Hrudní koš
Obsah boxu
Šablona:Infobox - orgán Hrudní koš (latinsky compages thoracis) je kostěná a chrupavčitá struktura, která tvoří základ hrudníku. Je součástí axiálního skeletu a jeho hlavní funkcí je ochrana životně důležitých orgánů v hrudní dutině, jako jsou srdce, plíce, jícen a velké cévy. Dále se podílí na mechanismu dýchání a slouží jako místo úponu pro řadu svalů.
Hrudní koš je tvořen hrudní kostí (sternum), dvanácti páry žeber (costae) a dvanácti hrudními obratli (vertebrae thoracicae), které tvoří zadní část jeho stěny. Díky své pružnosti a zároveň pevnosti dokáže odolat vnějším tlakům a zároveň umožnit změny objemu potřebné pro dýchací pohyby.
🦴 Stavba hrudního koše
Hrudní koš je komplexní struktura složená ze tří hlavních typů kostí, které jsou navzájem spojeny klouby a chrupavkami.
🛡️ Hrudní kost (Sternum)
Hrudní kost je plochá, nepárová kost umístěná v přední střední části hrudníku. Skládá se ze tří částí:
- Rukojeť (Manubrium sterni): Horní, nejširší část hrudní kosti. Nahoře má zářez incisura jugularis a po stranách kloubní plošky pro skloubení s klíčními kostmi (articulatio sternoclavicularis) a s chrupavkou prvního páru žeber.
- Tělo (Corpus sterni): Střední, nejdelší část. Po stranách se na ni připojují chrupavky 2. až 7. páru žeber.
- Mečovitý výběžek (Processus xiphoideus): Dolní, nejmenší část, která je zpočátku chrupavčitá a s věkem postupně osifikuje.
- === Žebra (Costae) ===
Žebra jsou párové, obloukovitě prohnuté kosti, které tvoří většinu boční stěny hrudního koše. Člověk má standardně 12 párů žeber, která se dělí do tří skupin podle způsobu jejich napojení na hrudní kost:
- Pravá žebra (Costae verae): Prvních 7 párů. Každé z nich se pomocí vlastní žeberní chrupavky (cartilago costalis) připojuje přímo na hrudní kost.
- Nepravá žebra (Costae spuriae): 8., 9. a 10. pár. Jejich chrupavky se nepřipojují přímo na sternum, ale napojují se na chrupavku sedmého žebra, čímž vytvářejí žeberní oblouk (arcus costalis).
- Volná žebra (Costae fluctuantes): 11. a 12. pár. Jsou nejkratší, končí volně ve svalech břišní stěny a nejsou vůbec připojena k hrudní kosti.
Každé typické žebro se skládá z hlavice (caput costae), která se kloubně spojuje s těly hrudních obratlů, krčku (collum costae) a těla (corpus costae).
🏛️ Hrudní obratle (Vertebrae thoracicae)
Dvanáct hrudních obratlů tvoří zadní oporu hrudního koše. Jsou součástí páteře a vyznačují se přítomností kloubních plošek (foveae costales) na svých tělech a příčných výběžcích, které slouží pro skloubení s hlavicemi a hrbolky žeber. Toto spojení se nazývá kostovertebrální skloubení.
⚙️ Funkce
Hrudní koš plní několik životně důležitých funkcí:
- Ochrana orgánů: Poskytuje pevnou, ale pružnou ochranu pro srdce, plíce, průdušnici, jícen, brzlík a velké cévy jako aorta a horní a dolní dutá žíla. Chrání také horní břišní orgány, jako jsou játra a slezina.
- Účast na dýchání: Hrudní koš je klíčovou součástí dýchacího aparátu. Změny jeho objemu, způsobené činností dýchacích svalů, vedou k nádechu a výdechu.
- Opora a úpon svalů: Slouží jako místo začátku a úponu pro mnoho svalů, včetně mezižeberních svalů, bránice, svalů břišních, krčních, zádových a svalů horní končetiny (např. velký prsní sval).
- Krvetvorba: Kostní dřeň v žebrech a hrudní kosti je u dospělých jedním z hlavních míst tvorby krevních elementů.
🤸♂️ Pohyb a dýchání
Pohyblivost hrudního koše je zásadní pro dýchání. Během nádechu (inspirace) se zevní mezižeberní svaly a bránice stahují. Bránice klesá dolů a žebra se zvedají a pohybují do stran. Tento pohyb lze přirovnat k pohybu držadla u kbelíku ("bucket handle movement") a pohybu pumpy ("pump handle movement"). Tím se zvětšuje objem hrudní dutiny v předozadním i bočním směru, což vede k podtlaku a nasátí vzduchu do plic.
Při klidném výdechu (exspirace) dochází k relaxaci těchto svalů, hrudní koš se vrací do původní polohy díky své elasticitě a vzduch je pasivně vypuzen z plic. Při usilovném výdechu se zapojují vnitřní mezižeberní svaly a břišní svaly.
🩺 Klinický význam
Poranění a onemocnění hrudního koše jsou častá a mohou být život ohrožující.
- Zlomeniny žeber: Jsou nejčastějším poraněním hrudního koše, obvykle způsobené přímým úderem nebo pádem. Mohou být bolestivé a komplikované poraněním plic (pneumotorax) nebo jiných orgánů.
- Vlající hrudník (Flail chest): Závažný stav, kdy dojde k sériové zlomenině několika sousedních žeber na dvou a více místech. Vylomený segment hrudní stěny se pak pohybuje paradoxně (při nádechu se vpadá, při výdechu vyklenuje), což vede k vážné poruše dýchání.
- Deformity hrudníku:
- Vpáčený hrudník (Pectus excavatum): Vrozená deformita, při které je hrudní kost a přilehlé chrupavky propadlé směrem k páteři.
- Ptačí hrudník (Pectus carinatum): Méně častá deformita, kde hrudní kost naopak vyčnívá dopředu.
- Costochondritida: Zánět chrupavek spojujících žebra s hrudní kostí, který způsobuje bolest na hrudi, často zaměňovanou za srdeční příhodu.
- Syndrom horní hrudní apertury (Thoracic outlet syndrome): Stav způsobený útlakem nervů nebo cév v prostoru mezi klíční kostí a prvním žebrem.
🔬 Srovnávací anatomie
Stavba hrudního koše se u různých skupin obratlovců liší v závislosti na jejich způsobu života a dýchání.
- U ryb jsou žebra jednoduchá a slouží hlavně k ochraně a jako úpon pro svaly.
- U hadů jsou žebra velmi početná, nejsou spojena s hrudní kostí (která chybí) a podílejí se na pohybu (plazení).
- U ptáků je hrudní kost často masivní a vybíhá ve velký hřeben (carina), na který se upínají mohutné létací svaly.
- U želv jsou žebra a obratle srostlé s hřbetní částí krunýře (karapaxem), což zásadně mění mechanismus dýchání.
💡 Pro laiky
Hrudní koš si můžete představit jako pevnou, ale zároveň pružnou klec, která chrání vaše nejdůležitější orgány – srdce a plíce. Tato "klec" je složena z hrudní kosti vpředu (plochá kost uprostřed hrudníku), žeber po stranách a hrudní části páteře vzadu.
Když se nadechnete, tato klec se aktivně rozšíří do všech směrů, podobně jako když roztáhnete harmoniku. Tím se vytvoří prostor pro plíce, aby se mohly naplnit vzduchem. Když vydechnete, klec se zase smrští a pomůže vzduch vytlačit ven. Žebra nejsou pevně přirostlá, ale jsou spojena klouby a pružnými chrupavkami, což právě umožňuje tento dýchací pohyb. Kromě ochrany a dýchání slouží hrudní koš také jako "věšák" pro mnoho svalů, které hýbou pažemi, rameny a trupem.