Žaludeční vřed
Obsah boxu
Šablona:Infobox - nemoc Žaludeční vřed (latinsky ulcus ventriculi) je ohraničený defekt sliznice a hlubších vrstev stěny žaludku. Jedná se o typ peptického vředu, který vzniká, když je narušena rovnováha mezi agresivními faktory (zejména kyselina chlorovodíková a enzym pepsin) a ochrannými mechanismy žaludeční sliznice. Dvěma nejčastějšími příčinami jsou infekce bakterií Helicobacter pylori a dlouhodobé užívání nesteroidních antirevmatik (NSAID).
Onemocnění se typicky projevuje bolestí v nadbřišku, která se často zhoršuje po jídle. Neléčený žaludeční vřed může vést k vážným komplikacím, jako je krvácení, perforace (proděravění) žaludeční stěny nebo stenóza (zúžení) vrátníku. Diagnostika je založena především na endoskopickém vyšetření a léčba spočívá v potlačení produkce žaludeční kyseliny a v případě infekce v eradikaci bakterie H. pylori pomocí antibiotik.
📜 Historie
Pojem vředu byl znám již ve starověku, ale jeho chápání prošlo zásadním vývojem. Dlouhou dobu se věřilo, že hlavní příčinou je stres a nezdravý životní styl, což vedlo k léčbě založené na dietách a odpočinku. V roce 1910 formuloval německý chirurg Karl Schwarz slavnou tezi „žádná kyselina, žádný vřed“, která zdůraznila klíčovou roli žaludeční kyseliny a na desítky let ovlivnila léčebné postupy zaměřené na její neutralizaci nebo potlačení.
Skutečnou revoluci v chápání a léčbě vředové choroby přinesl až objev australských vědců Barryho Marshalla a Robina Warrena v roce 1982. Ti identifikovali spirálovitou bakterii, později pojmenovanou Helicobacter pylori, a prokázali její přímou souvislost se vznikem gastritidy a žaludečních vředů. Jejich objev byl zpočátku lékařskou komunitou přijímán skepticky. Marshall se dokonce sám infikoval kulturou bakterie, aby dokázal její patogenní účinky. Za tento průlomový objev, který změnil léčbu z chronické na vyléčitelnou, obdrželi oba v roce 2005 Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství.
🔬 Příčiny a rizikové faktory
Vznik žaludečního vředu je výsledkem nerovnováhy mezi ochrannými a agresivními faktory působícími na žaludeční sliznici.
Agresivní faktory
- Infekce Helicobacter pylori': Tato bakterie je zodpovědná za přibližně 70 % žaludečních vředů. Přežívá v kyselém prostředí žaludku tím, že produkuje enzym ureáza, který neutralizuje kyselinu v jejím bezprostředním okolí. Bakterie narušuje ochrannou hlenovou vrstvu a vyvolává chronický zánět, což činí sliznici náchylnější k poškození kyselinou.
- Nesteroidní antirevmatika (NSAID): Léky jako ibuprofen, diklofenak, kyselina acetylsalicylová (aspirin) nebo naproxen jsou druhou nejčastější příčinou. Blokují produkci prostaglandinů, látek, které chrání žaludeční sliznici, podporují tvorbu hlenu a zajišťují dostatečné prokrvení. Riziko se zvyšuje s dávkou a délkou užívání.
- Kyselina chlorovodíková a pepsin: Jsou přirozenou součástí žaludečních šťáv, ale při oslabené slizniční bariéře působí destruktivně.
- Zollingerův–Ellisonův syndrom: Vzácné onemocnění způsobené nádorem (gastrinomem), který produkuje nadměrné množství hormonu gastrin. To vede k masivní produkci žaludeční kyseliny a tvorbě mnohočetných a těžko léčitelných vředů.
Oslabení ochranných faktorů
- Kouření: Zvyšuje produkci kyseliny, snižuje tvorbu ochranného hlenu a zhoršuje prokrvení sliznice, čímž zpomaluje hojení vředů a zvyšuje riziko jejich opakování.
- Nadměrná konzumace alkoholu: Alkohol může dráždit a narušovat žaludeční sliznici a zvyšovat produkci kyseliny.
- Těžký fyziologický stres: Závažné úrazy, popáleniny (Curlingův vřed) nebo nitrolební poranění (Cushingův vřed) mohou vést ke vzniku tzv. stresových vředů kvůli sníženému prokrvení žaludeční stěny. Běžný psychický stres vřed přímo nezpůsobuje, ale může zhoršit jeho příznaky a zpomalit hojení.
🩺 Příznaky a projevy
Klinický obraz může být variabilní, od bezpříznakového průběhu až po život ohrožující komplikace.
- Bolest v nadbřišku (epigastriu): Je nejčastějším příznakem. Typicky je popisována jako pálivá, tupá nebo hlodavá. U žaludečního vředu se bolest charakteristicky objevuje krátce po jídle (během 30–60 minut), protože potrava stimuluje produkci kyseliny, která dráždí vřed.
- Nevolnost a zvracení: Mohou být přítomny, někdy přinášejí dočasnou úlevu od bolesti.
- Pálení žáhy (pyróza) a říhání.
- Ztráta chuti k jídlu a úbytek hmotnosti: Pacienti se mohou vyhýbat jídlu kvůli obavám z bolesti.
- Pocit plnosti a nadýmání.
V některých případech, zejména u starších pacientů užívajících NSAID, může být prvním projevem až některá z vážných komplikací.
🧪 Diagnostika
Pro stanovení diagnózy a určení příčiny se využívá několik vyšetřovacích metod.
- Anamnéza a fyzikální vyšetření: Lékař se ptá na charakter bolesti, užívané léky (zejména NSAID), životní styl a další příznaky. Fyzikální vyšetření může odhalit citlivost při prohmatání nadbřišku.
- Ezofagogastroduodenoskopie (EGD): Jedná se o zlatý standard v diagnostice. Ohebný přístroj s kamerou (endoskop) je zaveden ústy přes jícen do žaludku a dvanáctníku. Lékař tak může přímo vizualizovat sliznici, potvrdit přítomnost vředu, zhodnotit jeho velikost, hloubku a případné krvácení. Během vyšetření je možné odebrat malý vzorek tkáně (biopsie) k vyloučení zhoubného bujení (které se může maskovat jako vřed) a k průkazu infekce H. pylori.
- Testy na Helicobacter pylori:
- Ureázový dechový test:** Neinvazivní a velmi přesný test. Pacient vypije roztok obsahující značenou močovinu. Pokud je bakterie přítomna, její enzym ureáza rozloží močovinu na amoniak a značený oxid uhličitý, který je následně detekován ve vydechovaném vzduchu.
- Antigenní test ze stolice:** Další spolehlivá neinvazivní metoda prokazující přítomnost bakteriálních antigenů ve vzorku stolice.
- Histologické vyšetření:** Průkaz bakterie v bioptickém vzorku odebraném při endoskopii.
- Sérologie:** Test z krve na přítomnost protilátek proti H. pylori. Ukazuje, zda se organismus s infekcí setkal, ale nedokáže rozlišit mezi aktivní a prodělanou infekcí.
💊 Léčba
Cílem léčby je zmírnit příznaky, zhojit vřed, odstranit příčinu a předejít komplikacím a opakování onemocnění.
- Eradikace Helicobacter pylori: Pokud je prokázána infekce, je základem léčby kombinace léků, obvykle podávaná po dobu 7–14 dní. Nejčastěji se používá tzv. trojkombinační terapie:
- Inhibitor protonové pumpy (IPP):** Např. omeprazol, pantoprazol, lansoprazol.
- Dvě antibiotika:** Nejčastěji klarithromycin a amoxicilin (nebo metronidazol při alergii na penicilin).
- Potlačení sekrece žaludeční kyseliny:
- Inhibitory protonové pumpy (IPP):** Jsou nejúčinnějšími léky. Blokují enzym (protonovou pumpu) ve stěně žaludku, který je zodpovědný za finální krok produkce kyseliny.
- H2-blokátory:** Např. famotidin, ranitidin (jehož používání bylo v některých zemích omezeno). Blokují histaminové receptory, čímž snižují produkci kyseliny. Jsou méně účinné než IPP.
- Léky chránící sliznici:
- Režimová a dietní opatření:
- Vysazení NSAID:** Pokud je to možné, je nutné tyto léky přestat užívat. Pokud je jejich užívání nezbytné, podávají se v co nejnižší účinné dávce spolu s ochrannou léčbou (IPP).
- Zanechání kouření a omezení alkoholu.**
- Dieta:** Dříve doporučované přísné diety jsou dnes považovány za zastaralé. Doporučuje se jíst pravidelně menší porce a vyhýbat se potravinám, které individuálně způsobují potíže (např. kořeněná, tučná jídla, káva).
⚠️ Komplikace
Neléčený nebo špatně se hojící žaludeční vřed může vést k život ohrožujícím stavům.
- Krvácení: Nejčastější komplikace. Vřed naruší krevní cévu ve stěně žaludku. Projevuje se zvracením čerstvé nebo natrávené krve (vzhled kávové sedliny – hemateméza) nebo černou, dehtovitou stolicí (meléna). Může vést k anémii nebo hemoragickému šoku.
- Perforace (proděravění): Vřed pronikne celou tloušťkou žaludeční stěny. Žaludeční obsah se vylije do břišní dutiny, což způsobí náhlou, krutou bolest a zánět pobřišnice (peritonitida). Jedná se o akutní stav vyžadující okamžitou chirurgickou operaci.
- Penetrace: Vřed pronikne do sousedního orgánu, nejčastěji do slinivky břišní, což způsobí intenzivní bolest vystřelující do zad.
- Stenóza pyloru: Vřed v oblasti vrátníku (pylorus) se hojí jizvou, která může způsobit zúžení a bránit průchodu potravy ze žaludku do střeva. Projevuje se zvracením velkého množství nestráveného jídla.
🤔 Pro laiky
Představte si žaludek jako míchačku na beton, která používá velmi silnou kyselinu k rozkladu potravy. Aby se tato kyselina neprožrala stěnou samotné míchačky, je vnitřek vystlán speciální ochrannou vrstvou – hustým hlenem. Žaludeční vřed je v podstatě "díra" nebo "odřenina" v této ochranné vrstvě.
Když je ochranná vrstva poškozená, kyselina se dostane přímo ke stěně žaludku a začne ji leptat, což způsobuje bolest. Je to podobné, jako když se vám odře kůže a polijete si ránu dezinfekcí – pálí to.
- Co nejčastěji tuto ochrannou vrstvu poškodí?**
- Bakterie jménem Helicobacter pylori: Je to malý nezmar, který se naučil v kyselém prostředí žaludku žít. Pomalu "prožírá" ochranný hlen a oslabuje ho.
- Některé léky proti bolesti: Léky jako ibuprofen (např. Ibalgin, Brufen) nebo diklofenak (např. Voltaren) sice tlumí bolest v těle, ale jako vedlejší účinek oslabují tvorbu ochranného hlenu v žaludku.
Léčba je pak logická: buď zabijeme bakterii antibiotiky, nebo pomocí léků (inhibitorů protonové pumpy) "vypneme kohoutek" s kyselinou, aby měla poškozená stěna čas a klid se zahojit.