Fernão de Magalhães
Obsah boxu
| Fernão de Magalhães | |
|---|---|
| Soubor:Portrait of Ferdinand Magellan.jpg | |
| Anonymní portrét Fernãa de Magalhãese ze 16. nebo 17. století | |
| Národnost | portugalská |
| Povolání | mořeplavec, objevitel, voják |
Fernão de Magalhães (portugalsky Fernão de Magalhães, španělsky Fernando de Magallanes; cca 1480 – 27. dubna 1521, Mactan, Filipíny) byl portugalský mořeplavec a objevitel, který sloužil portugalské a později španělské koruně. Proslavil se naplánováním a vedením španělské expedice k Ostrovům koření západní cestou, která vyústila v první obeplutí Země. Sám Magalhães cestu nedokončil, neboť byl zabit v bitvě u Mactanu na Filipínách. Z původních pěti lodí a přibližně 270 mužů se do Španělska vrátila pouze jedna loď, Victoria, s 18 přeživšími pod velením Juana Sebastiána Elcana.
Jeho výprava jako první proplula z Atlantského do Tichého oceánu průlivem, který dnes nese jeho jméno (Magalhãesův průliv), a jako první překonala Tichý oceán. Ačkoliv se nedožil konce cesty, jeho jméno je nesmazatelně zapsáno v dějinách zámořských objevů jako symbol odhodlání, odvahy a tragického osudu.
📜 Raný život a služba v Portugalsku
Fernão de Magalhães se narodil kolem roku 1480 do rodiny nižší portugalské šlechty, pravděpodobně ve městě Sabrosa nebo Porto. V mládí sloužil jako páže na královském dvoře v Lisabonu, kde získal vzdělání v oblasti kartografie, astronomie a navigace.
V roce 1505, ve věku 25 let, se připojil k flotile prvního portugalského místokrále v Indii, Francisca de Almeidy. Během následujících let se účastnil několika klíčových vojenských a obchodních misí v Indickém oceánu. Bojoval v bitvě u Kannúru (1506), u Díu (1509) a podílel se na dobytí Malakky (1511) pod velením Afonsa de Albuquerque. Právě v jihovýchodní Asii se poprvé dozvěděl o existenci "Ostrova koření" (Moluky), které byly hlavním zdrojem tehdy nesmírně cenného hřebíčku a muškátového oříšku.
Po návratu do Portugalska se v roce 1513 zúčastnil vojenského tažení v Maroku, kde utrpěl zranění kolene, které mu zanechalo trvalé následky v podobě kulhání. Později byl obviněn z nelegálního obchodu s Maury, a přestože byla obvinění stažena, upadl v nemilost u krále Manuela I.. Král opakovaně odmítl jeho žádosti o zvýšení penze i o velení nad novou výpravou. Zklamaný a frustrovaný Magalhães se proto rozhodl opustit svou vlast a nabídnout své služby konkurenčnímu Španělsku.
🇪🇸 Ve službách Španělska
V roce 1517 se Magalhães přestěhoval do Sevilly, centra španělského námořního obchodu. Zde se oženil s Beatriz Barbosovou, dcerou vlivného portugalského přistěhovalce. S pomocí svého krajana, kosmologa Ruie Faleira, vypracoval podrobný plán cesty k Ostrovům koření západní cestou, tedy plavbou přes Atlantik a kolem Jižní Ameriky.
Tento plán byl založen na přesvědčení, že existuje průliv spojující Atlantský a Tichý oceán. Klíčovým argumentem pro španělskou korunu bylo, že podle Tordesillaské smlouvy z roku 1494, která rozdělovala svět na portugalskou a španělskou sféru vlivu, by se Ostrovy koření nacházely ve španělské polovině, pokud by se k nim doplulo ze západu.
Mladý španělský král Karel I. (pozdější císař Svaté říše římské Karel V.) byl projektu nakloněn. Dne 22. března 1518 podepsal s Magalhãesem a Faleirem smlouvu, která jim poskytla pět lodí, zásoby na dva roky a slibovala jim podíl na zisku z výpravy. Magalhães byl jmenován generálním kapitánem flotily.
⛵ První cesta kolem světa
Expedice, známá jako "Armada de Molucca", vyplula ze Sanlúcar de Barrameda 20. září 1519.
⚓ Flotila a posádka
Flotilu tvořilo pět lodí různé velikosti a kvality:
- Trinidad: vlajková loď pod velením Magalhãese (110 tun)
- San Antonio: největší loď pod velením Juana de Cartageny (120 tun)
- Concepción: pod velením Gaspara de Quesady (90 tun)
- Victoria: pod velením Luise de Mendozy (85 tun)
- Santiago: nejmenší loď pod velením Juana Serrãa (75 tun)
Posádku tvořilo přibližně 270 mužů z různých zemí, včetně Španělů, Portugalů, Italů, Němců, Řeků a Francouzů. Mezi nimi byl i benátský učenec a kronikář Antonio Pigafetta, jehož deník je hlavním zdrojem informací o celé plavbě.
🌎 Přes Atlantik a vzpoura
Po doplnění zásob na Kanárských ostrovech flotila zamířila k pobřeží Brazílie a dále na jih podél jihoamerického kontinentu. Napětí mezi portugalským velitelem a jeho španělskými kapitány rostlo. V březnu 1520 se flotila rozhodla přezimovat v zálivu, který nazvali Puerto San Julián (dnešní Argentina).
Zde vypukla otevřená vzpoura vedená kapitány Mendozou, Quesadou a Cartagenou, kteří se zmocnili tří lodí. Magalhães reagoval rychle a brutálně. Mendoza byl zabit při znovudobytí lodi Victoria, Quesada byl po kapitulaci popraven a sťat a Cartagena byl spolu s jedním knězem vysazen na pustém pobřeží. Tímto tvrdým zákrokem si Magalhães upevnil autoritu. Během zimy byla navíc nejmenší loď Santiago vyslána na průzkum a ztroskotala v bouři, její posádka se však zachránila.
🌊 Objevení průlivu
21. října 1520 flotila objevila mys, který Magalhães nazval Mysem Jedenácti tisíc panen (dnes mys Virgenes), a vplula do úžiny, která se ukázala být hledaným průplavem. Proplutí 373 mil dlouhým a zrádným labyrintem fjordů a zálivů trvalo 38 dní. Během této doby posádka lodi San Antonio pod vedením Estêvãa Gomese zneužila situace, vzbouřila se a dezertovala zpět do Španělska, kam s sebou odvezla velkou část zásob.
28. listopadu 1520 zbývající tři lodě konečně vpluly do nového, neznámého oceánu. Magalhães ho pro jeho klidné vody pojmenoval Mar Pacífico – Tichý oceán.
🕊️ Tichý oceán a strádání
Následovala nejtěžší část cesty. Magalhães se domníval, že plavba k Ostrovům koření potrvá jen několik týdnů, ale ve skutečnosti trvala 99 dní. Během této doby nezahlédli téměř žádnou pevninu kromě dvou neobydlených atolů. Posádce došly zásoby čerstvých potravin a vody. Muži trpěli hladem a především kurdějemi, strašlivou nemocí z nedostatku vitamínu C. Jedli sušenky rozmočené v moči a prolezlé červy, pilulky z pilin a kůži z lodního vybavení. Kronikář Pigafetta zaznamenal, že zemřelo nejméně 19 mužů.
🇵🇭 Příjezd na Filipíny a smrt
6. března 1521 vyčerpaná posádka konečně dorazila k ostrovu Guam v souostroví Mariany, kde doplnila zásoby. O deset dní později přistáli u ostrova Homonhon na Filipínách. Zde se Magalhães spřátelil s místním vládcem rádžou Humabonem z ostrova Cebu. Podařilo se mu ho přesvědčit, aby přijal křesťanství a přísahal věrnost španělskému králi.
V rámci tohoto spojenectví se Magalhães rozhodl pomoci Humabonovi v boji proti jeho rivalovi, náčelníkovi Lapulapuovi z nedalekého ostrova Mactan. 27. dubna 1521 se Magalhães s malou jednotkou asi 60 mužů vylodil na Mactanu, kde na ně čekala přesila více než 1500 domorodých válečníků. V následné bitvě byl Magalhães zasažen otráveným šípem do nohy a bambusovým oštěpem do obličeje a spolu s několika svými muži byl zabit. Jeho tělo nebylo nikdy vydáno.
🏁 Dokončení obeplutí
Po Magalhãesově smrti se velení ujali Duarte Barbosa a Juan Serrano, ale i oni byli brzy zrazeni a zabiti na hostině pořádané rádžou Humabonem. Zbytky expedice, kterým nyní velel Juan Sebastián Elcano, musely kvůli nedostatku mužů spálit loď Concepción.
Zbývající dvě lodě, Trinidad a Victoria, konečně v listopadu 1521 dopluly k vytouženým Ostrovům koření (konkrétně na ostrov Tidore), kde naložily cenný náklad hřebíčku. Poté se jejich cesty rozdělily. Trinidad se pokusila o návrat přes Tichý oceán, ale byla poškozena bouří a zajata Portugalci.
Pouze Victoria pod velením Elcana pokračovala v cestě na západ. Aby se vyhnula portugalským hlídkám, plula nebezpečnou trasou přes Indický oceán a kolem mysu Dobré naděje. Po strastiplné plavbě přistála 6. září 1522 v přístavu Sanlúcar de Barrameda. Na palubě bylo pouhých 18 z původních 270 mužů. O tři dny později dopluli do Sevilly a dokončili tak první historicky doložené obeplutí světa.
🏛️ Odkaz a význam
Magalhãesova expedice měla obrovský vědecký i symbolický význam:
- Praktický důkaz kulatosti Země: Ačkoliv byla kulatost Země teoreticky známa již od antiky, tato cesta poskytla první nezvratný praktický důkaz.
- Objevení rozlehlosti Tichého oceánu: Výprava odhalila, že Tichý oceán je mnohem větší, než se evropští geografové domnívali, a že Amerika je kontinent zcela oddělený od Asie.
- Objevení Magalhãesova průlivu: Byla nalezena strategická námořní cesta spojující Atlantský a Tichý oceán.
- Nové poznatky: Kronikář Antonio Pigafetta zaznamenal cenné informace o geografii, fauně, flóře a obyvatelích dosud neznámých zemí. Popsal například tučňáky, lamy guanako nebo Magellanova oblaka.
- Ekonomický dopad: Přestože se vrátila jen jedna loď, náklad koření, který přivezla, pokryl náklady na celou expedici a ještě přinesl zisk.
Fernão de Magalhães je dnes považován za jednoho z největších mořeplavců v dějinách. Jeho odhodlání, navigační schopnosti a vůle překonat neznámé překážky změnily pohled na svět, a to i za cenu vlastního života a života většiny jeho posádky.
🗺️ Pojmenováno po Magalhãesovi
Po Fernãu de Magalhãesovi je pojmenována řada geografických a astronomických objektů:
- Magalhãesův průliv – průliv mezi pevninskou Jižní Amerikou a Ohňovou zemí.
- Magellanova oblaka – dvě trpasličí galaxie viditelné z jižní polokoule.
- Tučňák magellanský – druh tučňáka žijící na pobřeží Jižní Ameriky.
- Region Magallanes a Chilská Antarktida – administrativní region v Chile.
- Několik vesmírných sond NASA, například sonda Magellan k Venuši.