Přeskočit na obsah

Progesteron

Z Infopedia
Verze z 13. 12. 2025, 06:49, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox hormon

Progesteron (někdy označovaný jako P4) je steroidní hormon patřící do skupiny progestogenů. Je klíčovým hormonem druhé (luteální) fáze menstruačního cyklu, zásadním pro udržení těhotenství a hraje důležitou roli v embryonálním vývoji. Jeho název je odvozen z jeho hlavní funkce: pro-gestační hormon, tedy hormon podporující těhotenství (gestaci).

Progesteron je produkován především ve žlutém tělísku (corpus luteum) ve vaječníku po ovulaci. Během těhotenství přebírá jeho produkci placenta. V menší míře je syntetizován také v kůře nadledvin u obou pohlaví a ve varlatech u mužů. Působí také jako neurosteroid v mozku.

V medicíně se progesteron a jeho syntetické deriváty (progestiny) využívají v hormonální antikoncepci, v hormonální substituční terapii a při léčbě různých gynekologických potíží.

📜 Historie a objev

Výzkum hormonů regulujících ženský reprodukční cyklus začal na počátku 20. století. Vědci si všimli, že extrakt ze žlutého tělíska může u zvířat zabránit potratu a připravit děložní sliznici.

Klíčovou roli v objevu progesteronu sehrálo několik vědeckých týmů pracujících nezávisle na sobě na počátku 30. let 20. století.

  • **George Washington Corner** a **Willard Myron Allen** na University of Rochester izolovali krystalickou formu hormonu z extraktů žlutých tělísek prasat. Allen byl také schopen určit jeho správný chemický vzorec a v roce 1933 mu dal název progesteron.
  • Německý chemik **Adolf Butenandt** na Univerzitě v Göttingenu také izoloval tento hormon a popsal jeho chemickou strukturu, za což později obdržel Nobelovu cenu za chemii v roce 1939 (spolu s Leopoldem Ružičkou za práce na steroidech).
  • Další týmy v Evropě a USA rovněž přispěly k izolaci a syntéze.

První částečná syntéza progesteronu z rostlinných sterolů (stigmasterolu a diosgeninu) byla provedena v polovině 30. let, což otevřelo cestu pro jeho komerční výrobu a klinické využití.

🧪 Chemie a biosyntéza

Progesteron je steroid s 21 atomy uhlíku (C21 steroid), jehož základní strukturou je pregnanový skelet. Jeho systematický název je pregn-4-en-3,20-dion.

🏛️ Syntéza v těle

Biosyntéza progesteronu probíhá v několika krocích a vychází z cholesterolu: 1. **Cholesterol** je transportován do mitochondrií buněk produkujících steroidy (např. v corpus luteum, nadledvinách). 2. Zde je enzymem P450scc (cholesterol desmoláza) přeměněn na pregnenolon. Tento krok je regulačním bodem syntézy a je stimulován luteinizačním hormonem (LH) v ovariích a adrenokortikotropním hormonem (ACTH) v nadledvinách. 3. **Pregnenolon** je následně v endoplazmatickém retikulu přeměněn na progesteron pomocí enzymu 3β-hydroxysteroid dehydrogenázy.

Progesteron je nejen konečným hormonem, ale také klíčovým meziproduktem pro syntézu dalších důležitých steroidů, včetně:

⚙️ Fyziologické funkce

Progesteron má širokou škálu účinků na mnoho tkání v těle, přičemž jeho hlavní role se týká reprodukce.

♀️ Reprodukční systém ženy

Menstruační cyklus

Po ovulaci, která nastává přibližně v polovině cyklu, se zbytek prasklého folikulu přemění na žluté tělísko (corpus luteum). Toto tělísko začne produkovat velké množství progesteronu. Tato druhá polovina cyklu se nazývá luteální fáze. Progesteron v této fázi:

  • **Připravuje děložní sliznici (endometrium):** Způsobuje její sekreční transformaci. Sliznice mohutní, stává se více prokrvenou a žlázky v ní začínají produkovat glykogenový sekret, který by sloužil jako výživa pro rané embryo. Tím vytváří ideální prostředí pro nidaci (uhnízdění) oplodněného vajíčka.
  • **Zabraňuje další ovulaci:** Působí na hypotalamus a hypofýzu a tlumí uvolňování GnRH, FSH a LH, čímž brání zrání dalších folikulů a nové ovulaci v daném cyklu.
  • **Zahušťuje cervikální hlen:** Hlen v děložním čípku se stává hustým a neprostupným pro spermie.
  • **Zvyšuje bazální tělesnou teplotu:** Progesteron má termogenní účinek, který způsobuje mírné zvýšení bazální tělesné teploty (o cca 0,3–0,5 °C) po ovulaci. Tento jev se využívá v symptotermální metodě přirozeného plánování rodičovství.

Pokud nedojde k oplodnění vajíčka, žluté tělísko po zhruba 10–12 dnech zaniká, produkce progesteronu prudce klesá, což vede k odloučení děložní sliznice a začátku menstruace.

Těhotenství

Pokud dojde k oplodnění a nidaci, embryo začne produkovat hormon lidský choriový gonadotropin (hCG). Tento hormon udržuje funkci žlutého tělíska, které tak pokračuje v produkci progesteronu. Mezi 8. a 12. týdnem těhotenství přebírá hlavní úlohu v produkci progesteronu placenta. Během těhotenství progesteron:

  • **Udržuje těhotenství:** Zabraňuje kontrakcím hladké svaloviny dělohy a tím předchází předčasnému porodu nebo potratu.
  • **Podporuje růst dělohy:** Společně s estrogeny stimuluje růst dělohy.
  • **Připravuje mléčné žlázy:** Stimuluje růst lalůčků a alveolů v prsech, čímž je připravuje na laktaci (produkci mléka). Zároveň však blokuje samotnou produkci mléka, která se spouští až po porodu po poklesu hladiny progesteronu.
  • **Potlačuje imunitní odpověď matky:** Pomáhá zabránit imunitnímu systému matky, aby napadl plod, který je z poloviny geneticky cizí.

🧠 Nervový systém

Progesteron a jeho metabolit allopregnanolon působí jako silné neurosteroidy. V centrálním nervovém systému mají řadu účinků:

  • **Anxiolytické a uklidňující účinky:** Allopregnanolon se váže na GABAA receptory (stejně jako benzodiazepiny nebo alkohol) a zesiluje jejich inhibiční účinek, což vede ke zklidnění, snížení úzkosti a ospalosti. To může vysvětlovat únavu v luteální fázi cyklu nebo v raném těhotenství.
  • **Neuroprotektivní účinky:** Progesteron podporuje tvorbu myelinových pochev a má ochranný vliv na neurony po poranění mozku.
  • **Vliv na náladu:** Výkyvy hladin progesteronu a allopregnanolonu jsou spojovány s premenstruační syndrom (PMS) a poporodní depresí.

🦴 Ostatní funkce

  • **Metabolismus:** Může mírně zvyšovat hladinu inzulinu a podporovat ukládání tuků.
  • **Kůže:** Zvyšuje aktivitu mazových žláz, což může přispívat k akné v luteální fázi cyklu.
  • **Kosti:** Stimuluje aktivitu osteoblastů, buněk tvořících kostní hmotu, a přispívá tak k udržení kostní hustoty.
  • **Dýchání:** Stimuluje dechové centrum, což může vést k mírnému zrychlení dechu během luteální fáze a těhotenství.

🩺 Lékařské využití

Progesteron a jeho syntetické analogy, nazývané progestiny, mají široké uplatnění v medicíně:

  • **Hormonální antikoncepce:** Progestiny jsou klíčovou složkou většiny forem hormonální antikoncepce. Buď v kombinaci s estrogenem (kombinované pilulky, náplasti, kroužky) nebo samostatně (tzv. minipilulky, injekce, nitroděložní tělíska). Jejich hlavní antikoncepční účinek spočívá v zabránění ovulaci, zahuštění cervikálního hlenu a ztenčení endometria.
  • **Hormonální substituční terapie (HRT):** U žen v menopauze, které mají dělohu a užívají estrogen, se progesteron (nebo progestin) přidává k ochraně endometria před nadměrným růstem (hyperplazií) a rizikem vzniku rakoviny endometria.
  • **Léčba menstruačních poruch:** Používá se k léčbě nepravidelného nebo silného krvácení, amenorey (vynechání menstruace) nebo premenstruačního syndromu.
  • **Podpora těhotenství:** U žen s prokázaným nedostatkem progesteronu nebo s historií opakovaných potratů může podávání progesteronu v raném těhotenství pomoci udržet těhotenství. Využívá se také v rámci asistované reprodukce (např. IVF).
  • **Léčba endometriózy a adenomyózy:** Progestiny pomáhají potlačit růst ložisek endometriózy a zmírnit bolest.

🔬 Měření a hladiny

Hladina progesteronu v krvi se měří z krevního séra. Jeho koncentrace se dramaticky mění v závislosti na fázi menstruačního cyklu a těhotenství.

  • **Folikulární fáze** (první polovina cyklu): Hladiny jsou velmi nízké, obvykle pod 1 ng/ml.
  • **Po ovulaci (luteální fáze):** Hladiny prudce stoupají a vrcholí zhruba 7 dní po ovulaci, kdy dosahují hodnot 5–20 ng/ml. Zvýšená hladina v této fázi je potvrzením proběhlé ovulace.
  • **Těhotenství:** Hladiny neustále stoupají. V prvním trimestru se pohybují mezi 10–45 ng/ml, na konci těhotenství mohou dosahovat až 200 ng/ml i více.
  • **U mužů a postmenopauzálních žen:** Hladiny jsou trvale nízké, podobně jako ve folikulární fázi.

💡 Pro laiky: Co je progesteron?

Představte si, že vaše děloha je jako hnízdo, které se každý měsíc připravuje na příchod oplodněného vajíčka. Progesteron je hlavní "stavitel" a "pečovatel" tohoto hnízda.

Po ovulaci (uvolnění vajíčka) začne tělo produkovat velké množství progesteronu. Jeho úkolem je: 1. **Vystlat hnízdo:** Způsobí, že sliznice v děloze (hnízdě) zmohutní a je plná živin. Je to jako kdyby do hnízda přinesl měkké a výživné polštářky, aby se vajíčko mohlo pohodlně a bezpečně usadit. 2. **Uklidnit okolí:** Progesteron "uklidní" svaly dělohy, aby nedocházelo ke stahům, které by mohly uhnízďující se vajíčko vyrušit nebo vypudit. 3. **Zavřít bránu:** Způsobí, že hlen v děložním čípku zhoustne, což funguje jako zátka, která brání vstupu dalším spermiím nebo bakteriím.

Pokud vajíčko dorazí a uhnízdí se (začne těhotenství), progesteron pokračuje ve své práci a chrání "hnízdo" po celou dobu. Pokud vajíčko nedorazí, tělo přestane progesteron vyrábět, "hnízdo" se rozpadne a odejde z těla ven formou menstruace. Celý proces se pak další měsíc opakuje.

Progesteron je tedy hormon, který říká tělu: "Připrav se na miminko a chraň ho."


Šablona:Aktualizováno