Endokrinní systém

Rozbalit box

Obsah boxu

Endokrinní systém (také soustava žláz s vnitřní sekrecí) je komplexní síť žláz a buněk, která v těle obratlovců funguje jako klíčový regulační a komunikační systém. Na rozdíl od nervového systému, který používá rychlé elektrické impulsy, endokrinní systém využívá chemické posly zvané hormony. Tyto hormony jsou produkovány specializovanými žlázami, uvolňovány přímo do krevního oběhu a putují tělem k cílovým buňkám a tkáním, kde vyvolávají specifické fyziologické změny. Společně s nervovým systémem a imunitním systémem se podílí na udržování homeostázy – stability vnitřního prostředí organismu. Věda zabývající se endokrinním systémem se nazývá endokrinologie.

⚙️ Hlavní funkce

Endokrinní systém řídí a koordinuje mnoho zásadních tělesných procesů, které jsou často pomalé a dlouhodobé. Mezi jeho nejdůležitější funkce patří:

• Regulace metabolismu: Ovlivňuje rychlost, jakou buňky přeměňují živiny na energii, a řídí hladinu glukózy v krvi.
• Řízení růstu a vývoje: Hormony jsou nezbytné pro správný tělesný růst od dětství až po dospělost, včetně vývoje kostí, svalů a dalších tkání.
• Řízení pohlavních funkcí a reprodukce: Řídí vývoj pohlavních znaků v pubertě, menstruační cyklus u žen, produkci spermií u mužů a průběh těhotenství.
• Reakce na stres: Připravuje tělo na zátěžové situace (reakce "bojuj nebo uteč") uvolněním stresových hormonů, jako je adrenalin a kortizol.
• Udržování homeostázy: Reguluje rovnováhu tekutin, elektrolytů, krevního tlaku a tělesné teploty.
• Řízení nálady a spánkových cyklů: Některé hormony, jako melatonin, ovlivňují cirkadiánní rytmus (biologické hodiny) a náladu.

🧬 Struktura a hlavní žlázy

Endokrinní systém je tvořen souborem žláz s vnitřní sekrecí (endokrinních žláz), které jsou rozptýleny po celém těle. Některé orgány, jako například slinivka břišní nebo ledviny, mají jak endokrinní, tak exokrinní funkci (produkují látky vylučované mimo krevní oběh, např. trávicí enzymy).

🧠 Řídicí centra: Hypotalamus a hypofýza

Hypotalamus a hypofýza (podvěsek mozkový) tvoří nejvyšší řídicí centrum celého systému. Jsou propojeny anatomicky i funkčně a vytvářejí tzv. hypotalamo-hypofyzární osu.

• Hypotalamus: Část mezimozku, která funguje jako spojovací článek mezi nervovým a endokrinním systémem. Produkuje spouštěcí (liberiny) a tlumicí (statiny) hormony, které regulují činnost hypofýzy. Dále produkuje hormony ADH a oxytocin, které jsou skladovány v zadním laloku hypofýzy.
• Hypofýza: Malá žláza velikosti hrášku uložená v kostěném lůžku na bázi lebky (turecké sedlo). Dělí se na dva laloky:

   *   Přední lalok (adenohypofýza): Produkuje klíčové hormony, které řídí další endokrinní žlázy: růstový hormon (STH), prolaktin (PRL), adrenokortikotropní hormon (ACTH), thyreotropní hormon (TSH), folikulostimulační hormon (FSH) a luteinizační hormon (LH).
   *   Zadní lalok (neurohypofýza): Nesyntetizuje vlastní hormony, pouze skladuje a uvolňuje ADH (reguluje vodní hospodářství) a oxytocin (způsobuje stahy dělohy při porodu a ejekci mléka).

🌲 Šišinka (Epifýza)

Šišinka je malá žláza nacházející se v mozku. Jejím hlavním produktem je hormon melatonin, jehož produkce je ovlivněna střídáním světla a tmy. Melatonin hraje klíčovou roli v regulaci spánkových cyklů a cirkadiánních rytmů.

🦋 Štítná žláza a příštítná tělíska

• Štítná žláza (glandula thyroidea): Nachází se na přední straně krku a má tvar motýla. Produkuje hormony thyroxin (T4) a trijodthyronin (T3), které jsou zásadní pro regulaci rychlosti metabolismu. K jejich syntéze je nezbytný jód. Dále produkuje kalcitonin, který snižuje hladinu vápníku v krvi.
• Příštítná tělíska (glandulae parathyroideae): Obvykle čtyři malá tělíska umístěná na zadní straně štítné žlázy. Produkují parathormon (PTH), který působí opačně než kalcitonin – zvyšuje hladinu vápníku v krvi jeho uvolňováním z kostí a podporou jeho vstřebávání ve střevech a ledvinách.

adrenal Nadledviny

Nadledviny (glandulae suprarenales) jsou párové orgány umístěné na horním pólu ledvin. Každá nadledvina se skládá ze dvou odlišných částí:

• Kůra nadledvin (cortex): Vnější část, která produkuje steroidní hormony. Dělí se na tři zóny produkující:

   *   Mineralokortikoidy (např. aldosteron): Řídí hospodaření s vodou a minerály.
   *   Glukokortikoidy (např. kortizol): "Stresový hormon", který ovlivňuje metabolismus cukrů, tuků a bílkovin a má protizánětlivé účinky.
   *   Androgeny: Mužské pohlavní hormony produkované v malé míře u obou pohlaví.

• Dřeň nadledvin (medulla): Vnitřní část, která produkuje katecholaminy – adrenalin (epinefrin) a noradrenalin (norepinefrin). Tyto hormony jsou zodpovědné za okamžitou reakci na stres ("bojuj nebo uteč"), zvyšují srdeční frekvenci, krevní tlak a mobilizují energetické zásoby.

🍬 Slinivka břišní (Pankreas)

Slinivka břišní je žláza s dvojí funkcí. Její exokrinní část produkuje trávicí enzymy. Endokrinní funkci zajišťují skupiny buněk zvané Langerhansovy ostrůvky, které produkují dva klíčové hormony pro regulaci hladiny cukru v krvi:

• Inzulin: Snižuje hladinu glukózy v krvi tím, že umožňuje její vstup do buněk, kde je využita jako zdroj energie.
• Glukagon: Působí opačně než inzulin, zvyšuje hladinu glukózy v krvi uvolňováním zásob z jater.

♀️♂️ Pohlavní žlázy (Gonády)

Gonády produkují pohlavní hormony, které jsou zodpovědné za vývoj sekundárních pohlavních znaků a reprodukční funkce.

• Vaječníky (ovaria): Ženské pohlavní žlázy produkující estrogeny a progesteron, které řídí menstruační cyklus, ovlivňují těhotenství a vývoj ženských pohlavních znaků.
• Varlata (testes): Mužské pohlavní žlázy produkující testosteron, hlavní mužský pohlavní hormon, který je zodpovědný za produkci spermií, rozvoj svalové hmoty a mužských pohlavních znaků.

🧪 Hormony: Chemickí poslové těla

Hormony jsou vysoce účinné organické látky, které fungují jako chemičtí poslové. Působí již ve velmi nízkých koncentracích. Jejich účinek je specifický – ovlivňují pouze ty buňky (cílové buňky), které mají na svém povrchu nebo uvnitř specifické receptory, na které se daný hormon může navázat jako klíč do zámku. Po navázání hormonu na receptor se v buňce spustí kaskáda reakcí vedoucí k požadované fyziologické odpovědi.

Podle chemické struktury se hormony dělí na tři hlavní skupiny: 1. Peptidy a proteiny: Tvořené řetězci aminokyselin (např. inzulin, růstový hormon). 2. Steroidy: Odvozené od cholesterolu (např. kortizol, testosteron, estrogeny). 3. Deriváty aminokyselin: Modifikované jednotlivé aminokyseliny (např. hormony štítné žlázy, adrenalin).

🔄 Regulační mechanismy

Činnost endokrinního systému je velmi přesně regulována, aby se udržela stabilita vnitřního prostředí. Hlavním regulačním mechanismem je negativní zpětná vazba.

Princip negativní zpětné vazby lze přirovnat k termostatu v místnosti. Když hladina určitého hormonu v krvi stoupne nad požadovanou úroveň, tato vysoká hladina signalizuje žláze, která ho produkuje (nebo její nadřazené žláze), aby snížila jeho produkci. Naopak, když hladina hormonu klesne, produkce se opět zvýší. Tímto způsobem se hladiny hormonů udržují ve velmi úzkém rozmezí. Příkladem je regulace hormonů štítné žlázy: vysoká hladina T3/T4 v krvi tlumí produkci TSH v hypofýze, což vede ke snížení produkce T3/T4.

Méně častá je pozitivní zpětná vazba, kdy zvýšená hladina hormonu stimuluje další produkci. Tento mechanismus se uplatňuje například při porodu, kdy oxytocin vyvolává stahy dělohy, které stimulují uvolňování dalšího oxytocinu, čímž se stahy zesilují.

🩺 Onemocnění endokrinního systému

Poruchy endokrinního systému vznikají, když žláza produkuje příliš mnoho (hyperfunkce) nebo příliš málo (hypofunkce) hormonu, nebo když tělo na hormon nereaguje správně. Mezi nejčastější endokrinní onemocnění patří:

• Diabetes mellitus (cukrovka): Nejčastější endokrinní porucha, způsobená nedostatkem inzulinu nebo neschopností těla ho efektivně využívat.
• Onemocnění štítné žlázy:

   *   Hypotyreóza: Snížená funkce, projevuje se únavou, přibýváním na váze a zpomalením metabolismu.
   *   Hypertyreóza: Zvýšená funkce, projevuje se hubnutím, nervozitou a zrychlenou srdeční činností.

• Poruchy nadledvin:

   *   Cushingův syndrom: Způsoben nadbytkem kortizolu.
   *   Addisonova choroba: Způsobena nedostatkem hormonů kůry nadledvin.

• Růstové poruchy:

   *   Gigantismus: Nadměrný růst způsobený nadbytkem růstového hormonu v dětství.
   *   Nanismus (trpaslictví): Nedostatečný růst způsobený nedostatkem růstového hormonu.

• Poruchy pohlavních hormonů: Mohou vést k neplodnosti, poruchám menstruačního cyklu nebo opožděné pubertě.

💡 Pro laiky: Jak to celé funguje?

Představte si endokrinní systém jako bezdrátovou komunikační síť v těle.

• Žlázy (např. štítná žláza, nadledviny) jsou jako vysílací stanice.
• Hormony jsou jako zprávy (SMS nebo e-maily), které tyto stanice posílají.
• Krevní oběh je jako mobilní síť nebo internet, který tyto zprávy roznáší po celém těle.
• Cílové buňky jsou jako přijímače (telefony nebo počítače). Každá buňka má specifickou "adresu" (receptor), takže dokáže přečíst jen tu zprávu (hormon), která je určena přímo pro ni.

Když například potřebujete rychle energii, protože jste se lekli, "vysílací stanice" (dřeň nadledvin) pošle zprávu (adrenalin) přes "síť" (krev). Tuto zprávu přijmou buňky v srdci, plicích a svalech, které na ni zareagují zrychlením tepu, dýchání a uvolněním energie. Ostatní buňky, které nemají správnou "adresu", tuto zprávu ignorují. Tímto způsobem systém efektivně a cíleně řídí celé tělo.

Šablona:Aktualizováno