Dermatologie

Rozbalit box

Obsah boxu

Dermatologie (z řeckého derma – kůže a logos – věda) je lékařský obor, který se specializuje na diagnostiku, léčbu a prevenci onemocnění kůže, vlasů, nehtů, potních a mazových žláz a přilehlých sliznic (například v ústní dutině a na genitáliích). Lékař specializující se na tento obor se nazývá dermatolog. Vzhledem k historickému a praktickému propojení je obor často označován jako dermatovenerologie, protože zahrnuje i diagnostiku a léčbu pohlavně přenosných nemocí, které se často projevují právě na kůži a sliznicích.

Kůže je největším orgánem lidského těla a plní řadu životně důležitých funkcí, včetně ochrany před vnějším prostředím, termoregulace a smyslového vnímání. Kožní projevy mohou být signálem vnitřních onemocnění, jako jsou autoimunitní onemocnění, alergie nebo nádorová onemocnění, což činí dermatologii interdisciplinárním oborem úzce spolupracujícím s internou, alergologií, onkologií a dalšími specializacemi.

📜 Historie

Zájem o kožní nemoci sahá až do starověku. Záznamy o léčbě kožních problémů lze nalézt ve staroegyptských papyrech, jako je Ebersův papyrus, i v textech Hippokrata a Galéna. Po staletí však byla dermatologie považována za součást vnitřního lékařství a neměla status samostatného oboru.

Moderní dermatologie se začala formovat až v 18. a 19. století. Za jednoho z otců moderní dermatologie je považován rakouský lékař Ferdinand von Hebra, který ve Vídni založil tzv. Vídeňskou dermatologickou školu. Společně se svým zetěm Moritzem Kaposim (který jako první popsal Kaposiho sarkom) klasifikoval kožní nemoci na základě jejich patologických změn, což byl revoluční přístup. Dalšími významnými postavami byli Angličan Robert Willan, který vytvořil první ucelenou klasifikaci kožních chorob, a Francouz Jean-Louis-Marc Alibert, který v Paříži založil první specializovanou kožní kliniku v nemocnici Hôpital Saint-Louis.

Ve 20. století došlo k obrovskému rozvoji díky pokrokům v mikrobiologii, imunologii a genetice. Objev antibiotik znamenal průlom v léčbě bakteriálních kožních infekcí, zatímco vývoj kortikosteroidů změnil léčbu zánětlivých onemocnění, jako je ekzém. V posledních desetiletích přináší revoluci v léčbě lupénky nebo melanomu biologická léčba.

🔬 Rozsah oboru

Dermatologie je široký obor, který zahrnuje několik specializovaných podoborů.

🩺 Klinická dermatologie

Tvoří základ oboru a zabývá se diagnostikou a léčbou běžných i vzácných kožních onemocnění. Mezi nejčastější problémy patří:

• Akné (Acne vulgaris): Zánětlivé onemocnění mazových žláz, typické pro období dospívání.
• Ekzém (dermatitida): Různé formy zánětu kůže, například atopický ekzém nebo kontaktní dermatitida.
• Lupénka (psoriáza): Chronické autoimunitní onemocnění projevující se červenými, šupinatými ložisky na kůži.
• Růžovka (rosacea): Chronické zánětlivé onemocnění postihující obličej, projevující se zarudnutím a pupínky.
• Infekční onemocnění:
  • Bakteriální:** Impetigo, erysipel.
  • Virové:** Opar, bradavice, pásový opar.
  • Plísňové (mykotické):** Dermatomykózy nohou, nehtů a kůže.
  • Parazitární:** Svrab, zavšivení.
• Onemocnění vlasů: Alopecie (ztráta vlasů), nadměrné ochlupení (hirsutismus).
• Onemocnění nehtů: Onychomykóza (plíseň nehtů), zarůstající nehty.

🔬 Dermatoonkologie

Tento podobor se zaměřuje na prevenci, diagnostiku a léčbu kožních nádorů, které patří mezi nejčastější nádorová onemocnění vůbec.

• Melanom: Nejzávažnější typ kožního nádoru, který vychází z pigmentotvorných buněk (melanocytů). Má vysoký potenciál tvořit metastázy.
• Bazaliom (bazocelulární karcinom): Nejčastější zhoubný kožní nádor. Roste pomalu a metastazuje jen vzácně, ale může být lokálně destruktivní.
• Spinaliom (spinocelulární karcinom): Druhý nejčastější kožní nádor, který má vyšší riziko metastazování než bazaliom.
• Prekancerózy: Stavy, které mohou předcházet vzniku zhoubného nádoru, například aktinická keratóza.

💉 Estetická a korektivní dermatologie

Tato rychle se rozvíjející oblast se zabývá zlepšením vzhledu kůže, vlasů a nehtů z kosmetických důvodů. Mezi běžné procedury patří:

• Aplikace botulotoxinu pro vyhlazení mimických vrásek.
• Aplikace dermálních výplní (např. na bázi kyseliny hyaluronové) pro korekci vrásek a objemu.
• Chemický peeling pro omlazení a zlepšení textury pleti.
• Laserová terapie pro odstranění pigmentových skvrn, žilek, ochlupení nebo tetování.
• Skleroterapie pro léčbu metličkových žilek.

🔬 Dermatopatologie

Jedná se o specializaci na pomezí dermatologie a patologie. Dermatopatolog zkoumá vzorky kůže (biopsie) pod mikroskopem, aby stanovil přesnou diagnózu kožního onemocnění, zejména u nádorů a složitých zánětlivých stavů.

🦠 Dermatovenerologie

Tato část oboru se věnuje diagnostice a léčbě pohlavně přenosných nemocí (STD). Mnoho z těchto nemocí, jako je syfilis, kapavka, genitální opar nebo infekce HPV, má výrazné kožní a slizniční projevy.

👶 Dětská dermatologie

Specializuje se na kožní onemocnění u novorozenců, kojenců, dětí a dospívajících. Řeší specifické problémy tohoto věku, jako jsou plenková dermatitida, atopický ekzém v dětském věku nebo vrozené kožní vady (névy).

⚙️ Diagnostické metody

Pro stanovení správné diagnózy využívají dermatologové řadu specializovaných metod:

• Anamnéza a klinické vyšetření: Základem je podrobný rozhovor s pacientem a důkladné vyšetření kůže, vlasů a nehtů pohledem a pohmatem.
• Dermatoskopie: Vyšetření kožních projevů, zejména pigmentových znamének, pomocí speciálního přístroje (dermatoskop), který umožňuje zvětšené a osvětlené zobrazení kožních struktur. Je klíčová pro včasnou diagnostiku melanomu.
• Biopsie kůže: Odběr malého vzorku tkáně pro histopatologické vyšetření. Provádí se v lokální anestezii a je nezbytná pro potvrzení diagnózy u nádorů a nejasných zánětlivých onemocnění.
• Kultivace a mikroskopie: Stěry nebo seškraby z kůže, nehtů či sliznic se vyšetřují pod mikroskopem nebo se kultivují pro průkaz bakterií, kvasinek nebo plísní.
• Alergologické testy: Nejčastěji se používají epikutánní (náplasťové) testy k diagnostice kontaktní alergie.
• Woodova lampa: Vyšetření pomocí ultrafialového světla, které pomáhá diagnostikovat některé plísňové a bakteriální infekce nebo poruchy pigmentace.

💊 Léčebné postupy

Léčba v dermatologii je rozmanitá a zahrnuje jak lokální, tak celkové přístupy.

• Lokální léčba: Aplikace léčivých přípravků přímo na postiženou kůži. Zahrnuje masti, krémy, gely, roztoky a pasty. Účinnými látkami mohou být kortikosteroidy, antibiotika, antimykotika, retinoidy nebo imunomodulátory.
• Systémová léčba: Podávání léků ve formě tablet, tobolek nebo injekcí, které působí na celý organismus. Používá se u závažnějších nebo rozsáhlých onemocnění. Patří sem antibiotika, antivirotika, retinoidy (např. isotretinoin na léčbu těžkého akné), imunosupresiva a moderní biologická léčba.
• Fototerapie: Léčba pomocí ultrafialového (UV) záření, nejčastěji UVB nebo UVA (často v kombinaci s fotosenzibilizující látkou – tzv. PUVA). Využívá se především u lupénky, atopického ekzému a vitiliga.
• Chirurgické zákroky:
  • Exstirpace:** Chirurgické odstranění kožních útvarů, především nádorů.
  • Kryoterapie:** Léčba zmrazením pomocí tekutého dusíku, používaná k odstranění bradavic nebo prekanceróz.
  • Elektrokoagulace:** Odstranění drobných útvarů pomocí vysokofrekvenčního elektrického proudu.
  • Laserová chirurgie:** Využití laseru k odstranění nebo ošetření různých kožních projevů.

🎓 Vzdělávání a specializace

Cesta k profesi dermatologa začíná absolvováním šestiletého studia na lékařské fakultě. Po získání titulu MUDr. následuje specializační příprava v oboru dermatovenerologie, která trvá v Česku obvykle pět let. Během této doby lékař pracuje na akreditovaném dermatologickém oddělení pod dohledem zkušenějších kolegů a absolvuje povinné stáže na jiných odděleních (např. interna, chirurgie). Příprava je zakončena složením atestační zkoušky, po které lékař získává plnou specializovanou způsobilost.

💡 Pro laiky

Dermatologie je lékařský obor, který se stará o zdraví naší kůže, vlasů a nehtů. Kůže je největší orgán těla a funguje jako ochranný štít proti vnějším vlivům, jako jsou bakterie, slunce nebo zranění. Zároveň nám pomáhá regulovat tělesnou teplotu a vnímat dotek.

• Proč jít k dermatologovi? K dermatologovi byste měli zajít, pokud vás trápí například úporné akné, vyrážka, která nemizí, svědění kůže, vypadávání vlasů nebo pokud si všimnete podezřelého znaménka. Zvláště důležité je nechat si zkontrolovat jakékoliv znaménko, které mění tvar, velikost, barvu nebo začne svědit či krvácet – mohlo by jít o nebezpečný kožní nádor.
• Co je to biopsie? Když lékař neví jistě, o jakou kožní nemoc se jedná, může odebrat malý kousek kůže (v místním znecitlivění, takže to nebolí) a poslat ho na rozbor pod mikroskopem. Tomuto zákroku se říká biopsie a pomáhá určit přesnou diagnózu.
• Jaký je rozdíl mezi krémem a mastí? Oba přípravky se mažou na kůži, ale liší se poměrem vody a tuku. Krém obsahuje více vody, snadno se roztírá a vstřebává, je vhodný na mokvající nebo ochlupená místa. Mast je naopak velmi tučná, hůře se vstřebává, ale vytváří na kůži ochranný film a je ideální na suchou, šupinatou kůži.
• Prevence je základ: Nejdůležitější prevencí v dermatologii je ochrana před sluncem. Používání krémů s vysokým ochranným faktorem (SPF) a omezení pobytu na přímém slunci výrazně snižuje riziko vzniku kožních nádorů a zpomaluje stárnutí kůže.

Šablona:Aktualizováno