Srdeční tep
Obsah boxu
Šablona:Infobox - fyziologický jev Srdeční tep (také srdeční frekvence nebo pulz) je počet stahů (tepů) srdce za časovou jednotku, nejčastěji udávaný jako počet tepů za minutu (bpm, z anglického beats per minute). Jedná se o jednu ze základních životních funkcí, která odráží aktivitu kardiovaskulárního systému a jeho reakci na vnitřní i vnější podněty. Srdeční tep je klíčovým ukazatelem celkového zdraví a fyzické kondice.
Hodnota srdečního tepu je řízena autonomním nervovým systémem, který přizpůsobuje rychlost srdeční činnosti aktuálním potřebám organismu. V klidovém stavu je frekvence nižší, zatímco při fyzické zátěži, stresu nebo nemoci se zvyšuje, aby zajistila dostatečný přísun kyslíku a živin do tkání.
🧬 Fyziologie srdečního tepu
Srdeční tep je výsledkem pravidelné elektrické aktivity srdce. Tento proces je řízen specializovaným převodním systémem srdečním.
⚡ Vznik a šíření vzruchu
Impulz pro srdeční stah vzniká v tzv. sinoatriálním uzlu (SA uzel), který se nachází v horní části pravé srdeční síně. Tento uzel je přirozeným "pacemakerem" srdce, protože generuje elektrické vzruchy s nejvyšší frekvencí (obvykle 60–100 za minutu).
Odtud se elektrický vzruch šíří svalovinou obou srdečních síní, což způsobí jejich smrštění (systolu síní) a vypuzení krve do srdečních komor. Následně vzruch dorazí do atrioventrikulárního uzlu (AV uzel), kde dochází k jeho krátkému zpoždění. Toto zpoždění je klíčové, protože umožňuje komorám, aby se plně naplnily krví ze síní, než se samy stáhnou.
Z AV uzlu pokračuje vzruch přes Hisův svazek, Tawarova raménka až do Purkyňových vláken, která rozvedou signál po svalovině obou komor. To vyvolá jejich synchronizovaný stah (systolu komor) a vypuzení krve do velkého a malého krevního oběhu. Celý tento cyklus se nazývá srdeční cyklus.
🧠 Regulace srdeční frekvence
Rychlost, s jakou SA uzel generuje vzruchy, je neustále ovlivňována autonomním nervovým systémem, který má dvě hlavní složky:
- Sympatikus: Působí jako "plyn". Při stresu, strachu nebo fyzické námaze uvolňuje noradrenalin a adrenalin, které zvyšují srdeční frekvenci a sílu stahu.
- Parasympatikus: Působí jako "brzda". V klidu a při odpočinku uvolňuje acetylcholin, který srdeční frekvenci zpomaluje. U trénovaných sportovců často převládá tonus parasympatiku, což vede k nízké klidové tepové frekvenci.
📏 Měření srdečního tepu
Srdeční tep lze měřit několika způsoby, od jednoduchých manuálních metod po sofistikované elektronické přístroje.
- Palpace (pohmatem): Nejjednodušší metoda, kdy se tep měří přiložením prstů na některou z velkých povrchových tepen. Nejčastěji se používá:
- Vřetenní tepna (arteria radialis): Na zápěstí na palcové straně.
- Krční tepna (arteria carotis communis): Na krku vedle ohryzku.
Po nahmatání pulzu se počítá počet úderů za 15 sekund a výsledek se vynásobí čtyřmi, nebo se počítá po celou minutu pro přesnější výsledek.
- Auskultace (poslechem): Pomocí fonendoskopu přiloženého na hrudník se poslouchají srdeční ozvy. Tato metoda umožňuje kromě frekvence posoudit i pravidelnost a kvalitu ozev.
- Elektrokardiografie (EKG): Zlatý standard pro měření elektrické aktivity srdce. Přístroj zaznamenává elektrické potenciály vznikající při srdeční činnosti a zobrazuje je v podobě křivky. Umožňuje detailní analýzu rytmu a odhalení případných poruch.
- Pulzní oxymetrie: Přístroj (pulzní oxymetr), který se nejčastěji nasazuje na prst, měří kromě saturace hemoglobinu kyslíkem také pulzovou vlnu a z ní odvozenou tepovou frekvenci.
- Moderní technologie: Sportovní hodinky, fitness náramky a chytré telefony využívají metodu zvanou fotopletysmografie (PPG). Senzor prosvěcuje kůži LED diodou a měří změny v odraženém světle, které jsou způsobeny pulzováním krve v kapilárách.
❤️ Normální hodnoty a jejich variabilita
Klidová srdeční frekvence se liší v závislosti na mnoha faktorech. Pro zdravého dospělého člověka se za normální rozmezí považuje 60 až 100 tepů za minutu.
👶 Věk a pohlaví
- Novorozenci: 120–160 bpm
- Kojenci (do 1 roku): 100–150 bpm
- Děti (1–5 let): 80–120 bpm
- Děti (6–12 let): 70–110 bpm
- Dospělí: 60–100 bpm
- Senioři: Hodnoty mohou být mírně nižší nebo vyšší v závislosti na celkovém zdravotním stavu.
Ženy mívají v průměru o něco vyšší klidovou tepovou frekvenci než muži.
🏃 Fyzická aktivita
Při fyzické zátěži se srdeční tep zvyšuje, aby svaly dostaly více kyslíku.
- Klidová srdeční frekvence: Nejnižší tep naměřený v klidu, ideálně ráno po probuzení. U vytrvalostních sportovců může klesnout i pod 40 bpm, což je známka efektivního a silného srdce.
- Maximální srdeční frekvence (HRmax): Nejvyšší frekvence, které je srdce schopno dosáhnout při maximální zátěži. Orientačně se dá odhadnout vzorcem 220 - věk, ale existují přesnější metody výpočtu.
🧘 Ostatní ovlivňující faktory
- Emoce a stres: Strach, úzkost, radost nebo hněv aktivují sympatický nervový systém a zvyšují tep.
- Tělesná teplota: Při horečce se tep zvyšuje přibližně o 10 tepů na každý stupeň Celsia nad normál.
- Léky: Některé léky (např. betablokátory) tepovou frekvenci snižují, jiné (např. stimulanty) ji zvyšují.
- Kofein a nikotin: Tyto látky mají stimulační účinek a zvyšují srdeční tep.
- Hydratace: Při dehydrataci klesá objem krve a srdce musí tepat rychleji, aby udrželo krevní oběh.
- Poloha těla: Vleže je tepová frekvence obvykle nejnižší, vestoje je o něco vyšší.
🩺 Klinický význam a poruchy
Odchylky od normální srdeční frekvence mohou signalizovat zdravotní problém.
- Bradykardie: Srdeční frekvence je trvale nižší než 60 tepů za minutu. U sportovců je to normální jev (fyziologická bradykardie), ale u běžné populace může značit problém s převodním systémem srdce (např. syndrom nemocného sinu).
- Tachykardie: Srdeční frekvence je trvale vyšší než 100 tepů za minutu v klidu. Může být způsobena stresem, horečkou, anémií, ale také vážnějšími srdečními onemocněními.
- Arytmie: Nepravidelný srdeční rytmus. Srdce tepe buď příliš rychle, příliš pomalu, nebo nepravidelně. Jednou z nejčastějších arytmií je fibrilace síní, která zvyšuje riziko cévní mozkové příhody.
🏋️ Srdeční tep ve sportu
Pro sportovce je sledování srdečního tepu klíčovým nástrojem pro optimalizaci tréninku. Na základě procentuálního podílu z maximální tepové frekvence se definují tzv. tréninkové zóny:
- Zóna 1 (50–60 % HRmax): Velmi lehká aktivita, regenerace.
- Zóna 2 (60–70 % HRmax): Lehká aktivita, rozvoj základní vytrvalosti, spalování tuků.
- Zóna 3 (70–80 % HRmax): Střední zátěž, rozvoj aerobní kapacity.
- Zóna 4 (80–90 % HRmax): Intenzivní zátěž, anaerobní práh, zlepšení výkonnosti.
- Zóna 5 (90–100 % HRmax): Maximální úsilí, rozvoj rychlosti a maximálního výkonu.
Dalším důležitým ukazatelem je variabilita srdeční frekvence (HRV), která měří drobné rozdíly v časových intervalech mezi jednotlivými srdečními tepy. Vyšší variabilita je obecně známkou dobré adaptace na zátěž a dobré regenerace, zatímco nízká HRV může signalizovat přetrénování nebo stres.
💡 Pro laiky: Co je to srdeční tep?
Představte si srdce jako pumpu, která neustále vhání krev do celého těla. Srdeční tep je jednoduše rychlost, jakou tato pumpa pracuje. Když odpočíváte, pumpa pracuje pomalu a úsporně. Když ale běžíte na autobus, musí začít pumpovat mnohem rychleji, aby svaly dostaly dostatek paliva (kyslíku).
Svůj tep si můžete snadno změřit sami. Přiložte si dva prsty (ukazováček a prostředníček) na vnitřní stranu druhého zápěstí, kousek pod kloubem palce. Jemně zatlačte, dokud neucítíte pulzování. Počítejte, kolikrát ucítíte tep za 30 sekund, a toto číslo vynásobte dvěma. Výsledek je váš aktuální srdeční tep za minutu. U zdravého dospělého by se měl v klidu pohybovat mezi 60 a 100. Pokud jste sportovec, může být i výrazně nižší, což je dobré znamení. Pokud je naopak v klidu trvale nad 100, je dobré se poradit s lékařem.