Hispánie
Obsah boxu
Šablona:Infobox Historický stát
Hispánie (latinsky Hispania) byl název, který používali staří Římané pro Pyrenejský poloostrov a jeho provincie. Během římské nadvlády, která trvala přibližně sedm století, prošel poloostrov hlubokou transformací známou jako romanizace, jež položila základy pro moderní Španělsko, Portugalsko a Andorru. Hispánie byla jednou z nejdůležitějších a nejbohatších částí Římské říše, poskytovala jí obrovské nerostné bohatství, zemědělské produkty a také některé z jejích nejvýznamnějších císařů a myslitelů.
📜 Historie
Historie římské Hispánie je příběhem dlouhého a často brutálního dobývání, následovaného staletími prosperity a hluboké kulturní integrace, která skončila postupným úpadkem a germánskými invazemi.
🌍 Předřímské období
Před příchodem Římanů byl Pyrenejský poloostrov obydlen různorodou směsicí kmenů. Na jihu a východě žili Iberové, ovlivnění kontakty s Féničany a Řeky, kteří zde zakládali obchodní kolonie. Ve vnitrozemí a na severu sídlili Keltové a kmeny smíšeného původu, známé jako Keltiberové. Na západě žili Lusitánové a další kmeny. Od 8. století př. n. l. pobřeží kolonizovali Féničané (založili např. Gadir, dnešní Cádiz) a později Řekové (Emporion, dnešní Empúries). Ve 3. století př. n. l. se významnou mocností na poloostrově stalo Kartágo, které pod vedením rodu Barkasů (zejména Hamilkar Barkas a Hasdrubal Sličný) ovládlo jižní a východní pobřeží a založilo město Qart Hadasht (Cartagena).
⚔️ Punské války a římské dobývání
Římská přítomnost v Hispánii začala jako přímý důsledek konfliktu s Kartágem. Během druhé punské války (218–201 př. n. l.) se poloostrov stal klíčovým bojištěm. V roce 218 př. n. l. se zde vylodila římská armáda pod vedením bratrů Gnaea a Publia Scipionů, aby odřízla Hannibala od jeho hispánských základen. Po jejich smrti převzal velení mladý Scipio Africanus, který v sérii brilantních tažení vytlačil Kartágince z poloostrova a v roce 206 př. n. l. definitivně ovládl jejich území.
Dobytí celého poloostrova však trvalo téměř 200 let a bylo poznamenáno krutými a vleklými válkami proti domorodým kmenům. Mezi nejvýznamnější konflikty patřily:
- Keltiberské války (181–133 př. n. l.): Dlouhá série válek proti kmenům ve vnitrozemí, která vyvrcholila obléháním a zničením města Numancie.
- Lusitánská válka (155–139 př. n. l.): Vedena charismatickým vůdcem Viriathem, který pomocí partyzánské taktiky způsobil Římanům těžké ztráty. Byl zavražděn zrádci najatými Římem.
- Kantaberské války (29–19 př. n. l.): Poslední velká kampaň, kterou vedl osobně císař Augustus a jeho generál Marcus Vipsanius Agrippa, proti houževnatým kmenům na severu Hispánie. Teprve jejich porážkou bylo dobývání poloostrova dokončeno.
🏛️ Romanizace
Po vojenském podrobení následoval proces romanizace – postupné přijímání římské kultury, jazyka, práva, zvyků a technologií. Tento proces byl obzvláště rychlý a hluboký na jihu a východě (v provinciích Baetica a Tarraconensis), zatímco v hornatém vnitrozemí a na severu byl pomalejší. Klíčovými nástroji romanizace byly:
- Zakládání měst (coloniae a municipia), jako například Emerita Augusta (Mérida), Caesaraugusta (Zaragoza) nebo Italica (poblíž Sevilly).
- Stavba infrastruktury: Římané vybudovali rozsáhlou síť silnic (přes 21 000 km), mostů, akvaduktů a přístavů, které propojily poloostrov a usnadnily obchod a správu.
- Šíření latiny: Vulgární latina se stala jazykem administrativy, obchodu i běžné komunikace a postupně vytlačila původní jazyky. Z ní se později vyvinuly moderní románské jazyky na poloostrově.
- Udělování římského občanství: Postupné udělování občanství místním elitám a později všem svobodným obyvatelům říše (roku 212 n. l. ediktem císaře Caracally) posilovalo loajalitu k Římu.
✨ Zlatý věk a významní Hispánci
Od 1. do 3. století n. l. zažívala Hispánie období míru (tzv. Pax Romana) a velké prosperity. Stala se jednou z nejdůležitějších provincií říše. Z Hispánie pocházela řada významných osobností římských dějin:
- Císaři: Traianus (první císař narozený mimo Itálii), Hadrianus a Theodosius I..
- Spisovatelé a filozofové: Stoický filozof Seneca, jeho synovec a básník Lucanus, řečník Quintilianus a epigramik Martialis.
📉 Úpadek a pád
Od 3. století n. l. začala i Hispánie pociťovat krizi, která zasáhla celou říši. Vpád Franků a Alamanů v polovině 3. století způsobil značné škody. Ekonomika upadala, města se zmenšovala a opevňovala. Definitivní konec římské nadvlády přišel na počátku 5. století. V roce 409 n. l. překročily Pyreneje germánské kmeny Vandalové, Svébové a Alani, které začaly plenit poloostrov. Římané povolali jako své spojence (foederati) další germánský kmen, Vizigóty, aby vetřelce vypudili. Vizigóti však postupně ovládli většinu poloostrova a po pádu Západořímské říše v roce 476 zde založili vlastní království s centrem v Toledu.
🗺️ Geografie a hospodářství
Hispánie byla pro Řím nesmírně cenná díky svému přírodnímu bohatství.
⛰️ Geografické členění
Římané vnímali poloostrov jako území ohraničené Pyrenejemi (Pyrenaei montes), Středozemním mořem (Mare Nostrum) a Atlantským oceánem (Oceanus Atlanticus). Znali hlavní řeky jako Baetis (Guadalquivir), Anas (Guadiana), Tagus (Tajo) a Iberus (Ebro), podle které byl poloostrov pravděpodobně pojmenován.
💰 Ekonomický význam
Hispánie byla ekonomickou páteří říše. Mezi její hlavní exportní artikly patřily:
- Nerostné suroviny: Byla největším dodavatelem kovů. Těžilo se zde obrovské množství stříbra (zejména v okolí Cartageny), zlata (slavné povrchové doly Las Médulas, památka UNESCO), mědi, olova a cínu.
- Zemědělské produkty: Hispánie byla obilnicí Říma. Produkovala obrovské množství pšenice, vína a především vysoce kvalitního olivového oleje z provincie Baetica. Amfory s hispánským olejem byly nalezeny po celé říši.
- Garum: Proslulá a drahá fermentovaná rybí omáčka, která byla v římské kuchyni nepostradatelným dochucovadlem. Hispánské garum bylo považováno za jedno z nejlepších.
- Koně a vlna: Hispánie byla také známá chovem kvalitních koní a produkcí vlny.
🏛️ Římská správa a provincie
Administrativní členění Hispánie se v průběhu staletí měnilo.
- Republikánské období (od 197 př. n. l.): Poloostrov byl rozdělen na dvě provincie:
- Hispania Citerior (Bližší Hispánie) na východě, s hlavním městem v Tarraco (Tarragona).
- Hispania Ulterior (Vzdálenější Hispánie) na jihu a západě, s hlavním městem v Corduba (Córdoba).
- Augustova reforma (27 př. n. l.): Císař Augustus reorganizoval provincie:
- Hispania Tarraconensis: Největší provincie, zahrnující sever, střed a východ poloostrova. Byla to císařská provincie spravovaná legátem.
- Hispania Baetica: Bohatá a plně pacifikovaná provincie na jihu (dnešní Andalusie). Byla to senátorská provincie.
- Lusitania: Provincie na západě (dnešní střední Portugalsko a Extremadura). Byla to císařská provincie, hlavním městem byla Emerita Augusta.
- Diokleciánova reforma (konec 3. století n. l.): V rámci reorganizace říše císařem Diokleciánem byla Hispánie rozdělena na menší provincie, které byly seskupeny do jedné diecéze (Dioecesis Hispaniarum): Tarraconensis, Carthaginensis, Baetica, Lusitania, Gallaecia a později Balearica.
🏛️ Kultura a společnost
Římská kultura hluboce prostoupila hispánskou společnost, ale zároveň se mísila s místními tradicemi.
🗣️ Jazyk a náboženství
Latina se stala dominantním jazykem, i když některé předřímské jazyky, jako předchůdce moderní baskičtiny, přežily v izolovaných oblastech. V náboženské sféře docházelo k synkretismu, kdy byla římská božstva (jako Jupiter nebo Mars) ztotožňována s místními iberskými a keltskými bohy. Od 1. století se v Hispánii začalo šířit křesťanství, zpočátku navzdory pronásledování. Po Milánském ediktu v roce 313 se stalo dominantním náboženstvím.
🏗️ Architektura a inženýrství
Římané zanechali v Hispánii velkolepé stavby, z nichž mnohé se dochovaly dodnes a jsou chráněny jako památky UNESCO. Mezi nejvýznamnější patří:
- Akvadukt v Segovii: Monumentální a dokonale zachovalý akvadukt.
- Divadlo a amfiteátr v Méridě: Součást rozsáhlého archeologického komplexu v bývalém hlavním městě Lusitanie.
- Herkulova věž v A Coruña: Jediný funkční římský maják na světě.
- Most v Alcántaře: Mistrovské dílo římského mostního stavitelství přes řeku Tajo.
- Římské hradby v Lugo: Kompletně zachovalý okruh hradeb kolem města.
- Archeologický komplex v Tarragoně: Zbytky fóra, amfiteátru a dalších staveb.
📜 Dědictví
Římské dědictví na Pyrenejském poloostrově je všudypřítomné a zásadní pro pochopení jeho moderní identity. Mezi nejdůležitější prvky patří:
- Jazyk: Španělština, portugalština, katalánština a galicijština jsou románské jazyky, které se vyvinuly z latiny.
- Právo: Moderní právní systémy Španělska a Portugalska vycházejí z principů římského práva.
- Náboženství: Římané přinesli křesťanství, které se stalo dominantní vírou na poloostrově.
- Infrastruktura a urbanismus: Mnoho moderních měst stojí na základech římských osad a dodnes využívá trasy římských silnic.
💡 Pro laiky
Představte si, že váš dům a celou vaši čtvrť na 700 let obsadí velmi organizovaná a vyspělá civilizace. Přijdou, postaví dálnice, vodovody, divadla a zavedou svůj jazyk a zákony. Přestože původně přišli jako dobyvatelé, po čase se jejich kultura smísí s vaší natolik, že se stanete její součástí. Přesně to se stalo na Pyrenejském poloostrově. Hispánie je jednoduše římské jméno pro dnešní Španělsko a Portugalsko. Pro Římany to byla "Amerika" jejich doby – země plná zlata, stříbra a jídla. Římané zde postavili úžasné stavby, které stojí dodnes (jako akvadukt v Segovii), a jejich jazyk, latina, se postupně změnil v dnešní španělštinu a portugalštinu. Takže když dnes slyšíte tyto jazyky, slyšíte vlastně moderní ozvěnu starého Říma.