Přeskočit na obsah

Pařížská univerzita

Z Infopedia
Verze z 13. 12. 2025, 06:35, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox univerzita

Pařížská univerzita (francouzsky Université de Paris), často označovaná jako Sorbonna podle Collège de Sorbonne, byla jedna z nejstarších a nejprestižnějších univerzit v Evropě. Její počátky sahají do poloviny 12. století a formálně byla uznána kolem roku 1200. Po staletí byla klíčovým centrem vzdělanosti, teologie a filozofie, zejména v období scholastiky. Během Francouzské revoluce byla v roce 1793 zrušena, obnovena byla v roce 1896 a po studentských nepokojích v květnu 1968 byla v roce 1970 reorganizována a rozdělena na třináct samostatných nástupnických univerzit, které existují dodnes.

📜 Historie

Historie Pařížské univerzity je hluboce spjata s intelektuálním vývojem západního světa.

⛪ Počátky (12. století)

Univerzita se vyvinula z katedrální školy při katedrále Notre-Dame a dalších menších škol v Paříži. Kolem roku 1150 se zde začala formovat volná korporace mistrů (profesorů) a žáků (studentů), kteří se sdružovali za účelem studia a výuky. Na rozdíl od univerzity v Bologni, která byla řízena studenty, byla pařížská univerzita korporací mistrů. První královské privilegium udělil univerzitě francouzský král Filip II. August v roce 1200, čímž uznal její autonomii a osvobodil její členy od světské jurisdikce. Papežská bula Parens scientiarum od Řehoře IX. z roku 1231 potvrdila univerzitě právo na samosprávu, vlastní pečeť a právo na stávku (cessatio).

🎓 Zlatý věk a Sorbonna

Ve 13. století se Pařížská univerzita stala nejvýznamnějším teologickým a filozofickým centrem křesťanského světa. Byla ohniskem scholastiky a působili zde největší myslitelé té doby, jako Albert Veliký, Tomáš Akvinský, Bonaventura z Bagnoregia nebo Siger z Brabantu.

V roce 1257 založil Robert de Sorbon, kaplan krále Ludvíka IX., kolej pro chudé studenty teologie, známou jako Collège de Sorbonne. Původně byla jen jednou z mnoha kolejí, ale postupem času se její jméno stalo synonymem pro celou teologickou fakultu a nakonec i pro celou univerzitu. Koleje poskytovaly studentům ubytování, stravu a doplňkovou výuku.

⚔️ Úpadek a zrušení

Během stoleté války a následných náboženských konfliktů v 16. století začal vliv univerzity upadat. Stala se baštou katolického konzervatismu a bránila se novým myšlenkovým proudům renesance a reformace. Během Francouzské revoluce byla univerzita, vnímaná jako symbol starého režimu a církevní moci, v roce 1793 zrušena spolu se všemi ostatními francouzskými univerzitami. Její fakulty byly nahrazeny specializovanými vysokými školami (grandes écoles).

🏛️ Obnovení a moderní éra

V roce 1896 byly jednotlivé fakulty (právo, medicína, přírodní vědy, humanitní vědy a teologie) opět sjednoceny pod názvem Pařížská univerzita. Univerzita rychle získala zpět svou prestiž a stala se centrem vědeckého výzkumu, kde působily osobnosti jako Marie Curie-Skłodowská a Pierre Curie.

🔥 Květen 1968 a rozdělení

V 60. letech 20. století univerzita čelila masivnímu nárůstu počtu studentů a rostoucí kritice své rigidní a centralizované struktury. Tyto problémy vyvrcholily v květnu 1968 masivními studentskými protesty, které začaly na pobočce v Nanterre a rychle se rozšířily do Latinské čtvrti v Paříži. Protesty ochromily celou zemi a vedly k zásadní reformě francouzského vysokého školství.

Na základě Faureho zákona (Loi Faure) z roku 1968 byla Pařížská univerzita k 1. lednu 1971 rozdělena na třináct autonomních nástupnických univerzit. Cílem bylo decentralizovat moc, modernizovat výuku a dát jednotlivým institucím větší flexibilitu.

🏛️ Struktura a organizace (před rokem 1970)

Středověká univerzita byla organizována do čtyř fakult:

  • Fakulta artistická (Faculté des Arts) – největší fakulta, poskytovala základní vzdělání v sedmi svobodných uměních a byla předstupněm pro studium na vyšších fakultách.
  • Fakulta teologická (Faculté de Théologie) – nejprestižnější fakulta.
  • Fakulta právnická (Faculté de Droit) – zaměřená především na kanonické právo.
  • Fakulta lékařská (Faculté de Médecine).

Studenti a mistři byli také organizováni do čtyř národů (nations) podle svého geografického původu: 1. **Francouzský národ:** studenti z Francie, Španělska, Itálie a Středomoří. 2. **Normandský národ:** studenti z Normandie. 3. **Pikardský národ:** studenti z Pikardie a Nizozemí. 4. **Anglický národ:** (později přejmenovaný na Německý) studenti z Anglie, Německa, Skandinávie a východní Evropy, včetně studentů z českých zemí.

Každý národ si volil svého prokurátora a společně volili rektora, který stál v čele univerzity.

🏛️ Nástupnické univerzity

Po rozdělení v roce 1970 vzniklo 13 samostatných univerzit, které si často ponechaly odkaz na Sorbonnu nebo jiné historické názvy. Některé z nich se v posledních letech opět slučovaly. Podle údajů k roku 2025 jsou hlavními nástupci:

  • Univerzita Paříž I Panthéon-Sorbonne – právo, historie, filozofie, ekonomie, umění
  • Univerzita Paříž II Panthéon-Assas – především právo
  • Univerzita Sorbonne Nouvelle (Paříž III) – jazyky, literatura, umění, komunikace
  • Sorbonne Université – vznikla sloučením Univerzity Paříž-Sorbonne (Paříž IV) a Univerzity Pierra a Marie Curieových (Paříž VI); zaměřuje se na humanitní, přírodní a lékařské vědy.
  • Université Paris Cité – vznikla sloučením Univerzity Paříž V Descartes a Univerzity Paříž VII Diderot; zaměřuje se na zdravotnictví, společenské a přírodní vědy.
  • Univerzita Paříž VIII Vincennes-Saint-Denis – humanitní a společenské vědy, umění
  • Univerzita Paříž-Dauphine (Paříž IX) – ekonomie, management, matematika
  • Univerzita Paříž-Nanterre (Paříž X) – právo, humanitní vědy, sociologie, ekonomie
  • Univerzita Paříž-Saclay – zahrnuje části bývalé Univerzity Paříž-Sud (Paříž XI); zaměřuje se na vědu a techniku.
  • Univerzita Paříž-Est Créteil Val-de-Marne (Paříž XII) – multidisciplinární
  • Univerzita Sorbonne Paris Nord (Paříž XIII) – multidisciplinární

🌍 Vliv a odkaz

Pařížská univerzita sloužila jako model pro mnoho dalších univerzit založených ve středověké Evropě, včetně Univerzity Karlovy v Praze, kterou Karel IV. založil v roce 1348 právě podle pařížského vzoru. Její intelektuální odkaz je nesmírný – formovala západní teologii, filozofii a vědu po celá staletí. Dnes její odkaz pokračuje v síti vysoce specializovaných a prestižních pařížských univerzit, které patří ke světové špičce.

🧑‍🏫 Významné osobnosti

S univerzitou je spojena řada nejvýznamnějších postav evropských dějin:

💡 Pro laiky

  • Scholastika: Středověký filozofický a teologický směr, který se snažil rozumově vysvětlit a obhájit křesťanskou víru. Učenci (scholastici) používali přísné logické metody a vedli disputace (debaty) o složitých otázkách. Pařížská univerzita byla hlavním centrem tohoto myšlení.
  • Univerzitní národ: Ve středověku nešlo o národnost v dnešním smyslu. Byla to spíše studentská a profesorská "spolková země" nebo regionální spolek. Studenti z Čech tak patřili do "anglického" (později "německého") národa spolu s Angličany, Němci a Skandinávci. Tyto národy měly vlastní samosprávu a chránily zájmy svých členů.
  • Rozdělení v roce 1970: Představte si obrovskou školu se statisíci studenty, která se stala příliš velkou a neovladatelnou. Po velkých studentských protestech se vláda rozhodla tuto "mega-univerzitu" rozbít na 13 menších, samostatných a specializovaných univerzit. Každá z nich se zaměřila na něco jiného – jedna na právo, jiná na jazyky, další na medicínu. I když už neexistují jako jeden celek, společně nesou historický odkaz původní Pařížské univerzity.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Pařížská_univerzita&oldid=14650“