Srdeční frekvence

Rozbalit box

Obsah boxu

Srdeční frekvence (zkratka SF nebo HR z anglického Heart Rate) je základní vitální funkce, která udává počet stahů (tepů) srdce za jednu minutu. Její jednotkou je nejčastěji "tepů za minutu" (t/min nebo bpm z anglického beats per minute). Srdeční frekvence je klíčovým ukazatelem stavu kardiovaskulárního systému a celkové fyzické kondice jedince. Je dynamická a neustále se mění v závislosti na potřebách organismu, fyzické aktivitě, emočním stavu a dalších faktorech.

Měření srdeční frekvence, často označované jako měření pulsu, je jedním z nejjednodušších a nejrychlejších způsobů, jak získat základní informace o činnosti srdce. Spolu s krevním tlakem, dechovou frekvencí a tělesnou teplotou patří mezi základní vitální znaky sledované ve medicíně.

🩺 Definice a měření

Srdeční frekvence odpovídá počtu kontrakcí srdečních komor za minutu. V zdravém srdci je každý stah iniciován elektrickým vzruchem vznikajícím v sinoatriálním uzlu, který se šíří po celém srdci a vyvolává jeho mechanické stažení (systolu).

Jak se měří?

Srdeční frekvenci lze měřit několika způsoby, od jednoduchých manuálních metod po sofistikované elektronické přístroje:

• Palpace (pohmatem): Nejběžnější metoda, při které se měří puls (tlaková vlna v tepnách vyvolaná stahem srdce). Nejčastěji se měří na:
  • Vřetenní tepně (Arteria radialis) na zápěstí.
  • Krční tepně (Arteria carotis communis) na krku.
  • Dalších místech, jako je tříslo (stehenní tepna) nebo zákolenní jamka.

Puls se měří přiložením dvou nebo tří prstů (ukazováčku a prostředníčku) na danou tepnu a počítáním úderů po dobu 15, 30 nebo 60 sekund. Výsledek se poté přepočítá na počet tepů za minutu.

• Auskultace (poslechem): Pomocí fonendoskopu přiloženého na hrudník v oblasti srdečního hrotu. Tuto metodu používají především lékaři.
• Elektrokardiografie (EKG): Nejpřesnější metoda, která zaznamenává elektrickou aktivitu srdce. Srdeční frekvence se vypočítá z časového intervalu mezi jednotlivými srdečními cykly (nejčastěji mezi R-kmity).
• Pulzní oxymetrie: Přístroj (pulzní oxymetr), který se obvykle nasazuje na prst, měří nejen saturace krve kyslíkem, ale i srdeční frekvenci pomocí prosvícení tkáně.
• Moderní nositelná elektronika: Chytré hodinky, fitness náramky a hrudní pásy využívají optické senzory (fotopletysmografie) nebo elektrické senzory k nepřetržitému monitorování srdeční frekvence.

🧬 Fyziologie a regulace

Srdeční frekvence není konstantní a je řízena komplexním systémem, který zajišťuje, aby srdce pumpovalo přesně tolik krve, kolik tělo v daný okamžik potřebuje.

Přirozený kardiostimulátor

Hlavním "udavačem" rytmu je sinoatriální uzel (SA uzel), malá skupina specializovaných buněk v pravé srdeční síni. Tento uzel spontánně generuje elektrické impulsy s frekvencí přibližně 60–100 za minutu, což odpovídá normální klidové srdeční frekvenci dospělého člověka.

Vliv nervového systému

Autonomní nervový systém má klíčovou roli v modulaci srdeční frekvence:

• Sympatický nervový systém: Aktivuje se při stresu, strachu nebo fyzické námaze (reakce "bojuj nebo uteč"). Uvolňuje noradrenalin a adrenalin, které zrychlují činnost SA uzlu, a tím zvyšují srdeční frekvenci a sílu stahu.
• Parasympatický nervový systém: Převažuje v klidu a při odpočinku (reakce "odpočívej a tráv"). Prostřednictvím bloudivého nervu uvolňuje acetylcholin, který zpomaluje činnost SA uzlu a snižuje srdeční frekvenci.

Hormonální vlivy

Některé hormony mohou ovlivnit srdeční frekvenci. Nejznámější jsou katecholaminy (adrenalin a noradrenalin) z dřeně nadledvin. Také hormony štítné žlázy (tyroxin) mohou při nadprodukci (hyperthyreóze) způsobovat trvalé zvýšení srdeční frekvence.

📊 Normální hodnoty a faktory ovlivňující SF

Referenční hodnoty pro srdeční frekvenci se liší především s věkem a úrovní fyzické zdatnosti.

Klidová srdeční frekvence (KSF)

Klidová srdeční frekvence (anglicky Resting Heart Rate, RHR) je frekvence měřená u jedince v naprostém klidu, ideálně ráno po probuzení. Je to dobrý ukazatel celkové kondice.

| Věková skupina | Normální klidová SF (tepů/min) | |---|---| | Novorozenci (0–1 měsíc) | 70–190 | | Kojenci (1–11 měsíců) | 80–160 | | Batolata (1–2 roky) | 80–130 | | Děti (3–10 let) | 70–110 | | Dospívající (11–17 let) | 60–100 | | Dospělí (18+ let) | 60–100 | | Trénovaní sportovci | 40–60 |

Nižší klidová srdeční frekvence u sportovců je známkou efektivního a silného srdce, které dokáže na jeden stah přečerpat větší objem krve (vyšší tepový objem).

Faktory ovlivňující frekvenci

• Fyzická aktivita: Nejvýznamnější faktor. Během cvičení se SF zvyšuje, aby dodala svalům více kyslíku.
• Emoce: Stres, strach, úzkost nebo naopak radost a vzrušení zvyšují SF.
• Věk: S věkem se klidová SF mírně snižuje.
• Tělesná teplota: Při horečce se SF zvyšuje přibližně o 10 tepů za minutu na každý stupeň Celsia nad normál.
• Poloha těla: Vleže je SF nižší než vsedě nebo vestoje.
• Léky: Některé léky (např. beta-blokátory) SF snižují, jiné (např. některá antidepresiva) ji mohou zvyšovat.
• Látky: Kofein, nikotin a alkohol mohou dočasně zvýšit srdeční frekvenci.
• Zdravotní stav: Dehydratace, anémie, infekce nebo onemocnění srdce mohou SF ovlivnit.

⚠️ Klinický význam a poruchy

Odchylky od normální srdeční frekvence mohou signalizovat zdravotní problém.

Tachykardie (zrychlený tep)

Jedná se o stav, kdy je klidová srdeční frekvence dospělého člověka trvale vyšší než 100 tepů za minutu. Může být fyziologická (při zátěži) nebo patologická, způsobená například horečkou, anémií, vysokým krevním tlakem, onemocněním štítné žlázy nebo poruchou srdečního rytmu.

Bradykardie (zpomalený tep)

Stav, kdy je klidová srdeční frekvence dospělého člověka nižší než 60 tepů za minutu. Jak bylo zmíněno, u sportovců je to normální a žádoucí jev. Patologická bradykardie může být způsobena poruchou převodního systému srdečního (např. srdeční blokáda) nebo některými léky.

Arytmie

Arytmie je porucha srdečního rytmu, kdy srdce bije nepravidelně, příliš rychle nebo příliš pomalu. Příkladem je fibrilace síní, nejčastější arytmie v populaci.

🏃 Srdeční frekvence ve sportu

Pro sportovce je sledování srdeční frekvence klíčovým nástrojem pro optimalizaci tréninku a sledování pokroku.

Maximální srdeční frekvence (MSF)

Maximální srdeční frekvence (MSF, anglicky Maximal Heart Rate, MHR) je nejvyšší počet tepů, kterého je srdce schopno dosáhnout při maximální zátěži. Je individuální a klesá s věkem.

• Zjednodušený vzorec: `MSF = 220 - věk`. Tento vzorec je velmi obecný a může mít odchylku až ±15 tepů.
• Přesnější vzorce: Například Tanaka vzorec: `MSF = 208 - (0.7 * věk)`.

Nejpřesnější metodou zjištění MSF je zátěžový test pod lékařským dohledem.

Tréninkové zóny

Tréninkové zóny se odvozují jako procento z MSF a slouží k řízení intenzity cvičení:

• Zóna 1 (50–60 % MSF): Velmi lehká aktivita, regenerace, zahřátí.
• Zóna 2 (60–70 % MSF): Lehká aktivita, rozvoj základní vytrvalosti, spalování tuků.
• Zóna 3 (70–80 % MSF): Střední intenzita, rozvoj aerobní zdatnosti.
• Zóna 4 (80–90 % MSF): Vysoká intenzita, zvyšování anaerobního prahu.
• Zóna 5 (90–100 % MSF): Maximální intenzita, rozvoj rychlosti a maximálního výkonu.

Variabilita srdeční frekvence (HRV)

Variabilita srdeční frekvence (anglicky Heart Rate Variability, HRV) je měření časových rozdílů mezi jednotlivými údery srdce. Vyšší HRV je obecně známkou dobré adaptace, regenerace a dominance parasympatického nervového systému. Nízká HRV může signalizovat přetrénování, stres nebo blížící se nemoc.

❤️‍🩹 Pro laiky

Představte si své srdce jako motor auta. Srdeční frekvence je jako otáčkoměr – ukazuje, jak rychle motor pracuje.

• V klidu: Když sedíte nebo spíte, vaše tělo nepotřebuje mnoho energie. Motor (srdce) běží na "volnoběh" – klidová srdeční frekvence je nízká (např. 65 tepů/min).
• Při zátěži: Když běžíte do schodů, vaše svaly potřebují mnohem více paliva (kyslíku a živin). "Šlápnete na plyn" a motor (srdce) se roztočí na vyšší otáčky (např. 140 tepů/min), aby rychleji pumpoval krev do svalů.
• Trénovaný sportovec: Srdce sportovce je jako silný, vyladěný motor. I na volnoběh je velmi efektivní a na jeden stah pošle do těla více krve. Proto mu stačí běžet pomaleji (např. 45 tepů/min), aby zajistilo totéž co netrénované srdce při 70 tepech/min.

Měření pulsu na zápěstí je jako když přiložíte ruku na kapotu a cítíte vibrace běžícího motoru. Každá vibrace je jeden tep srdce.

Šablona:Aktualizováno