Přeskočit na obsah

Armáda České republiky

Z Infopedia
Verze z 31. 5. 2025, 13:18, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Armáda | Název = Armáda České republiky | Obrázek = 250px|Vlajka Armády České republiky | Rok založení = 1. leden 1993 | Velitel = Prezident Petr Pavel (Vrchní velitel Ozbrojených sil) | Náčelník Generálního štábu = Armádní generál Karel Řehka (od 1. červenec 2022) | Ministryně obrany = Jana Černochová | Počet vojáků = ~30 344…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Armáda

Soubor:Czech Army Parade.jpg
Čeští vojáci na slavnostní přehlídce.

Armáda České republiky (AČR) představuje hlavní složku ozbrojených sil České republiky, které dále tvoří Vojenská kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. V čele její organizační struktury stojí Generální štáb, jehož náčelníkem je od 1. července 2022 armádní generál Karel Řehka. AČR je plně profesionální armádou od 1. leden 2005, kdy byla zrušena základní vojenská služba. Jako aktivní člen NATO a Evropské unie se aktivně podílí na kolektivní obraně a na zahraničních misích po celém světě.

---

Historie a vývoj

Historie Armády České republiky je úzce spjata s dějinami Československa a jeho ozbrojených sil.

Zrod a meziválečné období (1918–1938)

Kořeny novodobé české armády sahají do období první světové války a vzniku československých legií v Rusku, Francii a Itálii. Tyto jednotky, tvořené převážně českými a slovenskými dobrovolníky, hrály klíčovou roli v boji za nezávislost a mezinárodní uznání samostatného československého státu v roce 1918. Po vzniku republiky byla na jejich základech budována Československá armáda, která v meziválečném období patřila k nejmodernějším v Evropě. Její obranné plány a opevnění byly připravovány na obranu proti potenciální agresi, zejména ze strany nacistického Německa.

Období druhé světové války a poválečný vývoj (1939–1989)

Během druhé světové války se českoslovenští vojáci zapojili do bojů na všech frontách, ať už v britském RAF, východní frontě v rámci Rudé armády nebo v západních armádách. Po roce 1945 byla armáda obnovena, avšak po komunistickém převratu v roce 1948 se stala součástí Východního bloku a Varšavské smlouvy. V této době prošla sovětizací a byla masivně vyzbrojována technikou sovětské provenience. Na konci roku 1989 disponovala Československá lidová armáda (ČSLA) značnými silami, včetně 210 000 osob.

Vznik a transformace Armády České republiky (1993–současnost)

Se zánikem Československa a vznikem samostatné České republiky 1. ledna 1993 došlo k rozdělení majetku bývalé Československé armády v poměru 2:1 ve prospěch AČR. Původní stav 106 679 vojáků byl postupně redukován v souladu se Smlouvou o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (S-KOS). Klíčovým mezníkem byl 12. březen 1999, kdy se Česká republika stala členem NATO, což znamenalo zásadní transformaci a modernizaci armády směrem k interoperabilitě se spojeneckými silami.

Dne 1. ledna 2005 se AČR stala plně profesionální armádou zrušením povinné základní vojenské služby, což umožnilo soustředit se na výcvik menšího, ale vysoce specializovaného a mobilního sboru. V posledních letech AČR prošla řadou významných modernizačních projektů a posiluje své kapacity v reakci na změněnou bezpečnostní situaci ve světě, zejména po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

---

Struktura a velení

V čele Armády České republiky stojí Generální štáb, který zajišťuje strategické řízení a operační velení. Vrchním velitelem Ozbrojených sil České republiky je prezident republiky.

Velení

Složky Armády České republiky

AČR se organizačně člení na:

  • Pozemní síly: Hlavní bojová složka, tvořená mechanizovanými, tankovými, dělostřeleckými a logistickými jednotkami. Jsou páteří české armády a jsou určeny k vedení bojové činnosti na souši.
  • Vzdušné síly: Zajišťují ochranu vzdušného prostoru České republiky a podporu pozemních sil. Zahrnují stíhací, transportní a vrtulníkové letectvo, stejně jako protiletadlovou obranu.
  • Kybernetické síly a informační operace: Moderní složka zaměřená na ochranu před kybernetickými hrozbami a vedení informačních operací v digitálním prostoru.
  • Speciální síly: Vysoce vycvičené jednotky určené pro specifické operace, jako jsou průzkum, přímá akce a speciální záchranné operace.
  • Logistické zabezpečení: Zajišťuje podporu všem složkám armády, včetně dopravy, údržby techniky a zásobování.
  • Vojenské zdravotnictví: Poskytuje zdravotní péči vojákům a podílí se na humanitárních misích.
  • Vojenské školství: Zahrnuje Univerzita obrany a další výcviková zařízení pro vzdělávání a výcvik personálu AČR.

---

Personál a rozpočet

Armáda České republiky prochází v posledních letech významným navyšováním počtů personálu a rozpočtu.

Počet příslušníků

K 31. květen 2025 se plánované počty personálu Armády České republiky pohybují následovně:

  • Vojáci z povolání: Cílový stav pro rok 2025 je 30 344 vojáků z povolání. AČR má do roku 2030 za cíl navýšit počet profesionálních vojáků na 30 000 osob.
  • Aktivní záloha: Plán pro rok 2025 počítá s přibližně 5 873 vycvičenými aktivními záložníky. Cílem je dosáhnout 10 000 členů aktivních záloh do roku 2030. Aktivní záloha hraje stále důležitější roli v obraně státu.
  • Občanští a státní zaměstnanci: Kolem 8 150 civilních zaměstnanců podporuje chod resortu obrany.

Rozpočet

Rozpočet Ministerstva obrany pro rok 2025 činí 154,4 miliard Kč. Celkové výdaje na obranu státu pro rok 2025 dosahují 2 % HDP, což je významný milník a naplnění závazku vůči NATO.

  • Osobní mandatorní výdaje: 45,6 miliard Kč (platy, pojistné, FKSP atd.).
  • Investice: 66,1 miliard Kč (42,8 % rozpočtu) – určeno na modernizaci výzbroj, výstroj, infrastruktura a informační technologie.
  • Ostatní výdaje: 42,7 miliard Kč (materiál, munice, energie, PHM atd.).
Soubor:Czech military budget 2025.png
Graf rozpočtu Ministerstva obrany ČR na rok 2025.

---

Výzbroj a technika (aktuální stav a modernizace)

Armáda České republiky prochází v roce 2025 intenzivním modernizačním programem, jehož cílem je nahradit zastaralou techniku sovětské výroby a zvýšit interoperabilitu se spojenci.

Pozemní síly

  • Tanky:
   * Hlavní bojový tank: Leopard 2A4 (dodávky pokračují, část z Německa darem za pomoc Ukrajině), Leopard 2A8 (budoucí plán nákupu). Postupně nahrazují starší tanky T-72M4CZ.
   * Přehled tanků AČR (2025 - odhad):
Tanky v AČR (odhad 2025)
Typ Počet Poznámka
T-72M4CZ ~30 Postupné vyřazování a nahrazování
Leopard 2A4 ~20 Dodávky z Německa, další očekávány
Celkem ~50
  • Bojová vozidla pěchoty (BVP):
   * Stále slouží BVP-2, avšak probíhá zásadní modernizace a nákup nových vozidel.
   * Nákup CV90: Klíčový modernizační projekt. Dodávky bojových vozidel CV90 (verze CV90MkIV) jsou plánovány, což výrazně posílí mechanizované prapory.
  • Dělostřelectvo:
   * Samohybné houfnice: ShKH Dana (modernizované verze) a probíhá dodávka nových samohybných houfnic Caesar od francouzské firmy Nexter.
   * Přehled dělostřelectva AČR (2025 - odhad):
Dělostřelectvo v AČR (odhad 2025)
Typ Počet Poznámka
ShKH Dana ~50 Modernizované verze
Caesar ~10 Dodávky pokračují
Celkem ~60

Vzdušné síly

  • Bojové letouny:
   * JAS-39 Gripen: Základ stíhacího letectva, zajišťující Air Policing pro NATO.
   * Akvizice nových F-35 Lightning II: Vláda ČR schválila nákup amerických letounů F-35, první dodávky se očekávají v budoucích letech (kolem roku 2031).
  • Vrtulníky:
   * Nové víceúčelové vrtulníky UH-1Y Venom a bojové vrtulníky AH-1Z Viper z USA, které postupně nahrazují sovětské typy Mi-24 a Mi-17. Do května 2025 je většina z původně objednaných kusů v provozu a další se očekávají jako dar za pomoc Ukrajině.
   * Přehled vrtulníků AČR (2025 - odhad):
Vrtulníky v AČR (odhad 2025)
Typ Počet Poznámka
UH-1Y Venom ~12 Dodávky pokračují
AH-1Z Viper ~8 Dodávky pokračují
Mi-17 ~15 Postupné vyřazování
Celkem ~35
  • Dopravní letouny: C-295M, Airbus A319CJ.
  • Protiletadlové raketové systémy: Modernizace stávajících systémů a akvizice nových, jako je systém Spyder od Izraele.

---

Hlavní úkoly a mezinárodní spolupráce

Armáda České republiky plní široké spektrum úkolů jak na domácím, tak na mezinárodním poli.

Hlavní úkoly AČR

  • Obrana suverenity a územní celistvosti České republiky: Toto je primární a nejdůležitější úkol AČR.
  • Účast na kolektivní obraně NATO: Jako člen NATO se AČR aktivně podílí na kolektivní obraně a plnění aliančních závazků. To zahrnuje účast v cvičeních a nasazování jednotek v rámci aliančních operací.
  • Účast v mezinárodních mírových a stabilizačních operacích: AČR se podílí na misích pod záštitou OSN, NATO a EU po celém světě.
  • Pomoc Policii ČR a Integrovanému záchrannému systému: Armáda poskytuje podporu při řešení krizových situací na území ČR, jako jsou přírodní katastrofy, pandemie nebo humanitární operace.
  • Vojenský výcvik a poradenství: AČR se podílí na výcviku a poradenství partnerským armádám v zahraničí.

Zahraniční mise (konec května 2025)

Armáda České republiky má v roce 2025 připraveno přibližně 2 660 vojáků pro zahraniční operace. Mezi hlavní oblasti působení patří:

  • Slovensko: Česká armáda posiluje mnohonárodní alianční brigádu na Slovensku (např. v rámci cvičení Strong Lineage 2025), což je reakce na bezpečnostní situaci v regionu.
  • Kosovo: Operace NATO Joint Enterprise (KFOR) – příspěvek k udržení stability a bezpečnosti v regionu. (do 50 osob)
  • Irák a Kuvajt: Operace OIR a NMI – výcvik a poradenství iráckým bezpečnostním silám v boji proti terorismu. (do 20 osob)
  • Sinajský poloostrov: Mise Multinational Force and Observers (MFO) – dohled nad mírovou smlouvou mezi Egyptem a Izraelem. (do 20 osob)
  • Bosna a Hercegovina: Operace EUFOR Althea – podpora bezpečnosti a stability. (do 15 osob)
  • Středozemní moře: Operace EU NAVFOR MED Irini – dohled nad zbrojním embargem vůči Libyi. (do 200 osob)
  • Golanské výšiny: Pozorovatelská mise UNDOF (Organizace spojených národů pro uvolňování napětí) – monitorování situace mezi Izraelem a Sýrií. (do 100 osob)
  • Výcvik Ozbrojených sil Ukrajiny: Česká republika se aktivně podílí na výcviku ukrajinských vojáků na území členských států EU a NATO. (do 2000 osob v rámci asistenční mise EU)
  • Island: Ochrana vzdušného prostoru Islandu (Air Policing). (do 95 osob)
  • Mauritánie: Výcvik a poradenství. (do 30 osob)

---

Pro laiky

Představte si, že Česká republika má své vlastní hrdiny a ochránce. Jmenují se Armáda České republiky. Jejich nejdůležitější úkol je chránit naši zemi a naše domovy, kdyby na nás chtěl někdo zaútočit. Je to jako mít velkého hlídacího psa, který dává pozor, aby nikdo cizí neublížil naší rodině.

Ale armáda nedělá jen to. Také pomáhá ostatním zemím po celém světě, když je někde válka nebo nějaké nebezpečí, aby byl všude mír. Je to, jako když se spojí více přátel dohromady a chrání se navzájem – takhle to dělá naše armáda s ostatními armádami ve světě, třeba v takovém velkém spolku jménem NATO. A když se u nás stane něco špatného, třeba velká voda nebo požár, tak naši vojáci přijdou a pomohou nám. Mají na to speciální auta, letadla a jsou moc dobře vycvičeni.

---

Externí odkazy

---

Kategorie