Přeskočit na obsah

Hispánie

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Historický stát

Hispánie (latinsky Hispania) byl název, který používali staří Římané pro Pyrenejský poloostrov a jeho provincie. Během římské nadvlády, která trvala přibližně sedm století, prošel poloostrov hlubokou transformací známou jako romanizace, jež položila základy pro moderní Španělsko, Portugalsko a Andorru. Hispánie byla jednou z nejdůležitějších a nejbohatších částí Římské říše, poskytovala jí obrovské nerostné bohatství, zemědělské produkty a také některé z jejích nejvýznamnějších císařů a myslitelů.

📜 Historie

Historie římské Hispánie je příběhem dlouhého a často brutálního dobývání, následovaného staletími prosperity a hluboké kulturní integrace, která skončila postupným úpadkem a germánskými invazemi.

🌍 Předřímské období

Před příchodem Římanů byl Pyrenejský poloostrov obydlen různorodou směsicí kmenů. Na jihu a východě žili Iberové, ovlivnění kontakty s Féničany a Řeky, kteří zde zakládali obchodní kolonie. Ve vnitrozemí a na severu sídlili Keltové a kmeny smíšeného původu, známé jako Keltiberové. Na západě žili Lusitánové a další kmeny. Od 8. století př. n. l. pobřeží kolonizovali Féničané (založili např. Gadir, dnešní Cádiz) a později Řekové (Emporion, dnešní Empúries). Ve 3. století př. n. l. se významnou mocností na poloostrově stalo Kartágo, které pod vedením rodu Barkasů (zejména Hamilkar Barkas a Hasdrubal Sličný) ovládlo jižní a východní pobřeží a založilo město Qart Hadasht (Cartagena).

⚔️ Punské války a římské dobývání

Římská přítomnost v Hispánii začala jako přímý důsledek konfliktu s Kartágem. Během druhé punské války (218–201 př. n. l.) se poloostrov stal klíčovým bojištěm. V roce 218 př. n. l. se zde vylodila římská armáda pod vedením bratrů Gnaea a Publia Scipionů, aby odřízla Hannibala od jeho hispánských základen. Po jejich smrti převzal velení mladý Scipio Africanus, který v sérii brilantních tažení vytlačil Kartágince z poloostrova a v roce 206 př. n. l. definitivně ovládl jejich území.

Dobytí celého poloostrova však trvalo téměř 200 let a bylo poznamenáno krutými a vleklými válkami proti domorodým kmenům. Mezi nejvýznamnější konflikty patřily:

  • Keltiberské války (181–133 př. n. l.): Dlouhá série válek proti kmenům ve vnitrozemí, která vyvrcholila obléháním a zničením města Numancie.
  • Lusitánská válka (155–139 př. n. l.): Vedena charismatickým vůdcem Viriathem, který pomocí partyzánské taktiky způsobil Římanům těžké ztráty. Byl zavražděn zrádci najatými Římem.
  • Kantaberské války (29–19 př. n. l.): Poslední velká kampaň, kterou vedl osobně císař Augustus a jeho generál Marcus Vipsanius Agrippa, proti houževnatým kmenům na severu Hispánie. Teprve jejich porážkou bylo dobývání poloostrova dokončeno.

🏛️ Romanizace

Po vojenském podrobení následoval proces romanizace – postupné přijímání římské kultury, jazyka, práva, zvyků a technologií. Tento proces byl obzvláště rychlý a hluboký na jihu a východě (v provinciích Baetica a Tarraconensis), zatímco v hornatém vnitrozemí a na severu byl pomalejší. Klíčovými nástroji romanizace byly:

  • Zakládání měst (coloniae a municipia), jako například Emerita Augusta (Mérida), Caesaraugusta (Zaragoza) nebo Italica (poblíž Sevilly).
  • Stavba infrastruktury: Římané vybudovali rozsáhlou síť silnic (přes 21 000 km), mostů, akvaduktů a přístavů, které propojily poloostrov a usnadnily obchod a správu.
  • Šíření latiny: Vulgární latina se stala jazykem administrativy, obchodu i běžné komunikace a postupně vytlačila původní jazyky. Z ní se později vyvinuly moderní románské jazyky na poloostrově.
  • Udělování římského občanství: Postupné udělování občanství místním elitám a později všem svobodným obyvatelům říše (roku 212 n. l. ediktem císaře Caracally) posilovalo loajalitu k Římu.

✨ Zlatý věk a významní Hispánci

Od 1. do 3. století n. l. zažívala Hispánie období míru (tzv. Pax Romana) a velké prosperity. Stala se jednou z nejdůležitějších provincií říše. Z Hispánie pocházela řada významných osobností římských dějin:

📉 Úpadek a pád

Od 3. století n. l. začala i Hispánie pociťovat krizi, která zasáhla celou říši. Vpád Franků a Alamanů v polovině 3. století způsobil značné škody. Ekonomika upadala, města se zmenšovala a opevňovala. Definitivní konec římské nadvlády přišel na počátku 5. století. V roce 409 n. l. překročily Pyreneje germánské kmeny Vandalové, Svébové a Alani, které začaly plenit poloostrov. Římané povolali jako své spojence (foederati) další germánský kmen, Vizigóty, aby vetřelce vypudili. Vizigóti však postupně ovládli většinu poloostrova a po pádu Západořímské říše v roce 476 zde založili vlastní království s centrem v Toledu.

🗺️ Geografie a hospodářství

Hispánie byla pro Řím nesmírně cenná díky svému přírodnímu bohatství.

⛰️ Geografické členění

Římané vnímali poloostrov jako území ohraničené Pyrenejemi (Pyrenaei montes), Středozemním mořem (Mare Nostrum) a Atlantským oceánem (Oceanus Atlanticus). Znali hlavní řeky jako Baetis (Guadalquivir), Anas (Guadiana), Tagus (Tajo) a Iberus (Ebro), podle které byl poloostrov pravděpodobně pojmenován.

💰 Ekonomický význam

Hispánie byla ekonomickou páteří říše. Mezi její hlavní exportní artikly patřily:

  • Nerostné suroviny: Byla největším dodavatelem kovů. Těžilo se zde obrovské množství stříbra (zejména v okolí Cartageny), zlata (slavné povrchové doly Las Médulas, památka UNESCO), mědi, olova a cínu.
  • Zemědělské produkty: Hispánie byla obilnicí Říma. Produkovala obrovské množství pšenice, vína a především vysoce kvalitního olivového oleje z provincie Baetica. Amfory s hispánským olejem byly nalezeny po celé říši.
  • Garum: Proslulá a drahá fermentovaná rybí omáčka, která byla v římské kuchyni nepostradatelným dochucovadlem. Hispánské garum bylo považováno za jedno z nejlepších.
  • Koně a vlna: Hispánie byla také známá chovem kvalitních koní a produkcí vlny.

🏛️ Římská správa a provincie

Administrativní členění Hispánie se v průběhu staletí měnilo.

  • Diokleciánova reforma (konec 3. století n. l.): V rámci reorganizace říše císařem Diokleciánem byla Hispánie rozdělena na menší provincie, které byly seskupeny do jedné diecéze (Dioecesis Hispaniarum): Tarraconensis, Carthaginensis, Baetica, Lusitania, Gallaecia a později Balearica.

🏛️ Kultura a společnost

Římská kultura hluboce prostoupila hispánskou společnost, ale zároveň se mísila s místními tradicemi.

🗣️ Jazyk a náboženství

Latina se stala dominantním jazykem, i když některé předřímské jazyky, jako předchůdce moderní baskičtiny, přežily v izolovaných oblastech. V náboženské sféře docházelo k synkretismu, kdy byla římská božstva (jako Jupiter nebo Mars) ztotožňována s místními iberskými a keltskými bohy. Od 1. století se v Hispánii začalo šířit křesťanství, zpočátku navzdory pronásledování. Po Milánském ediktu v roce 313 se stalo dominantním náboženstvím.

🏗️ Architektura a inženýrství

Římané zanechali v Hispánii velkolepé stavby, z nichž mnohé se dochovaly dodnes a jsou chráněny jako památky UNESCO. Mezi nejvýznamnější patří:

  • Akvadukt v Segovii: Monumentální a dokonale zachovalý akvadukt.
  • Divadlo a amfiteátr v Méridě: Součást rozsáhlého archeologického komplexu v bývalém hlavním městě Lusitanie.
  • Herkulova věž v A Coruña: Jediný funkční římský maják na světě.
  • Most v Alcántaře: Mistrovské dílo římského mostního stavitelství přes řeku Tajo.
  • Římské hradby v Lugo: Kompletně zachovalý okruh hradeb kolem města.
  • Archeologický komplex v Tarragoně: Zbytky fóra, amfiteátru a dalších staveb.

📜 Dědictví

Římské dědictví na Pyrenejském poloostrově je všudypřítomné a zásadní pro pochopení jeho moderní identity. Mezi nejdůležitější prvky patří:

💡 Pro laiky

Představte si, že váš dům a celou vaši čtvrť na 700 let obsadí velmi organizovaná a vyspělá civilizace. Přijdou, postaví dálnice, vodovody, divadla a zavedou svůj jazyk a zákony. Přestože původně přišli jako dobyvatelé, po čase se jejich kultura smísí s vaší natolik, že se stanete její součástí. Přesně to se stalo na Pyrenejském poloostrově. Hispánie je jednoduše římské jméno pro dnešní Španělsko a Portugalsko. Pro Římany to byla "Amerika" jejich doby – země plná zlata, stříbra a jídla. Římané zde postavili úžasné stavby, které stojí dodnes (jako akvadukt v Segovii), a jejich jazyk, latina, se postupně změnil v dnešní španělštinu a portugalštinu. Takže když dnes slyšíte tyto jazyky, slyšíte vlastně moderní ozvěnu starého Říma.


Šablona:Aktualizováno