Uherské království
Obsah boxu
| Uherské království | |
|---|---|
| Znak | Small Coat of Arms of Hungary (1867-1918).svg |
| Motto | (Nemá jednotné oficiální motto) |
| Hlava státu | (první) Štěpán I. Uherský (poslední) Karel IV. |
| Název | Uherské království |
| Náboženství | Křesťanství (katolicismus, protestantismus, pravoslaví) |
| Hlavní město | Ostřihom (do 1256), Budín (od 1256, s přestávkami), Bratislava (1536–1784, korunovační město) |
| Měna | Forint, Koruna (od 1892) |
| Zánik | 1918 (rozpad Rakouska-Uherska) |
| Vznik | cca 1000 (korunovace Štěpána I.) |
| Mapa | Hungary in Europe (1914).svg |
| Státní zřízení | Monarchie |
| Originální název | latinsky: Regnum Hungariae maďarsky: Magyar Királyság |
| Rozloha | 325 411 km² (1910, před rozpadem Rakouska-Uherska) |
| Vlajka | Flag of Hungary (1867-1918).svg |
Uherské království (latinsky Regnum Hungariae, maďarsky Magyar Királyság) byl historický státní útvar ve střední Evropě, který existoval přibližně od roku 1000 do 1918. Jeho dějiny jsou úzce spjaty s dějinami okolních zemí, včetně Českých zemí, Rakouska, Slovenska a Rumunska, a byly poznamenány vzestupy a pády, bojům s Osmany a pozdější integrací do Habsburské monarchie.
---
Historie
Vznik a rané dějiny (cca 1000–1301)
Základy Uherského království položil náčelník Arpád a jeho potomci, kteří v 9. století přivedli Maďary do Karpatské kotliny. Kmenové uspořádání postupně ustupovalo centralizované moci. Klíčovým okamžikem bylo přijetí křesťanství a korunovace knížete Štěpána I. (997–1038) za prvního uherského krále kolem roku 1000 (obvykle se uvádí rok 1000 nebo 1001). Štěpán I. konsolidoval stát, zavedl správní systém po vzoru západní Evropy a položil základy uherského státního práva. Během vlády Arpádovců (do 1301) království prosperovalo, expandovalo a přijímalo prvky západní kultury. V roce 1222 byla vydána Zlatá bula, která omezovala královskou moc ve prospěch šlechty.
Anjouovci a Zikmund Lucemburský (1301–1437)
Po vymření Arpádovců nastoupila na uherský trůn dynastie Anjouovců. Nejvýznamnějším panovníkem byl Karel I. Robert (1308–1342), který posílil královskou moc a ekonomiku. Jeho syn Ludvík I. Veliký (1342–1382) se stal jedním z nejmocnějších panovníků v Evropě, sjednotil Polsko a Uhersko pod svou vládou a vedl úspěšné války. Po Anjouovcích následovalo období, kdy uherskou korunu držel Zikmund Lucemburský (1387–1437), císař Svaté říše římské a český král, který se snažil sjednotit síly proti rostoucí hrozbě Osmanské říše.
Osmanská invaze a Habsburkové (1440–1699)
Od 15. století čelilo Uherské království rostoucímu tlaku Osmanské říše. Klíčovou postavou v boji proti Osmanům byl János Hunyadi, vojevůdce a regent. Po jeho smrti se králem stal jeho syn Matyáš Korvín (1458–1490), který byl silným panovníkem, podporoval renesanci a vytvořil stálou armádu. Tragickým zlomem byla bitva u Moháče v roce 1526, kde bylo uherské vojsko drtivě poraženo Osmany a padl král Ludvík Jagellonský. Tato bitva znamenala faktický konec nezávislého Uherského království. Následně se Uhersko rozdělilo na tři části:
- Královské Uhersko: Západní a severní část (včetně dnešního Slovenska), která připadla Habsburkům. Král Ferdinand I. byl korunován uherským králem.
- Osmanské Uhersko: Centrální část s Budín, která se stala součástí Osmanské říše.
- Sedmihradsko: Autonomní knížectví na východě, které bylo vazalem Osmanské říše, ale udržovalo si určitou nezávislost.
Po více než 150 letech bojů bylo celé Uherské království postupně osvobozeno z osmanské nadvlády a v roce 1699 (Karlovický mír) bylo plně začleněno do Habsburské monarchie.
V rámci Habsburské monarchie (1699–1867)
Uhersko se stalo součástí habsburské říše, ale udržovalo si svou ústavu, sněm a určitou míru autonomie. Vláda Habsburků byla poznamenána snahami o centralizaci a reformy (zejména za Marie Terezie a Josef II.), které se často setkávaly s odporem uherské šlechty. V 19. století, v souvislosti s národními obrozeními v Evropě, sílily v Uhrách maďarské nacionalistické tendence.
- Revoluce 1848–1849: V roce 1848 vypukla v Uhrách revoluce, která usilovala o větší nezávislost a liberální reformy. Byla však potlačena habsburskými a ruskými vojsky.
Rakousko-Uhersko (1867–1918)
Po prohrané válce s Pruskem a v reakci na vnitřní problémy byla v roce 1867 uzavřena tzv. Rakousko-uherské vyrovnání, které vytvořilo Rakousko-Uherskou monarchii. Uherské království se stalo rovnoprávným partnerem Rakouského císařství v rámci tzv. dualistického státu. Mělo vlastní vládu, parlament a administrativu. Toto období bylo charakterizováno ekonomickým rozvojem, ale také rostoucím napětím mezi dominantními Maďary a ostatními národnostmi (Slováky, Rumuny, Chorvaty, Srby) v rámci království. Uherské království zaniklo v roce 1918 s rozpadem Rakouska-Uherska po prohrané první světové válce.
---
Územní rozsah a národnosti
Uherské království bylo po většinu své historie mnohonárodnostním státem. Jeho území zahrnovalo:
- Dnešní Maďarsko
- Dnešní Slovensko (tzv. Horní Uhry)
- Dnešní Chorvatsko (s určitou mírou autonomie, jako Chorvatsko-slavonské království)
- Velkou část dnešního Rumunska (zejména Sedmihradsko)
- Části dnešní Srbska (Vojvodina)
- Části dnešní Ukrajiny (Zakarpatská oblast)
- Části dnešního Rakouska (Burgenland)
Mezi hlavní národnosti Uherského království patřili Maďaři, Slováci, Chorvati, Rumuni, Němci (zejména podunajští Švábové, Sasové v Sedmihradsku), Srbové, Rusíni a Židé. Napětí mezi dominantními Maďary a ostatními národnostmi bylo významným faktorem, zejména v pozdním 19. a na počátku 20. století.
---
Kultura a dědictví
Uherské království zanechalo bohaté kulturní a historické dědictví.
- Architektura: Mnoho kostelů, hradů a městských památek z doby Arpádovců a Lucemburků dodnes stojí (např. Ostřihomská bazilika, Parlament v Budapešti).
- Jazyk a literatura: I když latina byla dlouho úředním jazykem, rozvíjela se i literatura v maďarštině.
- Vzdělání: Založení univerzit (např. v Pětikostelí 1367, Budín 1395) svědčí o důrazu na vzdělání.
- Zvyky a tradice: Mnohé zvyky a tradice, které dnes v regionu existují, mají kořeny v dobách Uherského království.
---
Pro laiky
Představte si Uherské království jako takový velký a silný stát, který existoval ve střední Evropě přes 1000 let – od dob, kdy se u nás začínalo formovat České království, až do konce první světové války.
Tady jsou ty nejdůležitější věci, co o něm potřebujete vědět:
- **Kde leželo?** Jeho území bylo obrovské a zahrnovalo nejen dnešní Maďarsko, ale i celé Slovensko, velkou část Rumunska (Sedmihradsko) a kusy Chorvatska, Srbska a Ukrajiny.
- **Kdo ho založil?** Založili ho Maďaři kolem roku 1000 a prvním králem byl svatý Štěpán.
- **Problém s Turky:** Po dlouhou dobu bojovalo Uherské království s Osmany (Turky), kteří obsadili velkou část země.
- **Spojení s Rakouskem:** Od roku 1526 (po bitvě u Moháče, kde zahynul král Ludvík Jagellonský) se Uherské království stalo součástí Rakouské říše (které vládli Habsburkové). I když bylo součástí Rakouska, snažilo se udržet si svoje vlastní pravidla a zvyky.
- **Rakousko-Uhersko:** V roce 1867 se Rakouská říše a Uherské království spojily do velkého státu zvaného Rakousko-Uhersko. Bylo to jako dva rovnoprávní partneři, kteří vládli společně.
- **Rozpad:** Tahle říše se ale rozpadla v roce 1918 po první světové válce. Tím skončilo i Uherské království a na jeho území vznikly nové státy, včetně Československa (kde žijí i Slováci, kteří byli dříve součástí Uherska).
Byla to obrovská a důležitá země, která ovlivnila dějiny celé střední Evropy.
---