Základní vojenská služba
Obsah boxu
| Základní vojenská služba | |
|---|---|
| Soubor:Finnish Defence Forces conscript.jpg | |
| Branci Finské armády během výcviku | |
| Typ | Vojenská povinnost |
| Cíle | Příprava občanů na obranu státu, vytvoření záloh |
| Související pojmy | Branná povinnost, Civilní služba, Profesionální armáda, Aktivní záloha |
Základní vojenská služba (často zkráceně ZVS), neboli povinná vojenská služba, je forma branné povinnosti, při níž jsou občané (obvykle muži, v některých zemích i ženy) povinni absolvovat určitou dobu vojenského výcviku a služby v ozbrojených silách státu. Jejím hlavním cílem je připravit obyvatelstvo na obranu země v případě konfliktu a vytvořit kvalifikované vojenské zálohy.
Historie základní vojenské služby v českých zemích
Historie povinné vojenské služby v českých zemích sahá do hluboké minulosti.
- Středověk a raný novověk: Vojenská povinnost byla často feudálního charakteru, vázaná na držbu půdy nebo poddanství.
- Josefínské reformy (18. století): Za Josef II. byla zavedena povinná vojenská služba pro nejchudší vrstvy, často s doživotním závazkem.
- 19. století: S nástupem moderních armád a branných zákonů (např. branný zákon z roku 1868) byla zavedena všeobecná branná povinnost pro většinu mužské populace. Délka služby se postupně zkracovala.
- Meziválečné Československo: Po vzniku Československa byl v roce 1920 vyhlášen branný zákon zahrnující všeobecnou brannou povinnost. Délka služby se pohybovala mezi 14 měsíci a dvěma lety, v závislosti na mezinárodní situaci.
- Po roce 1945: Po druhé světové válce zůstal branný zákon v platnosti, přičemž délka služby byla obvykle dva roky. Odvody probíhaly v 19. roce života a nástup služby ve 20. roce.
- Po roce 1989: Po sametové revoluci byla zavedena možnost náhradní civilní služby (od 1. ledna 1994) pro ty, kteří odmítli vojenskou službu z důvodu svědomí nebo náboženského přesvědčení. Civilní služba byla zpravidla delší než vojenská.
- Zrušení ZVS v České republice: Základní vojenská služba byla v České republice definitivně zrušena k 31. prosinci 2004. Poslední branci odešli do zálohy 22. prosince 2004. Od 1. ledna 2005 se Armáda České republiky stala plně profesionální.
Současný stav v České republice (červen 2025)
K červnu 2025 neexistuje v České republice povinná základní vojenská služba. Branná povinnost zůstává v platnosti, ale vztahuje se pouze na případ vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. V takovém případě by vláda mohla rozhodnout o mobilizaci a povolání civilistů do vojenské služby.
Místo povinné základní služby se Armáda ČR spoléhá na:
- Profesionální armádu: Tvořenou vojáky z povolání, kteří jsou plně vycvičeni a připraveni k plnění úkolů.
- Aktivní zálohy: Dobrovolníci, kteří absolvují vojenský výcvik a jsou připraveni posílit profesionální armádu v případě potřeby.
- Dobrovolná vojenská cvičení: Pro občany, kteří chtějí získat základní vojenské dovednosti a přispět k obraně státu, aniž by se stali profesionálními vojáky nebo členy aktivních záloh. Tyto kurzy základní přípravy probíhají například ve Vyškově.
Základní vojenská služba ve světě (k červnu 2025)
I když mnoho zemí zrušilo povinnou vojenskou službu, některé státy ji stále udržují nebo ji znovu zavedly, často v reakci na zhoršující se bezpečnostní situaci.
- Země s povinnou ZVS pro všechny muže (a někdy i ženy): Izrael (jedna z nejdelších služeb), Jižní Korea, Finsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Norsko, Švédsko, Dánsko, Rakousko, Řecko, Turecko, Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Švýcarsko, Vietnam, Egypt. Délka služby se liší, nejčastěji mezi 6 a 18 měsíci.
- Země s povinnou ZVS za určitých podmínek: Například pokud je nedostatek dobrovolníků (Belize, Bolívie).
- Země s vojenskou službou pro ženy: Mezi země, kde je vojenská služba povinná i pro ženy, patří Izrael, Eritrea, Norsko, Švédsko, Dánsko a Severní Korea.
Výhody a nevýhody základní vojenské služby
Výhody
- Vytváření rozsáhlých záloh: Zajišťuje velký počet vycvičených občanů pro případ války nebo krize.
- Posílení národní soudržnosti: Může přispět k pocitu sounáležitosti a občanské odpovědnosti.
- Fyzická a psychická odolnost: Výcvik zlepšuje fyzickou kondici a disciplínu.
- Sociální integrace: Propojuje lidi z různých sociálních vrstev.
- Základní dovednosti pro krizové situace: Občané získávají dovednosti, které mohou být užitečné i v civilním životě (první pomoc, krizové řízení).
Nevýhody
- Vysoké náklady: Udržování a výcvik velkého počtu branců je finančně velmi náročný.
- Nižší profesionalita: Branci nemají čas dosáhnout takové úrovně specializace a zkušeností jako profesionální vojáci.
- Ztráta produktivity: Mladí lidé jsou na určitou dobu vyřazeni z civilního pracovního trhu nebo vzdělávání.
- Negativní zkušenosti: Historicky se ZVS pojila s fenomény jako šikana nebo demotivace, které mohou vést k negativnímu vztahu k armádě.
- Neefektivnost pro moderní válčení: Moderní konflikty vyžadují vysoce specializované dovednosti a technologie, které je obtížné efektivně předat v rámci krátké základní služby.
Pro laiky
Základní vojenská služba je takový povinný "vojenský kurz" pro mladé lidi. Dříve musel skoro každý zdravý muž jít na určitou dobu do armády, aby se naučil bojovat a bránit vlast. V České republice to ale už od roku 2005 není povinné. Místo toho máme profesionální vojáky, kteří se tomu věnují naplno, a pak lidi, kteří se dobrovolně přihlásí do takzvaných "aktivních záloh" nebo na krátké "dobrovolné vojenské cvičení", aby byli připraveni, kdyby se něco stalo. Ve světě ale stále existuje spousta zemí, kde je vojna pro mladé lidi povinná.