milníku a vstupuje do Kartága.
• 1501 – Italský renesanční umělec Michelangelo začíná ve Florencii pracovat na své slavné soše Davida.
• 1759 – Sedmiletá válka: Proběhla Bitva na Abrahamových polích u Québecu. Britské síly pod velením generála Jamese Wolfa porazily francouzskou armádu vedenou markýzem de Montcalmem. Oba velitelé v bitvě padli, ale vítězství zajistilo Britům kontrolu nad Kanadou.
• 1788 – Filadelfský konvent stanovil New York City jako první dočasné hlavní město Spojených států amerických podle nové ústavy.
• 1847 – Mexicko-americká válka: Americké jednotky pod velením generála Winfielda Scotta dobyly Mexico City po bitvě o Chapultepec.
• 1922 – V turecké Smyrně (dnešní İzmir) dosáhl vrcholu velký požár, který zničil řeckou a arménskou čtvrť města a vedl k masakrům tisíců civilistů.
• 1940 – Druhá světová válka: Itálie zahájila invazi do Egypta, čímž začalo severoafrické tažení.
• 1956 – Společnost IBM představila IBM 350, první komerční pevný disk s pohyblivými hlavami. Měl kapacitu 3,75 megabajtů.
• 1971 – Byla krvavě potlačena vzpoura ve věznici Attica ve státě New York.
• 1985 – V Japonsku byla vydána plošinová videohra Super Mario Bros. pro herní konzoli Nintendo Entertainment System, která se stala celosvětovým fenoménem.
• 1993 – Na trávníku Bílého domu ve Washington, D.C. podepsali izraelský premiér Jicchak Rabin a předseda Organizace pro osvobození Palestiny Jásir Arafat první mírovou dohodu z Osla.
• 2007 – Valné shromáždění OSN přijalo Deklaraci práv původních obyvatel.

👶 Narození

• 1819 – Clara Schumannová, německá klavíristka a skladatelka († 20. května 1896)
• 1851 – Walter Reed, americký armádní lékař, průkopník ve výzkumu žluté zimnice († 22. listopadu 1902)
• 1860 – John J. Pershing, americký generál armád († 15. července 1948)
• 1874 – Arnold Schönberg, rakouský skladatel, hudební teoretik a zakladatel dodekafonie († 13. července 1951)
• 1886 – Robert Robinson, britský organický chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1947 († 8. února 1975)
• 1903 – Claudette Colbert, americká herečka francouzského původu († 30. července 1996)
• 1916 – Roald Dahl, britský spisovatel, autor knih jako Karlík a továrna na čokoládu nebo Matilda († 23. listopadu 1990)
• 1924 – Maurice Jarre, francouzský hudební skladatel, autor filmové hudby († 28. března 2009)
• 1941 – Tadao Andó, japonský architekt, představitel minimalismu
• 1944 – Jacqueline Bisset, britská herečka
• 1944 – Peter Cetera, americký zpěvák, skladatel a baskytarista, člen skupiny Chicago
• 1961 – Dave Mustaine, americký kytarista, zpěvák a zakladatel thrashmetalové skupiny Megadeth
• 1967 – Michael Johnson, americký atlet, sprinter, několikanásobný olympijský vítěz a mistr světa
• 1971 – Stella McCartney, britská módní návrhářka
• 1973 – Fabio Cannavaro, italský fotbalový obránce, mistr světa z roku 2006
• 1980 – Tomáš Zápotočný, český fotbalista
• 1989 – Thomas Müller, německý fotbalista, útočník klubu FC Bayern Mnichov
• 1993 – Niall Horan, irský zpěvák a skladatel, člen skupiny One Direction

⚰️ Úmrtí

• 81 – Titus, římský císař z flavské dynastie (* 30. prosince 39)
• 1506 – Andrea Mantegna, italský renesanční malíř a rytec (* kolem 1431)
• 1592 – Michel de Montaigne, francouzský renesanční myslitel, humanista a autor esejů (* 28. února 1533)
• 1598 – Filip II. Španělský, španělský a portugalský král (* 21. května 1527)
• 1872 – Ludwig Feuerbach, německý filozof a antropolog (* 28. července 1804)
• 1949 – August Krogh, dánský fyziolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1920 (* 15. listopadu 1874)
• 1977 – Leopold Stokowski, britský dirigent polského původu (* 18. dubna 1882)
• 1996 – Tupac Shakur, americký rapper, herec a aktivista (* 16. června 1971)
• 2011 – Walter Bonatti, italský horolezec a dobrodruh (* 22. června 1930)
• 2017 – Frank Vincent, americký herec, známý z filmů Martina Scorseseho (* 15. dubna 1937)
• 2022 – Jean-Luc Godard, francouzsko-švýcarský filmový režisér, klíčová postava Francouzské nové vlny (* 3. prosince 1930)

🎉 Svátek

Česko

• Lubor

Svět

• Mezinárodní den čokolády
• Den programátorů (v nepřestupných letech)

💻 Pro laiky: Proč je 256. den dnem programátorů?

Den programátorů se slaví 256. den v roce, což v běžném roce připadá na 13. září. Toto číslo nebylo vybráno náhodně, ale má hluboký význam ve světě počítačů.

Základní jednotkou informace v počítači je bit, který může mít pouze dva stavy: 0 nebo 1. Programátoři a počítačové systémy často pracují se skupinami osmi bitů, které tvoří jeden bajt (anglicky byte). Bajt je základní jednotkou pro kódování znaků, čísel nebo barev.

S osmi bity, z nichž každý může být buď 0, nebo 1, můžeme vytvořit 2⁸ (dva na osmou) různých kombinací.

• 2 × 2 × 2 × 2 × 2 × 2 × 2 × 2 = 256

To znamená, že jeden bajt může reprezentovat 256 různých hodnot (obvykle od 0 do 255). Toto číslo je tak pro programátory a celý obor informatiky naprosto zásadní. Objevuje se například v:

• Barvách: V modelu RGB má každá ze tří barevných složek (červená, zelená, modrá) hodnotu od 0 do 255.
• Kódování znaků: Starší znakové sady, jako je ASCII, používaly bajty k reprezentaci písmen a symbolů.
• Síťování: IP adresy (verze 4) se skládají ze čtyř čísel, z nichž každé je v rozsahu 0–255.

Oslava 256. dne roku je tedy jakousi "geek" poctou tomuto fundamentálnímu číslu, které je základním stavebním kamenem digitálního světa.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 22.12.2025