Zámořské objevy

Rozbalit box

Obsah boxu

Zámořské objevy označují období evropské historie, zhruba od počátku 15. do konce 18. století, během něhož evropští mořeplavci a objevitelé intenzivně prozkoumávali do té doby neznámé části světa. Tento proces, poháněný směsicí ekonomických, náboženských a politických motivů, vedl k navázání přímého kontaktu mezi Evropou a kontinenty Ameriky, Afriky a Asie, což zásadně a trvale změnilo světové dějiny, ekonomiku, kulturu i ekologii. Éra zámořských objevů je často považována za jeden z klíčových přechodů mezi středověkem a novověkem.

Objevy vedly k vytvoření prvních globálních říší, zejména portugalské a španělské, a později i anglické, francouzské a nizozemské. Započala takzvaná Kolumbovská výměna, masivní přesun rostlin, zvířat, technologií, kultur, ale i nemocí mezi Starým a Novým světem. Pro původní obyvatele objevených území, zejména v Americe, měly tyto události katastrofální následky v podobě válek, zotročení a šíření smrtelných chorob.

🤔 Příčiny a motivace

K zahájení věku objevů vedl souběh několika klíčových faktorů:

Ekonomické příčiny: Po pádu Konstantinopole v roce 1453 ovládla Osmanská říše tradiční pozemní obchodní cesty do Indie a Číny. To výrazně zkomplikovalo a prodražilo dovoz luxusního zboží, jako bylo koření, hedvábí a porcelán, do Evropy. Evropské mocnosti, zejména Portugalsko a Španělsko, proto začaly hledat nové námořní cesty, které by obešly osmanskou kontrolu. Dalším motivem byl nedostatek drahých kovů, zlata a stříbra, v Evropě, jejichž doly byly z velké části vyčerpány.
Technologický pokrok: Plavby do neznámých oceánů umožnily významné inovace v námořnictví. Patřil mezi ně vývoj nových typů lodí, jako byla karavela a karaka, které byly rychlejší, obratnější a schopné plout proti větru. Zásadní bylo také zdokonalení navigačních přístrojů, jako byl kompas, astroláb a kvadrant, které umožňovaly přesnější určení polohy na otevřeném moři. Rozvíjela se také kartografie.
Náboženské a politické motivy: Důležitou roli hrála snaha šířit křesťanství (tzv. reconquista v globálním měřítku). Po dokončení reconquisty na Pyrenejském poloostrově v roce 1492 se Španělsko a Portugalsko snažily pokračovat v boji proti islámu a získat nové věřící. Zároveň mezi evropskými monarchiemi panovala silná rivalita a snaha získat nová území, zdroje a prestiž.
Renesanční duch a zvědavost: Renesance a humanismus probudily v Evropě nový zájem o poznání, vědu a objevování neznámého. Zprávy cestovatelů jako Marco Polo inspirovaly touhu po dobrodružství a poznání vzdálených a bohatých zemí.

⏳ Klíčové etapy a objevitelé

Rané portugalské plavby

Průkopníkem zámořských objevů bylo Portugalsko. Princ Jindřich Mořeplavec (1394–1460) systematicky podporoval námořní výpravy podél západního pobřeží Afriky. Cílem bylo najít zdroje zlata a cestu do Indie obeplutím Afriky. Portugalci postupně objevili a kolonizovali Madeiru, Azory a Kapverdy.

Bartolomeu Dias v roce 1488 jako první Evropan obeplul nejjižnější cíp Afriky, který nazval Mysem bouří. Portugalský král jej později přejmenoval na Mys Dobré naděje, protože otevřel cestu do Indie.
Vasco da Gama na tuto cestu navázal a v letech 1497–1498 úspěšně doplul až do indického Kalikatu, čímž otevřel přímou námořní trasu pro obchod s kořením a položil základy portugalské koloniální říše v Asii.

Španělská expanze a objev Ameriky

Španělsko, sjednocené pod vládou Isabely Kastilské a Ferdinanda Aragonského, se snažilo konkurovat Portugalsku. Podpořilo proto plán janovského mořeplavce Kryštofa Kolumba (1451–1506) dosáhnout Indie plavbou západním směrem přes Atlantský oceán.

Dne 12. října 1492 Kolumbova výprava přistála na ostrově v Bahamách, pravděpodobně na San Salvadoru. Kolumbus se až do své smrti domníval, že doplul k východnímu pobřeží Asie, a místní obyvatele proto nazval Indiány. Jeho plavby odstartovaly trvalý kontakt mezi Evropou a Amerikou a zahájily éru španělské kolonizace.
Amerigo Vespucci, florentský mořeplavec ve španělských a portugalských službách, jako jeden z prvních pochopil, že objevená pevnina není součástí Asie, ale zcela "Nový svět". Na jeho počest byl nový kontinent později pojmenován Amerika.

První obeplutí světa

Důkaz o kulatosti Země a skutečných rozměrech planety přinesla výprava portugalského mořeplavce ve španělských službách Fernãa de Magalhãese.

Jeho flotila vyplula v roce 1519 ze Španělska a vydala se na západ. Po proplutí nebezpečným průlivem na jihu Jižní Ameriky (dnes Magalhãesův průliv) vplul do Tichého oceánu. Sám Magalhães byl zabit v bitvě na Filipínách, ale jedna z jeho lodí, Victoria, pod velením Juana Sebastiána Elcana, dokončila cestu kolem světa a v roce 1522 se vrátila do Španělska.

Dobývání (Conquista)

Po objevení Ameriky následovala fáze dobývání, známá jako conquista. Španělští dobrodruzi, conquistadoři, s malými, ale technologicky vyspělými (střelné zbraně, ocelové zbraně, koně) armádami zničili mocné indiánské říše.

Hernán Cortés v letech 1519–1521 dobyl říši Aztéků na území dnešního Mexika.
Francisco Pizarro v roce 1533 porazil a ovládl říši Inků v Andách na území dnešního Peru.

🗺️ Dělení světa

Rivalita mezi Španělskem a Portugalskem o nově objevená území vedla k diplomatickým jednáním. Na popud papeže Alexandr VI. byla v roce 1494 podepsána Tordesillaská smlouva.

Smlouva stanovila demarkační linii v Atlantském oceánu (přibližně 1770 km západně od Kapverdských ostrovů). Veškerá nově objevená území na západ od této linie měla patřit Španělsku, zatímco území na východ Portugalsku. Tato smlouva v podstatě rozdělila svět na dvě sféry vlivu a umožnila Portugalsku nárokovat si Brazílii. Ostatní námořní mocnosti, jako Anglie, Francie a Nizozemsko, smlouvu neuznaly.
Později byla demarkační linie doplněna Smlouvou ze Zaragozy (1529), která rozdělila sféry vlivu v Tichomoří.

💥 Důsledky a dopady

Zámořské objevy měly dalekosáhlé a trvalé následky pro celý svět.

Kolumbovská výměna: Termín zavedený historikem Alfredem Crosbym označuje masivní výměnu rostlin, zvířat, technologií, lidí a nemocí mezi východní a západní polokoulí.

   * **Z Ameriky do Evropy:** Byly dovezeny klíčové plodiny jako brambory, kukuřice, rajčata, paprika, kakao, vanilka, tabák a bavlník. Dále zvířata jako krocan.
   * **Z Evropy do Ameriky:** Byly přivezeny plodiny jako pšenice, rýže a cukrová třtina a zvířata jako kůň, skot, prase a ovce. Evropané také zavlekli do Ameriky smrtelné nemoci jako pravé neštovice, spalničky a chřipka, vůči kterým nemělo původní obyvatelstvo imunitu.

Demografická katastrofa v Americe: Zavlečené nemoci spolu s válkami a brutálním zacházením způsobily masivní úmrtnost a kolaps domorodých populací, který se odhaduje na 80–95 %.
Vznik koloniálních říší a transatlantický obchod s otroky: Evropské mocnosti založily rozsáhlé kolonie. Nedostatek pracovních sil na plantážích (zejména cukrové třtiny) a v dolech vedl k masivnímu dovozu zotročených Afričanů do Ameriky, což vytvořilo krutý systém otroctví a tzv. trojúhelníkový obchod.
Ekonomické změny v Evropě: Příliv obrovského množství zlata a stříbra z amerických dolů vedl v Evropě k tzv. cenové revoluci – masivní inflaci a růstu cen zboží. Obchodní centra se přesunula ze Středomoří (např. Benátky, Janov) na pobřeží Atlantiku (např. Lisabon, Sevilla, Antverpy, Londýn).
Globalizace: Zámořské objevy propojily do té doby izolované civilizace a vytvořily základy pro globální ekonomiku a kulturu. Došlo k potvrzení, že Země je kulatá, a k výraznému zpřesnění map světa.

🧑‍🏫 Zámořské objevy pro laiky

Představte si, že vaše město je obrovský dům, ve kterém jste vždy žili, a mysleli jste si, že je to celý svět. Jednoho dne vás ale napadne, že za zamčenými dveřmi na konci chodby by mohlo být něco víc. Dlouho se nikdo neodvážil dveře otevřít, protože se báli, co za nimi je. Pak ale pár odvážlivců postaví lepší žebříky (nové lodě) a vynaleznou lepší svítilny (kompasy), aby se ve tmě neztratili.

Když konečně dveře otevřou, zjistí, že dům má další, dosud neznámá křídla plná úžasných věcí, které nikdy neviděli – třeba exotické květiny (kukuřice, brambory) nebo zvláštní zvířata (krocani). Zároveň v těchto nových částech domu žijí lidé, kteří o vašem městě nikdy neslyšeli.

Vy a vaši sousedé začnete do nových místností nosit své věci (pšenici, koně) a odnášet si ty jejich. Bohužel s sebou přinesete i chřipku, na kterou místní obyvatelé nejsou zvyklí, a mnoho jich onemocní. Nakonec se rozhodnete, že si nové místnosti necháte pro sebe, převezmete nad nimi kontrolu a původní obyvatele donutíte, aby pro vás pracovali. Tím se celý dům propojil, ale za velmi vysokou cenu pro ty, kteří byli "objeveni".

🧐 Kritika a moderní pohled

V moderní době je termín "zámořské objevy" stále častěji kritizován. Z pohledu neevropských civilizací se nejednalo o "objevení", protože tyto kontinenty a země byly již tisíce let obydlené a měly své vlastní vyspělé kultury a společnosti. Kritici proto preferují termíny jako "setkání světů", "kontakt" nebo přímo "evropská invaze a kolonizace".

Postavy jako Kryštof Kolumbus jsou dnes vnímány kontroverzně. Zatímco tradičně byly oslavovány jako hrdinští objevitelé, moderní pohled zdůrazňuje jejich roli v zahájení procesu, který vedl ke genocidě, zotročení a zničení původních amerických kultur. Důraz je kladen na potřebu vnímat toto období nejen z evropské perspektivy, ale i z pohledu kolonizovaných národů.

Zdroje