1655

Rozbalit box

Obsah boxu

1655 (MDCLV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal v pátek. Tento rok je hluboce zapsán v dějinách Evropy jako počátek ničivé Druhé severní války, která dramaticky přepsala mocenskou mapu v oblasti Baltu. V Anglii se upevňoval režim Olivera Cromwella, zatímco v koloniích docházelo k významným změnám, jako bylo anglické dobytí Jamajky. Ve vědě se jednalo o přelomový rok díky objevům Christiaana Huygense.

🌍 Události

🇪🇺 Evropa

**Začátek Druhé severní války (Potopa):**

   *   21. července – Švédská armáda pod velením krále Karla X. Gustava vtrhla na území Polsko-litevské unie. Tato invaze, známá v polských dějinách jako Potopa (Potop), byla motivována švédskou snahou o ovládnutí Pobaltí a oslabením polského státu, který byl již vyčerpán válkou s Ruskem a povstáním Bohdana Chmelnického.
   *   25. července – V bitvě u Ujście se polská šlechta z Velkopolska vzdala bez boje švédským silám a uznala Karla X. Gustava za svého ochránce.
   *   8. září – Švédská vojska bez boje obsadila Varšavu.
   *   31. října – Švédská armáda drtivě porazila polské síly v bitvě u Wojnicze.
   *   19. října – Švédové dobyli Krakov. Polský král Jan II. Kazimír Vasa uprchl do Slezska.
   *   20. října – Kėdainiaiská unie: Litevský hejtman Janusz Radziwiłł podepsal smlouvu, kterou se Litevské velkoknížectví odtrhlo od Polska a vstoupilo do unie se Švédskem, čímž uznalo Karla X. Gustava za svého velkoknížete.
   *   18. listopadu – Začalo švédské obléhání kláštera Jasná Hora v Čenstochové. Hrdinná obrana kláštera se později stala symbolem polského odporu.

**Anglie a Commonwealth:**

   *   březen – V Anglii vypuklo Penruddockovo povstání, neúspěšný pokus royalistů o svržení Protektorátu Olivera Cromwella.
   *   10. května – Anglické expediční síly pod velením admirála Williama Penna a generála Roberta Venablese dobyly ostrov Jamajka, který byl do té doby španělskou kolonií. Tento akt byl součástí Cromwellova širšího plánu, tzv. Western Design, zaměřeného na oslabení španělského vlivu v Karibiku.
   *   V reakci na povstání a rostoucí nestabilitu zavedl Oliver Cromwell v Anglii přímou vojenskou vládu, tzv. Vládu generálmajorů (Rule of the Major-Generals). Země byla rozdělena na jedenáct vojenských okruhů, každý pod správou generálmajora, který měl za úkol dohlížet na výběr daní a morálku obyvatelstva.

**Ostatní události v Evropě:**

   *   7. ledna – Zemřel papež Inocenc X..
   *   7. dubna – Fabio Chigi byl zvolen papežem a přijal jméno Alexandr VII..
   *   24. dubna – V Savojském vévodství došlo k masakru protestantských Valdenských, známému jako Piemontské Velikonoce. Událost vyvolala vlnu pobouření v protestantské Evropě, zejména v Anglii, kde na ni reagoval básník John Milton slavným sonetem On the Late Massacre in Piedmont.
   *   Nizozemská Východoindická společnost dobyla portugalskou pevnost Colombo na Cejlonu (dnešní Srí Lanka).

🌎 Amerika

15. září – V kolonii Nové Nizozemí vypukla tzv. Válka broskvového stromu (Peach Tree War). Jednalo se o rozsáhlý útok indiánského kmene Susquehannocků a jejich spojenců na nizozemské osady v reakci na zabití indiánské ženy, která kradla broskve. Útok vedl k dočasnému opuštění mnoha osad a velkému napětí mezi kolonisty a domorodci.

🌏 Asie

V Mughalské říši pokračovala vláda císaře Šáhdžahána, období architektonického a kulturního rozkvětu.
V Číně upevňovala svou moc mandžuská dynastie Čching.

🔬 Věda a umění

25. března – Nizozemský astronom, fyzik a matematik Christiaan Huygens objevil největší měsíc planety Saturn, který později pojmenoval Titan.
Christiaan Huygens také na základě svých pozorování správně usoudil, že Saturn je obklopen prstencem, který se planety nedotýká. Tím vyřešil záhadu, která astronomy trápila od dob Galilea Galileiho. Své závěry publikoval jako anagram.
V Amsterdamu byla slavnostně otevřena nová radnice (dnes Královský palác v Amsterdamu), velkolepá stavba symbolizující bohatství a moc města v době jeho zlatého věku. Architektem byl Jacob van Campen.
Francouzský spisovatel Molière a jeho divadelní společnost Troupe du Monsieur úspěšně vystupovali na francouzském venkově.

👶 Narození

13. května – Inocenc XIII., papež († 1724)
4. května – Bartolomeo Cristofori, italský výrobce hudebních nástrojů, vynálezce klavíru († 1731)
24. listopadu – Karel XI., švédský král († 1697)
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská, císařovna, manželka Leopolda I. († 1720)
Jacques-Nicolas Colbert, francouzský arcibiskup († 1707)

♰ Úmrtí

7. ledna – Inocenc X., papež (* 1574)
25. února – Daniel Heinsius, nizozemský učenec a básník (* 1580)
28. července – Cyrano de Bergerac, francouzský spisovatel a dramatik, předloha pro slavnou hru Edmonda Rostanda (* 1619)
24. října – Pierre Gassendi, francouzský filozof, kněz, vědec a matematik (* 1592)
Adriaen van der Donck, nizozemský právník a jeden z prvních osadníků v Novém Nizozemí (* cca 1618)
Roberto de Nobili, italský jezuitský misionář v Indii (* 1577)

💡 Pro laiky

Rok 1655 se odehrával v době, které se říká raný novověk. Evropa se stále vzpamatovávala z obrovské a ničivé Třicetileté války (1618–1648), která změnila politickou i náboženskou mapu kontinentu.

**Polsko-litevská unie v problémech:** Představte si obrovský stát, větší než dnešní Francie, který byl ale velmi zranitelný. Neměl silnou centrální vládu a jeho král byl volen šlechtou, která si hlídala svá privilegia. V roce 1655 byl tento stát už oslabený velkým povstáním na Ukrajině a válkou s Ruskem. Do této situace vtrhlo silné a moderně vyzbrojené Švédsko, které chtělo ovládnout obchod v Baltském moři. Pro Poláky to byla katastrofa, kterou nazvali "Potopa", protože se přes jejich zemi převalila cizí armáda jako povodeň.

**Anglie bez krále:** V Anglii v té době nevládl král. Po občanské válce byl král Karel I. popraven a vlády se ujal Oliver Cromwell, schopný vojevůdce a přísný puritán. Jeho vláda, zvaná Protektorát, byla v podstatě vojenskou diktaturou. Cromwell se snažil v zemi udržet pořádek a zároveň posílit vliv Anglie ve světě, což se mu podařilo například zabráním Jamajky Španělům.

**Objevování vesmíru:** Zatímco na Zemi zuřily války, lidé se stále dívali ke hvězdám. Nizozemec Christiaan Huygens pomocí vylepšeného dalekohledu objevil první měsíc u planety Saturn a jako první pochopil, co jsou záhadné "uši", které u planety viděl už Galileo Galilei – byl to prstenec. Byl to obrovský krok v poznávání naší sluneční soustavy.

Šablona:Aktualizováno