Infarkt myokardu

Šablona:Infobox - nemoc

Infarkt myokardu (IM), často hovorově označovaný jako srdeční infarkt nebo srdeční mrtvice, je akutní, život ohrožující stav, při kterém dochází k odumření (nekróze) části srdečního svalu (myokard) v důsledku přerušení krevního zásobení. Příčinou je nejčastěji náhlý uzávěr jedné z věnčitých (koronárních) tepen, které srdce zásobují okysličenou krví. Bezprostředním spouštěčem bývá prasknutí aterosklerotického plátu a následný vznik krevní sraženiny (trombus), která tepnu ucpe.

Jedná se o jednu z nejzávažnějších forem ischemické choroby srdeční a celosvětově patří k hlavním příčinám úmrtí. Klíčovým faktorem pro záchranu pacienta a minimalizaci trvalých následků je čas. Co nejrychlejší obnovení průtoku krve v postižené tepně může zachránit život a omezit rozsah poškození srdečního svalu.

❤️ Příčiny a rizikové faktory

Hlavní příčinou infarktu myokardu je ateroskleróza, proces, při kterém se na stěnách tepen hromadí tukové látky, cholesterol a další substance, které vytvářejí tzv. aterosklerotické pláty. Tyto pláty postupně zužují průsvit tepen a omezují průtok krve. Akutní infarkt nastává, když jeden z těchto plátů praskne (rupturuje). Na poškozeném místě se tělo snaží vytvořit "záplatu" a aktivuje proces srážení krve. Vzniklý trombus (krevní sraženina) však může tepnu zcela ucpat a přerušit tak dodávku kyslíku do části srdečního svalu, kterou daná tepna zásobuje. Pokud není prokrvení rychle obnoveno, svalové buňky začnou během několika desítek minut odumírat.

Mezi hlavní rizikové faktory, které přispívají ke vzniku aterosklerózy a tím i ke zvýšení rizika infarktu, patří:

Ovlivnitelné faktory:
- Kouření: Významně poškozuje cévy a podporuje srážení krve.
- Vysoký krevní tlak (hypertenze): Nadměrně zatěžuje srdce a stěny tepen.
- Vysoká hladina LDL cholesterolu ("zlého cholesterolu") a nízká hladina HDL cholesterolu ("hodného cholesterolu").
- Diabetes mellitus (cukrovka): Vysoká hladina cukru v krvi poškozuje cévy.
- Obezita, zejména břišního typu.
- Nedostatek fyzické aktivity.
- Chronický stres.
Neovlivnitelné faktory:
- Vyšší věk.
- Mužské pohlaví (u žen riziko stoupá po menopauze, kdy klesá ochranný vliv estrogenů).
- Rodinná anamnéza (výskyt srdečních onemocnění u blízkých příbuzných).

🩺 Příznaky a projevy

Příznaky infarktu myokardu mohou být různorodé a liší se v intenzitě. Ne vždy se projeví všechny najednou.

Typické příznaky:

Bolest na hrudi: Nejčastější a nejcharakterističtější příznak. Pacienti ji popisují jako silnou, svíravou, tlakovou nebo pálivou bolest za hrudní kostí. Bolest obvykle trvá déle než 15-20 minut a neustupuje ani v klidu.
Vystřelování bolesti: Bolest často vyzařuje do levé paže, ale může se šířit i do zad (mezi lopatky), krku, dolní čelisti nebo do břicha.
Dušnost: Pocit nedostatku dechu, který může nastat s bolestí na hrudi nebo i bez ní.
Pocení: Často se objevuje studený pot.
Nevolnost a zvracení: Mohou se objevit pocity na zvracení nebo přímo zvracení.
Úzkost a strach: Pacienti často pociťují intenzivní úzkost a strach ze smrti.

Atypické příznaky a rozdíly u žen: U některých lidí, zejména u žen, starších pacientů a diabetiků, mohou být příznaky méně typické (atypické). Ženy častěji pociťují bolest v zádech, krku, čelisti nebo v oblasti žaludku, extrémní únavu, závratě nebo dušnost bez klasické bolesti na hrudi. Tyto méně zjevné příznaky mohou vést k pozdějšímu rozpoznání problému a zpoždění léčby, což zhoršuje prognózu.

🔬 Diagnostika

Diagnóza akutního infarktu myokardu je založena na kombinaci tří hlavních pilířů:

Klinické příznaky: Typická bolest na hrudi a další symptomy popsané pacientem.
Elektrokardiografie (EKG): Jde o klíčové vyšetření, které se provádí okamžitě při podezření na infarkt. EKG zaznamenává elektrickou aktivitu srdce a dokáže odhalit typické změny (např. elevace ST úseku, tzv. STEMI infarkt), které svědčí o nedokrvení a poškození myokardu.
Krevní testy: Při odumírání srdečních buněk se do krve uvolňují specifické bílkoviny, tzv. kardiomarkery. Nejdůležitějším z nich je troponin (I nebo T). Jeho zvýšená hladina v krvi potvrzuje diagnózu poškození myokardu. Hladina troponinu stoupá přibližně 3 hodiny po začátku infarktu.

Doplňujícím a zásadním vyšetřením je koronarografie. Jedná se o invazivní metodu, při které se pomocí katétru zavedeného přes tepnu v zápěstí nebo třísle vstříkne do věnčitých tepen kontrastní látka. Rentgenové zobrazení pak přesně ukáže, kde se nachází uzávěr a jaký je stav ostatních tepen. Toto vyšetření často přímo navazuje na léčebný zákrok.

🚑 První pomoc a léčba

U infarktu myokardu rozhodují minuty. Rychlá a správná reakce je klíčová.

První pomoc: 1. Okamžitě volat záchrannou službu (linka 155). Nečekat, zda příznaky odezní. 2. Pacienta uložit do polohy v polosedě, uvolnit mu těsný oděv kolem krku a pasu. 3. Zajistit klid a čerstvý vzduch. 4. Pokud je k dispozici, podat tabletu kyseliny acetylsalicylové (např. Acylpyrin, Aspirin), která ředí krev a brání zvětšování sraženiny. 5. Pokud je pacient v bezvědomí a nedýchá, je nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci (nepřímá srdeční masáž).

Léčba v nemocnici: Cílem léčby je co nejrychleji obnovit průtok krve v ucpané tepně (tzv. reperfuzní léčba).

Perkutánní koronární intervence (PCI): Jedná se o metodu první volby. Při tomto zákroku, který navazuje na koronarografii, lékař zavede přes tepnu katétr s balónkem až k ucpanému místu. Nafouknutím balónku se sraženina a plát stlačí ke stěně cévy a obnoví se průtok. Následně je do místa téměř vždy implantován stent – malá kovová síťka, která udržuje tepnu otevřenou.
Trombolýza: Pokud není PCI rychle dostupná, lze podat léky, které rozpouštějí krevní sraženiny. Tato metoda je však méně účinná a má vyšší riziko komplikací.
Koronární bypass (CABG): Chirurgický zákrok, při kterém se přemostí zúžené nebo uzavřené úseky věnčitých tepen pomocí cévních štěpů odebraných z jiných částí těla (např. z nohy nebo hrudníku). K bypassu se přistupuje u pacientů s rozsáhlým postižením více tepen nebo v případech, kdy PCI není technicky proveditelná.

Součástí léčby je i podávání léků, jako jsou léky proti srážení krve (antiagregancia, antikoagulancia), betablokátory, ACE inhibitory a statiny ke snížení cholesterolu.

🛡️ Prevence a život po infarktu

Prevence infarktu myokardu spočívá v důsledné kontrole rizikových faktorů. Dělí se na primární (předcházení prvnímu infarktu) a sekundární (předcházení další příhodě u pacientů, kteří již infarkt prodělali).

Základem je zdravý životní styl:

Zdravá strava: Omezení nasycených tuků a soli, dostatek ovoce, zeleniny, vlákniny a ryb (tzv. středomořská dieta).
Pravidelný pohyb: Alespoň 30 minut aerobní aktivity většinu dní v týdnu.
Udržování zdravé hmotnosti.
Zanechání kouření.
Omezení konzumace alkoholu.
Zvládání stresu.

Po prodělaném infarktu je klíčová doživotní farmakologická léčba (léky na ředění krve, na tlak, cholesterol atd.) a pravidelné kontroly u kardiologa. Důležitou součástí je také rehabilitace, která pomáhá pacientovi postupně se vrátit k normálnímu životu.

💡 Infarkt myokardu pro laiky

Představte si srdce jako motor auta a věnčité tepny jako palivové hadičky, které do něj přivádějí benzín (okysličenou krev). Motor potřebuje neustálý přísun paliva, aby mohl běžet.

Co se děje při infarktu? Ateroskleróza je jako vodní kámen a rez, které se léta usazují uvnitř palivových hadiček a postupně je zužují. Infarkt nastane, když se kousek této usazeniny utrhne a vytvoří špunt (krevní sraženinu), který hadičku úplně ucpe. Do části motoru (srdečního svalu) náhle přestane proudit palivo.
Proč to tak bolí? Část motoru, která je bez paliva, začne "křičet o pomoc" – to je ta silná bolest na hrudi. Motor se začíná zadírat a jeho části bez paliva se nenávratně poškozují a odumírají.
Jak funguje léčba? Cílem je co nejrychleji ten špunt odstranit. Perkutánní koronární intervence (PCI) je jako práce instalatéra, který do ucpané hadičky strčí tenký drátek s balónkem. Balónek nafoukne, špunt rozmáčkne a na místo pak vloží malou pružinku (stent), která zajistí, aby hadička zůstala otevřená a palivo mohlo opět proudit. Čím dříve instalatér přijde, tím menší bude poškození motoru.

Zdroje

```