Přeskočit na obsah

1744

Z Infopedia
Verze z 22. 12. 2025, 01:51, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - rok

1744 (tisíc sedm set čtyřicet čtyři) byl přestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou. Byl to rok v plném proudu Války o rakouské dědictví, která dominovala politickému a vojenskému dění v Evropě. Pruský král Fridrich II. Veliký zahájil druhou slezskou válku vpádem do Čech a dočasně obsadil Prahu. Ve vědě a kultuře pokračoval rozvoj osvícenství, ačkoli tento rok zemřely významné osobnosti jako Alexander Pope a Anders Celsius.

🌍 Události

Rok 1744 byl zcela ve znamení pokračujícího celoevropského konfliktu, známého jako Války o rakouské dědictví. Boje probíhaly na několika frontách, od Flander přes Itálii až po Čechy a Severní Ameriku.

⚔️ Válka o rakouské dědictví

Druhá slezská válka a boje v Čechách

  • Srpen: Pruský král Fridrich II. Veliký, znepokojený úspěchy Rakouska a jeho spojenců, zahájil tzv. druhou slezskou válku. Vytvořil novou koalici (Frankfurtskou unii) a bez vyhlášení války vpadl s armádou o síle 80 000 mužů do Čech. Svůj vpád ospravedlňoval jako snahu o obnovení moci svého spojence, císaře Karla VII. Albrechta.
  • 2. září: Pruská armáda zahájila obléhání Prahy.
  • 16. září: Po krátkém, ale intenzivním bombardování Praha kapitulovala a byla obsazena pruskými vojsky. Fridrich II. následně pokračoval v postupu do jižních Čech, obsadil Tábor, České Budějovice a Hlubokou.
  • ŘíjenProsinec: Rakouská armáda pod velením prince Karla Alexandra Lotrinského, posílená saskými jednotkami, se rychle přesunula z Alsaska zpět do Čech. Rakouský polní maršál Otto Ferdinand von Traun zvolil taktiku manévrovací války, vyhýbal se přímé bitvě a systematicky narušoval pruské zásobovací linie.
  • Listopad: Kvůli problémům se zásobováním a sílícímu rakouskému tlaku byl Fridrich II. nucen zahájit ústup z jižních Čech.
  • Prosinec: Ústup pruské armády z Čech se změnil v katastrofu. Vojáci trpěli hladem, nemocemi a neustálými útoky rakouských lehkých jednotek (pandurů a husarů). Fridrich II. ztratil během tohoto tažení téměř polovinu své armády a vrátil se zpět do Slezska.

Italská fronta

  • 20. dubna: V bitvě u Villafrancy (nedaleko Nice) spojené francouzsko-španělské síly porazily armádu Sardinského království a Habsburské monarchie.
  • 11. srpna: V bitvě u Velletri v Itálii rakouská armáda pod velením knížete Lobkowicze překvapivě zaútočila na spojené španělsko-neapolské síly. Ačkoliv Rakušané zpočátku dosáhli úspěchu a téměř zajali španělského krále, byli nakonec odraženi.

Flandry a pokus o invazi do Británie

Severoamerické bojiště (Válka krále Jiřího)

  • 24. května: Francouzské síly z pevnosti Louisbourg zaútočily na britský rybářský přístav Canso v Nové Skotsku a zničily jej. Tato akce je považována za začátek bojů v Severní Americe, známých jako Válka krále Jiřího.

🏛️ Politika a diplomacie

🔬 Věda a technika

🎨 Kultura a umění

👶 Narození

💔 Úmrtí

🔬 Pro laiky

Rok 1744 si lze představit jako jednu z nejrušnějších kapitol velkého evropského sporu, kterému se říká Války o rakouské dědictví. Vše začalo tím, že zemřel císař Karel VI. Habsburský a nezanechal mužského dědice. Jeho dcera, mladá a energická Marie Terezie, si nárokovala trůn, ale mnozí evropští panovníci to nechtěli přijmout a viděli v tom příležitost, jak si z její říše "ukousnout" nějaké území.

Největším protivníkem Marie Terezie byl pruský král Fridrich II. Veliký. Ten už jí dříve sebral bohaté Slezsko. V roce 1744 se mu zdálo, že se Marii Terezii začíná dařit až moc dobře, a tak se rozhodl znovu zaútočit. Vpadl do Čech a dobyl Prahu. Byl to pro Čechy těžký rok, protože se přes jejich území přehnaly armády. Rakušané ale nakonec Prusy chytrou taktikou (bez velké bitvy) donutili k ústupu, který se pro pruskou armádu změnil v pohromu.

Zatímco se bojovalo v srdci Evropy, válčilo se i jinde – v dnešní Belgii, v Itálii a dokonce i v Americe. Byl to skutečně globální konflikt své doby. Mimo válku ale život šel dál. Vědci a umělci tvořili, i když v tomto roce zemřely dvě velké osobnosti: astronom Anders Celsius, po kterém máme stupně Celsia, a slavný anglický básník Alexander Pope.


Šablona:Aktualizováno