Třetihory

Rozbalit box

Obsah boxu

Třetihory (odborně a dnes již zastarale terciér) jsou starší geologická perioda kenozoické éry, která započala po masovém vymírání na konci křídy před přibližně 66 miliony let a skončila začátkem čtvrtohor před 2,58 miliony let. Ačkoliv je tento termín v moderní stratigrafické tabulce nahrazen dvěma samostatnými periodami – paleogénem a neogénem – v geologické a paleontologické praxi i v obecném povědomí se stále hojně používá pro svou praktičnost. Třetihory jsou charakterizovány jako „věk savců“, neboť po vyhynutí neptačích dinosaurů došlo k jejich bouřlivé evoluci a adaptivní radiaci, která vedla k obsazení většiny ekologických nik a vzniku moderních řádů savců, včetně primátů.

Během třetihor došlo k významným geologickým událostem, jako bylo Alpsko-himálajské vrásnění, které dalo vzniknout pohořím jako Alpy, Karpaty a Himálaj. Klima se postupně ochlazovalo z počátečního teplého a vlhkého skleníkového stavu až po nástup ledových dob na konci období.

📜 Historie a definice pojmu

Termín „třetihory“ (italsky terziario) zavedl italský geolog Giovanni Arduino již v roce 1759. Arduino rozdělil geologickou historii na základě hornin v severní Itálii na čtyři období: prvohory (primario), druhohory (secondario), třetihory (terziario) a čtvrtohory (quaternario). Toto dělení se ukázalo jako velmi praktické a přetrvalo staletí.

V 21. století však Mezinárodní komise pro stratigrafii (ICS) přistoupila k revizi geologické časové škály. Termín „třetihory“ byl oficiálně zrušen a nahrazen periodami paleogén (66–23,03 Ma) a neogén (23,03–2,58 Ma). Hlavním důvodem byla snaha o přesnější a hierarchicky konzistentnější dělení. Navzdory této formální změně zůstává pojem „třetihory“ široce používán v literatuře, zejména při popisu dlouhodobých trendů v kenozoiku, a je stále srozumitelný jak pro odbornou, tak pro laickou veřejnost.

📅 Časové zařazení a dělení

Třetihory trvaly přibližně 63,4 milionu let a dělí se na dvě hlavní periody, které se dále člení na pět epoch:

Paleogén

Paleocén (66–56 Ma): Období bezprostředně po vymírání na konci křídy. Dochází k rychlému zotavení ekosystémů a první velké vlně diverzifikace savců, kteří byli do té doby malí a nenápadní.
Eocén (56–33,9 Ma): Klimatické optimum, kdy na Zemi panovalo velmi teplé a vlhké podnebí. Tropické lesy sahaly až k polárním kruhům. Objevují se první moderní savci, jako jsou lichokopytníci, sudokopytníci, primáti a kytovci.
Oligocén (33,9–23,03 Ma): Dochází k výraznému ochlazení klimatu, které souvisí s oddělením Antarktidy od Jižní Ameriky a vznikem cirkumpolárního mořského proudu. Začíná se formovat antarktický ledový příkrov. Lesy ustupují a šíří se otevřenější krajina.

Neogén

Miocén (23,03–5,33 Ma): Pokračuje trend ochlazování a vysušování. Dochází k masivnímu rozšíření travnatých stepí a savan, což vedlo k evoluci pasoucích se zvířat (např. koní) a jejich predátorů. V tomto období žili předci dnešních lidoopů.
Pliocén (5,33–2,58 Ma): Klima se stává velmi podobné dnešnímu, s výraznými cykly zalednění na severní polokouli. Vzniká Panamská šíje, která propojuje Severní a Jižní Ameriku a spouští velkou americkou biotickou výměnu. Objevují se první přímí předci člověka z rodu Australopithecus.

🌍 Geologie a paleogeografie

Třetihory byly obdobím intenzivní deskové tektoniky. Kontinentální drift pokračoval v přibližování kontinentů do jejich dnešních pozic.

Alpsko-himálajské vrásnění: Nejvýznamnější geologickou událostí byla kolize africké a indické desky s eurasijskou. Tento proces, známý jako orogeneze, vedl k vyvrásnění rozsáhlého horského pásma táhnoucího se od Pyrenejí a Alp přes Karpaty, Kavkaz až po Himálaj.
Vznik And a Skalnatých hor: Pokračovalo také vrásnění na západním pobřeží obou Amerik.
Oddělení kontinentů: Austrálie se oddělila od Antarktidy a začala svou pouť na sever. Jižní Amerika se rovněž oddělila od Antarktidy, což umožnilo vznik studeného cirkumpolárního proudu, který Antarktidu klimaticky izoloval a vedl k jejímu zalednění.
Vulkanismus: V mnoha oblastech světa probíhala intenzivní sopečná činnost. Příkladem jsou Dekánské trapy v Indii (jejichž hlavní fáze proběhla na přelomu křídy a třetihor) nebo vulkanismus v oblasti dnešního Českého středohoří a Doupovských hor.

🌡️ Klima

Klima třetihor prošlo dramatickým vývojem od extrémně teplého po chladné, předznamenávající doby ledové ve čtvrtohorách.

Paleocenní-eocenní teplotní maximum (PETM): Na počátku eocénu, asi před 56 miliony let, došlo k náhlému a masivnímu oteplení planety, pravděpodobně v důsledku uvolnění obrovského množství metanu z mořského dna. Průměrné globální teploty byly až o 14 °C vyšší než dnes.
Postupný pokles teplot: Od konce eocénu se klima začalo setrvale ochlazovat. Tento trend je spojen s poklesem koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře a změnami v oceánském proudění.
Zalednění Antarktidy: V oligocénu (asi před 34 miliony let) klesly teploty natolik, že se na Antarktidě začal formovat trvalý ledový štít.
Nástup ledových dob: V pozdním pliocénu se začaly tvořit ledovce i na severní polokouli, což bylo přímým předstupněm cyklických zalednění typických pro čtvrtohory.

🌿 Flora (Rostlinstvo)

Dominantní skupinou rostlin se staly krytosemenné rostliny, které pokračovaly ve své diverzifikaci započaté v křídě.

Tropické a subtropické lesy: V teplém klimatu paleogénu pokrývaly rozsáhlé pralesy většinu kontinentů, včetně polárních oblastí, kde rostly opadavé lesy.
Rozvoj travin: S ochlazováním a vysušováním klimatu v neogénu začaly lesy ustupovat a na jejich místo se rozšířily otevřené travnaté ekosystémy – stepi, prérie a savany. To mělo zásadní dopad na evoluci živočichů.
Moderní rostliny: Většina moderních čeledí a rodů kvetoucích rostlin, včetně stromů jako dub, buk nebo javor, se objevila a rozšířila právě během třetihor.

🐾 Fauna (Živočichové)

Třetihory jsou právem nazývány „věkem savců“. Po vyhynutí velkých dinosaurů se uvolnily ekologické niky, které savci rychle obsadili.

Savci

Na počátku třetihor byli savci malí, podobní dnešním hlodavcům nebo hmyzožravcům. Během několika milionů let se však vyvinuli do obrovské škály forem:

První velké formy: Již v paleocénu se objevili první velcí býložravci (např. Pantolambda) a dravci.
Moderní řády: V eocénu se objevují předci většiny dnešních řádů: první lichokopytníci (předci koní, nosorožců a tapírů), sudokopytníci (předci velbloudů, prasat, jelenů a turovitých), primáti, netopýři a kytovci (kteří se vyvinuli ze suchozemských předků).
Gigantismus: Některé skupiny savců dosáhly obřích rozměrů. Příkladem je Paraceratherium (dříve Indricotherium), největší známý suchozemský savec všech dob, který žil v oligocénu v Asii a byl příbuzný dnešním nosorožcům.
Evoluce koní: Velmi dobře je zdokumentována evoluce koní, od malého, pralesního tvora Hyracotherium (dříve Eohippus) s více prsty až po moderní jednoprsté koně přizpůsobené životu na stepích.
Šelmy: Vyvinuly se moderní skupiny šelem (Carnivora), ale existovaly i jiné, dnes již vyhynulé dravé skupiny, jako byli kreodonti.

Ptáci

Také ptáci prošli velkou diverzifikací. Zvláštní kapitolou byli obří nelétaví draví ptáci z čeledi Phorusrhacidae, přezdívaní „terror birds“ (hrůzoptáci). Tito až tři metry vysocí predátoři byli dominantními lovci v Jižní Americe po většinu třetihor.

Ostatní živočichové

Plazi: Přežili velcí krokodýli, hadi a ještěrky. V mořích žily obří žraloci, z nichž nejznámější je Carcharocles megalodon, dosahující délky až 18 metrů.
Hmyz: Hmyz se dále diverzifikoval společně s kvetoucími rostlinami. Mnoho exemplářů se dochovalo dokonale zachovaných v jantaru.

🇨🇿 Třetihory na území Česka

Území dnešní České republiky bylo během třetihor geologicky velmi aktivní.

Vulkanismus: V severních a západních Čechách probíhala intenzivní sopečná činnost, která dala vzniknout Českému středohoří, Doupovským horám a mnoha dalším menším vulkanickým tělesům.
Vznik hnědouhelných pánví: V podhůří Krušných hor a v jižních Čechách vznikly rozsáhlé jezerní pánve (např. Mostecká pánev, Sokolovská pánev, Chebská pánev). V teplém a vlhkém klimatu se zde hromadila organická hmota z bujné vegetace, která se postupně přeměnila na hnědé uhlí, dnes významný energetický zdroj.
Nálezy fosilií: V sedimentech těchto pánví se nachází bohaté paleontologické nálezy rostlin, hmyzu a obratlovců, které poskytují detailní obraz o tehdejším životě. Mezi významné lokality patří například Ahníkov nebo okolí Mostu.

💡 Pro laiky

Geologická éra/perioda: Jsou to velmi dlouhé časové úseky, do kterých geologové dělí historii Země, podobně jako historikové dělí lidské dějiny na starověk, středověk a novověk. Třetihory jsou jednou z takových period.
Adaptivní radiace: Představte si, že po nějaké katastrofě (jako vyhynutí dinosaurů) zůstane spousta „volných míst“ v přírodě – nikdo neloví určitý typ kořisti, nikdo nejí určité rostliny. Adaptivní radiace je proces, kdy se jedna skupina organismů (v tomto případě savci) rychle vyvine do mnoha různých druhů, aby tato volná místa zaplnila. Někteří se stali běžci, jiní letci, plavci nebo hrabavci.
Kontinentální drift: Kontinenty nejsou na zemském povrchu pevně ukotveny, ale pomalu se pohybují na tektonických deskách, jako kry na vodě. Během třetihor se tyto desky srazily a vytvořily tak nejvyšší pohoří světa, jako je Himálaj.
Orogeneze: Odborný termín pro proces vzniku pohoří, obvykle v důsledku srážky dvou tektonických desek.

Šablona:Aktualizováno