1755
Obsah boxu
1755 (MDCCLV) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal středou. Tento rok je v dějinách zapsán především jako rok jedné z nejničivějších přírodních katastrof v evropské historii – velkého zemětřesení v Lisabonu, které mělo hluboký dopad nejen na Portugalsko, ale i na filozofické a vědecké myšlení celé Evropy. Současně pokračovaly a eskalovaly konflikty v Severní Americe, které předznamenaly globální Sedmiletou válku.
📜 Události
🌍 Evropa
- 1. listopadu – Velké lisabonské zemětřesení: V dopoledních hodinách (kolem 9:40) na Svátek Všech svatých postihlo hlavní město Portugalska Lisabon a okolní regiony devastující zemětřesení. Odhadovaná síla se pohybovala mezi 8,5 a 9,0 stupni momentové škály, což z něj činí jedno z nejsilnějších zaznamenaných zemětřesení v historii. Následovaly tři masivní vlny tsunami, které dosahovaly výšky až 20 metrů, a rozsáhlé požáry, které ve městě hořely pět dní. Katastrofa si vyžádala desítky tisíc obětí (odhady se pohybují od 30 000 do 100 000) a zničila přibližně 85 % lisabonských budov, včetně královského paláce, opery a desítek kostelů.
* Důsledky: Katastrofa měla obrovský dopad na osvícenství. Zpochybnila tehdejší optimistickou filozofii Leibnize, že lidstvo žije v "nejlepším z možných světů". Myslitelé jako Voltaire (v díle Candide) nebo Jean-Jacques Rousseau se událostí hluboce zabývali. Zároveň vedla ke zrodu moderní seismologie a krizového managementu. Markýz de Pombal, tehdejší portugalský premiér, se proslavil svým pragmatickým přístupem ("Pohřbít mrtvé a nakrmit živé") a organizací rozsáhlé a moderní přestavby Lisabonu.
- 14. července – Pasquale Paoli je na Korsice prohlášen za "Generála národa" a vyhlašuje Korsickou republiku. Tento státní útvar, který existoval až do francouzské anexe v roce 1769, byl pozoruhodný svou ústavou, která byla jednou z prvních kodifikovaných národních ústav osvícenské éry a zavedla například volební právo žen.
- 25. ledna – V Rusku je na popud Michaila Lomonosova a hraběte Ivana Šuvalova dekretem carevny Alžběty Petrovny založena Moskevská státní univerzita, dnes jedna z nejprestižnějších univerzit na světě.
- Velká Británie a Prusko začínají jednat o spojenectví, které vyústí v tzv. Diplomatickou revoluci a zcela změní alianční systém v Evropě před nadcházející Sedmiletou válkou.
🌎 Amerika
- 9. července – Bitva u Monongahely: Britská expedice pod velením generála Edwarda Braddocka, jejímž cílem bylo dobýt francouzskou pevnost Fort Duquesne (dnešní Pittsburgh), byla drtivě poražena menšími francouzskými a indiánskými silami. Braddock byl v bitvě smrtelně zraněn. Mladý George Washington, který sloužil jako Braddockův pobočník, se vyznamenal organizací ústupu a přežil jen zázrakem. Tato porážka byla pro Brity v počáteční fázi Francouzské a indiánské války velkým šokem.
- Srpen – Začátek Velkého vyhnání (Le Grand Dérangement): Britské koloniální úřady v Novém Skotsku zahajují masovou deportaci francouzsky mluvících Akadiánů. Tisíce lidí jsou násilně naloděny a rozptýleny po ostatních britských koloniích v Americe, Francii a Karibiku. Mnoho z nich zemřelo na nemoci nebo hlad. Potomci vyhnaných Akadiánů později vytvořili kulturu Cajun v Louisianě.
- 8. září – Bitva u jezera George: Britské a koloniální síly pod velením Sira Williama Johnsona porazily francouzské a indiánské vojsko. Ačkoliv šlo o taktické vítězství Britů, nepodařilo se jim postoupit dále na sever a dobýt klíčovou pevnost Fort Saint-Frédéric.
🌏 Asie
- V Číně za vlády císaře Čchien-lunga z dynastie Čching dochází k finální fázi podmanění Džungarského chanátu. Čchingská vojska dobývají hlavní město Ghulja a zahajují systematickou kampaň, která je některými historiky označována za genocidu a která vedla k téměř úplnému vyhlazení Džungarů.
🔬 Věda a umění
- 15. dubna – Samuel Johnson vydává v Londýně své monumentální dílo A Dictionary of the English Language. Tento slovník, na kterém pracoval devět let, se stal na více než 150 let standardním a nejvlivnějším slovníkem anglického jazyka.
- Německý filozof Immanuel Kant anonymně publikuje dílo Všeobecná přírodní historie a teorie nebes (Allgemeine Naturgeschichte und Theorie des Himmels), ve kterém představuje svou mlhovinovou hypotézu o vzniku Sluneční soustavy z rotujícího mračna plynu a prachu.
- V Paříži vychází pátý svazek Encyklopedie redigované Denisem Diderotem a Jeanem d'Alembertem.
👶 Narození
- 21. ledna – Stanisław Staszic, polský osvícenský myslitel, kněz, geolog a státník († 1826)
- 11. června – Jean-François de La Pérouse, francouzský námořní důstojník a objevitel († 1788)
- 28. srpna – Augustin-Louis de Ximénès, francouzský dramatik († 1817)
- 2. listopadu – Marie Antoinetta, rakouská arcivévodkyně a francouzská královna, manželka Ludvíka XVI. († 1793)
- 17. listopadu – Ludvík XVIII., francouzský král († 1824)
- neznámé datum – Alexander Hamilton, americký státník, jeden z Otců zakladatelů a první ministr financí USA (rok narození je sporný, uvádí se i 1757) († 1804)
- neznámé datum – John Marshall, americký právník a politik, nejdéle sloužící předseda Nejvyššího soudu USA († 1835)
- neznámé datum – Sarah Siddons, velšská herečka, považovaná za největší tragédku 18. století († 1831)
⚰️ Úmrtí
- 10. února – Montesquieu, francouzský filozof a spisovatel, autor díla O duchu zákonů (* 1689)
- 2. března – Louis de Rouvroy, vévoda de Saint-Simon, francouzský diplomat, voják a slavný autor pamětí (* 1675)
- 13. července – Edward Braddock, britský generál, zabit v bitvě u Monongahely (* 1695)
- 1. prosince – Maurice Greene, anglický barokní hudební skladatel a varhaník (* 1696)
📖 Pro laiky
Rok 1755 si můžeme představit jako zlomový bod, kdy se svět otřásl doslova i obrazně.
Nejdůležitější událostí bylo obrovské zemětřesení v Lisabonu. Do té doby si mnoho lidí v Evropě myslelo, že svět je řízen Bohem a všechno má svůj dokonalý řád. Když ale přírodní katastrofa zničila jedno z nejbohatších měst Evropy zrovna na velký křesťanský svátek a zabila tisíce nevinných lidí v kostelích, mnoho filozofů a vědců si začalo klást otázku: "Jak se něco takového mohlo stát v nejlepším z možných světů?" Tato událost tak podkopala slepou víru a donutila lidi více přemýšlet o přírodních zákonech a vědeckých příčinách katastrof. Byl to jeden z impulsů pro moderní vědu.
Mezitím v Americe se schylovalo k velké válce. Britové a Francouzi bojovali o kontrolu nad kontinentem. V roce 1755 utrpěli Britové velkou porážku v bitvě, kde padl jejich generál Braddock. U této bitvy byl i mladý George Washington, budoucí první prezident USA, který zde získal cenné vojenské zkušenosti. Zároveň Britové začali násilně vyhánět francouzsky mluvící osadníky (Akadiány) z jejich domovů, což byla velká lidská tragédie.
V kultuře byl tento rok významný vydáním prvního velkého a moderního slovníku angličtiny, který pomohl standardizovat jazyk, a také narozením budoucí francouzské královny Marie Antoinetty.