Československá armáda

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Armáda Československá armáda byl název pro ozbrojené síly Československé republiky (a později Československé socialistické republiky) od jejího vzniku v roce 1918 až do jejího zániku v roce 1992. Její historie je úzce spjata s politickým vývojem státu a odráží klíčové okamžiky 20. století, včetně boje za nezávislost, obrany proti totalitním režimům a účasti v mezinárodních blocích.

Historie a vývoj

Vznik a meziválečné období (1918–1938)

Základy Československé armády sahají do období první světové války a formování Československých legií v Rusku, Francii a Itálii. Tyto dobrovolnické jednotky, složené z Čechů a Slováků, bojovaly po boku Dohody za vznik samostatného Československa. Po vyhlášení republiky v říjnu 1918 se legionáři stali jádrem nově vzniklé armády.

V meziválečném období se armáda soustředila na budování moderních ozbrojených sil podle francouzského vzoru, pod dohledem francouzské vojenské mise. Byla zavedena všeobecná branná povinnost a budovalo se pohraniční opevnění proti potenciální agresi ze strany Německa. Armáda se zapojila do krátkých pohraničních konfliktů s Polskem (např. Polsko-československá válka o Těšínsko) a Maďarskem (o území Slovenska a Podkarpatské Rusi). V roce 1938, během sudetské krize, byla armáda mobilizována a připravena bránit stát. Nicméně, v důsledku Mnichovské dohody a následné německé okupace v březnu 1939 byla armáda demobilizována a rozpuštěna.

Druhá světová válka (1939–1945)

Po okupaci Československa se tisíce československých vojáků a občanů uchýlily do zahraničí, kde vytvořily československé vojenské jednotky v rámci spojeneckých armád.

• Západní fronta: Na západě vznikly jednotky v Francii (např. 1. československá pěší divize), a po jejím pádu ve Velké Británii. Zde byla vytvořena Československá samostatná obrněná brigáda, která se účastnila obléhání Dunkerque, a také československé perutě v RAF, které se významně podílely na Bitvě o Británii a dalších leteckých operacích.
• Východní fronta: Na východní frontě v Sovětském svazu vznikly československé vojenské jednotky (např. 1. československý armádní sbor v SSSR), které se zapojily do těžkých bojů, včetně bitvy u Sokolova a Karpatsko-dukelské operace.
• Střední východ: Menší československé jednotky působily také na Středním východě.

Tyto jednotky se po válce vrátily domů a staly se základem poválečné armády.

Poválečné období a studená válka (1945–1992)

Po druhé světové válce byla Československá armáda obnovena. Po komunistickém převratu v roce 1948 byla armáda podřízena ideologickému vlivu Komunistické strany Československa a procházela sovětizací. Byla přejmenována na Československou lidovou armádu (ČSLA) a stala se klíčovou součástí Varšavské smlouvy, vojenského paktu pod vedením Sovětského svazu. ČSLA byla vybavována sovětskou technikou a její doktrína odpovídala sovětské vojenské strategii.

• Invaze Varšavské smlouvy (1968): V srpnu 1968 byla ČSLA během invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa paralyzována a nemohla klást účinný odpor. Následovala období normalizace, během kterého byly z armády propuštěny tisíce důstojníků a vojáků, kteří nesouhlasili s okupací.

Po sametové revoluci v roce 1989 prošla armáda dalekosáhlými změnami s cílem demokratizace a přizpůsobení se novým geopolitickým podmínkám. Název Československá lidová armáda byl v roce 1990 změněn zpět na Československá armáda. S rozdělením Československa na Českou republiku a Slovenskou republiku k 1. lednu 1993 zanikla i Československá armáda. Její majetek a personál byly rozděleny mezi nově vzniklé Armádu České republiky a Ozbrojené síly Slovenské republiky.

Struktura a organizace

V průběhu své existence prošla Československá armáda mnoha organizačními změnami. V meziválečném období se skládala z pozemních sil, letectva a menších speciálních složek. Po roce 1948 byla struktura a doktrína pevně navázána na sovětský model, s důrazem na rozsáhlé pozemní síly, silné letectvo a protileteckou obranu. Armáda byla organizována do armád, sborů, divizí a pluků.

Významní velitelé a osobnosti

V průběhu historie Československé armády působila řada významných velitelů a osobností. Mezi ně patřili například:

• Generál Maurice Pellé: První náčelník hlavního štábu československé branné moci (francouzský generál, který pomáhal s organizací armády).
• Generál Ludvík Krejčí: Náčelník hlavního štábu v době mnichovské krize.
• Generál Jan Syrový: Legionářský velitel a pozdější ministerský předseda.
• Generál Ludvík Svoboda: Velitel československých jednotek na východní frontě za druhé světové války a pozdější prezident.
• Generál Karel Klapálek: Velitel československých jednotek na západní frontě za druhé světové války.

Pro laiky

Československá armáda bylo vojsko, které existovalo v Československu – což byla země, která před rozdělením spojovala dnešní Českou republiku a Slovensko. Tato armáda vznikla po první světové válce z našich vojáků, kteří bojovali v zahraničí za naši svobodu. Před druhou světovou válkou se připravovala na obranu, ale pak ji obsadili Němci. Během války naši vojáci bojovali v zahraničí a po válce se armáda zase obnovila. Po roce 1948 se stala součástí velkého východního bloku pod vlivem Sovětského svazu. A když se Československo rozdělilo, armáda se také rozdělila na dnešní českou a slovenskou armádu.

Externí odkazy

• Generální štáb 1919 - 2004 - Ministerstvo obrany ČR (obsahuje informace o historii ČSLA)
• Československá armáda - Wikipedie
• Vojenský historický ústav Praha (mnoho materiálů k historii armády)