Krevní céva
Obsah boxu
Krevní céva (latinsky vas sanguineum) je trubicovitý orgán, který je součástí oběhové soustavy a slouží k transportu krve po těle. Cévy tvoří rozsáhlou a složitou síť, která zajišťuje zásobování všech tkání a orgánů kyslíkem a živinami a zároveň odvod oxidu uhličitého a dalších odpadních látek. Celková délka cév v těle dospělého člověka se odhaduje na téměř 100 000 kilometrů.
Základní dělení krevních cév je na:
- Tepny (artérie) – vedou krev od srdce.
- Žíly (vény) – vedou krev k srdci.
- Vlásečnice (kapiláry) – tenkostěnné cévy propojující tepny a žíly, kde dochází k výměně látek mezi krví a tkáněmi.
Věda zabývající se cévami se nazývá angiologie.
🧬 Stavba a typy cév
Stěna většiny krevních cév (kromě kapilár) se skládá ze tří základních vrstev, které se liší svou tloušťkou a složením v závislosti na typu a funkci cévy.
🧱 Obecná stavba cévní stěny
- Tunica intima (vnitřní vrstva) – Je tvořena jedinou vrstvou plochých buněk zvaných endotel, která je v přímém kontaktu s protékající krví. Endotel má hladký povrch, aby se minimalizovalo tření a zabránilo srážení krve. Pod endotelem se nachází tenká vrstva subendotelového pojiva.
- Tunica media (střední vrstva) – Je obvykle nejsilnější vrstvou. Skládá se z buněk hladké svaloviny a elastických vláken. Smršťováním (vazokonstrikce) a uvolňováním (vazodilatace) hladké svaloviny v této vrstvě dochází k regulaci průměru cévy, a tím i krevního průtoku a krevního tlaku.
- Tunica adventitia (zevní vrstva) – Je tvořena převážně z kolagenního a elastického pojiva. Ukotvuje cévu v okolních tkáních. Obsahuje také nervová vlákna, která řídí svalovinu ve střední vrstvě, a u velkých cév i vlastní drobné cévy (vasa vasorum), které vyživují cévní stěnu.
❤️ Tepny (Artérie)
Tepny jsou cévy, které vedou okysličenou krev ze srdce do celého těla (s výjimkou plícnice, která vede odkysličenou krev do plic). Mají silnou a pružnou stěnu, aby odolaly vysokému tlaku krve pumpované ze srdce.
- Tepny elastického typu – Jsou to největší tepny, jako je aorta a její hlavní větve. Jejich tunica media obsahuje velké množství elastických vláken. Díky své pružnosti tlumí nárazové vlny krve ze srdečních stahů a zajišťují plynulejší tok krve.
- Tepny svalového typu – Jsou to střední a menší tepny, které rozvádějí krev k jednotlivým orgánům. Jejich tunica media je bohatá na hladkou svalovinu, což jim umožňuje aktivně regulovat průtok krve do specifických oblastí těla.
- Tepénky (Arterioly) – Jsou nejmenší tepny, které přecházejí ve vlásečnice. Mají klíčovou roli v regulaci celkového krevního tlaku.
💙 Žíly (Vény)
Žíly vedou odkysličenou krev z tkání zpět k srdci (s výjimkou plicních žil, které vedou okysličenou krev z plic). Krev v žilách proudí pod mnohem nižším tlakem než v tepnách, proto mají žíly tenčí a poddajnější stěnu s menším podílem svaloviny a elastických vláken.
- Žilní chlopně – Mnoho žil, zejména na končetinách, obsahuje chlopně. Jsou to výběžky vnitřní vrstvy (tunica intima), které fungují jako jednosměrné ventily a zabraňují zpětnému toku krve vlivem gravitace.
- Žilky (Venuly) – Jsou nejmenší žíly, které sbírají krev z vlásečnic a spojují se do větších žil.
🔬 Vlásečnice (Kapiláry)
Vlásečnice jsou nejtenčí cévy v těle, jejichž průměr je často jen o málo větší než průměr červené krvinky. Tvoří husté sítě (kapilární řečiště) v tkáních. Jejich stěna je tvořena pouze jednou vrstvou endotelových buněk, což umožňuje snadnou a rychlou výměnu plynů (kyslík, oxid uhličitý), živin a odpadních látek mezi krví a okolními buňkami. Existují tři hlavní typy kapilár:
- Kontinuální (somatické) – Nejběžnější typ, endotelové buňky jsou těsně spojeny. Nacházejí se ve svalech, plicích, kůži a centrální nervové soustavě (kde tvoří hematoencefalickou bariéru).
- Fenestrované (s okénky) – Endotelové buňky mají malé póry (fenestrace), které zvyšují propustnost. Vyskytují se v orgánech s intenzivní látkovou výměnou, jako jsou ledviny, střevo a endokrinní žlázy.
- Sinusoidní (diskontinuální) – Mají široký průměr a velké mezery mezi endotelovými buňkami. Jsou nejpropustnější. Nacházejí se v játrech, slezině a kostní dřeni.
⚙️ Funkce a fyziologie
Krevní cévy nejsou jen pasivní trubice, ale aktivně se podílejí na udržování homeostázy v těle.
🩸 Transport látek
Hlavní funkcí cévního systému je transport:
- Dýchacích plynů: Kyslík z plic do tkání a oxid uhličitý z tkání do plic.
- Živin: Glukóza, aminokyseliny, tuky a vitamíny z trávicí soustavy do buněk.
- Odpadních produktů: Močovina a další metabolity do ledvin k vyloučení.
- Hormonů: Z endokrinních žláz do cílových orgánů.
- Buněk imunitního systému a protilátek na místa infekce nebo zranění.
🌡️ Regulace krevního tlaku a průtoku
Cévy, zejména arterioly, hrají klíčovou roli v regulaci krevního tlaku. Zúžením svého průměru (vazokonstrikce) zvyšují odpor toku krve a tím i krevní tlak. Naopak rozšířením (vazodilatace) odpor snižují a krevní tlak klesá. Tato regulace je řízena autonomním nervovým systémem a různými hormony (např. adrenalin, angiotenzin).
🌡️ Termoregulace
Krevní cévy v kůži se podílejí na regulaci tělesné teploty. Při přehřátí se cévy rozšiřují (vazodilatace), což zvyšuje průtok krve kůží a umožňuje větší výdej tepla do okolí. V chladu se naopak stahují (vazokonstrikce), aby se ztráty tepla minimalizovaly.
🩺 Klinický význam a onemocnění
Onemocnění krevních cév patří mezi nejčastější příčiny nemocnosti a úmrtnosti v rozvinutých zemích.
- Ateroskleróza (kornatění tepen): Proces, při kterém se ve stěně tepen ukládají tukové látky, cholesterol a vápník, což vede k tvorbě aterosklerotických plátů. Ty zužují průsvit cévy, omezují průtok krve a mohou vést k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.
- Trombóza: Vznik krevní sraženiny (trombu) uvnitř cévy, která může cévu zcela ucpat. Pokud se trombus utrhne a je unášen krevním řečištěm, nazývá se embolus a může způsobit plicní embolii.
- Aneuryzma (výduť): Oslabená cévní stěna se vyklene a vytvoří vakovitý útvar. Jeho prasknutí (ruptura) může způsobit život ohrožující vnitřní krvácení.
- Křečové žíly (varixy): Rozšířené, vinuté povrchové žíly, nejčastěji na dolních končetinách, způsobené nedomykavostí žilních chlopní.
- Vaskulitida: Zánět cévní stěny, který může být způsoben infekcí nebo autoimunitní reakcí.
- Hypertenze (vysoký krevní tlak): Chronicky zvýšený tlak krve na stěny tepen, který poškozuje cévy a zvyšuje riziko srdečních a cévních onemocnění.
🔬 Výzkum a zobrazovací metody
Stav krevních cév lze vyšetřovat pomocí různých zobrazovacích metod:
- Angiografie: Rentgenové zobrazení cév po naplnění kontrastní látkou.
- Dopplerovská ultrasonografie: Neinvazivní metoda využívající ultrazvuk k posouzení rychlosti a směru toku krve v cévách.
- CT angiografie (CTA): Zobrazení pomocí počítačové tomografie s kontrastní látkou, které poskytuje detailní 3D obrazy cév.
- MR angiografie (MRA): Využívá magnetickou rezonanci k zobrazení cév, často bez nutnosti podání kontrastní látky.
💡 Pro laiky
Představte si krevní cévy jako rozsáhlou a dokonale organizovanou dálniční síť ve vašem těle.
- Srdce je centrální pumpa.
- Tepny jsou hlavní dálnice, které vedou z centra (srdce) do všech měst a obcí (orgánů a tkání). Jsou silné a pružné, aby zvládly hustý provoz pod vysokým tlakem.
- Žíly jsou dálnice vedoucí zpět do centra. Provoz na nich je klidnější, a proto nepotřebují tak silné stěny. Mají v sobě "jednosměrky" (chlopně), aby se doprava nevracela zpět.
- Vlásečnice jsou úzké městské a vesnické uličky, které vedou ke každému jednotlivému domu (buňce). Zde se odehrává to nejdůležitější: nákladní auta (červené krvinky) vyloží kyslík a živiny a naloží odpadky (oxid uhličitý).
Když se na dálnici (tepně) vytvoří zúžení kvůli "odpadkům" na krajnici (ateroskleróza), doprava se zpomalí a může se i úplně zastavit, což způsobí velké problémy v "městě" za zúžením (infarkt).