1673: Porovnání verzí
Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache) |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
=== Evropa === | === Evropa === | ||
* | * '''Leden–Březen:''' V [[Anglie|Anglii]] se schází parlament, který schvaluje tzv. '''[[Test Act]]'''. Tento zákon vyžadoval, aby všichni civilní i vojenští úředníci složili přísahu a přijali svátost podle rituálu [[anglikánská církev|anglikánské církve]]. Cílem bylo vyloučit [[katolík]]y a nonkonformisty z veřejných funkcí. V důsledku toho rezignoval na post lorda vrchního admirála [[Jakub II. Stuart|Jakub, vévoda z Yorku]], bratr krále [[Karel II. Stuart|Karla II.]], protože odmítl opustit svou katolickou víru. | ||
* | * '''7. června:''' V rámci [[třetí anglo-nizozemská válka|třetí anglo-nizozemské války]] se odehrála '''první bitva u Schooneveldu'''. Nizozemské loďstvo pod velením admirála [[Michiel de Ruyter|Michiela de Ruytera]] strategicky porazilo spojenou anglo-francouzskou flotilu. | ||
* | * '''14. června:''' '''Druhá bitva u Schooneveldu''' opět skončila nizozemským úspěchem, což zabránilo plánované invazi do [[Nizozemsko|Nizozemska]]. | ||
* | * '''13. června – 26. června:''' Francouzská armáda pod osobním velením krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] a s využitím geniálního vojenského inženýra [[Sébastien Le Prestre de Vauban|Vaubana]] úspěšně obléhá a dobývá klíčovou nizozemskou pevnost [[Maastricht]]. Během obléhání padl slavný kapitán mušketýrů [[Charles de Batz-Castelmore d'Artagnan|d'Artagnan]]. | ||
* | * '''21. srpna:''' V '''bitvě u Texelu''' se admirálu de Ruyterovi podařilo potřetí porazit silnější anglo-francouzskou flotilu. Toto vítězství definitivně zmařilo plány na námořní invazi do Nizozemska a vedlo k postupnému rozpadu anglo-francouzské aliance. | ||
* | * '''30. srpna:''' [[Svatá říše římská]] (vedená císařem [[Leopold I.|Leopoldem I.]]), [[Španělsko]], [[Nizozemsko]] a [[Lotrinsko]] formují tzv. '''Haagskou alianci''' proti [[Francie|Francii]]. | ||
* | * '''11. listopadu:''' V rámci [[polsko-turecká válka (1672–1676)|polsko-turecké války]] drtivě vítězí vojska [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevské unie]] pod vedením hejtmana [[Jan III. Sobieski|Jana Sobieského]] nad [[Osmanská říše|osmanskou armádou]] v '''druhé bitvě u Chotynu'''. Toto vítězství výrazně posílilo Sobieského prestiž a o rok později mu zajistilo zvolení polským králem. | ||
* | * '''10. listopadu:''' Umírá polský král [[Michał Korybut Wiśniowiecki]], den před velkým vítězstvím u Chotynu. Země vstupuje do období [[interregnum|interregna]]. | ||
* {{Vlajka|Nizozemsko}} Nizozemská [[Východoindická společnost]] vrací ostrov [[Svatá Helena]] [[Anglická východoindická společnost|Anglické východoindické společnosti]]. | * {{Vlajka|Nizozemsko}} Nizozemská [[Východoindická společnost]] vrací ostrov [[Svatá Helena]] [[Anglická východoindická společnost|Anglické východoindické společnosti]]. | ||
=== Severní Amerika === | === Severní Amerika === | ||
* | * '''17. května:''' Francouzští objevitelé – jezuitský misionář [[Jacques Marquette]] a obchodník s kožešinami [[Louis Jolliet]] – vyrážejí z [[Michiganské jezero|Michiganského jezera]] na svou slavnou expedici. | ||
* | * '''17. června:''' Marquette a Jolliet jako první Evropané dosahují horního toku řeky [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]. Plují po ní na jih až k ústí řeky [[Arkansas (řeka)|Arkansas]], čímž potvrzují, že Mississippi teče do [[Mexický záliv|Mexického zálivu]], a ne do [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Pro [[Nová Francie|Novou Francii]] nárokují obrovské území v povodí řeky. | ||
* | * '''Srpen:''' Nizozemská eskadra pod velením Cornelise Evertsena mladšího dobývá zpět [[New York]] od Angličanů. Město je přejmenováno na '''New Orange''' a celá kolonie na [[Nové Nizozemí]]. Nizozemská nadvláda však trvá jen do následujícího roku. | ||
=== Asie === | === Asie === | ||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
== 🎨 Umění a věda == | == 🎨 Umění a věda == | ||
* | * '''Věda:''' [[Christiaan Huygens]] publikuje v [[Paříž|Paříži]] své stěžejní dílo ''Horologium Oscillatorium sive de motu pendulorum ad horologia aptato demonstrationes geometricae''. V této knize popisuje teorii [[kyvadlo|kyvadla]], zavádí pojem [[momenty setrvačnosti]] a analyzuje [[evoluta|evoluty]] křivek. Jedná se o jeden z nejdůležitějších spisů v dějinách [[mechanika|mechaniky]] před [[Isaac Newton|Newtonovou]] ''[[Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica]]''. | ||
* | * '''Divadlo:''' [[Molière]], slavný francouzský dramatik, umírá jen několik hodin po svém posledním vystoupení v hlavní roli své hry ''[[Zdravý nemocný]]'' (''Le Malade imaginaire''). | ||
* | * '''Hudba:''' V [[Paříž|Paříži]] má premiéru první francouzská opera (''tragédie en musique'') ''Cadmus et Hermione'' od [[Jean-Baptiste Lully|Jeana-Baptisty Lullyho]]. | ||
* | * '''Malířství:''' V [[Nizozemsko|Nizozemsku]] stále tvoří mistři [[zlatý věk nizozemského malířství|zlatého věku]], jako například [[Johannes Vermeer]] nebo [[Jacob van Ruisdael]]. | ||
== 👶 Narození == | == 👶 Narození == | ||
| Řádek 67: | Řádek 67: | ||
== 👑 Hlavy států == | == 👑 Hlavy států == | ||
* | * '''Anglie, Skotsko a Irsko''' – [[Karel II. Stuart]] (1660–1685) | ||
* | * '''Francouzské království''' – [[Ludvík XIV.]] (1643–1715) | ||
* | * '''Svatá říše římská''' – [[Leopold I.]] (1658–1705), který byl zároveň '''českým králem''' a '''uherským králem''' | ||
* | * '''Španělské království''' – [[Karel II. Španělský]] (1665–1700) | ||
* | * '''Papežský stát''' – [[Klement X.]] (1670–1676) | ||
* | * '''Osmanská říše''' – [[Mehmed IV.]] (1648–1687) | ||
* | * '''Polsko-litevská unie''' – [[Michał Korybut Wiśniowiecki]] (1669–1673), po jeho smrti [[interregnum]] | ||
* | * '''Ruské carství''' – [[Alexej I. Michajlovič]] (1645–1676) | ||
* | * '''Švédské království''' – [[Karel XI.]] (1660–1697) | ||
* | * '''Dánsko-Norsko''' – [[Kristián V. Dánský]] (1670–1699) | ||
{{DEFAULTSORT:1673}} | {{DEFAULTSORT:1673}} | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2026, 02:08
Rozbalit box
Obsah boxu
| 1673 | ||
|---|---|---|
| Soubor:Battle of Texel.jpg | ||
| Bitva u Texelu, jedna z klíčových námořních bitev roku 1673 | ||
| Století | 17. století | |
1673 (MDCXXIII) byl nepřestupný rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v neděli. Tento rok byl významný především pokračujícími konflikty v Evropě, zejména francouzsko-nizozemskou a třetí anglo-nizozemskou válkou, ale také klíčovými objevitelskými cestami v Severní Americe a politickými změnami v Anglii a Polsko-litevské unii.
📜 Události
Evropa
- Leden–Březen: V Anglii se schází parlament, který schvaluje tzv. Test Act. Tento zákon vyžadoval, aby všichni civilní i vojenští úředníci složili přísahu a přijali svátost podle rituálu anglikánské církve. Cílem bylo vyloučit katolíky a nonkonformisty z veřejných funkcí. V důsledku toho rezignoval na post lorda vrchního admirála Jakub, vévoda z Yorku, bratr krále Karla II., protože odmítl opustit svou katolickou víru.
- 7. června: V rámci třetí anglo-nizozemské války se odehrála první bitva u Schooneveldu. Nizozemské loďstvo pod velením admirála Michiela de Ruytera strategicky porazilo spojenou anglo-francouzskou flotilu.
- 14. června: Druhá bitva u Schooneveldu opět skončila nizozemským úspěchem, což zabránilo plánované invazi do Nizozemska.
- 13. června – 26. června: Francouzská armáda pod osobním velením krále Ludvíka XIV. a s využitím geniálního vojenského inženýra Vaubana úspěšně obléhá a dobývá klíčovou nizozemskou pevnost Maastricht. Během obléhání padl slavný kapitán mušketýrů d'Artagnan.
- 21. srpna: V bitvě u Texelu se admirálu de Ruyterovi podařilo potřetí porazit silnější anglo-francouzskou flotilu. Toto vítězství definitivně zmařilo plány na námořní invazi do Nizozemska a vedlo k postupnému rozpadu anglo-francouzské aliance.
- 30. srpna: Svatá říše římská (vedená císařem Leopoldem I.), Španělsko, Nizozemsko a Lotrinsko formují tzv. Haagskou alianci proti Francii.
- 11. listopadu: V rámci polsko-turecké války drtivě vítězí vojska Polsko-litevské unie pod vedením hejtmana Jana Sobieského nad osmanskou armádou v druhé bitvě u Chotynu. Toto vítězství výrazně posílilo Sobieského prestiž a o rok později mu zajistilo zvolení polským králem.
- 10. listopadu: Umírá polský král Michał Korybut Wiśniowiecki, den před velkým vítězstvím u Chotynu. Země vstupuje do období interregna.
Nizozemská Východoindická společnost vrací ostrov Svatá Helena Anglické východoindické společnosti.
Severní Amerika
- 17. května: Francouzští objevitelé – jezuitský misionář Jacques Marquette a obchodník s kožešinami Louis Jolliet – vyrážejí z Michiganského jezera na svou slavnou expedici.
- 17. června: Marquette a Jolliet jako první Evropané dosahují horního toku řeky Mississippi. Plují po ní na jih až k ústí řeky Arkansas, čímž potvrzují, že Mississippi teče do Mexického zálivu, a ne do Tichého oceánu. Pro Novou Francii nárokují obrovské území v povodí řeky.
- Srpen: Nizozemská eskadra pod velením Cornelise Evertsena mladšího dobývá zpět New York od Angličanů. Město je přejmenováno na New Orange a celá kolonie na Nové Nizozemí. Nizozemská nadvláda však trvá jen do následujícího roku.
Asie
- V Mughalské říši pokračuje vláda císaře Aurangzéba, který se soustředí na upevňování moci a islamizaci říše.
- V Číně za vlády císaře Kchang-si z dynastie Čching začíná povstání tří feudatářů, rozsáhlá vzpoura proti centrální vládě na jihu země, která trvala až do roku 1681.
🎨 Umění a věda
- Věda: Christiaan Huygens publikuje v Paříži své stěžejní dílo Horologium Oscillatorium sive de motu pendulorum ad horologia aptato demonstrationes geometricae. V této knize popisuje teorii kyvadla, zavádí pojem momenty setrvačnosti a analyzuje evoluty křivek. Jedná se o jeden z nejdůležitějších spisů v dějinách mechaniky před Newtonovou Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica.
- Divadlo: Molière, slavný francouzský dramatik, umírá jen několik hodin po svém posledním vystoupení v hlavní roli své hry Zdravý nemocný (Le Malade imaginaire).
- Hudba: V Paříži má premiéru první francouzská opera (tragédie en musique) Cadmus et Hermione od Jeana-Baptisty Lullyho.
- Malířství: V Nizozemsku stále tvoří mistři zlatého věku, jako například Johannes Vermeer nebo Jacob van Ruisdael.
👶 Narození
- 26. ledna – Nikolaus Pálffy z Erdődu, uherský šlechtic a císařský polní maršál († 1732)
- 31. ledna – Ludvík z Montfortu, francouzský katolický kněz a světec († 1716)
- 15. dubna – Alexandr Menšikov, ruský státník a vojevůdce, blízký spolupracovník Petra Velikého († 1729)
- 21. dubna – Vilemína Amálie Brunšvická, manželka císaře Josefa I. a česká královna († 1742)
- 11. srpna – Richard Mead, anglický lékař († 1754)
- 30. prosince – Ahmed III., sultán Osmanské říše († 1736)
- ? – Rosalba Carriera, italská malířka, představitelka rokoka († 1757)
- ? – Jan Kupecký, český barokní malíř-portrétista (datum narození je nejisté) († 1740)
💀 Úmrtí
- 17. února – Molière (Jean-Baptiste Poquelin), francouzský dramatik, herec a divadelní režisér (* 1622)
- 18. března – Salvator Rosa, italský barokní malíř a básník (* 1615)
- 25. června – Charles de Batz-Castelmore d'Artagnan, francouzský kapitán mušketýrů, předloha pro literární postavu (* cca 1611)
- 10. listopadu – Michał Korybut Wiśniowiecki, polský král a litevský velkokníže (* 1640)
- 15. prosince – Margaret Cavendish, anglická aristokratka, spisovatelka, filozofka a vědkyně (* 1623)
👑 Hlavy států
- Anglie, Skotsko a Irsko – Karel II. Stuart (1660–1685)
- Francouzské království – Ludvík XIV. (1643–1715)
- Svatá říše římská – Leopold I. (1658–1705), který byl zároveň českým králem a uherským králem
- Španělské království – Karel II. Španělský (1665–1700)
- Papežský stát – Klement X. (1670–1676)
- Osmanská říše – Mehmed IV. (1648–1687)
- Polsko-litevská unie – Michał Korybut Wiśniowiecki (1669–1673), po jeho smrti interregnum
- Ruské carství – Alexej I. Michajlovič (1645–1676)
- Švédské království – Karel XI. (1660–1697)
- Dánsko-Norsko – Kristián V. Dánský (1670–1699)
⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025