Protiletadlová obrana

Protiletadlová obrana
	Soubor:MIM-104 Patriot missile launcher.jpg
	Odpalovací systém protiletadlového raketového systému Patriot, jeden z nejmodernějších systémů PVO.
Typ	Vojenský systém
Funkce	Zjišťování, sledování, ničení vzdušných cílů
Kategorie	Ochrana proti vzdušným hrozbám
Součásti	Radary, velení a řízení, odpalovací zařízení, rakety, děla
Využití	Ochrana území, kritické infrastruktury, vojsk
Související pojmy	Armáda, Vzdušný prostor, Vzdušná válka, Protiraketová obrana, Radar, Raketa

Rozbalit box

Obsah boxu

Protiletadlová obrana (zkratka PVO, anglicky Air Defense) je komplexní systém vojenských prostředků a opatření, jejichž hlavním cílem je chránit území, důležité objekty (jako jsou města, průmyslové závody, elektrárny, letiště) a vojenské síly před útoky ze vzdušného prostoru. Zahrnuje zjišťování, sledování a ničení letících objektů, jako jsou letouny (včetně stíhacích a bombardovacích), vrtulníky, bezpilotní letouny (drony), řízené střely (křídlaté rakety) a balistické rakety. Moderní PVO systémy jsou sofistikované a integrovány do komplexních sítí velení a řízení.

Historie a vývoj

Potřeba protiletadlové obrany se objevila s nástupem letectví a jeho využití pro vojenské účely na počátku 20. století, zejména během první světové války.

Počátky (před 1914): První pokusy o sestřelení letadel zahrnovaly modifikované děla a kulomety namontované na podvozky. Byla to improvizovaná řešení bez specializované techniky.
První světová válka (1914–1918): Vznikly první specializované protiletadlové kanóny, které se snažily zasáhnout nízko letící letadla. Problémem byla malá přesnost a absence účinných systémů pro zaměřování.
Meziválečné období (1918–1939): Rozvoj letectví si vyžádal i rozvoj PVO. Objevily se první zaměřovače, které počítaly trajektorii cíle, a začaly se testovat první radary pro detekci letadel.
Druhá světová válka (1939–1945): PVO zažila obrovský rozmach. Masově se nasazovaly různé typy protiletadlových děl (např. Flak 88 mm), která byla často velmi účinná proti bombardovacím svazům. Radary se staly standardním vybavením pro detekci a navádění palby. Poprvé byly nasazeny i první rakety (např. německá Wasserfall).
Studená válka (1947–1991): Období největšího rozvoje PVO. S nástupem tryskových letounů a balistických raket se PVO musela dramaticky zdokonalit.
- Raketové systémy: Nahradily děla jako hlavní prostředek ničení. Vznikly ikonické systémy jako sovětské S-75 Dviná (používané ve Vietnamu), S-125 Něva nebo americké MIM-23 Hawk.
- Integrované systémy: Budovaly se rozsáhlé systémy PVO, které propojovaly radary, velitelská centra a odpalovací komplexy do centralizovaných sítí (např. Protiletadlová obrana Československa).
- Protiraketová obrana (PRO): S rozvojem balistických raket se začala vyvíjet i protiraketová obrana jako specializovaná část PVO.
Současnost (od 1991): Moderní PVO je vysoce komplexní, digitální a integrovaná.
- Proti stealth technologii: Reakce na stealth letouny vede k vývoji nových typů radarů (např. nízko frekvenční radary, pasivní radary).
- Proti dronům: Zvláštní pozornost je věnována obraně proti malým a nízko letícím dronům, často s využitím laserů nebo elektronického boje.
- Mobilita a rychlost: Systémy jsou navrženy pro rychlé přemisťování a nasazení.
- Síťově orientované boje: Integrace do širších vojenských sítí pro sdílení informací a koordinaci.

Součásti protiletadlové obrany

Typický systém PVO se skládá z několika klíčových prvků:

1. Průzkumné a detekční systémy:

 ** Radary: Primární prostředek pro zjišťování vzdušných cílů. Existují různé typy (přehledové, sledovací, střelecké), které pracují na různých frekvencích a s různými dosahy.
 ** Optoelektronické systémy: Kamery (denní, noční, termovizní) pro vizuální identifikaci a sledování cílů, zejména při silném rušení nebo proti stealth cílům.

2. Systémy velení a řízení (C2 – Command and Control):

 ** Zpracovávají data z radarů a dalších senzorů, identifikují cíle (vlastní/cizí), přidělují cíle palebným jednotkám a koordinují palbu. Jsou mozkem celého systému PVO.

3. Palebné prostředky:

 ** Protiletadlové rakety (SAM – Surface-to-Air Missile): Nejpoužívanější prostředek pro ničení vzdušných cílů na střední a velké vzdálenosti. Dělí se na:
 *** Velmi krátkého dosahu (VSHORAD): Např. Strela-2, FIM-92 Stinger, určené pro obranu vojsk v pohybu.
 *** Krátkého dosahu (SHORAD): Např. Pancir-S1, MANTIS, určené pro lokální obranu.
 *** Středního dosahu (MRSAM): Např. Buk, MIM-23 Hawk, NASAMS.
 *** Dlouhého dosahu (LRSAM): Např. S-300, S-400, Patriot, THAAD.
 ** Protiletadlová děla: Účinná zejména proti nízko letícím cílům, vrtulníkům a dronům. Jsou často kombinována s raketovými systémy.
 ** Laserové zbraně: Nově vyvíjené systémy, které by v budoucnu mohly ničit cíle pomocí vysoce energetického laserového paprsku.
 ** Elektronický boj (EW): Rušení radarů a komunikačních systémů nepřítele, nebo klamání jeho naváděcích systémů.

4. Systémy identifikační (IFF – Identification Friend or Foe):

 ** Umožňují odlišit vlastní letouny od nepřátelských a zabránit střelbě na vlastní.

Typy protiletadlové obrany

PVO se dělí podle rozsahu a umístění na:

Bodová obrana: Chrání konkrétní, vysoce důležité objekty (např. jaderné elektrárny, velká letiště, velitelství).
Objektová obrana: Chrání širší oblast s několika důležitými objekty (např. město, průmyslový komplex).
Oblastní/prostorová obrana: Pokrývá velké geografické oblasti, často s využitím systémů dlouhého dosahu.
Obrana vojsk (pohyblivá PVO): Integrovaná s pozemními silami, chrání jednotky v pohybu a při plnění bojových úkolů.

Protiletadlová obrana v České republice

Protiletadlová obrana je klíčovou součástí Armády České republiky a je zajišťována 25. protiletadlovým raketovým plukem "Tobrucký" se sídlem ve Strakonicích. Tento pluk je vybaven:

Modernizovanými raketovými systémy středního dosahu 2K12 Kub, které procházejí postupnou modernizací.
Protiletadlovými raketovými komplexy RBS 70.

V rámci modernizace armády a plnění závazků vůči NATO probíhá posilování PVO. V roce 2021 byl podepsán kontrakt na nákup nových izraelských systémů středního dosahu SPYDER, které nahradí dosluhující systémy 2K12 Kub a výrazně posílí schopnosti České republiky v oblasti PVO. Tyto systémy by měly být dodány v průběhu let 2023-2026.

Pro laiky

Představte si, že máte dům a chcete ho chránit před létajícími vetřelci, jako jsou ptáci nebo droni. Protiletadlová obrana (PVO) je přesně to, co armáda používá k ochraně země před nepřátelskými letadly, raketami nebo drony. Je to jako takový "vzdušný štít". Funguje to tak, že nejdřív speciální zařízení (jako je radar) zjistí, že se něco ve vzduchu blíží. Pak "mozek" systému (velitelské centrum) rozhodne, co je to za objekt a jestli je to hrozba. A nakonec, pokud je to nepřítel, se vystřelí raketa nebo se z děla pálí po tom létajícím objektu, aby ho zničily. Je to vlastně takový ochránce našeho nebe, který hlídá, aby nám nic shora nehrozilo.

Externí odkazy