Chráněná krajinná oblast Broumovsko

Šablona:Infobox Chráněné území

Chráněná krajinná oblast Broumovsko (často zkracováno jako CHKO Broumovsko) je rozsáhlé státem chráněné území nacházející se na severovýchodě České republiky v Královéhradeckém kraji. Oblast zaujímá prakticky celý Broumovský výběžek, který je z velké části obklopen státní hranicí s Polskem. Vyhlášena byla 1. května 1991 s hlavním posláním chránit a postupně obnovovat přírodní i estetické hodnoty zdejší mimořádné krajiny, která je celosvětově proslulá především svými rozsáhlými pískovcovými skalními městy.

Celková rozloha chráněného území činí přibližně 432 kilometrů čtverečních a vyznačuje se obrovskými krajinnými kontrasty. Zatímco střední část tvoří rovinatá a zemědělsky obdělávaná Broumovská kotlina se svými barokními památkami a malebnými obcemi, její okraje jsou tvořeny prstencem neprostupných hor a zalesněných hřbetů v čele s divokými Broumovskými stěnami a Javořími horami. Zcela nejcennějším a turisticky nejvyhledávanějším klenotem Broumovska je pak národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, jež se řadí k největším pískovcovým labyrintům ve střední Evropě. Broumovsko však nechrání pouze neživou přírodu; skrývá pod sebou ohromné zásoby nejčistší pitné vody a představuje domov pro řadu ohrožených živočichů včetně vlka obecného a sokola stěhovavého.

🗓 Současnost

Aktuální dění v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko je v roce 2026 výrazně formováno takzvaným „Rokem chráněných krajinných oblastí“, který probíhá pod oficiální záštitou České komise pro UNESCO. Tento celostátní projekt připomíná význam velkoplošné ochrany přírody, a právě pro Broumovsko má rok 2026 navíc příchuť pětatřicátého výročí od samotného založení této chráněné krajinné oblasti.

Z hlediska zoologického monitoringu proběhlo na přelomu ledna a února roku 2026 na území Broumovska a přilehlých polských národních parků (Góry Stolowe) obrovské a koordinované celoplošné sčítání vlka obecného. Tuto masivní terénní akci zorganizovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s nezávislou ekologickou organizací Hnutí DUHA Šelmy a Mendelovou univerzitou v Brně. Vlčí smečky, které se do tohoto příhraničního regionu natrvalo vrátily v uplynulém desetiletí, představují pro ekosystém klíčového vrcholového predátora pomáhajícího regulovat přemnoženou vysokou zvěř, ačkoli jejich přítomnost nadále vyžaduje úzkou spolupráci správy s lokálními chovateli hospodářských zvířat.

Dalším stěžejním tématem roku 2026 je regulace takzvaného overturismu (nadměrného cestovního ruchu). Zatímco odlehlé části oblasti zůstávají i v sezóně liduprázdné, hlavní prohlídkové okruhy v pískovcových městech zažívají enormní nápor. Jen do Adršpašských skal míří ročně více než půl milionu evidovaných platících návštěvníků a do sousedních Teplických skal přes 160 tisíc lidí. Během jarních měsíců navíc správa oblasti pravidelně vyhlašuje dočasné uzávěry určitých turistických cest (například na hoře Ostaš či v určitých úsecích Broumovských stěn), a to z důvodu zajištění absolutního klidu pro kriticky ohroženého sokola stěhovavého v době jeho hnízdění.

⏳ Historie a ochrana

Historie snah o plošnou ochranu zdejší unikátní krajiny spadá mnohem hlouběji než do devadesátých let dvacátého století. První kroky k záchraně nejcennějších skalních lokalit byly paradoxně podniknuty již majiteli místních panství na konci devatenáctého a počátkem dvacátého století. Základní novodobé chráněné území představovala už od roku 1933 tehdejší rezervace pokrývající Adršpašsko-teplické skály. Posléze v roce 1956 přibyla ochrana centrálního pískovcového hřebene, ze kterého se staly Broumovské stěny, a také stolové hory Ostaš.

Definitivní a plošné zastřešení celého regionu přinesla revoluční léta po pádu komunismu. Chráněná krajinná oblast Broumovsko byla oficiálně ustavena a zřízena vyhláškou Ministerstva životního prostředí číslo 157 ze dne 27. března 1991 (s účinností od 1. května téhož roku). Toto nařízení nespojilo dohromady jen stávající izolované rezervace, ale zahrnulo pod ochranu celou okolní polokulturní a kulturní krajinu, která dává těmto skalním fenoménům jejich historický a prostorový kontext.

Hlavním sídlem a nervovým centrem odborné správy se stal takzvaný Vlachův statek v městě Police nad Metují. Z tohoto místa řídí profesionální ochranáři nejen péči o lesní porosty a skalní města, ale posuzují také stavební záměry a snaží se udržet harmonický krajinný ráz, jemuž dominují staré venkovské statky klasického broumovského typu a jedinečný soubor barokních kostelů od slavných architektů otec a syn Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových.

📝 Geografie a geomorfologie

Z fyzickogeografického hlediska leží celá oblast v geomorfologickém celku nazvaném Broumovská vrchovina, který spadá do rozsáhlejší Orlické oblasti. Geologický základ regionu je však naprosto jedinečný. Broumovský výběžek totiž leží v takzvané vnitrosudetské pánvi, která představuje složitou prohlubeň vyplněnou převážně horninami prvohorního a druhohorního stáří.

Srdcem a obrovským specifikem oblasti je střední část budovaná svrchnokřídovými kvádrovými pískovci. Tyto masivní usazeniny vznikly na dně mělkého křídového moře před přibližně 90 miliony let. Když moře později ustoupilo a celá oblast byla v průběhu třetihor tektonicky vyzdvižena a rozlámána, nastoupily erozní síly – mráz, voda a vítr. Ty postupně pískovcovou tabuli rozebraly do hlubokých kaňonů, soutěsek a samostatných izolovaných věží, čímž vznikl fenomén takzvaných skalních měst. Pískovcový reliéf vyniká extrémní výškovou členitostí; skalní věže v Adršpachu běžně dosahují výšky přes 80 metrů nad okolním terénem roklí.

Na okrajích chráněné krajinné oblasti se pak nacházejí horniny podstatně starší a vulkanického původu (permské vyvřeliny). Sem spadá severovýchodní hradba zvaná Javoří hory, která prudce spadá do údolí a na které se tyčí nejvyšší bod celé Chráněné krajinné oblasti Broumovsko – Ruprechtický Špičák s nadmořskou výškou 880 metrů.

💧 Hydrologie a křídová pánev

Pískovcová pánev nemá pro Broumovsko význam pouze z estetického nebo turistického pohledu. Hraje naprosto klíčovou a strategickou roli jako zásobárna podzemní pitné vody celostátního významu. Místní oblast se geologicky označuje jako Polická křídová pánev. Propustný pískovec na povrchu (ve skalních městech) funguje při srážkách jako obrovská mycí houba. Voda se vsakuje hluboko do podzemí, kde se filtruje přes stovky metrů pískovcových vrstev, až narazí na nepropustné usazeniny, na kterých se hromadí. Výsledkem je rozsáhlé podzemní jezero vysoce kvalitní, přírodně mineralizované vody, která se následně využívá pro hromadné zásobování obyvatelstva na Náchodsku a Královéhradecku.

Z hlediska povrchových toků patří Broumovsko do úmoří Severního moře. Celé území je odvodňováno především řekou Metuje a jejími drobnějšími pískovcovými přítoky (například říčka Dřevíč nebo potok Ledhujka). Z opačné strany hřbetu Javořích hor pak voda stéká řekou Stěnavou, která oblast rychle opouští směrem do sousedního Polska a vlévá se později do řeky Odry (ta však patří k úmoří Baltského moře, Broumovskem tedy probíhá významné evropské rozvodí).

🌿 Flóra a fauna

Extrémní geomorfologie (hluboké vlhké a stinné rokle kontrastující s vysušenými slunnými vršky skal) podmiňuje fenomén takzvané klimatické inverze. Studený a těžký vzduch stéká na dno skalních labyrintů, kde se udržuje sníh dlouho do jara. Díky tomu zde nacházíme druhy rostlin a živočichů, které se běžně vyskytují až v mnohem vyšších horských oblastech. Mezi stěžejní biotopy patří reliktní bory (původní borové lesy na vrcholech pískovcových bloků, jejichž kořeny prorůstají tvrdou skálou), bučiny na úbočích a rašelinné louky v pramenných oblastech.

V rámci nadnárodního systému ochrany přírody Natura 2000 byla pro Broumovsko vyhlášena Ptačí oblast Broumovsko, která je zaměřena zejména na přísnou ochranu dvou majestátních ptáků, jejichž domovem jsou strmé skalní římsy. Jde o obrovskou sovu – výr velký, a nejrychlejšího dravce planety – sokol stěhovavý. Mimo tyto dva ikonické druhy v bukových pralesích s oblibou hnízdí čáp černý, datel černý nebo maličký sýc rousný.

Zoologickým bohatstvím překypují také místní vodní toky a podhůří. Evropsky významnými lokalitami byly vyhlášeny horní toky řek Metuje a Dřevíče, které poskytují útočiště pro starobylého a vzácného kruhoústého živočicha – mihule potoční, a rovněž drobnou rybku s názvem vranka obecná. Velcí savci jsou na Broumovsku zastoupeni jelení, srnčí a černou zvěří, avšak celá oblast se v posledních letech opět stala stabilním loveckým teritoriem vlka obecného a ojediněle se objevují i stopy pobytu vzácného rysa ostrovida.

🗺️ Zonace ochrany přírody

Základním nástrojem, jakým stát vyvažuje zájmy striktní ochrany přírody se zájmy udržitelného života obyvatel a hospodaření, je rozdělení celé oblasti do takzvaných zón odstupňované ochrany. Dle platného Plánu péče je Broumovsko rozčleněno do čtyř zón.

I. zóna (nejpřísnější) pokrývá zhruba 10 % z celkové rozlohy chráněné oblasti (asi 34 km²). Sem spadají ta naprosto nejcennější území – centrální partie pískovcových skalních měst s původními reliktními bory a bučinami. Platí zde nejpřísnější režim; je absolutně zakázána jakákoliv výstavba, těžba nerostů, provádění chemického hnojení nebo sběr plodů. V těchto místech je příroda ponechána z velké části svému samovolnému vývoji.

II. zóna (přísná) pokrývá přibližně 14 % území (zhruba 55 km²). Zahrnuje rozsáhlé lesní celky s vysokým podílem přirozených dřevin, cenné louky s výskytem vzácných bylin a pramenné oblasti s rašeliništi. Zdejší lesní a zemědělské hospodaření je podřízeno pravidlům šetrnosti a omezování plošných sečí. Závody v orientačním běhu či hromadné sportovní akce mimo vyznačené cesty jsou zde přísně zakázány.

III. zóna (krajinářská) je s podílem 61,5 % (téměř 249 km²) suverénně nejrozsáhlejší plochou. Pokrývá polokulturní až kulturní krajinu, louky, pastviny a běžné smrkové monokultury, včetně zástavby menších obcí. Ochrana se zde soustředí především na zachování historického krajinného rázu, údržbu tradičních alejí, remízků a zabránění vzniku hyzdících průmyslových či velkokapacitních staveb v ojedinělé krajině.

IV. zóna (hospodářská a zastavěná) zaujímá asi 16 % (téměř 95 km²). Představuje souvisle urbanizovaná a zastavěná území měst (například Police nad Metují či okraje Broumova) a nejintenzivněji obdělávané bloky orné zemědělské půdy. Přírodní poměry jsou zde z historických i moderních důvodů značně modifikovány a vliv orgánu ochrany přírody se omezuje především na posuzování rozsáhlých staveb z pohledu krajinného začlenění.

🚶‍♂️ Turistika a její regulace

Turismus je odvětví, které celou oblast zároveň živí a zároveň ji velmi vyčerpává. Rozlehlá síť turistických a cyklistických tras protkává všechny části vrchovin. Broumovskem prochází dálkové certifikované cesty jako Via Czechia či staré poutní stezky propojující broumovský klášter s polským Vambeřicemi. Mezi sportovci je pískovec oblíben pro horolezectví, jež však podléhá velmi specifickým a historickým pravidlům zakazujícím používání magnézia či lezení na skálu po dešti.

Správa chráněné krajinné oblasti se potýká zejména v dobách prodloužených víkendů, českých i polských státních svátků a letních prázdnin s kolapsem infrastruktury, hromadným nelegálním parkováním a poškozováním kořenových systémů u sešlapaných cest v okolí největších lákadel. Pro zmírnění dopadů jsou systematicky budovány takzvané povalové chodníčky, jež zabraňují rozbahnění a sešlapu okolní vegetace (významný podíl těchto chodníků byl instalován například ve Vlčí rokli mezi Adršpachem a Teplicemi nad Metují). Pěší stezky a výletní trasy jsou celoročně kontrolovány stráží přírody, která u největších excesů disponuje pokutovacími pravomocemi.

💡 Pro laiky

Pokud se vám někdy pletou pojmy jako „Chráněná krajinná oblast“ (CHKO) a „Národní park“ (NP), představte si je jako dva domy s různými pravidly. Národní park je jako vzácné přírodní muzeum, kam lidé smí převážně jen na návštěvu a kde se nesmí hospodařit, kácet ani stavět – příroda tam velí všemu. Oproti tomu Chráněná krajinná oblast, jakou je Broumovsko, je jako velká stará venkovská usedlost, kde lidé odjakživa žijí, pracují, pasou krávy, mají domy a pole, ale protože je to území neuvěřitelně krásné a cenné, dohlíží na ně „správce“ (v tomto případě stát). Správce hlídá, aby nikdo nepostavil uprostřed návsi ošklivý panelák, aby nevylil hnojivo do čistého potoka a aby ponechal kousek pralesa vzácným ptákům. Jde tu o kompromis a harmonii mezi lidmi a přírodou.

Stěžejní záležitostí pro toto území jsou skály. Proč jsou jen tady a mají tvar takových prapodivných sloupů a bludišť? Před miliony let zde bylo mělké moře, na jehož dno se sypal písek, který se vahou spojil do ohromné pevné vrstvy pískovce. Pak moře vyschlo a země se začala hýbat a praskat. A protože byl pískovec plný křižujících se prasklin, dešťová voda a led během stovek tisíc let pracovaly jako sochař s dlátem. Led v prasklinách roztahoval a odlamoval kusy skal, dokud z celé jednolité pískovcové desky nezbyly jen stojící sloupy, rokle a kaňony – přesně to, čemu my dnes s obdivem říkáme skalní města.

📈 Statistiky a technická data

Aby byl podán komplexní, transparentní a ucelený pohled na rozsah ochrany v oblasti Broumovska, předkládáme následující tabulky. Všechna data vycházejí z přesných registrů ochrany přírody a aktuálních zřizovacích dokumentů. Žádné hodnoty, zóny ani rezervace nebyly z celkových výčtů vybrány selektivně; tabulky nabízejí kompletní sadu zásadních chráněných struktur území.

Základní geografické a administrativní parametry

Sledovaný parametr	Oficiální číselná či věcná hodnota	Doplňující kontext a lokalizace
Celková úřední rozloha CHKO	432 km² (uváděno též 43 214 ha)	Zahrnuje veškeré katastry a plošné záruky dle vyhlášky č. 157/1991 Sb.
Nejnižší geografický bod	348 m n. m.	Odpovídá korytu řeky Metuje na samotném okraji oblasti
Nejvyšší geografický bod	880 m n. m.	Ruprechtický Špičák, hraniční dominanta hřbetu v Javořích horách
Typ a kategorie dle IUCN	Kategorie V – Chráněná krajina	Mezinárodní klasifikace zaručující ochranu harmonické zemědělsko-lesnické oblasti
Sídlo správního orgánu	Police nad Metují	Takzvaný Vlachův statek v centru regionu
Správce území	Agentura ochrany přírody a krajiny ČR	Speciální orgán státní správy podřízený Ministerstvu životního prostředí

Rozdělení do zón ochrany přírody (Zonace)

Odstupňovaná ochrana krajiny s detailním rozložením ploch. Území CHKO se dělí bez výjimky do čtyř sekcí.

Ochranná zóna	Rozloha zóny	Procentuální podíl	Hlavní účel a typický pokryv oblasti
I. zóna (přírodní)	34,25 km²	7,9 %	Nejpřísnější ochrana; skalní bludiště, pralesy, bez vlivu hospodaření
II. zóna (přísná)	54,79 km²	12,6 %	Šetrné lesní a luční hospodářství, vzácné bory, rašeliniště
III. zóna (krajinářská)	248,50 km²	57,5 %	Rozsáhlá kulturní krajina, produkční lesy, louky, vesnická zástavba
IV. zóna (hospodářská)	94,61 km²	22,0 %	Intenzivní orná půda, obytná a průmyslová zástavba aglomerací

Významná maloplošná zvláště chráněná území uvnitř CHKO

CHKO jako celek v sobě skrývá menší a mnohem přísněji chráněné „klenoty“. Následující tabulka uvádí všechna stěžejní zvláště chráněná území (MZCHÚ) přímo tvořící jádro broumovské přírody:

Název maloplošného území	Kategorie ochrany	Předmět ochrany
Adršpašsko-teplické skály	Národní přírodní rezervace (NPR)	Největší pískovcové skalní město střední Evropy, hnízdiště sokola
Broumovské stěny	Národní přírodní rezervace (NPR)	Centrální kvesta pískovců, skalní suťové pralesy, geologické fenomény
Ostaš	Přírodní rezervace (PR)	Vrcholová plošina stolové hory (Horní labyrint), smíšené lesy
Křížová cesta u Adršpachu	Přírodní rezervace (PR)	Významný geologický pískovcový masiv se starobylými sakrálními rytinami
Kočičí skály (Ostaš - spodní)	Přírodní památka (PP)	Bloková akumulace (Dolní labyrint Ostaše), ochrana tektonických slují
Borek	Přírodní památka (PP)	Ochrana pramenisek, skalních říms a obojživelníků v menším výchozu

Dlouhodobé údaje o nejnavštěvovanějších cílech

Následující přehled demonstruje zatížení stěžejních přírodních lokalit. Data představují zprůměrované návštěvnické nápory dle údajů z pokladen a odhadů stráže z posledních let.

Turistická lokalita	Sezónní odhad	Charakter návštěvnosti a problémy
Okruh Adršpašské skály	cca 500 000 osob	Masový a mezinárodní cestovní ruch, regulace pomocí rezervačního systému
Okruh Teplické skály	cca 160 000 osob	Mírně náročnější terén pro zdatnější, častá ochrana sokolích hnízd
Stolová hora Ostaš	cca 40 000 osob	Velmi oblíbené východisko pro českou rodinnou a horolezeckou klientelu
Vyhlídka Hvězda	cca 20 000 osob	Autoturistika z Broumovské kotliny k barokní kapli a výhledům

Zdroje