Chronická obstrukční plicní nemoc

Chronická obstrukční plicní nemoc
	Soubor:COPD.jpg
Příčiny	Dlouhodobé vdechování škodlivých látek, především z cigaretového kouře
Rizikové faktory	Kouření (aktivní i pasivní), profesní expozice prachu a chemikáliím, znečištění ovzduší, genetická predispozice (např. deficit alfa-1-antitrypsinu), časté respirační infekce v dětství
Příznaky	Dušnost (námahová, později klidová), chronický kašel, produkce hlenu (sputa), sípání, únava, úbytek hmotnosti
Diagnostika	Spirometrie, rentgen hrudníku, CT hrudníku, analýza krevních plynů
Léčba	Ukončení kouření, bronchodilatancia, kortikosteroidy (inhalační), plicní rehabilitace, kyslíková terapie, v krajních případech chirurgická léčba
Prognóza	Progresivní onemocnění, nelze zcela vyléčit, ale léčba může zpomalit progresi a zlepšit kvalitu života
MKN-10	J44
MKN-9	496

Rozbalit box

Obsah boxu

Chronická obstrukční plicní nemoc (zkratka CHOPN, anglicky Chronic Obstructive Pulmonary Disease, COPD) je závažné, progresivní a nevyléčitelné onemocnění plic, které se vyznačuje trvalým omezením průtoku vzduchu v dýchacích cestách. Toto omezení je obvykle spojeno s abnormální zánětlivou reakcí plic na vdechované škodlivé částice nebo plyny, nejčastěji tabákový kouř.

CHOPN zahrnuje dvě hlavní složky, které se u pacientů často kombinují v různé míře:

Chronická bronchitida – definovaná jako chronický produktivní kašel trvající alespoň tři měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. Je charakterizována zánětem a zúžením průdušek a nadprodukcí hlenu.
Plicní emfyzém (rozedma plic) – charakterizovaný trvalým rozšířením dýchacích cest distálně od terminálních bronchiolů a destrukcí stěn plicních sklípků, což vede ke snížení plochy pro výměnu plynů.

Jedná se o jedno z nejčastějších chronických onemocnění na světě a podle Světové zdravotnické organizace (WHO) představuje jednu z hlavních příčin úmrtí celosvětově.

🩺 Příznaky a projevy

Příznaky CHOPN se vyvíjejí plíživě, často po mnoho let, a pacienti je mohou zpočátku podceňovat nebo připisovat stárnutí či špatné kondici. Mezi typické projevy patří:

Dušnost (dyspnoe): Je klíčovým příznakem. Zpočátku se objevuje pouze při větší fyzické námaze (např. chůze do schodů), ale s progresí nemoci se projevuje i při běžných činnostech (oblékání, mluvení) a v pokročilých stadiích i v klidu.
Chronický kašel: Často je to první příznak, který pacienti, zejména kuřáci, označují jako "kuřácký kašel". Může být suchý nebo produktivní.
Produkce sputa: Vykašlávání hlenu, které je nejvýraznější po ránu. Barva sputa může být čirá, bílá, žlutá nebo nazelenalá, zvláště při infekci.
Sípání a pískoty na hrudi: Zvukové fenomény slyšitelné při dýchání, způsobené zúžením dýchacích cest.
Únava a snížená výkonnost: Důsledek zvýšené dechové práce a nedostatečného okysličení organismu.
Úbytek hmotnosti a svalové hmoty: V pokročilých stadiích nemoci, spojený se zvýšenou energetickou náročností dýchání a zánětem.
Sudkovitý hrudník: Deformita hrudníku způsobená trvalým přeplněním plic vzduchem (hyperinflace).

🔬 Příčiny a rizikové faktory

Hlavní příčinou vzniku CHOPN je dlouhodobá expozice inhalačním škodlivinám, která vyvolává chronický zánět v dýchacích cestách.

🚬 Kouření

Aktivní kouření cigaret je zdaleka nejvýznamnějším rizikovým faktorem. Odhaduje se, že je zodpovědné za 80–90 % všech případů CHOPN v rozvinutých zemích. Riziko stoupá s počtem vykouřených cigaret denně a délkou kuřácké historie (tzv. balíčkoroky). I pasivní kouření zvyšuje riziko vzniku onemocnění.

🏭 Profesní expozice a znečištění

Dlouhodobé vdechování prachu, chemických výparů a plynů na pracovišti může také vést k rozvoji CHOPN. Mezi riziková povolání patří například horníci, stavební dělníci, pracovníci v textilním nebo chemickém průmyslu. Významnou roli hraje také znečištění ovzduší, a to jak venkovního (smog, prachové částice), tak vnitřního (spalování biomasy – dřeva, uhlí – k vaření a topení v nedostatečně větraných prostorách, což je častý problém v rozvojových zemích).

🧬 Genetické faktory

Nejznámějším genetickým rizikovým faktorem je vrozený deficit alfa-1-antitrypsinu (AATD). Alfa-1-antitrypsin je protein, který chrání plicní tkáň před poškozením enzymy uvolňovanými při zánětu. Jeho nedostatek vede k časnému a rychlému rozvoji plicního emfyzému, a to i u nekuřáků.

🧪 Patofyziologie

Základním mechanismem CHOPN je chronický zánět v dýchacích cestách a plicním parenchymu. Tento zánět vede k několika strukturálním změnám:

1. Omezení průtoku vzduchu: Je způsobeno kombinací zúžení malých dýchacích cest (obstrukční bronchiolitida) a destrukcí plicního parenchymu (emfyzém), která snižuje elastickou sílu plic udržující dýchací cesty otevřené během výdechu. 2. Nadprodukce hlenu: Zánět stimuluje pohárkové buňky a submukózní žlázy k produkci nadměrného množství hlenu, což přispívá k ucpávání dýchacích cest a chronickému kašli. 3. Destrukce alveolů: U emfyzému dochází k nevratnému poškození a zániku stěn plicních sklípků. Tím se zmenšuje plocha pro výměnu kyslíku a oxidu uhličitého mezi vzduchem a krví. 4. Plicní hyperinflace: V důsledku ztíženého výdechu zůstává v plicích po každém výdechu více vzduchu. To vede k trvalému "rozepnutí" plic, což zplošťuje bránici a ztěžuje nádechovou práci.

🩺 Diagnostika

Diagnóza CHOPN je založena na přítomnosti typických příznaků, rizikových faktorů a objektivním potvrzení obstrukce dýchacích cest.

🌬️ Spirometrie

Spirometrie je klíčové a nezbytné vyšetření pro stanovení diagnózy. Měří objem vzduchu, který je pacient schopen vydechnout, a rychlost výdechu. Pro CHOPN je typický snížený poměr FEV1/FVC (tzv. Tiffeneaův index) po podání bronchodilatačního léku.

FEV1 (usilovně vydechnutý objem za první sekundu): Objem vzduchu vydechnutý během první sekundy usilovného výdechu.
FVC (usilovná vitální kapacita): Celkový objem vzduchu, který lze usilovně vydechnout po maximálním nádechu.

U CHOPN je poměr FEV1/FVC trvale snížen pod 0,7 (neboli 70 %). Podle hodnoty FEV1 se pak určuje tíže obstrukce (stupně GOLD 1–4).

🩻 Zobrazovací metody

Rentgen hrudníku: Může ukázat známky hyperinflace plic (zploštělá bránice, zvětšený hrudník), ale v časných stadiích může být nález normální. Slouží také k vyloučení jiných onemocnění (např. rakovina plic, srdeční selhání).
Výpočetní tomografie (CT) hrudníku: Poskytuje detailnější zobrazení plic a je schopna přesněji posoudit rozsah a typ emfyzému.

🩸 Další vyšetření

Pulzní oxymetrie: Neinvazivní měření saturace krve kyslíkem.
Analýza krevních plynů: Měření hladin kyslíku a oxidu uhličitého v arteriální krvi, důležité v pokročilých stadiích nemoci.
Screening na deficit alfa-1-antitrypsinu: Doporučuje se u mladších pacientů nebo u osob s rodinnou anamnézou.

💊 Léčba a management

Cílem léčby CHOPN není vyléčení, ale zmírnění příznaků, zpomalení progrese nemoci, zlepšení kvality života a snížení počtu a závažnosti exacerbací (náhlých zhoršení stavu).

🚭 Ukončení kouření

Absolutně nejdůležitějším krokem v léčbě je okamžité a trvalé zanechání kouření. Je to jediný prokázaný způsob, jak významně zpomalit pokles plicních funkcí.

💨 Farmakoterapie

Léky se podávají převážně v inhalační formě, aby působily přímo v plicích s minimem celkových nežádoucích účinků.

Bronchodilatancia: Základní léky, které uvolňují svalovinu dýchacích cest a rozšiřují je, čímž usnadňují dýchání. Dělí se na krátkodobě (SABA, SAMA) a dlouhodobě působící (LABA, LAMA).
Inhalační kortikosteroidy: Mají protizánětlivý účinek a používají se v kombinaci s dlouhodobě působícími bronchodilatancii u pacientů s častými exacerbacemi.
Další léky: V některých případech se používají inhibitory fosfodiesterázy-4 (roflumilast) nebo dlouhodobě podávaná antibiotika.

💨 Kyslíková terapie

Dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT) je indikována u pacientů s pokročilou CHOPN a chronickým respiračním selháním (trvale nízká hladina kyslíku v krvi). Podávání kyslíku po dobu alespoň 15 hodin denně prokazatelně prodlužuje život.

💪 Plicní rehabilitace

Komplexní program, který zahrnuje dechová cvičení, fyzický trénink, edukaci o nemoci a nutriční poradenství. Výrazně zlepšuje dušnost, fyzickou zdatnost a celkovou kvalitu života.

📈 Prognóza a komplikace

CHOPN je chronické onemocnění, které se v čase postupně zhoršuje. Prognóza závisí na závažnosti obstrukce, přítomnosti komorbidit, frekvenci exacerbací a především na tom, zda pacient přestane kouřit.

Mezi hlavní komplikace patří:

Exacerbace: Akutní zhoršení příznaků, často vyvolané respirační infekcí, které může vyžadovat hospitalizaci.
Respirační selhání: Neschopnost plic zajistit dostatečnou výměnu plynů.
Plicní hypertenze a cor pulmonale: Zvýšení tlaku v plicních cévách vedoucí k selhávání pravé srdeční komory.
Systémové projevy: Osteoporóza, svalová slabost, deprese, úzkost, kardiovaskulární onemocnění.

💡 Pro laiky: Co je CHOPN zjednodušeně?

Představte si vaše plíce jako velmi jemnou houbu tvořenou miliony malých vzduchových váčků (plicních sklípků). U zdravého člověka jsou stěny těchto váčků pružné a vzduch jimi snadno proudí dovnitř a ven.

U člověka s CHOPN se dějí dvě hlavní věci: 1. Dýchací trubice se zanítí a zúží: Podobně jako když máte rýmu a ucpaný nos, dýchací cesty v plicích (průdušky) jsou oteklé a plné hlenu. To ztěžuje proudění vzduchu. Tomu se říká chronická bronchitida. 2. Vzduchové váčky se ničí: Stěny malých váčků se postupně rozpadají a spojují se do větších, méně pružných dutin. Je to jako by se z jemné houby stala houba s velkými dírami. Tím se zmenšuje plocha, kde může kyslík přecházet do krve. Tomuto stavu se říká plicní emfyzém (rozedma).

Výsledkem je, že je pro pacienta mnohem těžší vzduch z plic vydechnout. Vzduch v nich zůstává uvězněn, plíce jsou neustále "přefouknuté" a dýchání se stává namáhavou prací. Proto se pacienti snadno zadýchají i při malé námaze.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025