Smetana
Obsah boxu
Šablona:Infobox - hudební skladatel Šablona:Různé významy Bedřich Smetana (* 2. března 1824, Litomyšl – † 12. května 1884, Praha) byl významný český hudební skladatel období romantismu. Je považován za zakladatele moderní české národní hudby. Jeho dílo, hluboce spjaté s českou historií, mýty a přírodou, zahrnuje světoznámé opery jako Prodaná nevěsta a cyklus symfonických básní Má vlast. Přestože v závěru života tragicky ohluchl, právě v tomto období složil svá nejzásadnější díla.
📜 Život
👶 Dětství a mládí (1824–1847)
Bedřich Smetana se narodil v Litomyšli jako první syn a jedenácté dítě sládka Františka Smetany. Jeho hudební nadání se projevilo velmi brzy. Již ve čtyřech letech hrál na housle a v šesti letech poprvé veřejně vystoupil jako klavírista. Otec jeho talent podporoval, ale trval na řádném všeobecném vzdělání. Smetana studoval na gymnáziích v Jindřichově Hradci, Jihlavě a Německém Brodě, ale jeho zájem se plně soustředil na hudbu a společenský život.
V roce 1843 odešel proti vůli otce do Prahy, kde se hodlal plně věnovat hudbě. Zpočátku žil ve velké chudobě, ale brzy získal místo učitele hudby v rodině hraběte Leopolda Thuna. Současně studoval kompozici a hru na klavír u Josefa Proksche. V této době se také sblížil se svou budoucí první ženou, klavíristkou Kateřinou Kolářovou.
🎹 Počátky kariéry a revoluční rok 1848
Po ukončení studií si v roce 1848 Smetana v Praze otevřel vlastní hudební ústav. Jeho snem bylo stát se koncertním klavíristou po vzoru svého idolu Franze Liszta, s nímž si i dopisoval. Aktivně se zúčastnil revolučního dění v roce 1848, stal se členem Národní gardy a složil několik vlasteneckých pochodů. Po porážce revoluce a nastolení Bachova absolutismu se jeho situace zhoršila.
V roce 1849 se oženil s Kateřinou Kolářovou. Z jejich manželství se narodily čtyři dcery, avšak tři z nich v dětském věku zemřely, což byla pro Smetanu obrovská osobní tragédie. Zármutek z této ztráty ztvárnil ve svém Klavírním triu g moll z roku 1855.
🇸🇪 Působení ve Švédsku (1856–1861)
Zklamaný politickou situací v Čechách a sužován osobními tragédiemi přijal Smetana v roce 1856 nabídku na místo dirigenta Filharmonické společnosti ve švédském Göteborgu. Zde působil jako dirigent, klavírista i pedagog a získal si značné uznání. Během švédského pobytu se seznámil s moderními kompozičními postupy, zejména s dílem Franze Liszta a Hector Berlioze, což ho inspirovalo k napsání prvních tří symfonických básní v lisztovském duchu: Richard III., Valdštýnův tábor a Hakon Jarl.
V roce 1859 zemřela na tuberkulózu jeho žena Kateřina. O rok později se Smetana podruhé oženil s o šestnáct let mladší Bettinou Ferdinandiovou.
🎭 Návrat do Prahy a Prozatímní divadlo (1861–1874)
Po uvolnění politických poměrů v Rakouském císařství (tzv. Říjnový diplom) se Smetana v roce 1861 vrátil natrvalo do Prahy. Stal se ústřední postavou českého hudebního života, sbormistrem pěveckého spolku Hlahol a hudebním kritikem. Jeho hlavním cílem bylo vytvořit českou národní operu.
V roce 1866 byla s velkým úspěchem uvedena jeho první opera Braniboři v Čechách na libreto Karla Sabiny. Ještě téhož roku následovala premiéra komické opery Prodaná nevěsta, která se postupně stala nejhranější českou operou a symbolem národní hudby. V roce 1866 byl Smetana jmenován prvním kapelníkem Prozatímního divadla. V této funkci uvedl řadu děl světového repertoáru i novinky českých autorů, například Antonína Dvořáka. Během svého působení v divadle složil další opery: historickou tragédii Dalibor (1868) a slavnostní operu Libuše, určenou pro budoucí otevření Národního divadla. Jeho působení v divadle však provázely spory a intriky, které podkopávaly jeho zdraví.
🧏♂️ Hluchota a vrcholné tvůrčí období (1874–1884)
Na podzim roku 1874 postihla Smetanu katastrofa – v důsledku postupující nemoci (pravděpodobně syfilis) zcela ohluchl. Musel se vzdát místa v divadle a stáhnout se z veřejného života. Uchýlil se do myslivny v Jabkenicích u své dcery Žofie.
Paradoxně právě v tomto období, v naprostém tichu, vytvořil svá největší mistrovská díla. Mezi lety 1874 a 1879 zkomponoval cyklus šesti symfonických básní Má vlast, oslavu české krajiny, historie a mýtů. V roce 1876 složil autobiografický Smyčcový kvartet č. 1 e moll "Z mého života", v jehož finále je slyšet vysoký tón symbolizující počátek jeho hluchoty. Pokračoval i v operní tvorbě (Hubička, Tajemství, Čertova stěna) a věnoval se klavírním cyklům (Sny, České tance).
V posledních letech života se jeho zdravotní stav prudce zhoršoval, projevovaly se u něj psychické potíže. V dubnu 1884 byl převezen do Ústavu pro choromyslné v Praze, kde 12. května zemřel. Byl pohřben na Vyšehradském hřbitově za účasti tisíců lidí.
🎶 Hudební styl a význam
Bedřich Smetana je považován za zakladatele české národní hudby. Jeho styl vychází z evropského romantismu, zejména z odkazu Franze Liszta a Hectora Berlioze, ale obohacuje jej o specificky české prvky.
- Národní prvky: Ve svých dílech vědomě využíval intonace a rytmy českých lidových písní a tanců, především polky. Témata svých oper a symfonických básní čerpal z české historie (Dalibor, Libuše), pověstí (Šárka, Vyšehrad) a venkovského života (Prodaná nevěsta, Z českých luhů a hájů).
- Programní hudba: Byl mistrem programní hudby, tedy skladeb, které vyjadřují mimohudební obsah – příběh, obraz nebo myšlenku. Vrcholem tohoto umění je cyklus Má vlast.
- Dramatická síla: Jeho opery se vyznačují mistrnou hudební charakteristikou postav a dramatickou stavbou. Dokázal vytvořit jak odlehčenou komedii (Prodaná nevěsta), tak monumentální historickou tragédii (Dalibor).
- Odkaz: Smetanovo dílo položilo základy, na kterých stavěli další generace českých skladatelů, jako byli Antonín Dvořák, Zdeněk Fibich nebo Leoš Janáček. Jeho hudba se stala nedílnou součástí české národní identity.
🎼 Dílo
Smetanovo dílo je rozsáhlé a zahrnuje všechny hlavní hudební formy své doby.
Opery
- Braniboři v Čechách (1863)
- Prodaná nevěsta (1866)
- Dalibor (1868)
- Libuše (1872)
- Dvě vdovy (1874)
- Hubička (1876)
- Tajemství (1878)
- Čertova stěna (1882)
- Viola (fragment, nedokončeno)
Symfonické básně
- Cyklus Má vlast (1874–1879)
- Richard III. (1858)
- Valdštýnův tábor (1859)
- Hakon Jarl (1861)
- Pražský karneval (nedokončeno)
Komorní hudba
- Smyčcový kvartet č. 1 e moll "Z mého života" (1876)
- Smyčcový kvartet č. 2 d moll (1883)
- Klavírní trio g moll, op. 15 (1855)
- Z domoviny, dvě dua pro housle a klavír (1880)
Klavírní tvorba
- Šest charakteristických skladeb, op. 1 (1848)
- Lístky do památníku
- Sny (1875)
- České tance (2 řady, 1877 a 1879)
- Četné polky, etudy a další drobné skladby
🏛️ Odkaz a památka
Bedřich Smetana je v Česku vnímán jako národní umělec a jeho odkaz je pečlivě udržován.
- Muzeum Bedřicha Smetany: Nachází se v Praze na Novotného lávce s výhledem na Karlův most a Pražský hrad.
- Smetanova Litomyšl: Mezinárodní operní festival, který se každoročně koná v jeho rodném městě.
- Pražské jaro: Prestižní mezinárodní hudební festival, který je tradičně zahajován 12. května, v den výročí Smetanova úmrtí, provedením cyklu Má vlast.
- Pomníky a názvy: Po Smetanovi jsou pojmenovány četné ulice, náměstí, divadla (např. Smetanovo divadlo, dnes Státní opera Praha), sady a hudební tělesa po celé zemi. Jeho pomníky stojí v mnoha českých městech.