Trombus
Obsah boxu
Šablona:Infobox - onemocnění Trombus (z řeckého θρόμβος, sraženina) je krevní sraženina vytvořená zaživa uvnitř cévy nebo srdce, která je pevně přichycena k cévní stěně. Jedná se o patologický proces zvaný trombóza, který může vést k částečnému nebo úplnému ucpání průsvitu cévy a následným závažným komplikacím, jako je ischémie nebo infarkt. Je nutné jej odlišovat od posmrtně vzniklé krevní sraženiny (cruor postmortalis), která je volně uložena v cévách a má jinou strukturu.
⚙️ Vznik a složení
Vznik trombu je komplexní proces, který je tradičně vysvětlován pomocí tzv. Virchowovy triády. Ta zahrnuje tři hlavní faktory, které přispívají k formování trombu:
1. Poškození cévní stěny (endotelu): Endotel je vnitřní výstelka cév, která má za normálních okolností protisrážlivé vlastnosti. Jeho poškození (např. aterosklerotickým plátem, zánětem, traumatem nebo vysokým krevním tlakem) odhalí podkladové vrstvy, což aktivuje krevní destičky a spouští koagulační kaskádu. 2. Změny v proudění krve (hemodynamické změny): Zpomalení krevního proudu (stáza) nebo naopak turbulentní proudění narušuje laminární tok krve. Ke stáze dochází typicky v hlubokých žilách dolních končetin při imobilizaci. Turbulentní proudění se vyskytuje v místech zúžení cév nebo v srdečních výdutích (aneurysma). Změny v proudění umožňují delší kontakt prokoagulačních faktorů s endotelem a hromadění aktivovaných destiček. 3. Zvýšená srážlivost krve (hyperkoagulační stav): Jedná se o stav, kdy je rovnováha mezi prokoagulačními a antikoagulačními mechanismy posunuta ve prospěch srážení. Může být vrozený (např. Leidenská mutace) nebo získaný (např. při nádorových onemocněních, v těhotenství, při užívání hormonální antikoncepce nebo při dehydrataci).
Samotný trombus je tvořen sítí fibrinových vláken, ve které jsou zachyceny krevní elementy: krevní destičky (trombocyty), červené krvinky (erytrocyty) a v menší míře i bílé krvinky (leukocyty).
🩺 Typy trombů
Podle složení a místa vzniku se tromby dělí na několik základních typů:
⚪ Bílý trombus
Nazývaný také destičkový nebo aglutinační trombus. Skládá se převážně z krevních destiček a fibrinu. Vzniká v místech s rychlým prouděním krve, typicky v tepnách na povrchu aterosklerotických plátů. Makroskopicky je šedobílý, křehký a pevně lne ke stěně cévy.
🔴 Červený trombus
Nazývaný také koagulační nebo stagnační trombus. Je tvořen převážně fibrinouvou sítí s velkým množstvím zachycených červených krvinek, které mu dodávají tmavě červenou barvu. Vzniká v místech pomalého toku krve, nejčastěji v žilách dolních končetin (viz hluboká žilní trombóza). Je méně pevně přichycen ke stěně a má větší tendenci k odtržení a vzniku embolie.
🟠 Smíšený (laminovaný) trombus
Je nejčastějším typem. Vzniká postupným narůstáním, kdy se střídají vrstvy bílého a červeného trombu. Na řezu jsou patrné charakteristické proužky, tzv. Zahnovy linie, které odpovídají střídání vrstev destiček s fibrinem (světlejší) a vrstev s erytrocyty (tmavší). Tento typ se často nachází v srdečních výdutích nebo velkých tepnách.
🔬 Hyalinní trombus
Je mikroskopický trombus tvořený převážně fibrinem a krevními destičkami. Vyskytuje se v kapilárách a venulách při stavech, jako je diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC) nebo trombotická trombocytopenická purpura.
🗺️ Lokalizace a osud trombu
Tromby se mohou vytvořit v kterékoliv části kardiovaskulárního systému.
- Žilní trombóza: Nejčastěji v hlubokých žilách dolních končetin a pánve.
- Arteriální trombóza: Často v koronárních tepnách (infarkt myokardu), mozkových tepnách (ischemická cévní mozková příhoda) nebo tepnách končetin.
- Kardiální tromby: V srdečních síních (při fibrilaci síní), na chlopních (při endokarditidě) nebo na stěně komor po infarktu (nástěnný trombus).
Po svém vzniku může trombus projít několika změnami: 1. Propagace: Trombus narůstá po směru toku krve. 2. Rozpuštění (fibrinolýza): Tělu vlastní fibrinolytický systém může menší tromby zcela rozpustit. 3. Embolizace: Část nebo celý trombus se utrhne a je krevním proudem zanesen na jiné místo, kde ucpe cévu. Tomuto jevu se říká tromboembolie. Nejznámějším příkladem je plicní embolie. 4. Organizace a rekanalizace: Do trombu prorůstají fibroblasty a cévy, trombus se postupně mění na vazivovou tkáň a stává se součástí cévní stěny. Uvnitř této hmoty se mohou vytvořit nové kanálky, které částečně obnoví průtok krve (rekanalizace).
🚑 Komplikace
Přítomnost trombu v cévním řečišti může vést k život ohrožujícím stavům:
- Ischémie: Nedostatečné prokrvení tkáně za překážkou.
- Infarkt: Odumření tkáně (nekróza) v důsledku úplného zastavení přívodu krve. Příkladem je infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo infarkt střeva.
- Plicní embolie: Vmetení trombu z žil dolních končetin do plicních tepen, což může vést k náhlé smrti.
- Systémová embolizace: Embolizace z levého srdce nebo tepen do orgánů, jako je mozek, ledviny nebo slezina.
- Posttrombotický syndrom: Chronické poškození žil po proběhlé hluboké žilní trombóze, projevující se otoky, bolestí a kožními změnami.
🔬 Diagnostika a léčba
Diagnostika trombózy se opírá o klinické příznaky (otok, bolest, zarudnutí), laboratorní vyšetření (např. stanovení D-dimerů, což jsou produkty rozpadu fibrinu) a zobrazovací metody. Klíčovou metodou je ultrazvukové vyšetření cév (duplexní sonografie), dále se používá CT angiografie nebo magnetická rezonance.
Léčba je zaměřena na zastavení růstu trombu, jeho odstranění a prevenci recidivy. Používají se:
- Antikoagulancia (léky proti srážení krve): Například heparin, warfarin nebo novější přímá orální antikoagulancia (NOAC). Tyto léky "ředí krev" a zabraňují dalšímu srážení.
- Trombolytika: Léky, které aktivně rozpouštějí již vytvořený trombus (např. altepláza). Používají se u akutních stavů, jako je masivní plicní embolie nebo cévní mozková příhoda.
- Mechanická trombektomie: Invazivní zákrok, při kterém se trombus mechanicky odstraní pomocí katétru zavedeného do cévy.
🤔 Pro laiky
Představte si krevní oběh jako systém dálnic a silnic ve vašem těle. Krevní sraženina, která vznikne, když se říznete, je jako dočasná oprava silnice – je užitečná a zastaví "provoz" (krvácení) tam, kde je to potřeba.
Trombus je naproti tomu jako velká dopravní nehoda nebo zátaras, který vznikne uprostřed fungující dálnice bez zjevného důvodu. Způsobí masivní dopravní zácpu (ucpání cévy) a auta (kyslík a živiny) se nemohou dostat tam, kam potřebují (do orgánů jako srdce nebo mozek). Pokud se část této "nehody" (trombu) utrhne a začne se pohybovat po dálnici, může zablokovat jinou, menší silnici (cévy v plicích) a způsobit ještě větší katastrofu. Lékaři se pak snaží tento zátaras co nejrychleji rozpustit nebo odstranit, aby se provoz mohl opět obnovit.