Kulomet

Rozbalit box

Obsah boxu

Kulomet je plně automatická zbraň určená pro vedení déletrvající střelby (dávek). Obvykle používá puškové střelivo podávané z nábojového pásu nebo velkokapacitního zásobníku. Pro zajištění stability při střelbě je zpravidla vybavena dvojnožkou (bipodem), trojnožkou (tripodem) nebo je lafetována na vozidle, lodi či letadle.

Vynález kulometu na konci 19. století dramaticky změnil taktiku boje a jeho nasazení v první světové válce vedlo k vytvoření statických front a zákopové války. Kulomety poskytují obrovskou palebnou sílu a jsou klíčovou součástí výzbroje pěchoty i ostatních složek ozbrojených sil dodnes.

📜 Historie

Historie kulometu je příběhem hledání způsobu, jak zvýšit rychlost a hustotu palby na bojišti.

🏛️ Předchůdci a rané koncepty

První pokusy o rychlopalné zbraně se objevily již v 18. století. Mezi nejznámější patří:

Puckle Gun (1718): Vynález Jamese Pucklea, často považovaný za jednoho z předchůdců kulometu. Jednalo se o jednohlavňovou zbraň na trojnožce s ručně otáčeným válcovým zásobníkem. Stále však šlo o zbraň s křesadlovým zámkem, která vyžadovala manuální otáčení.
Mitrailleuse (1851): Francouzská vícehlavňová zbraň, která dokázala vystřelit salvu ze všech svých hlavní (typicky 25) najednou nebo v rychlém sledu po sobě. Byla ovládána klikou, ale nešlo o automatickou zbraň v pravém slova smyslu. Byla nasazena v prusko-francouzské válce (1870–1871), ale její taktické využití bylo nepochopeno a často byla nasazována jako dělostřelectvo, což snižovalo její efektivitu.
Gatlingův kulomet (1861): Vynález Američana Richarda Gatlinga. Jednalo se o vícehlavňovou zbraň (typicky 6 hlavní), kde se hlavně otáčely pomocí ruční kliky. Každá hlaveň během jedné otáčky nabila, vystřelila a vyhodila nábojnici. Ačkoliv vyžadoval externí pohon (lidskou sílu), jeho kadence až 200 ran za minutu byla na svou dobu revoluční. Nejednalo se o skutečný kulomet, protože nebyl plně automatický.

⚙️ Vynález skutečného kulometu

Za otce moderního kulometu je považován americko-britský vynálezce Hiram Maxim. V roce 1884 představil Maximův kulomet, první skutečně plně automatickou zbraň. Jeho systém využíval energii zpětného rázu výstřelu k vyhození prázdné nábojnice, nabití nového náboje a opětovnému výstřelu. Tento cyklus se opakoval, dokud střelec držel spoušť a v pásu byly náboje.

Maximův kulomet byl chlazený vodou (vodní plášť kolem hlavně), což mu umožňovalo vést dlouhotrvající palbu bez přehřátí. Jeho spolehlivost a palebná síla byly demonstrovány v mnoha koloniálních konfliktech, kde malé evropské jednotky dokázaly porazit mnohonásobně početnější domorodé armády.

💣 První světová válka

První světová válka (1914–1918) se stala "válkou kulometů". Jejich masové nasazení na obou stranách vedlo k obrovským ztrátám a donutilo armády přejít k zákopové válce. Útok pěchoty proti zakopanému nepříteli s kulomety se rovnal sebevraždě.

Německo: Používalo těžký kulomet MG 08, odvozený od Maxima.
Spojené království: Spoléhalo na kulomet Vickers, vylepšenou a odlehčenou verzi Maxima, která se proslavila svou neuvěřitelnou spolehlivostí.
Francie: Měla ve výzbroji kulomet Hotchkiss M1914, který používal systém odběru plynů a byl chlazený vzduchem.
USA: Ke konci války zavedly vynikající zbraně konstruktéra Johna Browninga, jako vodou chlazený M1917 a těžký kulomet M2 Browning ráže .50, který je v modernizovaných verzích ve službě dodnes.

✈️ Meziválečné období a druhá světová válka

Vývoj se zaměřil na snížení hmotnosti a zvýšení mobility. Objevila se koncepce lehkého kulometu, který mohl být přenášen a obsluhován jedním vojákem.

Bren (): Vynikající lehký kulomet s horním zásobníkem, odvozený z československého ZB vz. 26.
MG 34 a MG 42 (): Revoluční německé kulomety, které zavedly koncept univerzálního kulometu. Mohly být použity jako lehký kulomet na dvojnožce nebo jako těžký kulomet na trojnožce. MG 42, přezdívaný "Hitlerova pila" (Hitlersäge), byl známý svou extrémně vysokou kadencí (až 1200 ran/min) a charakteristickým zvukem.
DŠK (): Sovětský těžký kulomet ráže 12,7 mm, ekvivalent amerického M2 Browning.

🌍 Studená válka a současnost

Po druhé světové válce se koncept univerzálního kulometu stal standardem.

FN MAG (): Jeden z nejrozšířenějších a nejúspěšnějších univerzálních kulometů západního světa. V americké armádě zaveden jako M240.
PKM (): Sovětský univerzální kulomet, známý svou nízkou hmotností a spolehlivostí.
M60 (): Americký univerzální kulomet, široce používaný během války ve Vietnamu.

V posledních desetiletích se také rozšířily lehké kulomety (Squad Automatic Weapon - SAW) ráže 5,56 mm, jako je belgický FN Minimi (v USA zaveden jako M249 SAW), které poskytují palebnou podporu na úrovni pěchotního družstva.

⚙️ Konstrukce a princip funkce

Ačkoliv existuje mnoho různých modelů, základní principy a části kulometů jsou si podobné.

Základní části

Hlaveň: Často masivnější než u pušek, aby odolala vysokým teplotám. Moderní kulomety mají systém pro rychlou výměnu hlavně v poli.
Pouzdro závěru (Receiver): Tělo zbraně, které spojuje všechny ostatní části.
Závěrový mechanismus: Zajišťuje nabití, uzamčení, výstřel a vyhození nábojnice.
Podávací mechanismus: Posouvá nábojový pás nebo podává náboje ze zásobníku.
Spoušťový mechanismus: Umožňuje střelbu v plně automatickém režimu.
Mířidla: Obvykle robustní, stavitelná na různé vzdálenosti.

Princip automatiky

K automatické funkci kulometu se nejčastěji využívají dva principy: 1. Odběr prachových plynů: Většina moderních kulometů (např. PKM, FN MAG, M249) využívá tohoto systému. Část horkých plynů, které tlačí střelu hlavní, je malým kanálkem odvedena do plynového válce, kde působí na píst. Pohyb pístu dozadu odemyká a otevírá závěr, který vyhazuje prázdnou nábojnici a při svém pohybu vpřed nabíjí nový náboj. 2. Využití zpětného rázu: Tento princip využívaly první kulomety (Maxim, Vickers, MG 42). Energie zpětného rázu působící na celou sestavu hlavně a závěru je využita k jejich odemčení a k provedení cyklu přebití.

Chlazení hlavně

Soustředěná střelba generuje obrovské množství tepla. Přehřátá hlaveň ztrácí přesnost a může dojít k jejímu poškození nebo k samovolnému odpálení náboje v komoře (tzv. "cook-off").

Chlazení vzduchem: Nejběžnější metoda. Hlaveň je opatřena žebrováním pro zvětšení povrchu a lepší odvod tepla. Klíčová je možnost rychlé výměny hlavně za studenou.
Chlazení vodou: Používáno u starších těžkých kulometů (Maxim, Vickers). Hlaveň byla obklopena pláštěm naplněným vodou, která teplo absorbovala. Tento systém byl velmi účinný, ale těžký a v polních podmínkách nepraktický.

📊 Dělení kulometů

Kulomety se dělí podle jejich hmotnosti, ráže a taktického určení.

Lehký kulomet (LMG)

Také označován jako "Squad Automatic Weapon" (SAW). Je určen pro palebnou podporu na úrovni pěchotního družstva. Obvykle používá stejné střelivo jako standardní útočné pušky družstva (např. 5,56 × 45 mm NATO). Je dostatečně lehký, aby ho mohl nést a obsluhovat jeden voják. Střílí se z dvojnožky.

Příklady: FN Minimi/M249 SAW, RPK, Ultimax 100.

Univerzální kulomet (GPMG)

Jedná se o nejrozšířenější typ. Používá výkonnější puškové střelivo (např. 7,62 × 51 mm NATO nebo 7,62 × 54 mm R). Může být použit ve dvou rolích: 1. Lehká role: Na dvojnožce, přenášen pěchotou. 2. Střední role: Upevněn na trojnožce pro přesnější a déletrvající střelbu na větší vzdálenosti.

Příklady: FN MAG/M240, PKM, MG 42, HK21.

Těžký kulomet (HMG)

Používá velkorážové střelivo (např. 12,7 × 99 mm NATO/.50 BMG nebo 12,7 × 108 mm). Je příliš těžký pro přenášení pěchotou a je lafetován na trojnožce nebo na vozidlech, lodích a vrtulnících. Je účinný proti lehce pancéřovaným cílům, nízko letícím letadlům a pěchotě v krytech.

Příklady: M2 Browning, DŠK, Kord, NSV.

⚔️ Vliv na vojenství

Kulomet zásadně a trvale změnil způsob vedení války.

Konec jízdy: Útoky jízdy proti pozicím bráněným kulomety se staly zastaralými a sebevražednými.
Dominance obrany: V první světové válce dal kulomet obraně obrovskou výhodu a vedl k patové situaci a zákopové válce.
Nové taktiky: Vznikla potřeba nových taktik, jako je "palebný pohyb" (fire and maneuver), kde jedna skupina vojáků krycí palbou potlačuje nepřítele, zatímco druhá skupina postupuje vpřed.
Klíčová součást výzbroje: Kulomet se stal základním kamenem palebné síly pěchotního družstva, čety i roty a nepostradatelnou zbraní lafetovanou na téměř všech typech bojových vozidel.

💡 Pro laiky

Jaký je rozdíl mezi kulometem a útočnou puškou?

Ačkoliv obě zbraně mohou střílet automaticky (dávkou), hlavní rozdíl je v jejich určení. Útočná puška (např. AK-47 nebo M16) je primárně osobní zbraň vojáka pro mířenou střelbu na kratší a střední vzdálenosti. Kulomet je navržen pro soustředěnou a déletrvající palbu s cílem potlačit nepřítele (donutit ho, aby se kryl) a poskytovat palebnou podporu ostatním vojákům. Proto má obvykle těžší hlaveň, je robustnější a používá nábojové pásy s velkou zásobou střeliva.

Co je to "kadence"?

Kadence, neboli rychlost střelby, udává, kolik ran je zbraň teoreticky schopna vystřelit za minutu. U kulometů se pohybuje od 500 do 1200 ran/min. V praxi se však nikdy nestřílí celou minutu v kuse, protože by se okamžitě zničila hlaveň. Střílí se v krátkých až středně dlouhých dávkách (typicky 3-10 ran).

Proč potřebuje kulomet dvojnožku nebo trojnožku?

Kulomet je těžká zbraň a střelba dávkou vytváří silný zpětný ráz. Dvojnožka (bipod) nebo trojnožka (tripod) zbraň stabilizuje, umožňuje přesnější míření a pomáhá střelci zvládat zpětný ráz, což je pro vedení účinné soustředěné palby nezbytné.

Šablona:Aktualizováno