1686
Obsah boxu
Rok 1686 (MDCLXXXVI) byl nepřestupný rok, který podle gregoriánského kalendáře započal v úterý. Tento rok je významný především pokračující Velkou tureckou válkou, v níž Svatá liga dosáhla klíčového vítězství dobytím Budína, a formováním Augšpurské ligy jako koalice proti expanzivní politice francouzského krále Ludvíka XIV.
🌍 Události
Evropa
- 26. ledna – Císař Leopold I. podepisuje ve Vídni alianční smlouvu s braniborským kurfiřtem Fridrichem Vilémem I., který se zavazuje poskytnout vojenskou pomoc proti Osmanské říši výměnou za uznání svých nároků ve Slezsku.
- 6. května – Rusko a Polsko-litevská unie podepisují tzv. Věčný mír. Smlouva potvrzuje Andrusovské příměří z roku 1667. Rusko získává trvalou kontrolu nad Levobřežní Ukrajinou, Kyjevem, Záporožím, Smolenskem a Černihivem. Rusko se zároveň připojuje k protiturecké koalici (Svaté lize).
- 18. června – Vojska Svaté ligy pod velením Karla V. Lotrinského zahajují obléhání Budína (dnešní Budapešť), klíčové osmanské pevnosti v Uhrách.
- 9. července – Císař Leopold I., Španělsko, Švédsko, Bavorsko a další říšské státy formují Augšpurskou ligu. Jednalo se o obrannou alianci namířenou proti francouzské expanzi krále Ludvíka XIV.
- 2. září – Po 78 dnech obléhání dobývají vojska Svaté ligy Budín. Pád této pevnosti po 145 letech osmanské nadvlády je zlomovým bodem Velké turecké války a otevírá cestu k osvobození zbytku Uher. Během dobývání je město těžce poškozeno a velká část obyvatelstva, včetně místní židovské komunity, je zmasakrována.
- V Anglii král Jakub II. pokračuje ve své prokatolické politice, což vyvolává rostoucí napětí s protestantským parlamentem. Zřizuje soudní dvůr Court of Ecclesiastical Commission, aby mohl trestat duchovní anglikánské církve.
- Ve Francii pokračuje perzekuce hugenotů po zrušení Ediktu nantského v předchozím roce. Mnoho z nich prchá do Nizozemí, Pruska a Anglie.
Benátská republika pod velením Francesca Morosiniho dobývá v rámci morejské války (součást Velké turecké války) pevnost Nafplio na Peloponésu.
Asie
- V Mughalské říši dobývá císař Aurangzéb sultanát Bídžápur.
Nizozemská Východoindická společnost (VOC) upevňuje svou moc na Jávě a dalších ostrovech indonéského souostroví.
Amerika
- Francouzský objevitel René-Robert Cavelier de La Salle zakládá na pobřeží Texasu osadu Fort St. Louis, což posiluje francouzské nároky na tuto oblast a vede ke konfliktu se Španělskem.
🔬 Věda a umění
- Isaac Newton dokončuje první knihu svého monumentálního díla Philosophiæ Naturalis Principia Mathematica (matematické principy přírodní filozofie), které bude publikováno v následujícím roce a položí základy klasické mechaniky.
- Francouzský architekt Jules Hardouin-Mansart dokončuje stavbu Place des Victoires v Paříži na oslavu vojenských vítězství krále Ludvíka XIV.
- V Paříži je otevřena první veřejná kavárna, Café Procope, která se stane centrem pařížského intelektuálního a uměleckého života.
- V Itálii působí houslový mistr Arcangelo Corelli, jehož dílo má zásadní vliv na vývoj concerta grossa a sonáty.
- V Nizozemí malíř Rembrandtův žák Aert de Gelder pokračuje v tvorbě v mistrově stylu, který je již považován za nemoderní v porovnání s elegantnějším francouzským stylem.
👶 Narození
- 24. května – Daniel Gabriel Fahrenheit, německý fyzik a vynálezce, tvůrce Fahrenheitovy teplotní stupnice († 1736)
- 31. května – António Manoel de Vilhena, velmistr Maltézského řádu († 1736)
- 6. července – Antoine de Jussieu, francouzský přírodovědec a botanik († 1758)
- 19. července – Vasilij Tatiščev, ruský státník, historik a geograf († 1750)
- 17. srpna – Nicola Porpora, italský hudební skladatel a učitel zpěvu († 1768)
- 24. prosince – Hakuin Ekaku, japonský zenový mistr a reformátor školy Rinzai († 1769)
- neznámé datum – Andrej Osterman, ruský státník německého původu († 1747)
⚰️ Úmrtí
- 21. května – Otto von Guericke, německý fyzik, vynálezce a politik, známý svými experimenty s vakuem (Magdeburské polokoule) (* 1602)
- 11. listopadu – Ludvík II. Bourbon-Condé, francouzský vojevůdce, známý jako Velký Condé (* 1621)
- 5. prosince – Niels Stensen (Nicolaus Steno), dánský vědec a biskup, průkopník anatomie a geologie (* 1638)
- neznámé datum – John Playford, anglický hudební vydavatel a skladatel (* 1623)
💡 Pro laiky: Svět na konci 17. století
Představte si svět v roce 1686 jako šachovnici, kde se hraje o moc, víru a bohatství. V Evropě je hlavním hráčem francouzský král Ludvík XIV., "Král Slunce", který buduje obrovský palác ve Versailles a snaží se rozšířit svou moc. Proti němu se ostatní státy, jako je Svatá říše římská (vedená Habsburky), Španělsko a Švédsko, spojují do obranných aliancí, jako byla právě vytvořená Augšpurská liga.
Na východě Evropy probíhá velký boj mezi křesťanskými mocnostmi a Osmanskou říší. Turci, kteří ještě před pár lety obléhali Vídeň, jsou nyní na ústupu. Dobytí Budína v tomto roce je obrovským symbolem jejich slábnoucí moci. Do tohoto konfliktu se nově zapojuje i sílící Rusko.
Zároveň probíhá "vědecká revoluce". Lidé jako Isaac Newton nepohlížejí na svět už jen skrze náboženství, ale snaží se ho popsat pomocí matematiky a experimentů. Jejich objevy mění chápání vesmíru, gravitace a pohybu a pokládají základy moderní vědy. Zatímco se v Evropě bojuje a bádá, na jiných kontinentech, v Americe a Asii, evropské mocnosti zakládají kolonie, obchodují s kořením, cukrem a bohužel i s otroky, a rozšiřují tak svůj vliv po celém světě.