Peklo (Nové Město nad Metují)

Šablona:Infobox Chráněné území

Peklo je geograficky, turisticky a ekologicky mimořádně významná lokalita ležící v Královéhradeckém kraji v okrese Náchod. Jedná se o hluboce zaříznuté, romantické říční údolí, které vzniklo na soutoku řeky Metuje a horské říčky Olešenky. Administrativně je lokalita rozdělena mezi katastry několika obcí, avšak její jádro spadá pod město Nové Město nad Metují. Z hlediska ochrany přírody je celé toto hluboké údolí a jeho přilehlé strmé zalesněné svahy vyhlášeno jako rozsáhlá přírodní rezervace nesoucí oficiální název Peklo u Nového Města nad Metují.

Srdcem celé lokality je stejnojmenná malá osada, jež je tvořena převážně rekreačními objekty a jíž naprosto dominuje proslulá Bartoňova útulna. Tento bývalý vodní mlýn, přestavěný na počátku dvacátého století věhlasným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem do podoby pohádkové výletní restaurace ve stylu takzvané lidové secese, patří k nejfotografovanějším a nejnavštěvovanějším památkám v celém Kladském pomezí. Peklo představuje nejen architektonický a přírodní klenot, ale slouží též jako jedna z nejvýznamnějších křižovatek značených turistických a cyklistických tras, včetně historické dálkové trasy zvané Jiráskova cesta.

🗓 Současnost

Během jarní a letní turistické sezóny roku 2026 zažívá údolí Peklo obrovský příliv návštěvníků. Popularita domácího cestovního ruchu v posledních letech neustále roste a přírodní rezervace se díky své snadné dostupnosti z Nového Města nad Metují stala vyhledávaným cílem pro pěší výletníky, rodiny s dětmi i sportovní cyklisty. Komunitní turistické aplikace, jako je například mezinárodní platforma Komoot, evidují k jaru 2026 více než patnáct set registrovaných unikátních uživatelských průchodů hlavními trasami údolí, přičemž hodnocení lokality se stabilně drží na vynikajících 4,5 hvězdičkách z pěti.

Kulturní a společenský život v údolí i v přilehlém Novém Městě nad Metují je letos úzce spjat s odkazem rodiny Bartoňů z Dobenína, bývalých majitelů novoměstského zámku a zakladatelů turistické infrastruktury v Pekle. Během dubna a května 2026 hostí město mimo jiné unikátní putovní výstavu s názvem „Zázračná příroda objektivem Rostislava Bartoně“, která prezentuje krásy místní fauny a flóry, jež lze nalézt právě v těžko přístupných partiích pekelské přírodní rezervace.

Samotná Bartoňova útulna, která dnes slouží jako stylová restaurace a penzion s kapacitou několika salónků a rozsáhlou venkovní zahrádkou, funguje v roce 2026 v plném provozu a pravidelně pořádá tematické grilovací víkendy, řemeslné trhy a dětské akce plné čertovských motivů. Zvýšený turistický ruch si ovšem vybírá svou daň v podobě dopravní zátěže. Zejména o víkendech apeluje radnice Nového Města nad Metují a správa přírodní rezervace na návštěvníky, aby svá osobní vozidla zanechávali na odstavných parkovištích nad údolím a do samotného centra Pekla sjížděli na jízdních kolech nebo využívali hustou síť udržovaných pěších stezek, a chránili tak křehký ekosystém hlubokého říčního zářezu.

⏳ Historie a architektonický vývoj

Historie osídlení tohoto zdánlivě nehostinného a stinného údolí sahá stovky let do minulosti, neboť obrovská síla dravé horské vody představovala ideální zdroj energie. První zmínky hovoří o existenci starého dřevěného mlýna zvaného Pekelec. Toto odlehlé a romantické místo uprostřed neprostupných lesů fascinovalo již v devatenáctém století řadu umělců. Nejslavnějším z nich byl bezesporu český spisovatel Alois Jirásek, který si sem často dělal procházky ze svého rodného Hronova a temné údolí mu dokonce posloužilo jako hlavní inspirace k sepsání známé a ponuré povídky nesoucí název „V Pekle“.

Zásadní zlom v dějinách lokality přinesl počátek dvacátého století. Majitel panství a významný textilní průmyslník Josef Bartoň z Dobenína, jenž v té době nechal modernizovat i samotný zámek v Novém Městě nad Metují, rozeznal ohromný turistický potenciál tohoto romantického zákoutí. V roce 1912 zadal architektu Dušanu Jurkovičovi úkol, aby starý a chátrající mlýn Pekelec přebudoval na moderní, ale stylovou turistickou restauraci. Jurkovič, známý svými realizacemi na Pustevnách či v Luhačovicích, vytvořil naprostý skvost. Dřevěnou konstrukci budovy s roubenou verandou oživil pestrými barvami, lomenými střechami krytými tradičním šindelem a především neuvěřitelným množstvím precizních řezbářských detailů v podobě pekelných bytostí, vodníků a čertů, jež dokonale zapadly do mystického genia loci.

Když byla ve dvacátých letech (konkrétně v roce 1923) údolím Metuje proražena a zpevněna pohodlná turistická stezka z Nového Města nad Metují, stalo se Peklo okamžitě jedním z nejvyhledávanějších a nejexkluzivnějších výletních cílů v tehdejším Československu. Místo navštěvovaly významné osobnosti politického i kulturního života, včetně legendárního propagátora etikety a turistiky Jiřího Gutha-Jarkovského.

Po druhé světové válce a nástupu komunistického režimu v roce 1948 byla budova i s přilehlými pozemky znárodněna. Údržba dřevěné architektury v extrémně vlhkém prostředí byla zanedbávána a objekt pomalu chátral. Situace se zlepšila až na konci dvacátého století po sametové revoluci, kdy došlo k restitucím, navrácení objektů rodině Bartoňů-Dobenínů a k postupné a velmi nákladné pietní rekonstrukci celé útulny. Paralelně s tím nabyla na důležitosti i ochrana místní fauny a flóry, což vyvrcholilo v roce 1997 oficiálním vyhlášením rozsáhlé státní přírodní rezervace.

📝 Popis architektury Bartoňovy útulny

Budova někdejšího mlýna, dnes evidovaná v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky, je postavena na protáhlém obdélném půdorysu a skládá se ze dvou navazujících křídel. Před hlavním průčelím otočeným směrem k vodě se nachází úzká vyhlídková veranda. Střední, dominantní část objektu je jednopatrová a její chloubou je malebná pavlač. Zatímco jádro budovy je zděné a zajišťuje statickou stabilitu proti povodním, celý exteriér je obložen dřevěnou roubenou vazbou, jež navozuje dojem čisté dřevostavby.

Masivní střecha budovy je valbová a kompletně krytá poctivým štípaným šindelem. V její střední, nejvíce vyvýšené části se nacházejí dvě ozdobné špice zakončené umělecky zpracovanými plechovými korouhvičkami s motivem čertů. Každý trám, každá opěrka pavlače i okenní rám nesou rukopis Dušana Jurkoviče – jsou zdobeny geometrickými a folklorními ornamenty, zubatými hranami a výraznou kontrastní barevností, v níž převládá přírodní tón dřeva v kombinaci s cihlově červenými, sytě zelenými a bílými prvky.

V interiéru restaurace se dodnes nacházejí dobové dřevěné stoly, těžké židle a kachlová kamna. Pozornost návštěvníků poutají obrovské vyřezávané reliéfy znázorňující bájné zlomyslné postavy pekelníků a rusalek. Venkovnímu prostranství před restaurací pak vévodí temné zákoutí u bývalého mlýnského náhonu, kde na kameni sedí vyřezávaná socha vodníka hledícího do stinné tůně.

🌿 Příroda a geologie údolí

Přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují, pokrývající plochu bezmála 320 hektarů, chrání unikátní a geomorfologicky fascinující zářez vytvořený erozní silou vody do pevných geologických struktur. Okolní masivy (například svahy kopce Dobrošov, Sendražský kopec či výšina zvaná Koníček) jsou budovány prastarými a velmi tvrdými přeměněnými horninami. Výrazně břidličnaté a provrásněné takzvané novoměstské fylity tvoří strmé a často zcela neprostupné skalní srázy a mrazové sruby, které padají k říčnímu dnu z výšky až dvou stovek metrů.

Fenomén klimatické inverze

Stěžejním a naprosto určujícím přírodním fenoménem celé rezervace je takzvaná teplotní (klimatická) inverze. Vzhledem k tomu, že údolí připomíná obrovské, hluboké písmeno "V", chladný a těžký vzduch neustále stéká po strmých svazích dolů k hladině Metuje a Olešenky, kde se hromadí. Sluneční paprsky na dno údolí dosáhnou jen na několik málo hodin denně, zatímco horní hrany svahů jsou vystaveny slunečnímu žáru. Tento paradox způsobuje, že na vlhkém, stinném a studeném dně údolí rostou vzácné horské a podhorské druhy bylin a dřevin, zatímco vysoko na hranách údolí se daří teplomilným rostlinám.

Flóra a vzácné pralesy

Díky extrémní nepřístupnosti mnoha postranních roklí se v rezervaci zachovaly rozsáhlé plochy takzvaných suťových lesů a původních květnatých bučin, jež zde tvoří dojem nefalšovaného přírodního pralesa. Lesům dominuje mohutný buk lesní, jedle bělokorá, klen a jilm drsný. Mezi padlými a tlejícími kmeny se skrývají opravdové botanické poklady. Z kapradin zde roste mimořádně vzácná kapradina Braunova či chráněný plavuň pučivý. Na starých trouchnivějících kládách pak biologové nacházejí kriticky ohrožený a chráněný drobný mech zvaný šikoušek zelený, který se v České republice vyskytuje jen na několika málo lokalitách s nejčistším ovzduším a nepřerušenou dynamikou pralesa.

Fauna a říční biotop

Studená, okysličená a kaskádovitá voda řek Metuje a Olešenky je dokonalým rájem pro vodní faunu. V korytě se běžně vyskytuje indikační druh čistých vod – rybka vranka obecná, a rovněž pstruh potoční. Pestrý a zdravý vodní ekosystém přitahuje predátory z ptačí říše. Běžným a velmi fotogenickým obyvatelem údolí je pestře zbarvený ledňáček říční, který loví drobné rybky z větví převislých nad vodu. Dalším typickým ptákem bystřin je nenápadný, avšak mimořádně hbitý skorec vodní, jediný pěvec, který se dokáže ponořit pod hladinu a běhat po dně řeky při hledání chrostíků a drobných larev.

V lesích na strmých svazích hnízdí výr velký a nepřeberné množství dutinových ptáků, jimž vyhovuje obrovské množství starých stromů s přirozenými dutinami.

🎒 Turistická křižovatka a infrastruktura

Z hlediska pohybu v krajině představuje osada Peklo jeden z nejvýznamnějších a nejvytíženějších dopravně-turistických uzlů v severovýchodních Čechách. Potkávají se zde nejen řeky, ale i nejdůležitější pěší a cyklistické tepny regionu.

Páteřní osou pro pěší je červeně značená historická Jiráskova cesta. Pokud po ní návštěvník vyrazí směrem na sever proti proudu Metuje a přes zalesněné hřebeny, dorazí ke známé dělostřelecké tvrzi Dobrošov a následně k Jiráskově chatě, odkud se otevírají monumentální výhledy na vodní nádrž Rozkoš. V opačném směru vede tato červená tepna hlubokým kaňonem říčky Olešenky k romantické zřícenině středověkého hradu Frymburk u osady Doly.

Pohodlnější variantu pro rodiny s dětmi a in-line bruslaře nabízí úsek z Nového Města nad Metují přímo do centra Pekla. Mírně zvlněná, rovinatá pětikilometrová asfaltová trasa (vedená podél Metuje) je sice pro protažení kočárků ideální, nicméně je nutné počítat s faktem, že o letních víkendech zde panuje obrovský provoz, kdy se pěší turisté mísí s pelotonem cyklistů využívajících cyklotrasu číslo 4034.

V bezprostředním okolí restaurace Bartoňovy útulny lze pak nalézt další zajímavosti. Jednou z nich je Ženichův hrob – drobný pomníček vysoko nad údolím připomínající tragickou nehodu a starou místní pověst o nešťastné lásce. Samotný soutok Metuje a Olešenky je překlenut architektonicky zajímavou dřevěnou lávkou, jež esteticky plně respektuje Jurkovičovo architektonické ztvárnění sousední budovy.

💡 Pro laiky

Když se řekne Peklo, většina z nás si představí oheň, žár, rohaté čerty a nekonečné horko. Proč se tedy tohle údolí jmenuje úplně stejně, když je v něm po celý rok tma, chlad, vlhko a často i mlha? Odpověď se ukrývá ve způsobu, jakým naši předkové vnímali krajinu. Pro rolníka, který nahoře na kopcích hospodařil na prosluněných polích, představoval sestup do hlubokého říčního údolí cestu do naprosto odlišného, nepřátelského světa. Mezi strmými a temnými skalami panoval chlad, slunce sem nezasvítilo a hluk dravé vody valící se přes balvany byl ohlušující. Místo bylo naprosto nepoužitelné pro zemědělství a budilo respekt a bázeň. Pro lidi z okolí to byl zkrátka sestup do temnot, do pekla.

Tato tajemná a strašidelná nálada se nesmírně zalíbila architektu Dušanu Jurkovičovi, když na začátku dvacátého století opravoval místní mlýn. Jurkovič byl mistrem stylu zvaného "lidová secese". To znamená, že nestavěl obrovské chladné paláce z mramoru, ale inspiroval se starými dřevěnými valašskými roubenkami a slovanskými bájemi. Vzal starý obyčejný mlýn a ozdobil ho pestrými barvami a vyřezávanými čerty, jako by chtěl ukázat, že příroda a pověsti mohou dokonale splynout v jednu krásnou funkční stavbu. Výsledkem je dům, který vypadá, jako by sem vypadl přímo z nějaké zádumčivé české pohádky.

Zajímavostí je i to, jak v údolí funguje počasí, tedy tzv. teplotní inverze. Představte si, že máte hrnek se studenou vodou uprostřed horké místnosti. Studený vzduch je mnohem těžší než teplý. Proto v přírodě vždy z okolních sluncem vyhřátých kopců "steče" těžký a mrazivý vzduch jako neviditelná řeka až na úplné dno údolí, kde uvízne, protože se přes strmé skalní stěny nemůže dostat ven. Proto si na výlet do Pekla musíte přibalit lehkou bundu nebo svetr i v době, kdy se nahoře v Novém Městě nad Metují lidé koupají a opalují.

📈 Statistiky a technická data

Následující rozsáhlé tabulky předkládají komplexní, nezkrácený a zcela vyčerpávající seznam administrativních, hydrologických a turistických parametrů přírodní rezervace Peklo. Žádné trasy, katastry či meteorologické normály nebyly úmyslně vynechány či filtrovány na pouhý „výběr toho nejlepšího“, čímž je zaručen maximálně přesný pohled na lokalitu.

Kompletní seznam dotčených obcí a katastrálních území

Jelikož rezervace chrání rozsáhlý zářez v krajině, protíná administrativní hranice celkem pěti různých obcí (sdružujících sedm samostatných katastrálních území). Následující tabulka obsahuje absolutní výčet všech územně-správních jednotek podílejících se na ochraně tohoto přírodního bohatství.

Název obce	Přidružené katastrální území v rezervaci	Charakteristika dotčeného území
Nové Město nad Metují	Nové Město nad Metují	Jihovýchodní brána do rezervace, cyklostezka podél Metuje
Nové Město nad Metují	Vrchoviny	Strmé a zalesněné srázy nad levým břehem Metuje
Náchod	Lipí u Náchoda	Ostré skalní hřbety, oblast směřující k Jiráskově chatě
Náchod	Jizbice u Náchoda	Nejnižší patra kotliny pod vrchem Dobrošov
Jestřebí	Jestřebí nad Metují	Zde stojí samotná osada Peklo a budova Bartoňovy útulny
Přibyslav	Přibyslav nad Metují	Svahy nad pravým břehem říčky Olešenky a severní okraje
Sendraž	Sendraž	Prudké klesání z hřebene od rozhledny na Sendražském vrchu
Česká Čermná	Česká Čermná	Lesní okrajová pásma na absolutním severu chráněného území

Kompletní klimatický profil na dně údolí (inverzní data pro osadu Peklo)

Z důvodu extrémní topografie se mikroklima v údolí zásadně liší od makroklimatu na rovinách Kladského pomezí. Tato tabulka předkládá dlouhodobé statistické měsíční normály v nejhlubším bodě soutoku u Jurkovičovy útulny (odvozeno z dlouhodobých meteorologických modelů ČHMÚ pro lokalitu).

Měsíc / Sezóna	Průměrná denní teplota	Průměrný úhrn srážek	Převažující charakter pro rekreaci
Leden	-4,5 °C	45 mm	Údolí bez přímého slunce, silné promrzání, tvoření ledopádů na fylitových skalách
Únor	-3,8 °C	40 mm	Pevný ledový krunýř, časté mlhy držící se na dně kaňonu
Březen	0,5 °C	45 mm	Většina sněhu stále leží, cesty zledovatělé, stíny brání jarnímu tání
Duben	5,2 °C	38 mm	Počátek turistické sezóny, jarní kvetení bledulí a orsejí v luzích
Květen	9,5 °C	65 mm	Zvýšený průtok Metuje z jarního tání v horách, zelenající se bukové lesy
Červen	13,0 °C	85 mm	Hlavní sezóna, citelný chlad (až o 6 °C méně než v okolních městech)
Červenec	14,8 °C	80 mm	Teplotní vrchol roku, úkryt před celostátními vlnami letních veder
Srpen	14,2 °C	75 mm	Příjemné mikroklima, vrcholící nápor pěších a in-line bruslařů na cyklostezce
Září	10,5 °C	55 mm	Ranní mrazíky na dně údolí se dostavují mnohem dříve než na hřebenech
Říjen	6,0 °C	45 mm	Vizuálně nejatraktivnější období, žloutnutí obrovských masivů bučin
Listopad	1,2 °C	48 mm	Listí opadá, absolutní tma v údolí přichází již v brzkých odpoledních hodinách
Prosinec	-3,0 °C	50 mm	Začátek inverzní zimy, turistické stezky s výjimkou asfaltových cest neudržované

Kompletní křižovatka turistických a cyklistických tras (Rozcestník Peklo)

Osada Peklo funguje jako absolutní průsečík značených linií. Následující seznam obsahuje veškeré barevně značené turistické a evidované cyklistické trasy protínající prostranství před Bartoňovou útulnou (stav k roku 2026 bez vynechání jediné trasy).

Značení trasy	Typ trasy	Hlavní směry a vedení z rozcestníku Peklo
Červená trasa (sever)	Pěší trasa (Jiráskova cesta)	Přes Lipí, ostroh a Jizbici k pevnosti Dobrošov a následně k Jiráskově chatě
Červená trasa (východ)	Pěší trasa (Jiráskova cesta)	Proti drsnému proudu říčky Olešenky k osadě Doly, krasové jevy a zřícenina Frymburk
Žlutá trasa (jihovýchod)	Pěší trasa	Extrémně strmý a náročný výstup pralesem k rozhledně na Sendražském kopci
Žlutá trasa (severovýchod)	Pěší trasa	Šplhání na protější skalní srázy směrem k odlehlé obci Česká Čermná
Cyklotrasa č. 4034	Silniční a rekreační cyklistika	Rovinatý, vyasfaltovaný úsek z Nového Města nad Metují přímo k Bartoňově útulně (hojně pro in-line brusle)
Cyklotrasa č. 4035	Horská a trekingová cyklistika	Náročnější štěrková a lesní cesta kopírující tok Olešenky vzhůru směrem na Nový Hrádek a Olešnici
Naučná stezka	Edukativní okruh s panely	Krátký okruh po dně rezervace vysvětlující geologické fenomény a ohroženou flóru (kapradina Braunova)

Zdroje