Bedřich Smetana

Bedřich Smetana
	Bedřich Smetana na portrétu z roku 1877
Datum narození	2. března 1824
Místo narození	Litomyšl, Rakouské císařství (dnešní Česko)
Datum úmrtí	12. května 1884 (ve věku 60 let)
Místo úmrtí	Praha, Rakousko-Uhersko
Rodiče	František Smetana, Barbora Smetanová (rozená Lynková)
Manželka	Kateřina Kolářová (1849–1859), Bettina Ferdinandi (1860–1884)
Profese	Hudební skladatel, dirigent, klavírista, pedagog
Ocenění	(např. posmrtně uvedení do Dvorany slávy české hudby)

Rozbalit box

Obsah boxu

Bedřich Smetana (2. března 1824, Litomyšl – 12. května 1884, Praha) byl přední český hudební skladatel, dirigent, klavírista a pedagog období romantismu. Je považován za zakladatele české národní hudby a jeho dílo je úzce spjato s formováním české národní identity v 19. století.

Životopis

Bedřich Smetana se narodil v Litomyšli jako jedenácté dítě v rodině sládka Františka Smetany. Od mládí projevoval mimořádné hudební nadání; již ve čtyřech letech hrál na housle a v šesti letech poprvé veřejně vystoupil jako klavírista. Rodina se často stěhovala, což Smetanovi umožnilo poznat různá prostředí.

V letech 1843–1847 studoval Smetana kompozici a teorii u Josefa Proksche v Praze. Během studií se živil jako učitel hudby v šlechtických rodinách, například u hraběte Leopolda Thuna. V roce 1848 se pokusil založit vlastní hudební školu, avšak s omezeným úspěchem.

Od roku 1856 působil pět let jako pedagog a dirigent ve švédském Göteborg, kde získal cenné zkušenosti a dosáhl uznání jako skladatel a interpret. V této době zkomponoval několik významných orchestrálních děl, jako jsou symfonické básně Richard III., Valdštýnův tábor a Hakon Jarl, ovlivněné Lisztovou hudbou.

Po návratu do Prahy v roce 1861 se Smetana aktivně zapojil do českého kulturního života. Stal se jedním z nejvýznamnějších propagátorů národní hudby a usiloval o vytvoření české opery. Od roku 1866 působil jako kapelník v Prozatímním divadle (předchůdci Národního divadla), kde se zasazoval o uvádění českých děl a sám zde premiéroval své opery.

V roce 1874 postihla Smetanu tragická hluchota, kterou pravděpodobně způsobila syfilis. Navzdory tomuto handicapu, který ho donutil vzdát se dirigentské činnosti, pokračoval v intenzivní skladatelské práci a vytvořil svá nejvýznamnější díla, včetně cyklu symfonických básní Má vlast a opery Libuše. Smetanova duševní nemoc se postupně zhoršovala, a v roce 1884 byl převezen do Ústavu pro choromyslné v Praze, kde krátce nato zemřel. Je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Dílo

Smetanovo dílo představuje vrchol české hudební romantismu a je základním kamenem české národní hudby. Jeho tvorba je silně inspirována českou lidovou hudbou, historií a krajinou.

Opery

Smetana je považován za zakladatele české národní opery. Jeho opery často reflektují historické události, mytologii nebo běžný život.

Braniboři v Čechách (1863) – první opera, historické téma z doby husitských válek.
Prodaná nevěsta (1866) – nejslavnější česká komická opera, dodnes uváděná po celém světě. Vypráví o venkovské lásce a intrikách.
Dalibor (1868) – historická opera inspirovaná pověstí o rytíři Daliborovi z Kozojed.
Dvě vdovy (1874) – komická opera s tématem lásky a předsudků.
Hubička (1876) – lyrická opera z venkovského prostředí.
Tajemství (1878) – komická opera o dvou znepřátelených rodinách.
Libuše (1872, premiéra 1881) – slavnostní opera, určená pro otevření Národního divadla. Odráží legendu o kněžně Libuši a založení českého státu.
Čertova stěna (1882) – poslední Smetanova opera, s prvky pohádky.

Symfonické básně

Má vlast (cyklus šesti symfonických básní, 1874–1879) – vrchol Smetanovy tvorby a jedno z nejvýznamnějších děl české klasické hudby. Jednotlivé části jsou:
- Vyšehrad
- Vltava
- Šárka
- Z českých luhů a hájů
- Tábor
- Blaník
Richard III. (1858)
Valdštýnův tábor (1859)
Hakon Jarl (1861)

Komorní hudba

Smyčcový kvartet č. 1 e moll „Z mého života“ (1876) – autobiografické dílo, které reflektuje skladatelův život, včetně nástupu hluchoty.
Smyčcový kvartet č. 2 d moll (1882)
Trio g moll pro housle, violoncello a klavír (1855)

Klavírní díla

Různé polky, České tance, valčíky a charakterní skladby.

Význam

Bedřich Smetana je považován za otce české národní hudby. Jeho dílo položilo základy pro rozvoj české klasické hudby a inspirovalo další generace českých skladatelů, jako byl například Antonín Dvořák. Smetana dokázal ve své hudbě zachytit ducha českého národa, jeho historii, krajinu a lidový charakter, a to vše s mistrovskou formou a melodickou invencí. Jeho opery se staly pilířem českého operního repertoáru a cyklus Má vlast je dodnes symbolem české identity. Navzdory tragickému osudu a ztrátě sluchu dokázal vytvořit díla, která patří k vrcholům světové hudby.

Pro laiky

Představte si, že existuje skladatel, který dokázal do hudby "namalovat" celou zemi. To byl Bedřich Smetana! On je ten, kdo napsal slavnou hudbu Vltava, kde slyšíte, jak se potůček mění v řeku, proplouvá krajinou kolem hradů a vesnic. Je to jako poslouchat příběh o Česku, jen v hudbě. Smetana byl taky mistr oper, hlavně napsal Prodaná nevěsta, což je taková vtipná a krásná opera o lásce na venkově. A co je na něm nejúžasnější? Ke konci života úplně ohluchl, ale i přesto dokázal složit svá největší díla! Byl to génius, který nám dal hudbu, která je dodnes srdcem české kultury.

Externí odkazy

Kategorie