Metuje

Rozbalit box

Obsah boxu

Metuje (německy Mettau) je významná česká řeka v Královéhradeckém kraji, levostranný přítok řeky Labe.

Je to tok, který svou dravostí a čistotou vody formoval krajinu Kladského pomezí. Protéká turisticky atraktivními oblastmi pískovcových skalních měst, hlubokými údolími i hustě osídlenou průmyslovou aglomerací. Řeka je osou regionu Náchodska a její údolí (zejména v úseku Peklo) patří k přírodně nejhodnotnějším lokalitám východních Čech. Název řeky je pravděpodobně předslovanského (keltského nebo germánského) původu, s významem „prostřední“ (medh), případně souvisí se slovem „meta“ (hranice).

🌊 Pramen a horní tok: Skalní řeka

Metuje pramení v srdci CHKO Broumovsko, v oblasti divokých pískovcových skal.

Pramen: Řeka vyvěrá v nadmořské výšce 586 m n. m. západně od obce Hodkovice, nedaleko známého Adršpašského skalního města.
Skalní kaňony: Hned v úvodu svého toku vstupuje do hlubokých soutěsek. Protéká Vlčí roklí v Adršpašsko-teplických skalách, kde vytváří Velký a Malý vodopád. V této části má charakter horské bystřiny s chladnou a velmi čistou vodou, ideální pro výskyt pstruha potočního.
Teplice nad Metují: Prvním větším sídlem na toku je město Teplice nad Metují, kde řeka opouští nejužší skalní sevření, ale stále si zachovává spád.
Cesta k Hronovu: Řeka pokračuje jihovýchodním směrem přes Polici nad Metují (respektive jejím okrajem přes místní části Velké Petrovice a Bezděkov nad Metují). Zde se údolí mírně rozšiřuje a řeka meandruje podél železniční trati Choceň–Broumov.

🏭 Průmyslové srdce: Hronov a Náchod

Ve střední části toku se charakter řeky mění. Vstupuje do hustě osídleného údolí, které bylo v 19. století centrem průmyslové revoluce.

Hronov: V Hronově přibírá zleva potok Zbečník a zprava Dřevíč. Zde řeka začíná sloužit průmyslu – v minulosti poháněla desítky mlýnů, pil a později textilních továren.
Náchod: Protéká okresním městem Náchod, kde je její koryto z velké části regulováno a sevřeno nábřežními zdmi. V Náchodě řeka obtéká zámecký kopec a odděluje historické centrum od čtvrtí Plhov a Běloves. V Bělovsi opouští státní hranici s Polskem, ke které se těsně přimyká (teče jen pár set metrů od polského lázeňského města Kudowa-Zdrój).
Textilky: V minulosti byla voda Metuje v tomto úseku silně znečištěna odpadními vodami z textilek (např. Tepna), ale po roce 1989 a výstavbě čističek se kvalita vody radikálně zlepšila.

🌲 Údolí Peklo: Romantika a soutok

Za Náchodem (konkrétně za částí Bražec) vstupuje Metuje do hlubokého, zalesněného kaňonu, který je chráněn jako přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují.

Přírodní charakter: Řeka zde teče divoce přes kameny, údolí je sevřeno strmými svahy porostlými bučinami a suťovými lesy. Je to domov vzácných živočichů, jako je ledňáček říční, skorec vodní nebo vydra říční.
Soutok s Olešenkou: V srdci údolí, v místě zvaném Peklo, se do Metuje zleva vlévá horská říčka Olešenka, přitékající z Orlických hor.
Bartoňova útulna: Dominantou soutoku je výletní restaurace Bartoňova útulna. Původní mlýn (Pekelec) nechal v roce 1912 přestavět průmyslník Josef Bartoň z Dobenína podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Stavba ve stylu lidové secese s typickými prvky valašské architektury je perlou regionu.

🏰 Nové Město nad Metují: Český Betlém

Po opuštění Pekelského údolí vytváří řeka unikátní geografický fenomén, který dal vzniknout městu Nové Město nad Metují.

Meandr: Metuje zde obtéká skalnatý ostroh téměř dokonalou smyčkou (meandrem). Na tomto ostrohu bylo v roce 1501 založeno město. Řeka tak tvoří přirozený vodní příkop, který chránil historické centrum a zámek.
Mosty: Přístup do historického jádra (náměstí s podloubím) je možný pouze přes mosty klenoucí se nad hlubokým údolím řeky. Díky této scenérii a terasovité zástavbě se městu přezdívá „Český Betlém“.
Zadní země: Pod zámkem (v tzv. Zadní zemi) se nachází zahrady a nábřeží, které navrhl rovněž Dušan Jurkovič (unikátní dřevěný krytý most v zámecké zahradě).

💧 Vodní dílo Rozkoš a regulace

Pod Novým Městem řeka vstupuje do otevřené krajiny České tabule a její charakter se mění na nížinný tok.

Rozkoš: U obce Spyta se nachází významný hydrotechnický uzel. Část vody z Metuje je odváděna umělým přivaděčem do vodní nádrže Rozkoš. Tato přehrada, často nazývaná „Východočeské moře“, slouží k protipovodňové ochraně, rekreaci a nadlepšování průtoků v Labi.
Původní koryto: Metuje samotná nádrží neprotéká, ale obtéká ji po západní straně. V minulosti zde řeka silně meandrovala a vytvářela slepá ramena (zbytky lužního lesa v rezervaci Zbytka).
Závlahy: Voda z Metuje byla v minulosti klíčová pro rozsáhlý systém závlah v okolí České Skalice a Josefova.

🛶 Vodáctví a rekreace

Metuje je oblíbenou, i když vodácky náročnější řekou.

Horní tok: Úsek z Teplic do Náchoda je sjízdný jen za vyššího stavu vody (tání sněhu, deště). Je to úzký, zarostlý potok s mnoha jezy a padlými stromy (obtížnost WW I-II).
Peklo: Úsek z Náchoda (Bražec) do Nového Města přes údolí Peklo je vodácky nejatraktivnější (WW I), ale je přísně regulován z důvodu ochrany přírody (často je splouvání zakázáno).
Dolní tok: Od Nového Města k ústí je řeka klidná (ZW), vhodná pro začátečníky, ale s množstvím nesjízdných jezů, které je nutné přenášet.

🏰 Pevnostní řeka: Josefov a Jaroměř

Na svém dolním toku hraje Metuje klíčovou roli v urbanismu dvojměstí Jaroměř-Josefov.

Vojenská strategie: Císař Josef II. nechal vybudovat pevnost Josefov na ostrohu mezi řekami Labe a Metuje. Metuje zde tvořila přirozenou obrannou bariéru. Důmyslný systém stavidel umožňoval v případě obležení zaplavit předpolí pevnosti vodou z řeky, a tím znemožnit nepříteli útok.
Parkový soutok: Dnes je okolí řeky v Jaroměři upraveno jako rozsáhlý park. Vznikla zde oblíbená promenáda, která spojuje historické centrum Jaroměře s pevnostním městem.
Soutok s Labem: Pouť Metuje končí u Jaroměře v nadmořské výšce 248 m n. m. Zleva se vlévá do řeky Labe, která je v tomto místě již mohutným tokem (krátce předtím přibrala Úpu). Soutok je vizuálně zajímavý rozdílnou barvou vody obou řek.

🐟 Život v řece: Pstruhové pásmo

Metuje patří k nejčistším řekám v Královéhradeckém kraji, což se odráží v bohatosti rybí obsádky.

Pstruhové vody: Většina toku (od pramene až po Nové Město) je vyhlášena jako pstruhové pásmo. Vyskytuje se zde hojně pstruh potoční, pstruh duhový a lipan podhorní.
Návrat lososů: Díky zlepšení čistoty vody v Labi a výstavbě rybích přechodů se v povodí Labe (a potenciálně i v dolním toku Metuje) objevují snahy o reintrodukci lososa obecného, který zde byl v minulosti vyhuben.
Ledňáčci: Čistá voda a břehové porosty jsou domovem populace ledňáčka říčního, který je často k vidění i v centru Náchoda.

🚲 Fenomén cyklostezky

V posledních letech se údolí Metuje stalo rájem pro cyklisty a in-line bruslaře.

Cyklostezka Náchod – Nové Město: Podél řeky byla vybudována asfaltová cyklostezka, která vede téměř po rovině mimo automobilový provoz.
Trasa: Stezka začíná v Náchodě (Běloves), vede přes Bražec a údolím Pekla (zde je povrch horší, štěrkový) nebo alternativně přes Vysokov a Václavice do Nového Města nad Metují. Odtud pokračuje podél řeky až do Jaroměře.
Dostupnost: Díky minimálnímu převýšení (jede se „po vodě“) je trasa extrémně populární pro rodiny s dětmi a seniory.

Zdroje