EKG

Rozbalit box

Obsah boxu

Elektrokardiografie (zkratka EKG, z německého Elektrokardiogramm) je neinvazivní diagnostická metoda, která snímá a graficky zaznamenává elektrickou aktivitu srdce. Výsledný záznam, zvaný elektrokardiogram, je křivka zobrazující změny elektrického potenciálu na povrchu těla, které vznikají při srdeční činnosti. EKG je jedním ze základních a nejčastěji prováděných vyšetření v kardiologii a vnitřním lékařství, protože poskytuje cenné informace o srdečním rytmu, frekvenci, uložení srdce a případných patologických stavech, jako jsou arytmie, ischemická choroba srdeční nebo infarkt myokardu.

📜 Historie

Historie EKG je úzce spjata s objevy v oblasti elektrofyziologie.

• **1842:** Italský fyzik Carlo Matteucci prokázal, že elektrický proud doprovází každý srdeční stah u žáby.
• **1887:** Britský fyziolog Augustus Desiré Waller jako první zaznamenal elektrickou aktivitu lidského srdce pomocí kapilárního elektrometru. Záznam byl však nedokonalý.
• **1901–1903:** Nizozemský lékař a fyziolog Willem Einthoven, považovaný za "otce elektrokardiografie", vyvinul strunový galvanometr. Tento přístroj byl dostatečně citlivý na to, aby mohl přesně zaznamenat EKG křivku. Einthoven také definoval základní vlny (P, Q, R, S, T) a zavedl standardní končetinové svody, které tvoří tzv. Einthovenův trojúhelník.
• **1924:** Za svůj přínos obdržel Willem Einthoven Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství.
• **1938:** Americká kardiologická asociace a Britská kardiologická společnost publikovaly standard pro umístění hrudních svodů, které navrhl Frank Norman Wilson. Tím byl položen základ pro moderní 12svodové EKG.
• **20. století:** Postupný technologický vývoj vedl k miniaturizaci přístrojů, zavedení digitálního záznamu a počítačové analýzy, což umožnilo masové rozšíření metody do běžné klinické praxe, včetně přenosných a ambulantních zařízení (např. Holterovo monitorování).

⚙️ Princip fungování

Srdce funguje jako svalová pumpa, jejíž stahy jsou řízeny elektrickými vzruchy. Tyto vzruchy vznikají ve specializovaných buňkách sinoatriálního uzlu (SA uzel), který je přirozeným "pacemakerem" srdce.

1. **Depolarizace:** Elektrický vzruch se šíří ze SA uzlu přes svalovinu srdečních předsíní, což způsobí jejich stah (kontrakci). Tento proces se nazývá depolarizace. 2. **Převod na komory:** Vzruch je krátce zdržen v atrioventrikulárním uzlu (AV uzel), což umožňuje, aby se krev z předsíní přečerpala do komor. 3. **Aktivace komor:** Poté se vzruch rychle šíří Hisovým svazkem, Tawarovými raménky a Purkyňovými vlákny po svalovině komor, což vyvolá jejich mohutný stah a vypuzení krve do aorty a plicnice. 4. **Repolarizace:** Po stahu se buňky srdečního svalu vracejí do klidového stavu, což je proces zvaný repolarizace.

Tyto elektrické změny (depolarizace a repolarizace) vytvářejí v těle slabé elektrické pole, které se šíří až na povrch těla. EKG přístroj pomocí elektrod umístěných na kůži tyto nepatrné změny napětí detekuje, zesiluje je a zaznamenává v podobě časově závislé křivky.

🩺 Provedení vyšetření

Samotné vyšetření je rychlé, bezbolestné a bezpečné. Pacient obvykle leží v klidu na lůžku s odhaleným hrudníkem a končetinami.

Standardní 12svodové EKG

Nejběžnějším typem je 12svodové EKG, které poskytuje komplexní pohled na elektrickou aktivitu srdce z dvanácti různých "úhlů". K jeho natočení se používá 10 elektrod:

• **4 končetinové elektrody:** Umisťují se na zápěstí a kotníky obou stran (červená – pravá ruka, žlutá – levá ruka, zelená – levá noha, černá – pravá noha, slouží jako zemnící).
• **6 hrudních elektrod:** Umisťují se na přesně definovaná místa na hrudníku.

Z těchto 10 elektrod přístroj vypočítává 12 svodů:

• **3 standardní končetinové svody (bipolární):** I, II, III (měří napětí mezi dvěma končetinami, tvoří Einthovenův trojúhelník).
• **3 augmentované končetinové svody (unipolární):** aVR, aVL, aVF (měří napětí mezi jednou končetinou a průměrem ostatních dvou).
• **6 hrudních svodů (unipolární):** V1–V6 (měří napětí mezi bodem na hrudníku a průměrným potenciálem končetin).

Holterovo monitorování (24hodinové EKG)

Pro diagnostiku občasných arytmií nebo ischemických změn, které se nemusí projevit při krátkém klidovém EKG, se používá Holterovo monitorování. Pacient nosí malý přenosný EKG rekordér po dobu 24 až 48 hodin (někdy i déle), který nepřetržitě zaznamenává srdeční aktivitu během běžných denních činností.

Zátěžové EKG

Zátěžová ergometrie je vyšetření, při kterém se EKG snímá během řízené fyzické zátěže (obvykle na bicyklovém ergometru nebo běžeckém pásu). Cílem je odhalit skryté projevy ischemické choroby srdeční, které se mohou objevit až při zvýšených nárocích na srdce.

📈 Popis EKG křivky

Standardní EKG křivka se skládá z opakujících se cyklů, z nichž každý odpovídá jednomu srdečnímu stahu. Tyto cykly obsahují charakteristické vlny, kmity a intervaly.

Vlny a kmity

• Vlna P: První malá pozitivní výchylka. Představuje depolarizaci (elektrickou aktivaci) srdečních předsíní.
• Komplex QRS: Nejvýraznější část křivky, tvořená třemi kmity. Představuje rychlou depolarizaci komor.

   *   **Kmit Q:** První negativní kmit (pokud je přítomen).
   *   **Kmit R:** Vysoký pozitivní kmit.
   *   **Kmit S:** Negativní kmit následující po kmitu R.

• Vlna T: Následuje po komplexu QRS, obvykle je pozitivní. Představuje repolarizaci (návrat do klidu) komor.
• Vlna U: Malá, ne vždy přítomná vlna za vlnou T. Její původ není zcela jasný, může souviset s repolarizací Purkyňových vláken.

Intervaly a segmenty

• Interval PR: Měří se od začátku vlny P do začátku komplexu QRS. Odráží dobu, za kterou se vzruch převede z předsíní na komory. Jeho prodloužení může značit poruchu převodu v AV uzlu.
• Interval QT: Měří se od začátku komplexu QRS do konce vlny T. Reprezentuje celkovou dobu trvání elektrické aktivity komor (depolarizace a repolarizace). Jeho abnormální prodloužení nebo zkrácení je spojeno se zvýšeným rizikem život ohrožujících arytmií.
• Segment ST: Úsek mezi koncem komplexu QRS a začátkem vlny T. Za normálních okolností je v úrovni základní linie (izoelektrické linie). Jeho deprese nebo elevace (pokles nebo vzestup) jsou klíčovými známkami srdeční ischemie nebo akutního infarktu myokardu.

🔬 Diagnostické využití

EKG je klíčovým nástrojem pro diagnostiku široké škály srdečních onemocnění:

• **Poruchy srdečního rytmu (arytmie):** Detekce příliš pomalé (bradykardie), příliš rychlé (tachykardie) nebo nepravidelné srdeční činnosti, jako je fibrilace síní.
• **Ischemická choroba srdeční:** Změny na ST segmentu a T vlně mohou odhalit nedostatečné prokrvení (ischemii) srdečního svalu.
• **Akutní infarkt myokardu:** Typické EKG změny (elevace ST segmentu, tzv. STEMI) jsou zásadní pro rychlou diagnostiku a zahájení léčby.
• **Zbytnění srdečního svalu (hypertrofie):** Zvětšení předsíní nebo komor (např. při hypertenzi) se na EKG projeví zvýšením voltáže kmitů.
• **Poruchy vedení vzruchu:** Například blokády v převodním systému srdečním (AV blok, raménkové blokády).
• **Perikarditida a myokarditida:** Záněty osrdečníku nebo srdečního svalu mohou způsobovat charakteristické EKG změny.
• **Poruchy hladin elektrolytů:** Abnormální hladiny draslíku nebo vápníku v krvi mohou výrazně ovlivnit tvar EKG křivky.
• **Plicní embolie:** Může se projevit specifickými EKG známkami akutního přetížení pravé komory.

⚠️ Omezení a rizika

Přestože je EKG velmi užitečné, má i svá omezení:

• **Normální EKG nevylučuje srdeční onemocnění:** Zejména u stabilní anginy pectoris může být klidové EKG zcela normální.
• **Krátkodobý záznam:** Standardní EKG zachycuje jen několik sekund srdeční aktivity, a proto nemusí odhalit občasné (paroxysmální) arytmie.
• **Nespecifické změny:** Některé změny na EKG mohou být nespecifické a vyžadují další vyšetření (např. echokardiografie, krevní testy).
• **Rizika:** Vyšetření je extrémně bezpečné. Jediným rizikem je vzácné mírné podráždění kůže v místě přilepení elektrod. Přístroj elektrickou energii do těla nedodává, pouze ji snímá.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si srdce jako dům, ve kterém je složitý elektrický rozvod. Tento rozvod zapíná a vypíná světla (svalové stahy) ve správném pořadí – nejdříve v předsíních (horní patro), pak v komorách (dolní patro). EKG je jako velmi citlivý elektrikář, který stojí vně domu a pomocí speciálních senzorů (elektrod) "poslouchá" elektrický šum, který rozvody vydávají.

Na základě tohoto "poslechu" nakreslí graf – EKG křivku. Každý zub a vlnka na tomto grafu odpovídá konkrétní události v elektrickém systému srdce. Zkušený lékař se na tento graf podívá a dokáže poznat, jestli elektřina funguje správně: jestli běží ve správném rytmu, jestli se někde nezasekává (blokáda) nebo jestli nějaká část rozvodu nemá zkrat kvůli poškození (infarkt). Je to tedy bezbolestný a rychlý způsob, jak nahlédnout do elektrického řízení našeho nejdůležitějšího svalu.

Šablona:Aktualizováno