1561

Rozbalit box

Obsah boxu

1561
Soubor:Saint Basil Cathedral-night-2.jpg
Chrám Vasila Blaženého v Moskvě, jehož stavba byla dokončena v roce 1561.
Století	16. století
Desetiletí	1560. léta
Předchozí rok	1560
Následující rok	1562

1561 (MDLXI) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře začal ve středu. V Evropě byl tento rok charakterizován pokračujícím náboženským napětím mezi katolíky a protestanty, mocenskými boji v Pobaltí během livonské války a významnými politickými rozhodnutími, která formovala budoucnost klíčových monarchií.

📜 Události

🌍 Evropa

• 8. května – Španělský král Filip II. učinil z Madridu hlavní město Španělska. Do té doby dvůr sídlil především ve Valladolidu nebo Toledu. Tento krok měl centralizovat moc a vytvořit administrativní centrum v geografickém středu Iberského poloostrova.
• 19. srpna – Marie Stuartovna, ovdovělá francouzská královna, se po třinácti letech strávených ve Francii vrací do Skotska, aby se ujala vlády. Její příjezd do protestantské země jakožto katolické panovnice okamžitě vyvolal napětí a položil základy pro její budoucí konflikt s anglickou královnou Alžbětou I. a skotským reformátorem Johnem Knoxem.
• 9. září – Ve Francii začalo Kolokvium v Poissy, setkání katolických a hugenotských (francouzských kalvinistických) teologů. Svolala ho regentka Kateřina Medicejská ve snaze najít náboženský kompromis a zabránit občanské válce. Navzdory počátečním nadějím kolokvium selhalo kvůli nepřekonatelným dogmatickým rozdílům, zejména v otázce eucharistie.
• 28. listopadu – Byla podepsána Vilniuská unie, klíčová dohoda v rámci livonské války. Gotthard Kettler, poslední velmistr Livonského řádu, sekularizoval území řádu a poddal je ochraně Polsko-litevské unie v čele s králem Zikmundem II. Augustem. Tímto aktem zanikl Livonský řád a vzniklo Vévodství kuronské a zemgalské jako vazalský stát unie s Kettlerem jako prvním vévodou.
• 12. července – V Moskvě byla po devíti letech stavby dokončena stavba Chrám Vasila Blaženého na Rudém náměstí. Chrám byl postaven na příkaz cara Ivana IV. Hrozného na památku dobytí Kazaňského chanátu.
• Anglický obchodník Anthony Jenkinson podnikl diplomatickou a obchodní cestu z Moskvy do Persie, čímž se snažil navázat nové obchodní trasy pro Moskevskou společnost a obejít tak Osmanskou říši.
• Ve Švédsku král Erik XIV. zavedl nové šlechtické tituly hraběte (greve) a barona (friherre), aby posílil svou pozici vůči vysoké šlechtě.

🌏 Asie

• 10. září – V Japonsku se odehrála čtvrtá a nejkrvavější z bitev u Kawanakadžimy mezi vojsky Takedy Šingena a Uesugiho Kenšina, dvou z nejmocnějších daimjó období Sengoku. Bitva skončila nerozhodně, ale s obrovskými ztrátami na obou stranách.
• V Mughalské říši v Indii pokračoval císař Akbar v upevňování své moci a rozšiřování říše.

💡 Věda a umění

• V Antverpách vydal vlámský lékař a botanik Valerius Cordus (posmrtně) své dílo Dispensatorium, které se stalo jedním ze základních farmaceutických textů své doby.
• Italský architekt Andrea Palladio pracoval na několika svých slavných vilách v oblasti Benátska, čímž dále rozvíjel principy palladiánské architektury.

👶 Narození

• 22. ledna – Francis Bacon, anglický filosof, státník a vědec, průkopník empirismu († 1626)
• 24. srpna – Bartholomeus Spranger, vlámský manýristický malíř, působící na dvoře Rudolfa II. v Praze († 1611)
• 25. srpna – Philippe van Lansberge, vlámský astronom a matematik († 1632)
• 27. října – Sir John Harington, anglický dvořan, spisovatel a vynálezce splachovacího záchodu († 1612)
• Jacopo Peri, italský skladatel, považovaný za jednoho z tvůrců opery († 1633)
• Luis de Góngora y Argote, španělský barokní básník († 1627)

✝️ Úmrtí

• 31. ledna – Menno Simons, fríský anabaptistický náboženský vůdce, zakladatel mennonitství (* 1496)
• 26. února – Jorge de Montemor, portugalský spisovatel a básník píšící španělsky (* cca 1520)
• Claude Garamond, francouzský typograf a tvůrce písma (* cca 1490)
• Ridolfo Ghirlandaio, florentský renesanční malíř (* 1483)
• Kaspar Schwenckfeld, německý teolog a reformátor, zakladatel protestantské sekty schwenkfeldiánů (* 1489)
• Olivier de Magny, francouzský básník (* cca 1529)

👑 Hlavy státu

• Anglie a Irsko: královna Alžběta I.
• Francie: král Karel IX. (regentka Kateřina Medicejská)
• Svatá říše římská, Čechy, Uhersko: císař a král Ferdinand I.
• Papežský stát: papež Pius IV.
• Španělsko, Neapol, Sicílie: král Filip II.
• Portugalsko: král Sebastián I. (regentka Kateřina Habsburská)
• Polsko, Litva: král Zikmund II. August
• Švédsko: král Erik XIV.
• Dánsko a Norsko: král Frederik II.
• Osmanská říše: sultán Sulejman I.
• Ruské carství: car Ivan IV. Hrozný
• Mughalská říše: císař Akbar Veliký

🤔 Pro laiky

Rok 1561 si můžeme představit jako dobu velkých změn a napětí, které formovaly moderní Evropu. Zde je zjednodušené vysvětlení klíčových událostí:

• Náboženská přetahovaná: Evropa byla v 16. století hluboce rozdělena mezi tradiční katolíky a nové protestanty. V roce 1561 se toto napětí projevilo naplno. Ve Francii se obě strany sešly, aby se zkusily dohodnout (Kolokvium v Poissy), ale neuspěly, což brzy vedlo k brutálním náboženským válkám. Do Skotska se vrátila katolická královna Marie Stuartovna, což bylo jako přilít olej do ohně v zemi, která se právě stala protestantskou. Její přítomnost se stala hrozbou i pro sousední protestantskou Anglii.

• Vznik nových států a center moci: V severovýchodní Evropě se rozpadl starý rytířský stát (Livonský řád) a o jeho území se přetahovaly velké mocnosti jako Polsko, Litva, Rusko a Švédsko. V roce 1561 vzniklo na jeho troskách nové vévodství (Kuronsko), které se stalo závislým na Polsku a Litvě. Ve Španělsku se král Filip II. rozhodl, že jeho obrovská říše potřebuje stálé hlavní město. Vybral si malý Madrid uprostřed země, který se z bezvýznamného městečka začal měnit v metropoli, jakou známe dnes.

• Symboly moci: Vládci se rádi chlubili svou mocí a vírou. Ruský car Ivan Hrozný nechal v Moskvě dokončit nádherný a barevný Chrám Vasila Blaženého, který se stal symbolem Ruska. Byla to oslava jeho vojenských vítězství a demonstrace síly pravoslavné víry.

Stručně řečeno, rok 1561 byl rokem, kdy se rýsovaly budoucí konflikty, vznikala nová politická uspořádání a panovníci budovali trvalé symboly své moci.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025