Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel
Obsah boxu
Encyklopedie aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel (francouzsky Encyclopédie, ou dictionnaire raisonné des sciences, des arts et des métiers) je monumentální dílo francouzského osvícenství, které představuje jeden z nejvýznamnějších intelektuálních počinů 18. století. Byla vydávána v Paříži v letech 1751 až 1772 pod vedením filozofa a spisovatele Denise Diderota a do roku 1759 také matematika a fyzika Jeana le Rond d'Alemberta. Jejím cílem bylo shrnout veškeré tehdejší lidské vědění a prezentovat ho z perspektivy racionalismu, empirismu a kritického myšlení, čímž se stala klíčovým nástrojem v boji proti absolutistické moci a církevním dogmatům.
Na projektu se podílelo více než 150 autorů, známých jako encyklopedisté, mezi nimiž byly největší osobnosti své doby, jako Voltaire, Jean-Jacques Rousseau, Montesquieu nebo Paul-Henri Thiry, baron d'Holbach. Dílo se skládá z 28 hlavních svazků (17 svazků textu a 11 svazků obrazových příloh s mědirytinami) a později bylo doplněno dalšími svazky. Encyklopedie nejenže shromáždila poznatky, ale také je uspořádala a propojila systémem odkazů, čímž aktivně vedla čtenáře k novým souvislostem a často k odvážným, protirežimním závěrům. Pro svůj kritický a sekulární tón byla opakovaně cenzurována a její vydávání bylo několikrát zakázáno. Přesto se stala symbolem osvícenského ducha a významně přispěla k intelektuálnímu kvasu, který předcházel Velké francouzské revoluci.
📜 Historie a vznik
Vznik Encyklopedie je příběhem o houževnatosti, intelektuální odvaze a neustálém boji s mocenskými strukturami tehdejší Francie.
💡 Počáteční myšlenka
Původní záměr pařížského vydavatele André Le Bretona byl mnohem skromnější. V roce 1745 plánoval vydat pouhý francouzský překlad úspěšné anglické encyklopedie Cyclopaedia, or an Universal Dictionary of Arts and Sciences od Ephraima Chamberse z roku 1728. Projekt byl nejprve svěřen Angličanu Johnu Millsovi a německému matematikovi Gottfriedu Selliusovi, ale po neshodách a právních sporech se vedení ujal abbé Jean Paul de Gua de Malves. Ten však brzy od projektu odstoupil a v roce 1747 Le Breton a jeho společníci pověřili vedením tehdy relativně neznámého, ale energického Denise Diderota.
✍️ Diderot a d'Alembert v čele
Diderot okamžitě rozpoznal potenciál projektu a přesvědčil vydavatele, aby místo prostého překladu vytvořili zcela nové, mnohem ambicióznější dílo. Jeho vizí bylo vytvořit "mapu světového vědění", která by nejen popisovala, ale také kriticky hodnotila a propojovala jednotlivé obory. Jako spolueditora přizval svého přítele, proslulého matematika a člena Akademie věd, Jeana le Rond d'Alemberta. D'Alembert sepsal slavný Úvodní rozpravu (Discours préliminaire), která sloužila jako manifest celého projektu. V ní představil filozofické základy Encyklopedie, včetně genealogického "stromu poznání" inspirovaného Francisem Baconem.
⚔️ Boj s cenzurou
Vydávání Encyklopedie bylo od počátku provázeno střety s cenzurou. Její sekulární a materialistický tón, kritika náboženských institucí (zejména jezuitů) a zpochybňování společenských privilegií vyvolaly silný odpor ze strany katolické církve i královského dvora Ludvíka XV..
- V roce 1752, po vydání druhého svazku, byla Encyklopedie poprvé dočasně zakázána kvůli obvinění z šíření podvratných myšlenek.
- V roce 1759, po vydání sedmého svazku obsahujícího d'Alembertovo kontroverzní heslo "Ženeva", byla Encyklopedii odebrána královská licence a papež Klement XIII. ji zařadil na Index Librorum Prohibitorum (Seznam zakázaných knih).
Tento zákaz znamenal pro projekt obrovskou ránu. D'Alembert, unavený neustálými útoky, z redakce odstoupil. Mnoho dalších přispěvatelů se ze strachu stáhlo.
🏁 Dokončení díla
Diderot však odmítl kapitulovat. S podporou několika věrných spolupracovníků, zejména rytíře Louise de Jaucourta, který sám napsal tisíce hesel, pokračoval v práci tajně. Posledních deset svazků textu bylo dokončeno a v roce 1765 distribuováno předplatitelům najednou pod falešným místem vydání. Vydavatel Le Breton se však ze strachu před dalšími perzekucemi dopustil zrady: bez Diderotova vědomí nechal z textů vyškrtat nejkontroverznější pasáže. Když to Diderot zjistil, byl zdrcen, ale dílo již bylo vytištěno. Práce byla završena vydáním jedenácti svazků obrazových příloh v letech 1762 až 1772.
🏛️ Struktura a obsah
Encyklopedie byla revoluční nejen svým obsahem, ale i formou, která aktivně zapojovala čtenáře do procesu kritického myšlení.
🌳 Strom poznání
D'Alembert ve své Úvodní rozpravě představil filozofickou strukturu díla, založenou na "stromu poznání" Francise Bacona. Lidské vědění bylo rozděleno do tří hlavních větví podle schopností lidské mysli: 1. Paměť (Mémoire) – zahrnovala historii (přírodní, církevní, občanskou). 2. Rozum (Raison) – zahrnoval filozofii a vědy (metafyziku, teologii, matematiku, fyziku). 3. Představivost (Imagination) – zahrnovala umění a poezii.
Tato klasifikace záměrně podřazovala teologii pod filozofii, což byl na tehdejší dobu radikální krok.
📖 Textové svazky
Textová část, čítající přes 75 000 hesel, byla uspořádána abecedně. Hesla se věnovala širokému spektru témat od astronomie a biologie přes teologii a právo až po řemesla a technologie. Klíčovým prvkem byla propracovaná síť křížových odkazů (renvois). Tyto odkazy nejen propojovaly související témata, ale často sloužily jako skrytý nástroj kritiky. Například zdánlivě ortodoxní heslo o náboženství mohlo obsahovat odkaz na heslo o pověrách nebo fanatismu, čímž byl čtenář nenápadně veden k porovnání a zpochybnění autorit.
🖼️ Obrazové přílohy
Jedenáct svazků mědirytin představovalo naprostou novinku. S bezprecedentní pečlivostí a detailem zobrazovaly nástroje, stroje a výrobní postupy v různých řemeslech a průmyslových odvětvích – od výroby špendlíků a tkaní látek až po hutnictví a architekturu. Tímto krokem Diderot a jeho kolegové záměrně povýšili "mechanická umění" (řemesla) na stejnou úroveň jako "svobodná umění" (vědy a filozofii), což bylo v souladu s osvícenským důrazem na praktické a užitečné znalosti.
✨ Filozofický a společenský dopad
Encyklopedie nebyla pouhým souborem faktů; byla to "válečná zbraň" osvícenců, která zásadně ovlivnila myšlení své doby i budoucí vývoj.
🧠 Šíření osvícenských myšlenek
Dílo systematicky prosazovalo klíčové myšlenky osvícenství:
- **Důvěra v lidský rozum:** Encyklopedie prezentovala vědu a rozum jako hlavní nástroje k poznání světa a zlepšení lidského života.
- **Kritika dogmatismu:** Mnoho hesel otevřeně či skrytě kritizovalo náboženskou intoleranci, pověry a církevní dogmata.
- **Sekularismus:** Důraz byl kladen na světské poznání a etiku založenou na rozumu, nikoli na božském zjevení.
- **Politický liberalismus:** Autoři jako Diderot nebo Jaucourt prosazovali myšlenky přirozených práv, společenské smlouvy a omezené vlády, čímž podkopávali legitimitu absolutní monarchie.
🇫🇷 Předzvěst revoluce
Ačkoliv encyklopedisté nebyli revolucionáři v pravém slova smyslu, jejich dílo vytvořilo intelektuální klima, z něhož Velká francouzská revoluce čerpala. Tím, že zpochybnila tradiční autority (církev a monarchii) a prosazovala principy rovnosti a svobody, poskytla budoucím revolucionářům ideologický arzenál. Encyklopedie se stala povinnou četbou pro vzdělanou buržoazii, která se později stala hybnou silou revolučních změn.
🌍 Mezinárodní ohlas
Vliv Encyklopedie rychle překročil hranice Francie. Byla překládána, napodobována a stala se vzorem pro další encyklopedické projekty po celé Evropě, včetně slavné Encyclopædia Britannica. Inspirovala intelektuály a reformátory od Ruska po Ameriku a stala se trvalým symbolem víry v pokrok a sílu lidského vědění.
👥 Významní přispěvatelé (Encyklopedisté)
Na projektu se podílela elita francouzského myšlení. Mezi nejvýznamnější autory patřili:
- Denis Diderot: Hlavní editor, duše celého projektu, autor tisíců hesel z oblasti filozofie, umění a řemesel.
- Jean le Rond d'Alembert: Spolueditor (do 1759), autor Úvodní rozpravy a hesel z matematiky a fyziky.
- Louis de Jaucourt: Neúnavný a nejplodnější přispěvatel. Napsal přibližně 17 000 hesel (asi 25 % celého díla), čímž zásadně přispěl k dokončení projektu po odchodu ostatních.
- Voltaire: Přispěl hesly z oblasti historie, literatury a filozofie, které nesly jeho typický ironický a kritický styl.
- Jean-Jacques Rousseau: Napsal hesla o hudbě a politické ekonomii, než se s Diderotem názorově rozešel.
- Montesquieu: Přispěl esejí o "vkusu" (Goût).
- Paul-Henri Thiry, baron d'Holbach: Bohatý mecenáš osvícenců, autor stovek hesel z chemie, mineralogie a metalurgie, často s ateistickým podtextem.
- François Quesnay: Lékař a ekonom, přispěl hesly o ekonomii, v nichž představil základy fyziokratismu.
- Anne-Robert-Jacques Turgot: Budoucí ministr financí, autor hesel z oblasti ekonomie.
🤔 Pro laiky
Představte si Encyklopedii jako Wikipedii 18. století, ale s mnohem odvážnějším posláním. Jejím cílem nebylo jen shromáždit informace, ale změnit způsob, jakým lidé přemýšlejí. V době, kdy král a církev diktovali, co je pravda, přišla skupina myslitelů a řekla: "Pojďme se na všechno podívat pomocí rozumu a důkazů."
Bylo to revoluční ze dvou hlavních důvodů: 1. **Zpochybnila autority:** Místo aby jen opakovala, co říká Bible nebo král, Encyklopedie se snažila vše vysvětlit logicky. Například v hesle o vládě se nepsalo, že král vládne z Boží vůle, ale že jeho moc by měla pocházet od lidu. To bylo v té době neslýchané a nebezpečné. 2. **Zhodnotila praktickou práci:** Poprvé v historii se někdo obtěžoval detailně popsat a nakreslit, jak pracuje pekař, kovář nebo hodinář. Tím autoři ukázali, že práce obyčejných lidí je stejně důležitá jako filozofie nebo teologie.
Encyklopedie byla v podstatě návodem k samostatnému myšlení, zabaleným do formy slovníku. Učila lidi klást otázky a nevěřit všemu slepě, což nakonec pomohlo připravit půdu pro velké společenské změny, jako byla Velká francouzská revoluce.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025