Přeskočit na obsah

Spánková apnoe

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - nemoc Spánková apnoe je závažná porucha spánku, charakterizovaná opakovanými zástavami dechu (apnoickými pauzami) nebo výrazným omezením dýchání (hypopnoe) během spánku. Tyto pauzy trvají nejméně 10 sekund a mohou se opakovat i stokrát za noc. Každá epizoda vede k poklesu hladiny kyslíku v krvi a k narušení spánkové architektury, což má za následek řadu zdravotních komplikací a výrazně sníženou kvalitu života.

Název pochází z řeckých slov apnoia (bez dechu), hypo (pod) a pneo (dýchat). Jedná se o velmi rozšířené, ale často nediagnostikované onemocnění.

📜 Historie a terminologie

Ačkoliv příznaky spánkové apnoe, jako je hlasité chrápání a nadměrná denní spavost, byly známy po staletí (například v Dickensově románu Kronika Pickwickova klubu je popsána postava s těmito příznaky, což vedlo k pojmenování "Pickwickův syndrom"), jako samostatná lékařská diagnóza byla spánková apnoe definována až ve druhé polovině 20. století. První spánkové laboratoře vznikaly v 70. letech a zásadní průlom v léčbě přinesl vynález terapie pozitivním přetlakem v dýchacích cestách (CPAP) v roce 1981 australským profesorem Colinem Sullivanem.

⚙️ Typy spánkové apnoe

Spánková apnoe se dělí na tři základní typy podle příčiny vzniku dechových pauz.

Obstrukční spánková apnoe (OSA)

Jedná se o nejčastější formu, která tvoří přibližně 85 % všech případů. Příčinou je mechanická překážka v horních cestách dýchacích. Během spánku dochází k relaxaci svalů v oblasti krku a hltanu. U predisponovaných jedinců (např. s nadváhou, krátkým krkem nebo zvětšenými mandlemi) dojde k úplnému nebo částečnému zúžení (kolapsu) dýchacích cest, přestože dýchací svaly (bránice a mezižeberní svaly) se nadále snaží o nádech. Tato snaha o dýchání proti uzavřené cestě vede k poklesu kyslíku v krvi a následnému krátkému probuzení (tzv. mikroprobuzení), které obnoví svalové napětí, zprůchodní dýchací cesty a umožní nadechnutí. Pacient si tato probuzení obvykle nepamatuje.

Rizikové faktory pro OSA:

  • Obezita (tuková tkáň v oblasti krku zužuje dýchací cesty)
  • Mužské pohlaví
  • Věk nad 40 let
  • Anatomické abnormality (malá dolní čelist, zvětšené krční či nosní mandle, velký jazyk)
  • Obvod krku (nad 43 cm u mužů, nad 40 cm u žen)
  • Konzumace alkoholu a užívání sedativ (snižují svalové napětí)
  • Kouření (způsobuje zánět a otok dýchacích cest)
  • Rodinná anamnéza

Centrální spánková apnoe (CSA)

Tato forma je méně častá. Problém zde není v mechanické překážce, ale v řídícím centru v mozku. Dechové centrum v prodloužené míše dočasně přestane vysílat signály k dýchacím svalům. Během apnoické pauzy tedy pacient nevykazuje žádné dechové úsilí. CSA se často vyskytuje u pacientů se závažným srdečním selháním (tzv. Cheyne-Stokesovo dýchání), po mozkové mrtvici, u lidí pobývajících ve vysokých nadmořských výškách nebo u uživatelů opioidů.

Smíšená (komplexní) spánková apnoe

Jak název napovídá, jedná se o kombinaci obou předchozích typů. Epizoda obvykle začíná jako centrální (bez dechového úsilí) a přechází v obstrukční (s aktivním dechovým úsilím proti uzavřeným cestám).

🩺 Příznaky a projevy

Příznaky lze rozdělit na noční a denní. Často si jich všimne dříve partner pacienta než pacient sám.

Noční příznaky:

  • Hlasité a nepravidelné chrápání
  • Partnerem pozorované zástavy dechu
  • Lapání po dechu nebo dušení se během spánku
  • Neklidný spánek, časté probouzení
  • Zvýšená noční potřeba močení (nykturie)
  • Pocení

Denní příznaky:

🔬 Diagnostika

Zlatým standardem pro diagnostiku spánkové apnoe je polysomnografie (PSG). Jedná se o celonoční monitorování ve spánkové laboratoři, během kterého se zaznamenává řada tělesných funkcí:

Výsledkem je tzv. apnoe-hypopnoe index (AHI), který udává průměrný počet apnoických a hypopnoických pauz za hodinu spánku.

  • **Normální nález:** AHI < 5
  • **Lehká spánková apnoe:** AHI 5–15
  • **Středně těžká spánková apnoe:** AHI 15–30
  • **Těžká spánková apnoe:** AHI > 30

Pro méně komplikované případy lze využít i zjednodušenou domácí spánkovou monitoraci (limitovaná polygrafie), kdy si pacient na noc domů odnese menší přístroj, který zaznamenává základní parametry.

🏥 Léčba a management

Cílem léčby je odstranit dechové pauzy, normalizovat hladinu kyslíku, zlepšit kvalitu spánku a předejít komplikacím.

Změny životního stylu

U pacientů s lehkou formou a nadváhou může být klíčová:

  • **Redukce hmotnosti:** I 10% úbytek váhy může výrazně snížit AHI.
  • **Polohová terapie:** Spaní na boku místo na zádech může u některých pacientů zabránit kolapsu dýchacích cest.
  • **Omezení alkoholu a sedativ:** Zejména před spaním.
  • **Nekouřit.**

Terapie pozitivním přetlakem v dýchacích cestách (PAP)

Jedná se o nejúčinnější a nejrozšířenější metodu léčby, zejména u středně těžké a těžké OSA. Pacient během spánku používá masku (nosní, ústně-nosní nebo celoobličejovou), která je hadicí spojena s malým přístrojem. Ten vhání do dýchacích cest vzduch pod mírným přetlakem, který je udržuje otevřené a brání jejich kolapsu.

  • CPAP (Continuous Positive Airway Pressure): Přístroj dodává konstantní tlak po celou dobu dýchacího cyklu.
  • APAP (Automatic PAP): Přístroj automaticky upravuje výši tlaku podle aktuální potřeby pacienta.
  • BiPAP (Bilevel PAP): Přístroj poskytuje dva různé tlaky – vyšší při nádechu a nižší při výdechu, což může být pro některé pacienty komfortnější.

Orální aparáty (ústní dlahy)

Jsou alternativou pro pacienty s lehkou až středně těžkou OSA nebo pro ty, kteří netolerují CPAP. Dlahy, zhotovené na míru zubním lékařem, posouvají dolní čelist nebo jazyk dopředu, čímž mechanicky rozšiřují prostor v hltanu.

Chirurgická léčba

Chirurgické zákroky jsou zvažovány v případech, kdy selhává konzervativní léčba a je přítomna jasná anatomická abnormalita. Mezi možnosti patří:

  • **Uvulopalatofaryngoplastika (UPPP):** Odstranění části měkkého patra, čípku a mandlí.
  • **Posun čelistí (maxillomandibular advancement):** Posunutí horní i dolní čelisti dopředu.
  • **Stimulace hypoglosálního nervu:** Implantovaný stimulátor aktivuje nerv ovládající jazyk, který se během nádechu posune dopředu a uvolní dýchací cesty.

⚠️ Rizika a komplikace

Neléčená spánková apnoe představuje vážné zdravotní riziko. Opakovaný pokles kyslíku a stres z nočních probouzení zatěžuje celý organismus, zejména kardiovaskulární systém.

🌍 Epidemiologie

Prevalence spánkové apnoe v populaci se odhaduje na 9–38 % u dospělých, přičemž mnoho případů zůstává nediagnostikovaných. Výskyt stoupá s věkem a s rostoucí prevalencí obezity. Muži jsou postiženi přibližně dvakrát častěji než ženy před menopauzou, po ní se rozdíly stírají.

🤔 Pro laiky: Co se děje v těle během apnoe?

Představte si, že dýchací trubice v krku je jako měkká hadice. Když spíte, svaly, které ji drží otevřenou, se uvolní.

  1. Usnete a svaly povolí: Svaly v krku relaxují více než u zdravého člověka.
  2. Hadice se zúží: Měkké tkáně (měkké patro, jazyk) zapadnou dozadu a zablokují proudění vzduchu. Je to jako byste hadici zmáčkli.
  3. Přestanete dýchat: I když se vaše plíce snaží nadechnout, vzduch se přes překážku nedostane. Tato pauza trvá 10, 20, někdy i více než minutu.
  4. Klesne kyslík: V krvi rychle ubývá kyslíku, což je pro tělo poplachový signál.
  5. Mozek zasáhne: Mozek vyšle nouzový signál, který vás na zlomek sekundy probudí. Nejde o plné probuzení, spíše o "mikroprobuzení".
  6. Nadechnete se: Díky probuzení se svaly v krku napnou, překážka zmizí a vy se zhluboka, často s hlasitým zalapáním po dechu, nadechnete.
  7. Cyklus se opakuje: Jakmile znovu usnete, svaly opět povolí a celý proces se může opakovat desítky až stovky krát za jedinou noc, aniž byste si to ráno pamatovali. Cítíte se jen nevyspalí a unavení.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Spánková_apnoe&oldid=16537“