Žláza
Obsah boxu
Žláza (latinsky glandula) je specializovaný orgán nebo skupina buněk, jejichž hlavní funkcí je produkce a vylučování (sekrece) specifických chemických látek. Tyto látky, nazývané sekrety, hrají klíčovou roli v nesčetných fyziologických procesech v těle organismů, od trávení a metabolismu přes regulaci tělesné teploty až po rozmnožování a komunikaci mezi buňkami. Žlázy jsou tvořeny především epitelovou tkání a představují základní funkční jednotky mnoha tělních soustav.
Žlázy se dělí do dvou hlavních kategorií podle toho, kam svůj sekret vylučují:
- Exokrinní žlázy (žlázy s vnějším vyměšováním) vylučují své produkty na povrch těla nebo do dutin orgánů prostřednictvím vývodů.
- Endokrinní žlázy (žlázy s vnitřním vyměšováním) nemají vývody a své produkty, hormony, uvolňují přímo do krevního oběhu nebo lymfatického systému.
Některé orgány, jako například slinivka břišní nebo pohlavní žlázy, mají funkci jak exokrinní, tak endokrinní, a označují se jako žlázy amfikrinní.
🔬 Základní charakteristika
Základem každé žlázy jsou sekreční buňky, které jsou schopny syntetizovat složité molekuly z jednodušších látek přijatých z krve. Tento proces se nazývá sekrece. Vzniklý produkt (sekret) je následně skladován v buňce a na základě určitého signálu (nervového nebo hormonálního) je uvolněn.
Strukturálně jsou žlázy odvozeny z epitelových tkání, které během embryonálního vývoje vrůstají do pod nimi ležícího pojiva. U exokrinních žláz zůstává spojení s povrchovým epitelem zachováno ve formě vývodu, zatímco u endokrinních žláz toto spojení zaniká a žlázy jsou obklopeny hustou sítí krevních kapilár.
⚙️ Dělení žláz
Žlázy lze klasifikovat podle několika různých kritérií, která se vzájemně doplňují a poskytují komplexní pohled na jejich strukturu a funkci.
Podle způsobu sekrece
Toto je nejzásadnější dělení, které odráží cílové místo působení sekretu.
Exokrinní žlázy
Exokrinní žlázy (žlázy s vnějším vyměšováním) disponují systémem vývodů, kterými odvádějí svůj sekret na specifické místo. Jejich produkty působí lokálně. Patří sem:
- Slinné žlázy: Produkují sliny, které pomáhají při trávení a zvlhčování potravy. (např. příušní žláza, podčelistní žláza)
- Potní žlázy: Vylučují pot, který slouží k termoregulaci.
- Mazové žlázy: Produkují kožní maz (sebum) k promaštění kůže a vlasů.
- Mléčné žlázy: Produkují mateřské mléko pro výživu mláďat.
- Slinivka břišní (exokrinní část): Produkuje trávicí enzymy, které jsou odváděny do dvanáctníku.
- Játra: Produkují žluč, která je nezbytná pro trávení tuků.
- Slizniční žlázy: Nacházejí se ve sliznicích dýchací a trávicí soustavy a produkují sliz (hlen).
Endokrinní žlázy
Endokrinní žlázy (žlázy s vnitřním vyměšováním) postrádají vývody. Své produkty, hormony, vylučují přímo do krevního řečiště, které je transportuje k cílovým buňkám po celém těle. Tvoří endokrinní systém. Patří sem:
- Hypofýza (podvěsek mozkový): Řídící žláza, která ovlivňuje činnost mnoha dalších endokrinních žláz.
- Šišinka (epifýza): Produkuje melatonin, hormon regulující spánkové cykly.
- Štítná žláza: Produkuje hormony (např. thyroxin) regulující metabolismus.
- Příštítná tělíska: Regulují hladinu vápníku a fosforu v krvi.
- Nadledviny: Produkují širokou škálu hormonů, včetně adrenalinu a kortizolu.
- Slinivka břišní (endokrinní část): V Langerhansových ostrůvcích produkuje inzulin a glukagon, které regulují hladinu cukru v krvi.
Amfikrinní žlázy
Tyto žlázy mají smíšenou funkci, tedy jak exokrinní, tak endokrinní.
- Slinivka břišní: Jak již bylo zmíněno, produkuje trávicí enzymy (exo-) i hormony (endo-).
- Vaječníky: Produkují vajíčka (exokrinní funkce) a ženské pohlavní hormony estrogen a progesteron (endokrinní funkce).
- Varlata: Produkují spermie (exokrinní funkce) a mužský pohlavní hormon testosteron (endokrinní funkce).
Podle mechanismu uvolňování sekretu
Tato klasifikace popisuje, jakým způsobem buňka uvolňuje svůj produkt.
- Merokrinní (ekrinní) sekrece: Sekret je z buňky uvolňován pomocí exocytózy, přičemž buňka zůstává neporušená. Jde o nejběžnější typ (např. slinné žlázy, exokrinní část slinivky).
- Apokrinní sekrece: Spolu se sekretem se odškrtí i apikální (vrcholová) část cytoplazmy buňky. Buňka se následně regeneruje. Typické pro mléčnou žlázu (tuková složka mléka) a některé potní žlázy (aromatické).
- Holokrinní sekrece: Celá buňka se naplní sekretem, následně se rozpadá a umírá, čímž uvolní svůj obsah. Ztracené buňky jsou nahrazovány dělením buněk bazálních. Tento typ je charakteristický pro mazové žlázy.
Podle tvaru sekreční části
- Tubulární žlázy: Sekreční část má tvar trubičky (např. potní žlázy). Mohou být jednoduché, stočené nebo rozvětvené.
- Alveolární (acinózní) žlázy: Sekreční část má tvar váčku nebo hroznu (např. mazové žlázy, slinivka břišní).
- Tubuloalveolární žlázy: Kombinují oba předchozí tvary (např. slinné žlázy).
Podle počtu buněk
- Jednobuněčné žlázy: Tvořeny jedinou buňkou. Typickým příkladem jsou pohárkové buňky produkující hlen ve sliznici střeva a dýchacích cest.
- Mnohobuněčné žlázy: Tvořeny velkým počtem buněk; představují drtivou většinu žláz v těle.
🩺 Význam a funkce
Žlázy jsou pro život mnohobuněčných organismů naprosto nepostradatelné. Jejich funkce zasahují do všech klíčových oblastí fyziologie:
- Řízení a regulace: Endokrinní žlázy produkují hormony, které fungují jako chemičtí poslové a regulují homeostázu, růst, vývoj, metabolismus a reakce na stres.
- Trávení: Exokrinní žlázy trávicí soustavy (slinné, žaludeční, játra, slinivka) produkují enzymy a další látky nezbytné pro rozklad potravy.
- Ochrana a lubrikace: Žlázy v kůži a sliznicích produkují maz, pot a hlen, které chrání povrchy těla před poškozením, vysycháním a infekcí.
- Termoregulace: Potní žlázy pomáhají ochlazovat tělo odpařováním potu.
- Rozmnožování: Pohlavní žlázy produkují pohlavní buňky a hormony, které řídí reprodukční cykly a vývoj pohlavních znaků.
- Výživa potomstva: Mléčné žlázy savců produkují mléko.
⚕️ Onemocnění žláz
Poruchy funkce žláz mohou mít vážné zdravotní následky. Dělí se na poruchy endokrinní a exokrinní.
- Endokrinní poruchy:
* **Hyperfunkce**: Nadměrná produkce hormonů (např. hyperthyreóza u štítné žlázy, Cushingův syndrom u nadledvin). * **Hypofunkce**: Nedostatečná produkce hormonů (např. hypothyreóza, Addisonova choroba u nadledvin, diabetes mellitus 1. typu u slinivky břišní). * **Nádory**: Mohou být nezhoubné (adenom) nebo zhoubné (karcinom) a mohou, ale nemusí, produkovat hormony. * **Autoimunitní onemocnění**: Imunitní systém napadá vlastní žlázovou tkáň (např. Hashimotova tyreoiditida, Gravesova-Basedowova nemoc).
- Exokrinní poruchy:
* **Ucpání vývodu**: Může vést k hromadění sekretu, vzniku cyst a zánětů (např. slinné nebo žlučové kameny). * **Záněty (adenitidy)**: Například zánět slinných žláz (sialoadenitida) nebo pankreatitida (zánět slinivky břišní). * **Nadměrná sekrece**: Například hyperhidróza (nadměrné pocení). * **Genetické poruchy**: Cystická fibróza je onemocnění, které postihuje exokrinní žlázy a způsobuje produkci abnormálně hustého hlenu. * **Kožní problémy**: Akné je spojeno se zánětem a ucpáním mazových žláz.
🧑🔬 Pro laiky
Představte si žlázu jako malou specializovanou továrnu uvnitř vašeho těla. Každá továrna má za úkol vyrábět určitý produkt – například sliny, pot, hormony nebo trávicí šťávy.
Existují dva hlavní typy těchto továren: 1. **Továrny s potrubím (exokrinní žlázy):** Tyto továrny, jako jsou slinné nebo potní žlázy, mají vlastní potrubí (vývod), kterým posílají svůj výrobek přesně tam, kde je potřeba. Sliny jdou do úst, pot na kůži. 2. **Továrny bez potrubí (endokrinní žlázy):** Tyto továrny, například štítná žláza, nemají žádné potrubí. Místo toho svůj produkt (hormon) naloží přímo na "dálnici" – do krve. Krev pak tento produkt rozveze po celém těle a doručí ho buňkám, které mají správnou "adresu" a vědí, co s ním mají dělat. Tímto způsobem řídí procesy jako růst, náladu nebo zpracování energie.
Některé orgány, jako slinivka břišní, jsou tak šikovné, že fungují jako oba typy továren najednou.