Přeskočit na obsah

1505

Z Infopedia
Verze z 29. 12. 2025, 08:46, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

1505
Tisíciletí2. tisíciletí
Století16. století

Rok 1505 (MDV) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře začal ve středu. Byl to významný rok v období vrcholné renesance a na počátku věku objevů, charakterizovaný pokračující evropskou expanzí, politickými změnami v Evropě a významnými kulturními počiny.

🌍 Události

🇪🇺 Evropa

🌏 Asie

🌎 Amerika

  • Pokračovala španělská kolonizace Karibiku, zejména ostrova Hispaniola. Evropské nemoci a nucené práce nadále drasticky snižovaly populaci původních obyvatel z kmene Taínů.
  • Kryštof Kolumbus se po své čtvrté a poslední cestě vrátil do Španělska ve špatném zdravotním stavu a následující rok zemřel. Jeho role v objevování Nového světa byla postupně zastiňována dalšími mořeplavci a conquistadory.

🎨 Umění a kultura

🔬 Věda a technika

  • Pokračoval rozvoj kartografie díky novým informacím z portugalských a španělských objevů. Mapy začaly přesněji zobrazovat pobřeží Afriky, Indie a nově objevené země v Americe.
  • V Německu se zdokonalovala technologie knihtisku, což umožnilo rychlejší a levnější šíření myšlenek, včetně humanistických textů a později i reformačních spisů.

👶 Narození

💀 Úmrtí

💡 Pro laiky

Rok 1505 si můžeme představit jako dobu, kdy se svět rychle "zmenšoval" a zároveň měnil.

  • Věk objevů v plném proudu: Představte si, že Evropané, hlavně Portugalci a Španělé, byli jako dnešní vesmírní průzkumníci. V roce 1505 poprvé přistáli na Srí Lance a v Indii založili stálou "základnu" s místokrálem. Nebylo to už jen o obchodu, ale o budování impérií tisíce kilometrů od domova. To odstartovalo první vlnu globalizace, která propojila kontinenty, ale často za cenu násilí a podmanění si místních obyvatel.
  • Král versus šlechta v Polsku: V Polsku se stalo něco, co bylo ve zbytku Evropy neobvyklé. Šlechta si prosadila zákon Nihil novi ("nic nového bez nás"). To znamenalo, že král nemohl sám rozhodovat o důležitých věcech a musel mít souhlas šlechtického sněmu. Byla to vlastně raná forma parlamentní demokracie, i když jen pro tu nejvyšší vrstvu. Zatímco jinde v Evropě králové svou moc posilovali (absolutismus), Polsko se vydalo jinou cestou.
  • Předzvěst velké změny v církvi: Mladý student práv jménem Martin Luther se v bouřce tak bál o život, že slíbil Bohu, že se stane mnichem. Tento osobní zážitek ho nasměroval na dráhu, která o dvanáct let později vedla k rozpoutání reformace a rozdělení západního křesťanství. V roce 1505 to byla jen osobní událost, ale s obrovskými budoucími následky.


Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025