Kapská kolonie

Rozbalit box

Obsah boxu

Kapská kolonie (nizozemsky Kaapkolonie, anglicky Cape Colony) byla původně nizozemská a později britská kolonie na jihu Afriky. Její historie sahá do roku 1652, kdy byla založena jako zásobovací stanice pro obchodní lodě, a končí v roce 1910, kdy se stala součástí Jihoafrické unie. Její hlavní město, Kapské Město, bylo prvním trvalým evropským osídlením v regionu a kolonie samotná položila základy pro vznik moderního státu Jihoafrické republiky.

📜 Historie

Historie Kapské kolonie je klíčová pro pochopení celého vývoje jižní Afriky. Byla svědkem střetu kultur, válek, ekonomických transformací a formování rasově segregované společnosti.

🇳🇱 Nizozemské období (1652–1795)

V polovině 17. století se Nizozemská Východoindická společnost (nizozemsky Vereenigde Oostindische Compagnie, zkráceně VOC) rozhodla zřídit trvalou zásobovací stanici na mysu Dobré naděje pro své lodě plující do Batávie (dnešní Jakarta) v Nizozemské východní Indii. Dne 6. dubna 1652 přistála u Stolové zátoky expedice vedená Janem van Riebeeckem, která zde založila osadu a pevnost.

Původním záměrem nebylo vytvořit rozsáhlou kolonii, ale pouze pěstovat zeleninu, ovoce a chovat dobytek pro proplouvající posádky. Osadníci se brzy dostali do konfliktu s domorodými pasteveckými kmeny Khoikhoi (Hotentoti) a lovci-sběrači San (Křováci). VOC se snažila omezit expanzi osadníků do vnitrozemí, ale neúspěšně. V roce 1657 propustila společnost některé své zaměstnance ze služby a přidělila jim půdu, čímž vznikla skupina svobodných osadníků (vrijburghers). Tito osadníci, spolu s pozdějšími přistěhovalci z Nizozemska, Německa a Francie (zejména hugenotští uprchlíci po roce 1688), vytvořili základ budoucího afrikánského (búrského) národa.

Kolonie se postupně rozšiřovala do vnitrozemí, což vedlo k dalším válkám s domorodci. Ekonomika byla založena na zemědělství, zejména na pěstování vinné révy a pšenice, a na chovu dobytka. Klíčovou roli hrálo otroctví; otroci byli dováženi z Madagaskaru, Indie, Cejlonu a Indonésie.

🇬🇧 První britská okupace (1795–1803)

Během napoleonských válek bylo Nizozemsko obsazeno revoluční Francií a přeměněno na Batávskou republiku. Aby se strategicky důležitý mys nedostal do francouzských rukou, obsadila Velká Británie v roce 1795 Kapskou kolonii. Britská vláda byla pro mnoho búrských osadníků, zvyklých na laxní správu VOC, nepřijatelná.

🇳🇱 Batávská republika (1803–1806)

Na základě Amienského míru z roku 1802 byla kolonie vrácena Nizozemsku, respektive jeho loutkovému státu, Batávské republice. Tato nizozemská vláda byla však velmi krátká.

🇬🇧 Britská nadvláda (1806–1910)

S obnovením války v Evropě se Británie rozhodla mys obsadit natrvalo. V lednu 1806 porazili Britové nizozemské síly v bitvě u Blaauwbergu a kolonie se definitivně stala britskou. Tento přechod byl formálně potvrzen na Vídeňském kongresu v roce 1814.

Britská správa přinesla zásadní změny:

**Anglicizace:** Angličtina se stala úředním jazykem, což vyvolalo odpor afrikánsky mluvících Búrů.
**Zrušení otroctví:** V roce 1834 bylo v celém Britském impériu zrušeno otroctví. Kompenzace pro vlastníky otroků byla považována za nedostatečnou a způsob jejího vyplácení byl pro Búry komplikovaný, což prohloubilo jejich nespokojenost.
**Hraniční války:** Britové vedli sérii válek (tzv. války s Xhosy) na východní hranici kolonie s bantuským etnikem Xhosa.
**Velký trek:** Nespokojenost s britskou vládou, zejména se zrušením otroctví a nedostatkem ochrany na hranicích, vedla v 30. a 40. letech 19. století k masové migraci tisíců Búrů (tzv. Voortrekkers) do vnitrozemí. Zde založili vlastní státy: Natalii, Oranžský svobodný stát a Transvaal (Jihoafrická republika).

V roce 1872 získala Kapská kolonie vlastní odpovědnou vládu a stala se samosprávnou kolonií. Objev diamantů v Kimberley (1867) a zlata v Transvaalu (1886) dramaticky změnil ekonomickou a politickou situaci v celé jižní Africe a vedl k rostoucímu napětí mezi Brity a búrskými republikami, které vyvrcholilo v první (1880–1881) a druhé búrské válce (1899–1902).

🇿🇦 Vznik Jihoafrické unie

Po britském vítězství v druhé búrské válce byly búrské republiky anektovány. Následná jednání vedla k rozhodnutí sjednotit britské kolonie (Kapsko a Natal) s bývalými búrskými republikami. Dne 31. května 1910 tak vznikla Jihoafrická unie, dominium v rámci Britského impéria, a Kapská kolonie se stala její provincií pod názvem Kapská provincie.

🌍 Geografie a územní vývoj

Původní osada se nacházela v okolí Stolové hory a Kapského Města. Během 18. století se hranice kolonie posouvaly na východ až k Velké rybí řece (Great Fish River) a na sever k řece Oranje. Britská správa pokračovala v expanzi. V průběhu 19. století byla ke kolonii připojena další území, jako například Britské Kaffrarsko (1866), Griqualand West (oblast diamantových polí, 1880), a po porážce Zuluů i další území. Na konci své existence se kolonie rozkládala na ploše přibližně 569 000 km².

Krajina kolonie byla velmi rozmanitá, od středomořského klimatu v okolí Kapského Města, vhodného pro pěstování vína a ovoce, přes polopouštní oblasti Karru ve vnitrozemí až po travnaté pláně na východě.

👥 Obyvatelstvo a společnost

Společnost v Kapské kolonii byla od počátku rasově a etnicky velmi pestrá a silně hierarchizovaná.

Evropané: Tvořili vládnoucí vrstvu. Dělili se na afrikánsky mluvící Búry (potomky nizozemských, německých a francouzských osadníků) a anglicky mluvící britské osadníky, kteří přicházeli ve větším počtu zejména po roce 1820.
Otroci: Až do roku 1834 tvořili významnou část pracovní síly. Pocházeli z různých částí Afriky a Asie.
Khoisanové: Původní obyvatelé oblasti, Khoikhoi a Sanové. Jejich populace byla zdecimována nemocemi (zejména neštovicemi) a válkami s osadníky. Mnozí byli zotročeni nebo se stali bezzemky.
Míšenci (Coloureds): Vznikli smíšením evropských osadníků, otroků a Khoisanů. V Kapské kolonii měli historicky odlišné postavení než černošské africké obyvatelstvo a v určitém období měli i omezená volební práva.
Bantuové: Zejména etnikum Xhosa na východní hranici, s nímž kolonisté vedli dlouhé války.

Rasová segregace byla přítomna od počátků kolonie a britská správa ji dále formalizovala, čímž položila základy pozdější politiky apartheidu.

⚙️ Ekonomika

Ekonomika Kapské kolonie prošla několika fázemi. Zpočátku byla zcela závislá na potřebách VOC a zaměřovala se na produkci potravin. Později se stalo významným vývozním artiklem víno, zejména z oblasti Constantia.

V 19. století se pod britskou nadvládou stala klíčovou komoditou vlna z chovu ovcí plemene Merino. Skutečnou ekonomickou revoluci však přinesl až objev nerostného bohatství. Nález diamantů u Kimberley v roce 1867 (ačkoliv technicky mírně za tehdejší hranicí) vedl k diamantové horečce a anexi oblasti. To přilákalo obrovské množství kapitálu a imigrantů a podnítilo stavbu železnice do vnitrozemí.

🏛️ Politický systém

Za vlády VOC byla kolonie spravována guvernérem jmenovaným společností. Po britském převzetí se stala korunní kolonií řízenou britským guvernérem. Postupně byly zaváděny prvky samosprávy. V roce 1853 získala kolonie volený parlament, avšak volební právo bylo omezeno majetkovým cenzem, což sice teoreticky nebylo založeno na rase, ale v praxi vylučovalo většinu neevropského obyvatelstva. Přesto měla Kapská kolonie nejliberálnější volební systém v jižní Africe (tzv. Cape Qualified Franchise), který umožňoval volit i části barevného a černošského obyvatelstva. V roce 1872 byla zavedena plně odpovědná vláda, v jejímž čele stál premiér, například vlivný Cecil Rhodes.

💡 Pro laiky: Co byla Kapská kolonie?

Představte si Kapskou kolonii jako úplně první evropskou základnu na nejjižnějším cípu Afriky. Začala v roce 1652 jako malá "čerpací stanice" pro nizozemské lodě plující do Asie, kde si mohly doplnit čerstvé jídlo a vodu. Z této malé osady se postupně stalo obrovské území.

Nejprve ji ovládali Nizozemci, jejichž potomkům se začalo říkat Búrové nebo Afrikánci. Později, v době napoleonských válek, ji kvůli strategické poloze zabrali Britové. Britská nadvláda přinesla mnoho změn, například zrušení otroctví, což se Búrům nelíbilo a mnoho z nich se odstěhovalo hlouběji do vnitrozemí, aby si založili vlastní státy.

Kapská kolonie byla místem neustálých konfliktů – mezi Evropany a původními africkými kmeny, i mezi samotnými Búry a Brity. Objev diamantů a zlata v 19. století z regionu udělal nesmírně bohatou a důležitou oblast. Nakonec se v roce 1910 Kapská kolonie spojila s ostatními státy v regionu a vytvořila Jihoafrickou unii, předchůdce dnešní Jihoafrické republiky. Historie této kolonie, plná osidlování, válek a rasového napětí, je klíčem k pochopení složité minulosti i současnosti Jižní Afriky, včetně pozdějšího systému apartheidu.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025