Náchodsko

Šablona:Infobox Region

Náchodsko je kulturně-historický, geografický a turistický region rozkládající se na severovýchodě České republiky v Královéhradeckém kraji. Územně se tento region téměř stoprocentně překrývá s administrativními hranicemi okresu Náchod. Jedná se o velmi rozmanitou pohraniční oblast, která na severu a východě bezprostředně sousedí s Polskou republikou (konkrétně s historickým územím Kladska). Region je přirozenou spojnicí mezi rovinatým Polabím a drsnějšími horskými masivy.

Náchodsko je celostátně proslulé svou mimořádnou koncentrací přírodních a kulturních památek. Turisticky je oblast často prezentována pod marketingovým názvem Kladské pomezí. Návštěvníci sem míří za unikátními pískovcovými skalními městy, rozsáhlými systémy předválečného vojenského opevnění, majestátními zámky a v neposlední řadě za literárním odkazem největších českých spisovatelů, jakými byli Božena Němcová, Alois Jirásek či bratři Karel a Josef Čapkové. Přirozeným administrativním, ekonomickým a kulturním centrem celého regionu je město Náchod, jež střeží historickou zemskou bránu.

🗓 Současnost a aktuální vývoj

V roce 2026 je Náchodsko regionem, který prochází jednou z nejvýraznějších infrastrukturních proměn ve svých novodobých dějinách. Absolutním středobodem zájmu celého kraje a největší investiční akcí současnosti je budování strategického obchvatu města Náchod. Město dlouhá desetiletí extrémně trpělo tranzitní kamionovou dopravou směřující přes česko-polský hraniční přechod do Kudowy-Zdróje. Výstavba obchvatu, která se po dlouhých letech příprav naplno rozběhla, má městu ulevit od desítek tisíc vozidel denně, dramaticky snížit emisní zátěž a zklidnit centrum pro obyvatele i turisty.

Souběžně s lokálním obchvatem region s napětím sleduje historické budování dálnice D11 směrem od Trutnova ke státním hranicím s Polskem, jež sice geograficky neprotíná samotné srdce Náchodska, avšak naprosto zásadním způsobem ovlivní dopravní toky v celém severovýchodním pohraničí a odkloní těžkou tranzitní dopravu z lokálních silnic.

Z hlediska přeshraniční spolupráce hraje Náchodsko roli jednoho z nejaktivnějších celků v rámci euroregionu Glacensis. V současnosti se realizují desítky společných česko-polských projektů financovaných z fondů Evropské unie. Tyto projekty se zaměřují na propojování cyklostezek, společnou propagaci turistických cílů a ochranu vodních toků. Velkým tématem posledních let je také boj se suchem a ochrana cenných zdrojů pitné vody v pískovcových pánvích pod Adršpachem a Policí nad Metují.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Krajinný reliéf Náchodska je neobyčejně pestrý a vyznačuje se obrovskými výškovými i geologickými rozdíly. Lze jej pomyslně rozdělit do několika odlišných celků:

Broumovský výběžek – Nachází se na samém severu regionu a tvoří jej rozlehlá kotlina ohraničená ze všech stran horami. Tato oblast je geologicky světovým unikátem. Nacházejí se zde gigantická pískovcová skalní města – Adršpašsko-teplické skály a Broumovské stěny. Tyto labyrinty pískovcových věží, hlubokých soutěsek a jeskyní přitahují horolezce a turisty z celého světa. Výraznou dominantou je také majestátní stolová hora Ostaš. Celá tato cenná lokalita je přísně chráněna jako CHKO Broumovsko.
Orlické hory (podhůří) – Jihovýchodní část regionu se postupně zvedá směrem k hřebenům Orlických hor. Zasahuje sem i cenné a romantické údolí říčky Olešenky a oblíbené rekreační letovisko Peklo u Nového Města nad Metují.
Jestřebí hory – Toto menší, ale geomorfologicky výrazné pohoří (označované často jako hory bratří Čapků) tvoří přirozenou hradbu mezi údolím řeky Úpy a náchodskou kotlinou.
Českoskalicko a Ratibořice – Nížinná a zemědělsky intenzivně využívaná oblast, která plynule přechází do údolí řeky Úpy, v němž leží slavné Babiččino údolí. Nachází se zde i takzvané východočeské moře, jímž je gigantická přehrada Rozkoš, využívaná pro rekreaci, jachting a regulaci povodní.

Hlavní hydrologickou osu regionu tvoří dvě velmi významné řeky: Metuje, která pramení v Adršpašských skalách a protéká Náchodem, a řeka Úpa, jež formuje krajinu kolem České Skalice. V broumovské kotlině sbírá vody říčka Stěnava, která paradoxně neodtéká do Labe, nýbrž směřuje přes Polsko do řeky Odra a následně do Baltského moře, což činí z Broumovska úmoří Baltu (na rozdíl od zbytku Čech, které patří k úmoří Severního moře).

⏳ Historie a dějinný vývoj

Historie Náchodska je od nepaměti formována jeho hraniční polohou. Přes zdejší průsmyky vedla již v raném středověku důležitá mezinárodní obchodní stezka (takzvaná kladská stezka), která spojovala Prahu s polským Kladskem a pobaltskými městy. K ochraně této vitální tepny nechal v polovině třináctého století rytíř Hron z rodu Načeraticů vybudovat na strategickém ostrohu masivní hrad Náchod, kolem kterého se následně zformovalo poddanské město.

Během šestnáctého a sedmnáctého století region ovládal mocný šlechtický rod Trčků z Lípy, za jejichž vlády zažívalo Náchodsko obrovský ekonomický a hospodářský rozkvět. Rozšiřovaly se rybniční soustavy a rozvíjel se obchod. Nicméně po zavraždění Adama Erdmana Trčky (společně s vojevůdcem Albrechtem z Valdštejna v Chebu) v průběhu třicetileté války, bylo panství císařem zkonfiskováno a následně přiděleno italskému generálovi Ottaviu Piccolominimu. Rod Piccolominiů následně přebudoval strohý náchodský hrad na honosné barokní sídlo.

Devatenácté století přineslo na Náchodsko dva naprosto odlišné, leč zcela zásadní historické milníky. Prvním byla krvavá prusko-rakouská válka v roce 1866. Přímo na území regionu proběhly zničující a brutální bitvy – Bitva u Náchoda (v oblasti vrchu Dobrošov a obce Vysokov) a o den později drtivá Bitva u České Skalice. Tyto střety po sobě zanechaly tisíce padlých vojáků, jejichž památku dodnes připomínají stovky roztroušených pomníčků, křížů a vojenských hřbitovů po celém okrese.

Druhým milníkem byla průmyslová revoluce. Domácí ruční tkalcovství, které zde mělo dlouhou staletou tradici a živilo chudé podhorské obyvatelstvo, bylo postupně nahrazeno obrovskými mechanickými přádelnami a tkalcovnami. Textilní magnáti jako Isaac Daniel Bartoň či rodina Mautnerových vybudovali v Náchodě, Hronově a Červeném Kostelci kolosální průmyslové areály, čímž se z Náchodska stal takzvaný "Manchester Východu".

⚔️ Vojenská historie a opevnění

Kromě zmíněné války z roku 1866 je Náchodsko naprosto světovým fenoménem v kontextu vojenské architektury a fortifikací ze třicátých let dvacátého století. V reakci na nástup nacismu v sousedním Německu zahájilo Československo masivní výstavbu pohraničního opevnění. Náchodsko mělo v plánech generálního štábu absolutní prioritu, neboť právě přes náchodskou kotlinu se očekával hlavní úder nepřátelských tankových divizí směrem do nitra Čech.

Hřebeny nad Náchodem tak byly ve druhé polovině třicátých let doslova protkány stovkami železobetonových bunkrů, pevnůstek (takzvaných řopíků) a těžkých pěchotních srubů. Srdcem celého tohoto obranného štítu je mohutná dělostřelecká tvrz Dobrošov, ukrývající se hluboko v podzemí nad Náchodem. Tvrz se skládá z několika obřích objektů propojených kilometry podzemních chodeb a sálů. Přestože kvůli Mnichovské dohodě v roce 1938 nebyla nikdy zcela dokončena a vojensky využita k obraně, představuje dnes jednu z nejnavštěvovanějších vojenských památek v zemi.

V těsném sousedství Dobrošova se nachází perfektně a do nejmenšího detailu zrekonstruovaný těžký pěchotní srub N-S 82 "Březinka", o který se stará Klub vojenské historie Náchod a který nabízí návštěvníkům autentický pohled na plně vybavený a vyzbrojený hraniční bunkr z roku 1938.

🏰 Kultura a turistický ruch

Kulturní bohatství Náchodska je bez nadsázky ohromující. Kromě majestátního náchodského zámku se nad řekou Metují tyčí nádherný renesanční zámek Nové Město nad Metují, jehož zahrady ve dvacátém století upravoval slavný architekt Dušan Jurkovič. Dalším klenotem je broumovský klášter – monumentální barokní komplex benediktinského opatství, který byl v nedávných letech nádherně revitalizován a střeží jedinou věrnou kopii slavného Turínského plátna ve střední Evropě.

Zcela specifickou kapitolou je literární odkaz. V městečku Hronov se narodil významný spisovatel a autor historických románů Alois Jirásek. Jeho rodný dům je zachován a město každoročně hostí největší přehlídku amatérského divadla v Evropě – festival Jiráskův Hronov. Údolí Úpy u České Skalice, známé jako Babiččino údolí, je zase nerozlučně spjato s dětstvím spisovatelky Boženy Němcové. Návštěvníci zde najdou Staré bělidlo, Viktorčin splav, mlýn a zámek Ratibořice, kde pobývala kněžna Zaháňská. Město Náchod proslavil svými díly, zejména románem Zbabělci, spisovatel Josef Škvorecký.

🏭 Ekonomika a infrastruktura

Ekonomika regionu prošla po Sametové revoluci v roce 1989 bolestivou, leč nevyhnutelnou restrukturalizací. Tradiční textilní průmysl, který zde zaměstnával desetitisíce lidí (podniky jako Tepna Náchod či částečně Tiba), z velké části zkrachoval pod tlakem levné asijské konkurence a staré tovární haly v centrech měst byly postupně demolovány nebo měněny na obchodní centra. Výjimku tvoří broumovská VEBA, která si díky specializaci na africký brokát udržela na trhu po dlouhou dobu unikátní pozici.

Dnešní ekonomika Náchodska je postavena na moderním strojírenství, automobilovém a gumárenském průmyslu. K největším zaměstnavatelům v regionu patří gumárenský gigant Rubena Náchod (dnes fungující pod různými vlastnickými strukturami) a obrovské množství středně velkých firem zaměřených na přesné CNC obrábění, automatizaci a kovovýrobu. Velmi silný je rovněž potravinářský průmysl, který hrdě reprezentuje oceňovaný pivovar Primátor v Náchodě, jenž je známý především svou produkcí speciálních a svrchně kvašených piv. Cestovní ruch a s ním spojené služby tvoří další nezastupitelný pilíř lokální ekonomiky, zejména pak v Broumovském výběžku a okolí nádrže Rozkoš.

📈 Demografie a statistické údaje

Z demografického hlediska je celý region velmi přesně zmapován v rámci historických i současných hranic okresu Náchod. Křivka vývoje počtu obyvatel je silně ovlivněna geopolitickými událostmi 20. století. Do konce druhé světové války byla severní část regionu (Broumovsko a Teplicko) osídlena převážně německy mluvícím obyvatelstvem (Sudety). Po roce 1945 a následném odsunu německého etnika došlo k prudkému demografickému propadu, ze kterého se tyto okrajové části už nikdy populačně plně nezotavily.

Základní a nejlidnatější sídla v regionu Náchodska ukazuje následující tabulka:

Největší města Náchodska (podle počtu obyvatel, odhad 2025/2026)
Pořadí	Město	Přibližný počet obyvatel	Funkce v regionu
1.	Náchod	19 800	Přirozené centrum regionu, hlavní úřady, nemocnice, doprava.
2.	Nové Město nad Metují	9 200	Průmyslové a turistické centrum na jihu, renesanční zámek.
3.	Červený Kostelec	8 300	Bývalé textilní centrum, východisko do Jestřebích hor.
4.	Broumov	7 100	Metropole Broumovského výběžku, barokní klášter, textil.
5.	Hronov	5 900	Město kultury, divadelní festivaly, lázeňské prameny.
6.	Česká Skalice	4 900	Turistické centrum u přehrady Rozkoš a Babiččina údolí.

Pro dokonalé a absolutně kompletní pochopení demografického vývoje celého regionu předkládáme detailní tabulku obyvatelstva v celém okrese Náchod, a to od úplně prvního moderního sčítání lidu v Rakousku-Uhersku až po současnost. Žádné dekádní sčítání není z této statistiky vynecháno:

Kompletní vývoj počtu obyvatel na Náchodsku (v hranicích dnešního okresu) v letech 1869–2025
Referenční rok sčítání	Územní celek	Celkový počet obyvatel
1869	Okres Náchod	104 220
1880	Okres Náchod	110 398
1890	Okres Náchod	114 430
1900	Okres Náchod	120 741
1910	Okres Náchod	131 385
1921	Okres Náchod	119 759
1930	Okres Náchod	130 081
1950	Okres Náchod	95 244
1961	Okres Náchod	98 480
1970	Okres Náchod	100 216
1980	Okres Náchod	107 435
1991	Okres Náchod	112 052
2001	Okres Náchod	112 725
2011	Okres Náchod	109 550
2021	Okres Náchod	106 636
2022	Okres Náchod	108 505
2023	Okres Náchod	109 460
2024	Okres Náchod	109 200
2025 (odhad/stav)	Okres Náchod	109 200

💡 Pro laiky

Náchodsko je v mnoha průvodcích a mapách označováno jako „Kladské pomezí“. Co vlastně toto zvláštní slovo „pomezí“ znamená a proč se tak region jmenuje?

Slovo „pomezí“ doslova znamená hraniční území, okraj nebo přechod mezi dvěma světy. A přesně takové Náchodsko je. Když se sem podíváte, stojíte na okraji české kotliny. Před vámi se tyčí hory a za nimi už leží jiný stát – Polsko a jeho historická část Kladsko. Náchodsko po staletí fungovalo jako obří vstupní brána do Čech. Představte si ho jako hlavní domovní dveře, kterými do naší země po staletí proudili obchodníci, ale občas i nepřátelští vojáci.

Právě proto je tu postaveno tolik obrovských hradů a zámků (aby dveře střežily). Z tohoto důvodu je zde i tolik krvavých památníků z prusko-rakouské války a proto na kopcích nad městem stojí ony mohutné železobetonové bunkry z doby před druhou světovou válkou. Náchodsko bylo prostě vždy tím „hraničním štítem“. Dnes už se přes tyto hranice nestřílí, naopak k sobě Češi a Poláci chodí přes hory na pivo a na výlety. Z hraničního štítu se stal turistický ráj, kde na velmi malém kousku země najdete neuvěřitelné množství zajímavostí – od temných skalních labyrintů, kde se točil Pán prstenů (respektive Letopisy Narnie), přes pohádkové babiččino údolí plné oveček, až po podzemní pevnosti, které vypadají jako z válečného filmu.

Zdroje